Michael Snyder: Na prahu velkého třesku

Příští finanční kolaps změní mocenskou architekturu

„Jediný z problémů, vedoucích k poslední finanční krizi, nebyl vyřešen dodnes. U všech jsme na tom ve skutečnosti ještě hůř. Celková suma světového dluhu se od roku 2007 zvýšila o 40 procent, o dalších 37 procent jsou větší banky, už tehdy ´příliš velké na to, aby mohly zkrachovat´, a kolosální bublina derivátů se vymkla kontrole natolik, že jediné, co nám zbývá, je sledovat jejich spektakulární explozi a nevyhnutelné tvrdé přistání,“ píše Michael Snyder na americkém webu The Economic Collapse.

Lidí, kteří to netuší, je však stále víc než dost. Kojí se bláhovou nadějí, že „to, co poslední krizi způsobilo, politici a centrální banky už zvládli. Ve skutečnosti jsme však v ještě horší situaci, než tehdy. Finanční bublina nakonec praskne a devastace, jíž se staneme svědky, bude naprosto katastrofální.“

Achilovkou dnešního světa je „dluh, který překročil všechny meze“. Takový „flám na sekeru tu nebyl po celé dosavadní dějiny“. Když ho obnažila krize, mělo se za to, že se z „lekcí roku 2008 vzalo poučení a úroveň dluhů se bude snižovat“. Místo toho se však „šláplo na plyn až k podlaze“.

Fakt, že svět dluží o 40 procent víc než roku 2007, dokládá čerstvá zpráva Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS). Ta ovšem celkovou sumu globálních závazků vyčísluje v řádu 100 tisíc miliard dolarů. Řada jiných, a to i značně prominentních zdrojů se přitom shoduje, že víc než 100 tisíc miliard USD dluží jen vláda, korporace a občané Spojených států.

Statistiku, zachycující pohyb na opačném pólu, nabízí agentura Bloomberg. Hodnota „vlastního kapitálu“ („equities“) poklesla – v letech 2007 – 2013 – o 3.860 miliard dolarů. Teď se má rovnat 53.800 miliardám USD.

„Největším ze všech delikventů“ je „přirozeně vláda Spojených států“.  V září 2008 dlužila 10.020 miliard dolarů. Dnes už to dělá 17.490 tisíc miliard.

Bank, jež v Americe vygumovala krize, už je 1.400. Nová tu v „posledních třech letech vznikla jedna jediná“. Celých 37 procent nabral na váze oligopol, rozvalený na špici vertikály – JPMorgan Chase, Bank of America, Citigroup, Wells Fargo, Goldman Sachs a Morgan Stanley.

Připadá na ně plných 67 procent majetku všech amerických bank. První pětka je věřitelem 42 procent všech peněz, které si Amerika půjčila. Bank of America vládne třetině všech bankovních pohledávek za americkým byznysem. Wells Fargo zase - celé čtvrtině amerických hypoték. Stejné váhové kategorie, jako ekonomika celé Británie, je sama JPMorgan Chase…

„Většina lidí prostě nechápe, že Wall Street se v posledních několika desetiletích změnil v největší a nejdivočejší kasino celé planety.“ Koloběh jeho rulety živí hlavně „deriváty“. Mašlí „kategorie AAA“ je pentlí ratingové agentury. Tím větší rance „toxických aktiv“ to tutlá. Jak velká je „bublina derivátů“ – a co vše je kostlivcem ve skříni – „dnes vlastně nikdo přesně neví“. „Obchod s deriváty podléhá mnohem ležérnější regulaci, než jiné obchody.“

Na téma celkové sumy „derivátů“ jsou tak k mání jen „odhady“. „Kolísají od 600 tisíc do 1.500 tisíc miliard dolarů.“

Banky však tyto „expozice“ musí hlásit i státní finanční správě. Nejvíc jich nasbíraly ty „velké až příliš na to, aby mohly zkrachovat“ . Žebříček vedou následující:

JPMorgan Chase nese riziko „derivátů“ za 71,810.058,000.000 (tedy více než 71 tisíc miliard) dolarů - při aktivech za 1,989.875,000.000, tedy méně než 2 tisíce miliard USD;

Citibank - „derivátů“ za 62,963.116,000.000 (tedy přes 62 tisíc miliard) dolarů (při aktivech za 1,344.751,000.000, tedy lehce přes 1,3 tisíce miliard USD);

Bank of America – „derivátů“ za 41,386.713,000.000 (tedy více než 41 tisíc miliard) dolarů (při aktivech za 1,438.859,000.000, tedy méně než 1,5 tisíce miliard USD);

V rukou Goldman Sachs může skončit Černý Petr „derivátů“ za 47,467.154,000.000 (tedy více než 47 tisíc miliard) dolarů - při aktivech za 111.117,000.000, tedy lehce přes 111 miliard USD.

Ty cifry není na škodu porovnat. Bezkonkurenčně největší vabank hrají právě Goldman Sachs. Sumární riziko, jež nese za „deriváty“, je 427krát větší, než vlastní aktiva.

Skrznaskrz virtuální ekonomice vládne morální hazard. Šejdířské letadlo, které fabrikuje, není perpetuum mobile. Střemhlavý pád je jen otázkou času. Oč větší to manko bude, tím horší i velký třesk.

Není to jen hra s penězi jiných lidí (other people´s money). Sází všanc jejich osudy. „Lebedíme si“ – varuje Michael Snyder – „v bavlnce na dluh“. Ta nám však „nevydrží donekonečna. Den, kdy vystaví účty, se rychle blíží.“

Až „velká finanční krize vypukne příště, zbytek planety vůči systému, založenému na americkém dolaru a dluhu, už asi ztratí důvěru nadobro“. „Petrodolaru zazvoní hrana.“ „Dolar přijde o status světové rezervní měny.“

„V naší životní úrovni nastane dramatický zvrat.“ Pro „průměrného Američana to bude šok“.         

Nemine ani „zbytek planety“. Do holportu, jenž skončí v bankrotu, se žene  jen splachovací kariérista – a retardovaný masochista.