Titbits From Abroad
RSS RSS napište nám

Ralph Lopez: Omezená suverenita soukromí nenastala až po 11. září 2001

Velké Ucho nebylo s to předejít ani atentátu na bostonský maratón

Globální darebáctví, jehož striptýz odstartoval Edward Snowden, nutí promluvit i politické zombie. Na kamery Fox News Today preludoval Dick Cheney, druhý muž Spojených států za vlády Bushe juniora. Snowdena označil za “zrádce”. O okupaci soukromí, jíž se dopouští Agentura národní bezpečnosti (NSA), mj. prohlásil: “Kdybychom tento program měli před 11. zářím 2001,… byli jsme  s to 11. září předejít.”

Ralph Lopez kontruje do černého už první poznámkou: Ačkoli dnešní administrativa těmito prostředky disponuje, “nebyla s to předejít ani útoku na maraton v Bostonu”. A to “přesto, že FBI o podezřelých věděla” (a jeden z nich se před “muži zákona” dokonce chvástal už dřív, že dokáže “stáhnout postup výroby bomb z tlakového hrnce z internetu”).

Za nehet pravdy však – dokládá Lopez - není ani na Cheneyho verzi, že chapadla globálního špehování  byla roztažena teprve po 11. září 2001. Důkazem je i výpověď generálního ředitele telekomunikačního koncernu QWest Johna Nacchiose. Toho NSA žádala, aby jí zpřístupnil komunikace klientů společnosti, už 27. února 2001. Nacchios to – na rozdíl od šéfů řady jiných firem z branže – odmítl.

Co bylo dál, zachytil článek listu Denver Post z roku 2007: “Když požadované informace odmítl vydat odmítl, agentura mu to vrátila tím, že nedostal lukrativní smlouvu s jednou denverskou společností.” Nacchios se pak dokonce musel bránit i obvinění ze zneužití důvěrných  informací k osobnímu obohacení (“insider trading”). To, že už roku 2001 nevyšel vstříc nelegálním žádostem NSA, přišlo znovu na pořad i v této souvislosti. V otázce, v níž teď prolhaně fabuluje Cheney, daly už tehdy Nacchiosovi za pravdu i jiné zdroje. Referovaly o tom mj. Slate.com a National Journal.

Právě Bush s Cheneym – připomíná Lopez – “svedli lítý boj za prosazení legislativy, udělující telekomunikačním společnostem imunitu před stíháním za porušení práv, garantovaných Čtvrtým dodatkem k Ústavě”. Dosáhli toho dokonce s “bezprecendentně retroaktivní platností”.

Aktivisté, bojující za “povinnost politiků skládat účty”, ovšem každé podobné “retroaktivitě” tvrdě oponují. Chtějí naopak “Bushovu a teď i Obamovu administrative vest k odpovědnosti za pošlapání Ústavy”.

Například “kalifornský právník Inder Comar podal letos 19. dubna dvě žaloby na  George W. Bushe, Richarda Cheneyho, Colina Powella, Donalda Rumsfelda, Condoleezu Riceovou a Paula Wolfowitze za přípravu a vedení ´válečné agrese´ proti Iráku, jimiž se dopustili porušení zákonů zakotvených Norimberským tribunálem”.

Lopez v přiloženém originále nabízí s Comarem i rozhlasové interview.