Kate Randall: Dostatečně zdravotně pojištěna je jen polovina Američanů

Alarmující mustr “reforem” z makovic české pravice

Sklapovačky před vším, co se šustne za Velkou louží, mají i svůj hierarchický řád. Kdo chce být salonfähig, neměl by šetřit pukrlaty, padne-li řeč na americké zdravotnictví. Ten ponížený poklek právě vyrušila vrchovatě zasvěcená zpráva. Vydal ji newyorský Commonewaelth Fund. Píše se tu, že “téměř polovina Američanů ve věku 19 až 64 let neměla po celý loňský rok zdravotní pojištění vůbec, anebo jen takové pojistné krytí, které je adekvátně nechránilo před vysokými náklady zdravotní péče”.

O poznání se zlepšilo jen postavení mládeže ve věku 19 až 26 let. Tady se podíl těch, kdo nejsou pojištěni vůbec nebo jen nedostatečně, od roku 2010 snížil z 48 na 41 procent. Celkově se však proporce  Američanů, jimž zdravotní pojištění chybí úplně nebo je kryje jen riskantně málo, permanentně zvyšuje. V roce 2003 jich bylo 61 milionů (36 procent). Loni už 81 milionů (46 procent). Zhruba z poloviny jde o lidi s příjmem nižším, než 133 procent oficiální hranice chudoby. “Podpojištěno” však bylo i 21 milionů dospělých Američanů s příjmem v rozsahu 133 – 249 procent sumy, uznané za hranici chudoby.

Trable s úhradou poplatků za zdravotní úkony mělo loni 75 milionů Američanů. Řada z nich musela čelit nájezdům “inkasních agentur” - anebo “kvůli platbám za lékařskou péči změnit způsob života”. Plným 32 milionům z nich to navíc snížilo i “úvěryhodnost”. To jim pak svazuje ruce i na bytovém trhu – průměrný Američan se, většinou za prací, stěhuje sedmkrát za život (nemluvě o limitech a úrokových sazbách spotřebních úvěrů či kreditních karet).

Roste i zóna vysloveně drastických následků. 28 milionů Američanů zbavila cena zdravotní péče všech úspor. Čtvrtinu dospělých donutila seškrtat rozpočet na bydlení, topení či potraviny. 17 milionů lidí muselo skrečovat či odložit své plány na další vzdělání či pracovní uplatnění - ne ze samotných zdravotních důvodů, ale kvůli nákladům léčby. 5 miliónů Američanů si, aby je bylo s to uhradit, muselo vzít půjčku, ručenou vlastní střechou nad hlavou. 4 milióny zahnaly náklady léčby až do osobního bankrotu.

Počet Američanů ve věku od 19 do 64 let, kteří – nehledě na všechna tato harakiri - na potřebnou zdravotní péči ani “nedosáhli”, se vyšplhal na 80 milionů (tedy o 17 miliónů víc, než roku 2003). Commonwealth Fund to pak i konkretizuje:

• 53 miliónů Američanů, trpících určitým zdravotním problémem, si muselo návštěvu příslušného lékaře či kliniky odpustit úplně;
• 
  50 miliónů “nedosáhlo” na potřebné léky;
• 
  49 miliónů nemohlo absolvovat další doporučené testy;
• 
  37 miliónů si nemohlo dovolit péči specialistů, navrženou jejich praktickým lékařem;
• 
  28 procent ze 66 miliónů lidí, trpících hypertenzí, diabetem, astmatem, rozdedmou a dalšími chorobami plic či srdce, postrádá z finančních důvodů potřebné léky či jejich dostatečné dávky.

Cena základního zdravotního pojištění trvale stoupá. Loni činilo – v případě pojistných systémů, které jsou součástí pracovní smlouvy - v průměru 5.615 dolarů pro jednotlivce, resp. 15.747 USD pro celou rodinu.  Stále víc Američanů je však odkázáno na částečné či analogické pracovní úvazky, které zdravotní pojištění nezahrnují (nemluvě o miliónech těch, koho už trh práce “vyřadil” nadobro). 31 procent lidí v této kategorii – a těch, co aspoň nějaké zdravotní pojištění mají – stojí 10 a více procent jejich celkového příjmu.

“Obamacare” - jak se v USA přezdívá reformě zdravotního pojištění – má k rovné péči o zdraví daleko celé světelné roky. Zdravotní pojištění zavádí jako povinnost i pro sociálně velmi zranitelné skupiny. Její  nesplnění trestá finančním penále.

Názorný příklad toho, k čemu to povede, zkalkulovali lékaři z National  Health Program. Muž ve věku 56 let – a s ročním příjmem 45.900 dolarů – bude platit v průměru 4.361 dolarů základního pojistného. A dalších 4.167 dolarů různými formami “spoluúčasti”. Celkem tedy asi 18 procent svého ročního příjmu.   

Takový mustr se honí jen makovicí ignoranta – nebo cynika, který je sám daleko “za vodou”.