The New York Times: Vox populi je proti embargu

Nejvíc se za normalizaci vztahů s Kubou staví Florida

„Po více než půl století oficiálního nepřátelství Spojených států vůči Kubě, tvrzeného plošným obchodním embargem, je teď většina Američanů pro normalizaci vztahů či větší komunikaci přímo s kubánskou vládou,“ píše Rick Gladstone v deníku The New York Times. Na Floridě – „domově největší kubánsko-americké komunity v zemi“ – je „tento většinový názor ještě výraznější“.

Článek vychází z lednového průzkumu veřejného mínění, „zadaného Atlantickou radou (Atlantic Council), prominentní washingtonskou výzkumnou institucí“. Ukázal „bezprecedentní posun v pohledu Američanů na Kubu“, konstatují sami jeho autoři. Změnu natolik zásadní, že „neguje letitá klišé, zvlášť o antipatiích Američanů kubánského původu vůči vládě Raúla Castra“.

Shodně to komentuje i deník sám. Průzkum podle něj potvrzuje, že „snaha o ekonomickou a politickou izolaci Kuby“ – „jedna z nejvytrvalejších komponent zahraniční politiky Spojených států“ – „nejenže nesplnila svůj cíl svrhnout Castrovu vládu, ale možná ji dokonce pomáhá udržet u moci“.

Šetření prokázalo, že „změně politiky je nakloněna většina Američanů,“ píší v jeho úvodní preambuli Peter Schechter a Jason Marczak, „dva vrcholní představitelé Adrienne Arsht Latin America Center zmíněné Atlantic Council. „Největším překvapením je, že ještě výraznější, než v celé zemi, má totální změna kursu podporu u populace Floridy.“

Konkrétně se ukázalo mj. následující:

„Celostátně je pro změnu politiky vůči Kubě 56 procent obyvatelstva.“

„Na Floridě jsou to však 63 procenta dospělé populace a mezi Američany hispánského původu (´Latinos´) – 62 procenta.“

Změna má „největší podporu mezi stoupenci Demokratické strany a nezávislými, normalizaci však preferují i 52 procenta republikánů“.

Lednový průzkum je vůbec prvním, v němž se za normalizaci vztahů s Havanou postavilo největší procento dotázaných na Floridě.

„Hlavním důvodem většiny, která chce vztahy normalizovat, jsou ekonomické náklady obchodního embarga pro Spojené státy.“ Pro více než 60 procent dotázaných jsou nosnými motivy „umožnit byznys s Kubou americkým firmám“ – a „neomezenou svobodu tam cestovat a utrácet“ americkým občanům.

Plných „52 procent však uvedlo i to, že Kubu třeba vyřadit ze seznamu, v němž vláda Spojených států registruje státní sponzory terorismu.“ Tedy z „černé listiny“, uvalující „automatické restrikce na ochod a jiné interakce Američanů“. Obamova administrativa – připomíná deník – sice „některá z omezení pro Američany kubánského původu, pokud jde o možnost na Kubu cestovat a posílat tam peníze, uvolnila“, pro „většinu obchodních i investičních artiklů však platí zákaz dodnes“.

„Atlantic Council“ je od sil, jež s Kubou sympatizují politicky, vzdálena kosmické roky. Snahu o skutečně nepodjatá, věrohodná zjištění si pojistila i tím, že projekt realizovala v širším partnerství: s Paulem Maslinem, expertem Demokratické strany v oboru průzkumů a tvorby veřejného mínění - a Glenem Bolgerem z extraligy „republikánských politických stratégů a analytiků“.

Příznačnou glosou končí deník sám: „Americká politika ostrakizace Kuby je po celém světě vnímána jako nemístný atavismus studené války. Zrovna v pondělí se Evropská unie dohodla, že s Kubou zahájí jednání o růstu obchodu a investic.“