25.2.2014
Dmitrij Sedov: Absurdní drama, slzavá katarze
“Státní převrat v Kyjevě proběhl v nejlepších tradicích absurdního divadla, zamilovaného to rozmaru západních politiků,“ píše dnes ruský analytik Dmitrj Sedov. Ti, kdo ho režírovali, už hodili přes palubu i „poslední z dogmat evropského zdravého rozumu hlásající, že ´cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly´. Už jim nevedou ruku ani dobré úmysly. Teď do postsovětského prostore sypou jen semena zla.“
24.2.2014
Thierry Meyssan: Tři krvavé „změny režimu“ najednou?
“Měřítkem moci státu je to, nakolik je s to se ubránit se útoku na jedné či více frontách. Washington se poprvé pokouší svrhnout tři vlády najednou: v Sýrii, na Ukrajině a ve Venezuele. Pokud se mu to podaří, příště mu odolá už jen sotva kterákoli vláda,“ napsal francouzský publicista Thierry Meyssan pár hodin předtím, než se v Kyjevě prodral k moci holport, sahající od držitelů německého občanství po pohrobky nacistického teroru.
20.2.2014
Paul Craig Roberts: Represe si staví „cvičná města“
Drama na Ukrajině si pachtuje demagogie. Kordy s ní kříží i bardi americké pravice. Paul Craig Roberts – ve fotelu náměstka ministra financí - vymyslel reaganomiku. Teď griluje zločinné spolčení, pašující válku do Kyjeva:
19.2.2014
Jevgenij Požidajev: Poločas ukrajinského rozpadu
Occupy Wall Street rozehnali bez skrupulí. Nepodpálilo jediného policistu (natož vládní budovu). Stovky nenásilných aktivistů skončily za katrem. Hujeři nosili švestičky papalášům, bránícím totalitní zvůli banksters.
Teď melou o lidských právech lůzy, která plundruje a vraždí. Uctívá světlou památku divize SS „Galizien“. Dá se vše, o čem je sociální demokracie, zaorat ještě hanebněji?
17.2.2014
Stephen F. Cohen: Podvrhy a rizika „putinofóbie“
Profesor Stephen Cohen – původem z židovské rodiny, uprchlé před pogromy z předrevoluční Litvy - patřil do extraligy sovětologie. Té civilizovanější, co bořila buranské mánie. Roky je členem vlivné Council on Foreign Relations. Byl jedním ze suflérů G. Bushe seniora. Roky přednášel na Princeton University. Od konce minulého století vede hlavně kurs Rusko po roce 1917 na New York University.
13.2.2014
Sergej Lavrov: Ukrajinské rozcestí Evropy
„Rok 2014 hýří historickou symbolikou,“ startuje svou dnešní stať v deníku Kommersant šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. 25 let od pádu Berlínské zdi, 75 let od vypuknutí Druhé a 100 let od začátku První světové války by se od Evropy právem čekal „příklad politické moudrosti pro jiné regiony, usilující o vybřednutí z přediva konfliktů a přechod k rozvoji a prosperitě“. Tím spíš, že „nesmiřitelná ideologická konfrontace, rozdělující Evropu ve XX. století, je věcí minulosti“ – a „principy demokracie a tržní ekonomiky respektuje celý euroatlantický prostor“.
12.2.2014
The New York Times: Vox populi je proti embargu
„Po více než půl století oficiálního nepřátelství Spojených států vůči Kubě, tvrzeného plošným obchodním embargem, je teď většina Američanů pro normalizaci vztahů či větší komunikaci přímo s kubánskou vládou,“ píše Rick Gladstone v deníku The New York Times. Na Floridě – „domově největší kubánsko-americké komunity v zemi“ – je „tento většinový názor ještě výraznější“.
11.2.2014
Michael Snyder: Na generaci baby boomu číhá kalamita
“Dnes odchází 10.000 těch, kdo se narodili za baby boomu, do starobního důchodu. Bude to tak den co den, měsíc co měsíc, rok co rok až do roku 2030. Jde o největší demografickou tsunami v dějinách Spojených států a my na ně jsme připraveni žalostně,“ startuje další zdrcující faktografie Michaela Snydera na webu The Economic Collapse.
10.2.2014
Dmitrij Minin: Vyvede Egypt z krize polní maršál?
6. února přišla světová média - s odvoláním na kuvajtský Al-Seyassah – s tím, že vrchní velitel egyptských ozbrojených sil Abdul Fattah al-Sisí oznámil svou kandidaturu na prezidenta. Tiskový mluvčí armády to sice označil za „svévolnou interpretaci“. Spíš asi ale jen proto, že se ta zpráva čeká od samotného generála – a „ne přes Kuvajt“ - píše Dmitrij Minin.
6.2.2014
Natalia Meden: Z flanďáka vrchní feldkurát
Když se farizejství zkříží s idiotismem – a pasuje na rezónu konce dějin – temno si, už od středověku, žádá i své svaté. Anšlus Německa, kde už nevládl mamon, ho udělal z Joachima Gaucka. Profesí flanďák - dočista protestantský – skládal slib křesťanské lásky. Z vůle anšlusu řídil hony na čarodějnice. Lustrace postihly víc Němců, než denacifikace.