15.4.2013

Jen vyšla zpráva, že to má „železná lady“ za sebou, bouchalo šampaňské do rána i na Trafalgar Square. Je to „nechutnost“, klaněl se u vrbiček i Tony Blair: „I když s někým nesouhlasíte principiálně, ve chvíli jeho skonu se sluší mu projevit trochu piety.“ Zřejmě „už myslel na to, až jednou odejde ze světa on sám“ - kontruje Lindsey German na webu Stop The War – „a má vítr z toho, že se pak bude slavit ještě víc“. Dožaduje-li se totiž piety k zesnulým právě on, jen těžko se to snáší s vinou, již má sám na „smrti stovek tisíc iráckých a afghánských civilistů“. Venezuelský prezident Hugo Chávez “zemřel v relativně mladém věku poté, co dlouho trpěl rakovinou“. Britská média mu prokázala mizivou pietu. Že by je aspoň k elementární slušnosti zrovna Tony Blair, nezaznamenala ani Lindsey German.

14.4.2013

„Vzbouřenci arabského jara nakonec dorazili až na izraelsko-syrskou ´hranici´ a prvý proud kulek al-Káidy začíná brnkat na nervy těch na druhé straně Golanských výšin – a za Atlantik,“ neskrblí sarkasmy Shabab Jafry, blízkovýchodní dopisovatel deníku Pakistan Today. „V situaci, kdy nabývají na intenzitě boje poblíž Damašku, bylo přirozené, že více než 20.000 příslušníků pravidelné armády, dislokovaných na Golanských výšinách, bylo přemístěno.“ Jejich stažení se dalo čekat už dřív. Tím dřív by postup Džabhat al-Nusrá – místní odnože al-Káidy – dal najevo „Izraelcům a jejich americkým přátelům hrozbu, již představuje třetí dějství partu Afghánistán v Sýrii“. Dějství, které „ve snaze svrhnout lídry, zajídající se Washingtonu, hraje saúdskou džihádistickou kartu“.

10.4.2013

„Roční objem afghánského heroinu, pašovaného do Evropy přes Kosovo, činí 60 tun,“ informoval Viktor Ivanov, ředitel ruské Federální služby pro kontrolu pohybu narkotik po jednání s delegací, vedenou náměstkem srbského ministra vnitra Vladimirem Božovičem. „V posledních deseti letech se Kosovo stalo narkoklastrem a odrazovým můstkem pohybu narkotik“, jehož roční výnos dosáhl „3 miliard EUR, tedy dvojnásobku HDP Kosova“.

9.4.2013

„Kanonizace Margaret Thatcherová vypukla nanosekundy po oznámení, že bývalá britská premiérka a konzervativní ikona zemřela ve věku 87 let,“ píše David Corn, který už zesměšnil spoustu hagiografických legend (tu u Bushovi and Co. i knihou Arogance: Ze zákulisí skandální manipulace a marketingu irácké války; Hubris: The Inside Story of Spin Scandal and the Selling of the Iraq War). Díru, již udělala do světa právě zesnulá baronesa, shrnuje takto:

8.4.2013

Uri Avnery - na podzim mu bude už devadesát – se narodil v Německu. Od roku 1933 žije na území dnešního Izraele. V letech 1939 – 1941 bojoval v řadách Irgun. Za války roku 1948 byl zraněn. Novinářem je už od té doby. Později roky i poslancem Knesetu. Roku 1984 zakládal Progresívní kandidátku za mír. Roku 1993 - koalici pacifistické levice Guš Šalom. Jeden z nejbystřejších mozků izraelské žurnalistiky je i spoluatorem knihy Politika antisemitimu (The Politics of Anti-Semitism), vydané americkou alternativní strukturou CounterPunch. Tentokrát glosuje Obamovu návštěvu Izraele a Palestiny:

6.4.2013

Upálilo se jich už pět. Seznam tím možná nekončí. Co znamená – a jak rezonuje v boji před květnovými volbami – rozebírá bulharský doktorand Georgij Kolarov: „Už den po volbách, stanovených na 12. května, se dá čekat obrovský výbuch občanské aktivity, kdy zřejmě všechny politické strany a hnutí, jejich členové a přívrženci budou hlasitě ventilovat svou nespokojenost po ulicích a náměstích. Jde o to, že podle sociologických průzkumů vedoucí politické strany – Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB, pravicoví centristé) a Bulharská socialistická strana (BSP, levicoví centristé) si nejspíš zachovají paritu. Vládu tak nebude s to zformovat ani jedna z nich. Za takové situace se budou k moci drát hlučné nacionalisticko-patriotické síly typu strany ATAKA a také proturecké Hnutí práv a svobod (DPS). Jeho arogance a provokace už vedly k markantnímu růstu nacionalistických nálad. Rating strany ATAKA roste.“ Vyloučit nelze ani „úspěch některých nových stran, vzniklých na vlně protestu“. Nejviditelnější je Svobodný lid, vedený „známým sociálním demokratem, politologem a předsedou Svazu hospodářské iniciativy občanů Teodorem Dečevem“. Ten se „pokouší zformovat kandidátku z nejznámějších demonstrantů posledních měsíců“.

5.4.2013

Ruský zákon o nekomerčních organizacích, zabývajících se politikou a financovaných ze zahraničí, vstoupil v účinnost loni 21. listopadu. V povyku o nevládních obráncích lidských práv, jež tato norma vystavuje zvůli, duní i česká mediální autocenzura. Tím lechtivěji zní fakta, přicházející k tématu v posledních hodinách.

4.4.2013

„Izrael má zhruba 7,8 milionu obyvatel“ a patří k „nejbohatším zemím světa“ (s „příjmem na hlavu na úrovni Evropské unie“) - píše Pamela Olson, donedávna členka vedení Stanford University. „Izrael přesto dostává asi 10 procent veškeré americké zahraniční pomoci“. Inkasuje jí „víc než všechny země subsaharské Afriky, Latinské Ameriky a Karibské oblasti dohromady“. Tvoří-li občané Izraele asi 0,001 procenta populace – a čerpají na 10 procent americké zahraniční pomoci – „dostávají jí 10.000krát víc, než kterýkoli jiný národ světa, přestože patří k ekonomicky nejvyspělejším zemím“ (s „nezaměstnaností 5,6 procent oproti 9,1 procentům ve Spojených státech“).

3.4.2013

Medián rodinného příjmu se v USA – píší univerzitní profesoři Fred Magdoff a John Bellamy Foster v Monthly Review – v letech 2000 – 2011 snížil z 54.841 na 50.054 dolarů (v „dolarech roku 2011“). Jde přitom - dokládají to i přehlednými grafy - o trend gradující již od 70. let.