RIA „Novosti“: Kyjevská manka a podrazy

Cenzura a reálný kontext Putinova dopisu evropským vládám

Zpravodajství České televize už má horší renomé, než úřední deska Horní Dolní. Ránu z milosti jí dává pokrytím o ukrajinské krize. Zářným příkladem je i eskamotáž kolem Putinova dopisu, zaslaného dnes vládám evropských zemí.

Žádá je o součinnost v situaci, kdy „celková zadluženost Ukrajiny vůči Rusku činí už 16,6 miliardy dolarů“, jak to na včerejší Putinově poradě s několika členy vlády dokumentoval premiér Dmitrij Medvěděv.

Ten zároveň „připomněl, že Rusko má s Ukrajinou smlouvu, podepsanou v roce 2009, která předpokládá ´přechod na zálohové platby za plyn, nejsou-li uhrazeny dluhy´“. Bude-li „tato kritická situace trvat i nadále, jsou tu všechny důvody na zálohové platby přejít“, zdůraznil na včerejší poradě Medvěděv.  

Putin tam naopak „vládu a Gazprom požádal, aby na platby předem zatím nepřecházely přesto, že k tomu opravňuje klauzule platné smlouvy“. Rusko ji uplatní jen v případě, že „Kyjev k problému svého dluhu odmítne zasednout za jednací stůl“.

Přerušením dodávek plynu do Evropy „vyhrožuje“ Kyjev (a ne Moskva, jak nás bulíkuje česká veřejnoprávní). Pozadí to má krajně nevábné. Když Gazprom loni v prosinci snížil Ukrajině cenu plynu o celou třetinu, zavázal se k ní jen za podmínky jeho úhrad včas a v plné výši.

Poněvadž Kyjev nedodržuje jedno ani druhé, Gazprom cenový diskont ruší. Ukrajinské špičky se však nechaly slyšet, že „budou vycházet z původní ceny“. A pokud jim nebude vyhověno – prohlásil v úterý ministr energetiky Jurij Prodan –„může to ohrozit i tranzit ruského do Evropy“.

Nezůstalo jen u slov. Včera byl „příjem ruského plynu do ukrajinských zásobníků zastaven“.

Odkud že přichází mráz, neškodí vědět včas.