3.8.2013
Valentin Katasonov: Bezpráví i “právo” na export
Že Amerika exportuje bezpráví – od okupace soukromí až po popravy bez soudu (bezpilotníky i na lecjeden jiný způsob) – je notoricky známo. Méně se ví o vývozu artiklu, načančaného jako právo. Pod jeho líčidla nahlíží profesor Valentin Katasonov. V článku Boj s korupcí nebo zavádění Pax Americana? (Borba s korrupcijej ili strojitelstvo Pax Americana?) píše:
31.7.2013
Dr. Gary H. Kohls: Hirošima v zajetí mýtů
“Ve čtvrtek 6. srpna uplyne 68 let od jaderného úderu na Hirošimu, pravda, která je cenzurována a opřádána mýty už od Dne vítězství nad Japonskem o 10 dní později,” píše Dr. Gary H. Kohls na portálu Global Research. “Poválečnou propagandu v našich učebnicích dějepisu jsme brali za bernou minci i všichni v mém ročníku 26 absolventů.” Ty “knihy nám vštěpovaly obraz ´slavného´ konce války proti Japonsku”. Šířily však krajně “zcenzurovanou verzi dějin”. Ze všeho, co “za války podnikla britská a americká vojska”, v ní zářila jen a jen “obětavost hodná úcty”.
30.7.2013
Nil Nikandrov: „Krtci“ a „disidenti“ Velkého Bratra
To, jak rezolutně se Edward Snowden postavil na stranu práva – a „rozešel se systémem totálního špehování“ – „vnímají americké úřady zcela vážně“, píše ruský analytik Nil Nikandrov v článku „Snowdenův efekt“ a problém „krtků“ ve zvláštních službách USA („Effekt Snowdena“ i problema „krotov“ v specslužbach SŠA). Je totiž zřejmé, že „příklad bývalého pracovníka CIA a NSA mohou v amerických rozvědkách následovat i další idealisté“.
30.7.2013
Paul Craig Roberts: Defektní demokracie, fatální rizika
Kdo si nás nenašel poprvé, už ví: Paula Craig Robertse neodrovná žádný jarmareční bubák (typu “spojeneckého nevděku”, o “neamerických” intrikách ani nemluvě). Za Reagana byl náměstkem ministra financí – a šedou kůrou ”reaganomiky”. V co se ta kruciáta zvrtla, ho netěší. Nadutou bezradnost, již rozsadila u koryt, nešetří ani v posledním článku. Nazval ho Dvě defektní demokracie ohrožují život na Zemi (Two Faux Democracies Threaten Life On Earth).
27.7.2013
Michail Chazin: Blazeovaný mamon prořídne o celý řád
Už jsme si zvykli žít i s problémy Řecka, Bulharska či Španělska, otvírá další sondu pod ambaláž doby Michail Chazin. Kontury dnešní krize naskicoval už v knize, vydané pět let před jejím propuknutím (M. Chazin, A. Kobjakov: Soumrak dolarového impéria a konec “Pax Americana”, 14. 12. 2012). Teď brousí další kamínek do její mozaiky:
24.7.2013
James Petras: Brazilské memento
Bouře v brazilských ulicích neutichá. Idyla pokroku, požehnaného i elitami mamonu a moci, se hroutí. James Petras – emeritní profesor americké univerzity - jí nepropadl nikdy. Co píše ve své nejnovější analýze, stálo už v řadě jeho statí z minulých let:
23.7.2013
Sergej Filatov: Je Snowden jen osamělý střelec?
Odhalení, jimiž se Edward Snowden zahnal do role psance, štěpí politiku i veřejné mínění. Za “zrádce” ho má jen sorta, jíž vyděračské šmíráctví nevadí. O liberálních hodnotách si tím ukládá doživotního bobříka mlčení.
22.7.2013
Robert Reich: Skandální pozadí rekordního bankrotu
Robert Reich byl za Clintona ministrem práce. Time Magazine ho zařadil mezi deset nejlepších amerických ministrů 20. století. Roky přednáší veřejnou politiku na University of California v Berkeley. Pár knih mu vyšlo i česky. Jeho film Nerovnost pro všechny (Inequality for All) bude mít premiéru koncem září.
19.7.2013
Ralph Lopez: Omezená suverenita soukromí nenastala až po 11. září 2001
Globální darebáctví, jehož striptýz odstartoval Edward Snowden, nutí promluvit i politické zombie. Na kamery Fox News Today preludoval Dick Cheney, druhý muž Spojených států za vlády Bushe juniora. Snowdena označil za “zrádce”. O okupaci soukromí, jíž se dopouští Agentura národní bezpečnosti (NSA), mj. prohlásil: “Kdybychom tento program měli před 11. zářím 2001,… byli jsme s to 11. září předejít.”
18.7.2013
Dmitrij Minin: Watergate a Snowdengate – konstanty a proměnné
Od skandálu Watergate – píše ruský analytik – uplynulo rovných 40 let. “V lednu 1973 začal soud s pachateli, kteří se vloupali do komplexu Watergate s cílem instalovat tu odposlech v centrále prezidentského kandidáta Demokratické strany George McGoverna.” Objednal si ho republikánský prezident Richard Nixon. Hrozil mu za to impeachment. Nakonec raději abdikoval sám. Když tím celá tahanice, vlekoucí se skoro dva roky, skončila, svět měl vzít za bernou minci, že v Americe se “už nic podobného jaktěživ nestane.” Že tím, kdo “triumfoval”, je “americká demokracie”. Že právě ta znovu “prokázala svou nepřemožitelnou sílu”.