Titbits From Abroad
RSS RSS napište nám

Finian Cunnigham: Krvavá stopa z Volgogradu vede do Rijádu

Russia may hit back at KSA for Volgogard attacks
Finian Cunnigham

Smí středověká despocie terorizovat i olympiádu?

„Ruská tajná služba měla získat věrohodné důkazy, že do dvou teroristických ataků ve Volgogradu je namočena Saúdská Arábie,“ píše Finian Cunnigham. Prvotně chemik - a vědecký redaktor britské Royal Society of Chemistry (při univerzitě v Cambridge). Teď roky komentátor The Mirror, The Independent či Irish Times.

Exploze zabily 32 a zranily více než stovku lidí, převážně civilistů. Krvavou stopu, vedoucí do Rijádu, prý už FSB doložila Kremlu. „Pro Putina to  překvapení není.“ Že „wahhábitští teroristé, usazení na severním Kavkazu, mají na mušce zimní olympiádu“, ho měl osobně varovat „šéf saúdské špionáže princ Bandár bin Sultán“. Už „loni v červenci“. Během „čtyřhodinové slovní přestřelky“.

Olympiáda startuje 7. února. Hlavním dopravním uzlem je Volgograd. Masakry před Novým rokem byly „útokem na hostitele olympiády“.

Za oběť padly i ženy a děti. Putin přísahal viníky rozdrtit. Nešlo o první, ale „poslední ze série teroristických aktů, spojených se severokavkazskými radikály, které sponzorují Saúdi“. Šest lidí zabil už sebevrah, který se ve volgogradském autobusu odpálil loni v říjnu.

Všechny je řídí „Kavkazský kalifát, vedený Dokou Umarovem“. Jeho  „hlavním mecenášem je Saúdská Arábie“. Tak jako „v případě takfiristů v Sýrii, Libanonu, Pákistánu, Jemenu i Iráku“.

Umarov, operující z Čečenska a Dagestánu, „deklaroval veřejně, že k ´paralýze olympiády v Soči nasadí vše, co má po ruce´“. Mafie které šéfuje, „organizovala už sebevražedné exploze v moskevském metru v letech 2010 a 2011“.

„Kavkazské extremisty“ pojí „těsné logistické konexe s americkou a saúdskou špionáží“. Pro ty jsou kartou, mající „otřást pozicemi Moskvy“, už od počátku 90. let. V režii „afghánské taktiky á la al-Káida, redislokované  do jižního Ruska“. Jejím „architektem byl bývalý ředitel CIA William Casey.“ Tajné operace, řízené špionáží obou zemí, lily už „olej do čečenských válek v letech 1994-1995 a 1999-2000“.

Jedním ze sebevrahů, masakrujících naposled ve Volgogradu, byl  dvaatřicetiletý Pavel Pečonkin. Ještě „pár měsíců předtím bojoval v Sýrii“.  V „řadách extremistů, podporovaných Saúdskou Arábií. V žoldu saúdských sponzorů teroru, který se v Sýrii domáhá ´změny režimu´ silou, je i mnoho dalších občanů Ruska.“

Co vše o krvavé stopě, vedoucí do Rijádu, už padlo do rukou ruské tajné služby, lze zatím jen hádat. Věta, z níž mrazí, padla už za slovní přestřelky s Putinem. Bandár bin Sultán mu vmetl do očí: „My je“ – míněno kavkazské extremisty – „máme pod kontrolou.“

Putin to vrátil i s úroky: „Podpora terorismu je mečem o dvou hranách.“ Dřív či později „zasáhne ty, kdo si s ním zahrávají“.

Terčem teroru, sponzorovaného Saúdy, byl doposud Střední východ. Ze strany Sýrie - Libanonu či Iráku – se odvety nebál. Tady se „cítil beztrestně ve službách syndikátu zločinu“ – „amerického imperialismu a sionistického Izraele“.

Ve Volgogradu však „rozzuřil ruského medvěda“. Dal mu i „legitimní důvod k odvetě“. Smí „meč o dvou hranách“ – táže se britský publicista – zůstat jen verbální metaforou i teď?

Je to otázka řečnická. Svět před ní nemá kam dezertovat. Má snad despocie  právo terorizovat i olympiádu? Jen proto, že je janičárem Pax Americana?  

Pravdoláska má saúdské despoty za roztomilé exoty. Necekne ani proti hlavám, které ten středověk stíná. Teď fanatici, které to temno platí, trhají na kusy i tělíčka ruských dětí.

Pravdoláska má jiné priority. Bere se za coury z Pussy Riot. Za kundí virvál, jak jejich logo dabuje magazín Týden. Ty fuchtle kopulují na kamery i v osmém měsíci (viz druhý přiložený zdroj).

Nad děti, trhanými na kusy, pravdoláska emocemi skrblí. O to víc kuchtí i z jejich tragédie – litanie o policejním státu, dusícím odpor proti útlaku.

Slušný člověk je v tísni. Nad koňskými dávkami sprostoty se zvedá i kufr, imunní proti všem salmonelám.