Paul Craig Roberts: „Demokratická revoluce“, neonacistická chátra

„Změna režimu“ na export rodí alarmující holport

Demokracie, lahodící liberálním svatouškům, spustila na Ukrajině pogromy. K moci se prodrala terorem chátry. Teď je to globální mustr

Mrtvým studentem startoval už samet. Byl to jen přestrojený oficír. Statista dirty trick. Maškarní disentu v cizí gáži. Páté kolony v kožichu tajných služeb.  

Demokracie, exportovaná násilím, takový lidumil není. Žádá si reálné mrtvé. Operace pod cizí vlajkou (false flag operations). Odstřelovače po střechách. Kosí demonstranty i policejní kordóny. V Kyjevě – i Venezuele a leckde jinde. V Sýrii neváhala nasadit i yperit.

Liberálové, prohrávající demokratické volby, to jinak neumí. Fašismus není jen o záhrobí „třetí říše“.

Paul Craig Roberts byl za Reagana náměstkem ministra financí. Šéfoval koncipientům reaganomiky.

Sondu za kulisy převratu, gradujícího v Kyjevě, startuje textem rockové písně. Z repertoáru maďarské kapely Mouksa Underground:

„Na báječný život/pro průměrného smrtelníka/čekáme už přes dvacet let. Místo bohatství přišla nouze, vykořisťování bez hranic. To je ta velká změna systému, na kterou jsme tak čekali, žádné bydlení, žádné jídlo, žádná práce, na které, jak nám říkali, jaktěživ nedojde. Ti nahoře, se nás jenom dovolávají, chudí však den co den strádají, to je ta velká změna systému, to je to, čeho se ne a ne dočkat. Kdy přijde skutečná změna? Svět, v němž by se dalo žít? Řešení přinese teprve pád systému. Až ten bude velkou změnou, jíž se ne a ne dočkat.“

„Naslouchat kyjevští studenti maďarské rockové skupině“ („místo nevládních organizací z Washingtonu“) – píše už samotný Roberts - „došlo by jim, co to znamená být vyloupen Západem.“ Pak by se „Ukrajina by nezmítala v chaosu a neřítila do zkázy.“

Že to byl Washington, kdo „utratil 5 miliard dolarů amerických daňových poplatníků“ – na „inscenaci ukrajinského převratu, který svrhl demokraticky zvolenou vládu“ – odtajnil „prosincový projev náměstkyně státního tajemníka Victorie Nulandové“.

„Byl to puč.“ Dokládá to i „Obamova lež“, „svádějící vinu na svrženou vládu“. „Totální dezinterpretace vývoje na Ukrajině mediálními presstitutkami“. „Pravým důvodem falzifikace je podpora převratu.“  „Kamufláž prstů, jež v něm má Washington.“

Je to „strategický tah, mající oslabit Rusko.“ Ve stopách „´oranžové revoluce´ roku 2004“, která „zkrachovala“. Ukrajina „byla součástí Ruska po 200 let před získáním nezávislosti v roce 1991“. „Východní a jižní provincie jsou ruskými teritorii.“ „Sovětské vedení je k Ukrajině připojilo až v 50. letech“. Mimochodem právě proto, aby „omezilo vliv nacistických elementů na západní Ukrajině“. Za „2. světové války bojovaly proti Sovětskému svazu“. „Za Adolfa Hitlera.“

Pokud by „ztratilo Ukrajinu“ – a ta spadla do klína „EU a NATO“ – „přišlo by Rusko o námořní základnu na Černém moři“. I o „řadu podniků obranného průmyslu“. Pokud „Rusko takovou strategickou ztrátu skousne“, „vydá se napospas hegemonii Washingtonu“.

Ať už Moskva „zvolí jakýkoli kurs, ruská populace východní a jižní Ukrajiny se s útlakem extrémních nacionalistů a neonacistů nesmíří“.  

„Nepřátelství vůči ruské populaci o sobě už dává znát ničením pomníků ruských vojáků, kteří z Ukrajiny vyhnali Hitlerovy divize za 2. světové války.“ Ba i „pomníku ruského generála Kutuzova“. To „jeho taktika zničila Napoleonovu velkou armádu“ – a „vedla k jeho pádu“.

Tím akutněji stojí jiná otázka: Jde jenom o to, že se „Washington přepočítal“? Že „nad převratem neonacistických elementů, majících v Kyjevě navrch nad umírněnými ve washingtonském žoldu, ztratil kontrolu“? Anebo američtí „neocons s neonacisty kolaborují už roky“?

„Umírnění“ už „nejsou s to uchránit ani pomníky.“ Před „neonacisty jsou s to lavírovat jen tak, že neonacistický program kodifikují sami“. „Ukrajinský parlament zakazuje i ruštinu jako úřední jazyk.“ To je pro „ruské provincie nepřijatelné“.

Za „destrukci demokracie na Ukrajině nese odpovědnost sám ukrajinský parlament“. Jeho „neústavní a nedemokratické kroky dláždí cestu neonacistům“. Umožní jim to „s umírněnými naložit stejně, jako umírnění zacházejí s vládou vzešlou z voleb“. „Zastírat nezákonnost vlastního postupu žalobami za zločiny a zatykači.“

„Teď je na útěku nelegálně svržený prezident Janukovyč. Stane se zítra psancem nynější prezident Oleksander Turčynov, dosazený do úřadu umírněnými, a nikoli volbou lidu? Nejsou-li demokratické volby legitimním mandátem prezidenta Janukovyče, kdo bude arbitrem Turčynovovy legitimity?“

„Ztratil-li nad pučem kontrolu Washington“ - a „není s to ji vrátit do rukou umírněných, spojených s EU a NATO“ – „válka se zdá být neodvratná.“ O tom, že „ruské provincie požádají o ochranu Rusko a to jim ji poskytne, není pochyb. Zda to tím pro Rusko skončí, anebo svrhne neonacisty na západní Ukrajině, se neví.“

Neméně „otevřenou otázkou“ je, zda „Washington, rozmísťující vojenské síly v regionu“, zajistí „umírněným vojenskou sílu“, nezbytnou „k porážce neonacistů“.

„Hazardní vměšování Washingtonu na Ukrajině by mělo alarmovat celý svět.“ Rusko vystavuje „bezprostřední strategické hrozbě“.

Tím to však „šílený washingtonský hegemon žene až k velmocenské konfrontaci, riskující zničení planety“.