19.3.2013

Právě „před 45 lety bylo zhruba 100 amerických vojáků vysazeno vrtulníkem na okraj vesničky My Lai v Jižním Vietnamu. Během dalších čtyř hodin Američané chladnokrevně postříleli na 500 vietnamských civilistů. Po cestě stačili znásilnit ženy i dívky, zohavit mrtvoly, vypálit všechna stavení a zamořit místní zdroje vody,“ připomíná americký historik Nick Turse.

18.3.2013

Pokud bychom měli věřit zprávám, šířeným médii z Washingtonu a amerického průmyslu těžby plynu a ropy, „Spojené státy se právě stávají ´novou Saudskou Arábií´,“ píše William Engdahl, jednička mezi skutečně nezávislými americkými analytiky všeho, co se odehrává v tandemu ropa/plyn – Spojené státy. Je i autorem skvělé monografie Mýty. Lži a ropné války (Myths. Lies and Oil Wars).

15.3.2013

Argentinec Horacio Verbitsky – literát, novinář a přední aktivista sebeobrany lidských práv - je i autorem několika knih o vazbách vojenské junty, terorizující jeho zemi v letech 1976-1983, a špiček katolického kléru. Poslední z nich – Ticho. Od Pavla VI. po Bergoglia. Utajované styky církve s ESMA (El Silencio. De Paulo VI a Bergoglio. Las relaciones secretas de la iglesia con la ESMA) - vyšla už před konkláve, v němž vyhrál argentinský primas (ESMA je zkratka vojenské školy, jež byla za junty jedním z nejobávanějších vězení).

15.3.2013

Jorge Mario Bergoglio to – už jako František I. - vzal z konkláve autobusem. I pro kufr do hotelu, kde nocoval ještě jako kardinál, se prý vydal sám a po svých. To neimponuje jen naduté privatizační galerce. Opojení však hrozí trpká blamáž. Včas před ním varuje i profesor Michel Chossudovsky. Kanadský Global Research, který řídí, pracuje s impozantní databází. V článku, vydaném hned po Bergogliově intronizaci – Papež Washingtonu? Kdo je papež František I.? Kardinál Jorge Mario Bergoglio a argentinská „špinavá válka“ - z ní profesor loví šokující fakta:

14.3.2013

„Chávez byl divem světa. Divem světa proto, že se neprodal Spojeným státům a venezuelským elitám,“ píše Paul Craig Roberts, náměstek ministra financí za Reagana – a tvůrce „reaganomiky“. A dodává: „Kdyby se Chávez prodal, byl by to z tržeb za ropu, tak jako královská rodina Saudů, velice bohatý muž, respektovaný Spojenými státy ve stylu, jakým to Spojené se svými loutkami umí“ - včetně „návštěv v Bílém domě“. A „dokud by Spojeným státům sloužil, mohl být diktátorem třeba doživotně.“

14.3.2013

Necelé dva týdny poté, co vešla v platnost redukce amerických vládních výdajů o 1.200 miliard dolarů – píše André Damon na World Socialist Web Site – si obě strany politického divadýlka, sehraného nad fiskálním útesem, pospíšily s návrhy dalších rozpočtových škrtů. Hrozí i markantním omezením programů Medicare a Medicaid, které dosud zajišťovaly jakous takous dostupnost zdravotní péče neprivilegovaným seniorům a lidem, žijícím v zóně nouze.

13.3.2013

“Dvě třetiny národních společností Červeného kříže v zemích Evropské unie začaly distribuovat potravinovou pomoc”, píše německý týdeník Der Spiegel. Je to neklamné “znamení, jak alarmující dopad má ekononomická krize v Evropě v podobě bídy”.

13.3.2013

Krátce po Chávezově úmrtí shrnul pokrok, který Venezuela zaznamenala za jeho vlády, Salim Lamrani. Tady je z jeho 50 pravd – plné znění nabízíme v příloze – aspoň část i česky: - Během 14 let, kdy stál v čele země, Chávez vyhrál 15 ze 16 voleb – vždy rozdílem 10 – 20 procent; - Že byly organizovány férově a transparentně, uznaly shodně EU, Organizace amerických států, Carterovo centrum i další zahraniční autority;

12.3.2013

„Když Spojené státy v roce 2003 vpadly do Iráku, Bushova administrativa odhadovala, že svržení Saddáma Husajna a nastolení funkcí vlády bude stát 50 – 60 miliard dolarů,“ připomíná Michael Boyle v britském deníku Guardian. Byl to „katastrofálně špatný odhad“: „Válka v Iráku stála do roku 2003 do roku 2011 celkem 831,2 miliard dolarů“. A podle některých kalkulací – zahrnujících i náklady léčby zraněných a kompenzace rodinám padlých – to může být až kolem 3.700 miliard dolarů.