5.5.2014

Ekonomickou anatomii ukrajinské krize – a iluzorní program Majdanu – si bere na mušku Renfrey Clarke na americkém portálu Truthout (tedy „s pravdou ven“). Startuje březnovou statistikou týdeníku The Economist: „ukrajinský HDP na hlavu činil v roce 2013 (1992 = 100) 45 v porovnání se 130 v případě Ruska a 260 Běloruska“. Je to vizitka „přechodu k oligarchickému kapitalismu“. I následek „státních hranic, vedoucích napříč samotným centrem úzce integrovaných výrobních komplexů“.

3.5.2014

„Legitimita ukrajinských prezidentských voleb, stanovených na 25. května 2014, se rovná nule, všichni ovšem chápou, že Západ je jako zákonné uznává,“ píše Boris Novoselcev. „Soudě podle všech průzkumů veřejného mínění je vyhraje Petr Porošenko – kmotr Julije Tymošenkové a čokoládový magnát. V ukrajinské politice ho v posledních 2 - 3 letech nebylo vidět, vlna euromajdanu ho však korunovala na kandidáta s nejvyšším ratingem. Sociologické průzkumy napovídají, že Porošenko má dokonce šanci vyhrát volby už v prvním kole (což se podařilo jen L. Kravčukovi v roce 1991).“

1.5.2014

„Ekonomika Spojených států je domečkem z karet,“ píše Dr. Paul Craig Roberts, náměstek ministra financí ve vládě Ronalda Reagana a šéfkonstruktér reaganomiky. „Je to jeden velký podvod.“ I celá „iluze oživení je jen dílem zfalšované statistiky.“

27.4.2014

Uri Avnery kráčí pozoruhodným životem. Už přes devadesát let. Narodil se v zámožné židovské rodině v Německu. Před Hitlerem emigrovala do Palestiny. Avnery tu roku 1938 vstoupil do paramilitární Irgun (mimochodem spolu s pozdějším izraelským premierem Jicchakem Šamirem). Odešel z ní už roku 1942. Neseděly mu její teroristické metody. Za první izraelsko-arabské války roku 1948 velel četě – a byl i oblíbeným válečným korespondentem. Nadvakrát, celkem po víc než deset let, zasedal v Knesetu. Založil a po léta vedl mírové hnutí Guš Šalom. Roku 1982 se - jako první izraelský politik vůbec – sešel s Jásirem Arafatem. O izraelsko-palestinských vztazích – a jejich rezonanci uvnitř židovského státu - napsal i několik knih.

24.4.2014

„Silové operace proti pokojným občanům jihovýchodní Ukrajiny se účastní seskupení ukrajinských vojsk o počtu více 11 tisíc vojáků, plně vyzbrojených automatickými zbraněmi,“ uvádí v dnešním prohlášení ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

22.4.2014

„Tisková služba Státního departmentu USA v těchto dnech oznámila, že USA na Ukrajinu vyslaly skupinu pracovníků FBI, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, mající Kyjevu poskytnout součinnost při repatriaci ukradených ukrajinských aktiv. 29. dubna USA a Velká Británie uspořádají k dané otázce multilaterální setkání za účasti ukrajinských činitelů,“ píše profesor Valentin Katasonov.

19.4.2014

Záběry kyjevských demonstrantů, kosených odstřelovači, hecovaly vášně. Jako ty Syřanů, zasažených sarinem. Tahle bublina už splaskla. Šlo o dirty trick saúdských a tureckých služeb. Rukama lokální odnože al-Kájdy. Pentagon to věděl už pár hodin nato. Obíhá to i médii, která Asáda nemusí.

17.4.2014

Ředitel CIA je v Kyjevě s kategorickým mandátem, píše Paul Craig Roberts, za Reagana náměstek ministra financí a šéfprojektant reaganomiky. Má tu iniciovat akci, „eliminující ruské separatisty v jižních a východních částech Ukrajiny vojenskou silou“. Jakkoli jsou „teritoria původně z velké části ruská“ – a „k Ukrajině neprozíravě připojená za raných let sovětské moci“.

14.4.2014

Spoustu Němců poutá k Rusku osobité pouto, píše Christiane Hoffmann v obsažném eseji Jak západní je Německo?, publikovaném v týdeníku Der Spiegel. Tím „nebezpečnější se pro Berlín stává ukrajinská krize“. Vznáší totiž „fundamentální otázky po samotné povaze německé identity“: „Máme opravdu tak hluboké západní kořeny, jak se většinou usuzuje?“