10.9.2013
Pepe Escobar: Kamelot Barack jako hromádka neštěstí
“Obamovo prezidentství není tragédií, schopnou uhranout analytické talenty nového Plútarcha či Gibbona. Je to spíš fraška ve stylu Pirandella,” píše Pepe Escobar v Asia Times. Roky je hlavně štikou nezávislého kyberprostoru. Vydal i knížky Globalistán: Jak se globalizovaný svět rozpouští v tekuté válce (Globalistan: How the Globalized World is Dissolving into Liquid War), Blues v červené zóně: Momentka z Bagdádu v bodu zvratu (Red Zone Blues: A Snapshot of Baghdad during the Surge) a Obama dělá globalizaci (Obama Does Globalization).
9.9.2013
Jürgen Habermas: Power play proti demokracii a lidským právům
Profesor Jürgen Habermas je ratolestí kritické teorie tzv. frankfurtské školy. Od roku 1964 třímal i její žezlo. Celý proud zdobí řada zvučných jmen - Max Horkheimer, Theodor Wiesengrund Adorno, Frederick Pollock, Walter Benjamin, Herbert Marcuse či Erich Fromm. Ubožátkům, servilně prznícím poválečné dějiny, neuškodí připomenout aspoň jednu epizodu. Horkheimerova a Adornova Dialektika osvícenství – opus magnus prvé generace frankfurtské školy – vznikla v americkém azylu před Hitlerem. Šanci vyjít jako regulérní kniha dostala až na prahu studené války. To už však autoři museli brutálně zcenzurovat i slovník. Všude tam, kde v rukopisu stálo kapitalismus, to změkčit na stávající (das Bestehende). Pojem kapitál nahradit kulantním spojením hospodářský systém, (Wirtschaftssystem), monopol – hospodářským aparátem (Wirtschaftsapparatur), třídní společnost (Klassengesellschaft) – panstvím (Herrschaft), kapitalistické vykořisťovatele (kapitalistische Aussaugern) – rytíři průmyslu (Industrieritter), monopolní vlastníky (Monopolherren) – generálními řediteli (Generaldirektoren). Vypuštěn byl dokonce i krotký kondicionál To by byla beztřídní společnost (Das wäre eine klassenlose Gesellschaft).
6.9.2013
Paul Craig Roberts: Lhář nechce ztratit tvář
Až k jádru všeho, čím hrozí agrese proti Sýrii, se znovu vyjadřuje i Paul Craig Roberts. Náměstek Reaganova ministra financí šéfoval i projektantům reaganomiky. Tím přesněji míří teď:
„Obamu zahnali do kouta Izrael a neokonzervativci.“ Když ho tam „nechali za blázna OSN, NATO, britský parlament a celý ostatní svět“, má se z ní vyškrábat „válkou, již povede na vlastní pěst“. To se však „ukázalo nad bláznovy síly“. A tak se - „místo aby zařadil zpátečku“ - „rozhodl podplatit Kongres a lhát ještě víc“.
5.9.2013
Dmitrij Sedov: Imperiální dekadence
„Vzestup a pád impérií má, nezávisle na epoše, do níž spadají, identické zákonitosti,“ píše ruský politolog Dmitrij Sedov. Tou hlavní je „nesoulad imperiálního myšlení se změnami ve světě“. Pak už „chybějící pružnost v poznání není jen obrazem oslabených analytických schopností imperiální elity“. Pak už dokládá „tvrdošíjnou nevůli si přiznat, že konstrukci, jíž se řídí, třeba přehodnotit od základu“.
4.9.2013
Christophe Deloire, Christophe Dubois: Circus politicus
Francouzští novináři Deloire a Dubois – oba křtění jako Christophe – spolu vydali už osm knih. Kasovním eldorádem byl hlavně Sexus politicus z roku 2006. Nahlíží do ložnic politických elit – těch mimomanželských (hlavně s televizními moderátorkami). Circus politicus jim vyšel v Paříži loni. Česky před pár dny. Je na vážnější téma:
3.9.2013
Valentin Katasonov: Schizofrenie Evropské unie
Valentin Katasonov - ač vážený profesor - je mužem kurážné ambice. Nemine týdne, aby nevzal panující kánony po achilovce. Tentokrát jich trefuje hned několik:
Počátkem loňského roku – píše v poslední dvojdílné stati – se Brusel pustil do “snižování dluhu Evropské unie i jejích členských států”. Jde na to “metodou řízeného bankrotu”. I vůči dalším zemím, přetíženým dluhy (Španělsko, Portugalsko i další) se měl stát mustrem postup, otestovaný na Řecku. Jenže vše, k čemu vede už tady, prvotní naděje rychle mrazí. Po gigantické “transfúzi” - a “dluhové plastice” - jimiž Řecko prošlo loni na jaře, se jeho dluh sice snížil z 352 na 243 miliard EUR. Už v listopadu však činil 301 miliardu. Dnes je už zpátky na 550 miliardách.
2.9.2013
Pat Buchanan: Zastaví Kongres darebáckého prezidenta?
O darebáckých státech plkají média, uťáplá v politické korektnosti. V servilním pohoršení ze zemí, kde ne a ne nastat změna režimu, lahodící gustu Velkého Bratra. Pat Buchanan je ikonou paleokonzervatismu. Za Reagana byl prezidentským speechwriterem – a mediálním kápem Bílého domu. Zkrotit darebáckého prezidenta žádá šéfa Sněmovny reprezentantů. V článku Zastaví Boehner našeho darebáckého prezidenta? (Will Boehner Stop Our Rogue President?) píše:
29.8.2013
Dmitrij Minin: Kdo a jak vraždil sarinem
Casus belli proti Sýrii je leporelem z humpoláckých lží. Oč “patetičtější jsou prohlášení, jež pronáší i státní tajemník John Kerry, tím víc se příčí vší logice,” píše Dmitrij Minin. Z podobné vody vařila i alibi, když Washington napadl Irák či už Vietnam. Minin ke všemu, co žene na hrách to dnešní, přidává zvlášť explozivní matérii.
28.8.2013
Zbigniew K. Brzezinski: Rakety na Damašek riskují bumerang
Sýrii hrozí brutální lekce. Vrtoch velmocenské arogance. Černě to vidí i šedá eminence. Big Zbig - Zbigniew Kazimierz Brzezinski – tu kutanu nosí už přes půl století. Carterovi dělal sufléra pro státní bezpečnost. Radil i jeho předchůdcům a nástupcům. Magazín The Atlantic přetiskl televizní interview, které dal už v červnu. Zub času na ně nemá. Právě naopak:
27.8.2013
Paul Craig Roberts: Válečný zločin. Nacistického kalibru.
Kdo nás čte déle, už ví: Dr. Paul Craig Roberts byl náměstkem ministra financí. Za Ronalda Reagana. Má i copyright na (a)sociální inženýrství, zvané reaganomika. Tím přesněji nazývá věci dnes. Na téma agrese, hrozící Sýrii, píše: