Valentin Katasonov: Čekárna na bankrot

Krvavý „euromejdan“ se řítí do humanitární kalamity

Barevné revoluce stíhá dědičný hřích. Čím pozdějšího jsou data, tím větší  zkázu nadělují. Nadílka imbecilních atavismů, o nichž je delírium postkomunismu, tak bolí ještě víc, než všechny před ní. Na Ukrajinu, vydanou euromejdanu, valí pravou pohromu.

Optikou platební bilance – a jejích dopadů už v nejbližších měsících - ji skicuje profesor Valentin Katasonov:

„Počátkem loňského roku se ukrajinské devizové rezervy rovnaly 24,5 miliardy dolarů. Nynější ´prozatímní vláda´ je hlásí ve výši 15 miliard dolarů.“ Národní banka sice tvrdí, že s nimi vystačí ještě minimálně celý rok. Právě „únorový převrat však platební bilanci Ukrajiny nemůže, než kardinálně změnit ještě k horšímu“.

„Záporné saldo naroste ne o procenta, ale řádově už v položce ´zahraniční obchod zbožím a službami´.“ Jen zemní plyn, importovaný z Ruska – a Ukrajina jinou volbu nemá – stojí „téměř miliardu dolarů měsíčně“.

Podíl Ruska na ukrajinském exportu činí zhruba 25 %. Ročně generuje přes 20 miliard dolarů. Ochrana vlastních ekonomických zájmů, k níž bude Rusko nucenou sáhnout po podpisu „asociační dohody“ s EU, způsobí v platební bilanci země „díru zhruba 10 miliard dolarů“ (dle „velice konzervativní aproximace“).

„Jaceňuk před pár dny prohlásil, že Evropa ´usnadní´ přístup pro ukrajinské zboží na své trhy.“ Sám ovšem konstatoval, že to „ukrajinských vývoz západním směrem zvýší jen o 400 miliónů dolarů ročně.“

Ze země přitom narůstá i „odliv devizových rezerv v podobě úroků, dividend, royalties a dalších výnosů zahraničních investic“. Čistě „suverénní dluh Ukrajiny činí 60 miliard dolarů“. Zhruba „ze tří čtvrtin je nominován v zahraničních měnách“. Při „průměrném úroku ve výši 10 % si jeho obsluha vyžádá 4,5 miliard dolarů ročně“.

„Zahraniční dluh státu je však jen špičkou ledovce. Úhrnná suma ukrajinského zahraničního dluhu už přesáhla 140 miliard dolarů (podle údajů ukrajinského Ministerstva financí). Jeho obsluha při desetiprocentním úroku se rovná 14 miliardám USD ročně. V nestabilních podmínkách lze přitom očekávat, že zahraniční investoři své výnosy odmítnou reinvestovat (či jejich inkaso odložit), a budou je naopak chtít co možná repatriovat.“

Zásadní změnu zaznamená i „saldo pracovních příjmů“. Tedy „důchodů ukrajinských gastarbeiterů v zahraničí, převáděné domů“. Dosud to byla vrchovatě „důležitá položka, pozitivně ovlivňující platební bilanci země“. Z celých „70 % šlo o příjmy ukrajinských občanů, zaměstnaných na území Ruské federace“ („v rublech i USD a EUR“).

„Vyhrocení vztahů Ruska s režimem, který se na Ukrajině chopil moci nezákonnou cestou, může vést k omezení pohybu občanů obou zemí přes státní hranice.“ To „nevyhnutelně sníží i kladné saldo v dané položce“. Za „nepříznivého vývojového scénáře může klesnout až k nule“.

Opak slibovaných zázraků však hrozí i v „saldu kapitálového účtu“. „Díry v platební bilanci a rozpočtu se ukrajinské vládě donedávna dařilo látat vábením zahraničního kapitálu. Byly to většinou ´krátké´ peníze, s jejichž pomocí se zčásti kompenzoval deficit obchodních operací a hradily i úroky a jiné investiční výnosy zahraničních subjektů. Přilákat na Ukrajinu nové úvěry, portfoliové a přímé investice je však za dnešní situace je krajně komplikované. Nehledě na všechnu podporu, již ukrajinské ´prozatímní vládě´ projevuje Západ, nemají zahraniční investoři riskovat v plánu. Ratingové agentury hodnotí situaci jako práh defaultu.“

„Pokud jde o očekávaný úvěr Mezinárodního měnového fondu ve výši 15 miliard dolarů, vydává dnešní vláda za realitu jen svá přání. Skupina expertů MMF sice už do Kyjeva na ´přípravná jednání´ dorazila. Nepřijela sem však  cokoli dát, nýbrž naopak zajistit, že budou uhrazeny ukrajinské závazky vůči fondu (v roce 2014 mu Kyjev má vrátit více než 3 miliardy dolarů). Zájemců o to, co z ukrajinského koláče ještě zbylo, je víc než dost. Obavy, že na ně nezbyde, má jak MMF, tak jiní věřitelé.“

„Příslib Evropské unie, že Ukrajině dá 15 miliard EUR, je groteskní.“ V „jámě ze samých dluhů vězí i EU“. Cokoli „Ukrajině dávat tu nikdo nemá v úmyslu. Zahraniční investoři by z ní raději stáhli už teď nejen výnosy, které si nárokují, ale i svá vstupní aktiva. Téhož se lze snadno dočkat i od ukrajinských oligarchů. Dezerce kapitálu je na spadnutí.“

„Vůbec bych se tak nedivil, kdyby rok 2014 skončil v minusu i v položce ´saldo kapitálového účtu´.“ Na jeho prahu vykazovala ukrajinská „centrální banka zahraniční kapitál v celkové sumě 210,5 miliard dolarů: 75,7 mld. v přímých, 32,5 mld. v portfoliových a 102,3 mld. USD v ´ostatních´ investicích“. I kdyby z Ukrajiny dezertovala jen desetina zahraničních aktiv, sníží o její bilanci o 21 miliard dolarů.

Celkovou platební bilanci země – syntetizuje svůj rozbor profesor – tak letos čeká propad v řádu minimálně 59 miliard dolarů. Země tak „přežije jen jediné čtvrtletí“. Poté, co na jejích účtech – už k 1. únoru - nezbyl jediný cent ani ze 3 miliardy nového ruského úvěru, tu „ukrajinská ekonomika nebude už k 1. květnu 2014“.

„Zůstane po ní jen území, strádající palčivým deficitem elektřiny, zemního plynu i potravin.“ V rychle hynoucí druhy to změní i „fungující podniky, dopravu a dokonce i státní instituce“. Právě tak vypadá mozaika, na níž už staví různé „imitační hry“.

Následky, k nimž povede, jsou námětem pro „politology a sociology“ – a také „vojáky“.