Infowars, WND, Washington´s Blog: Nedůvěra v moc trvale narůstá

Kongres už v menší oblibě než „švábi, vši, kolonoskopie a Čingischán“

Podle posledních průzkumů veřejného mínění se Američané bojí víc své vlastní vlády než teroristů. Tak to hodnotí tamní zdroje, komentující právě zveřejněné výsledky toho, který si objednala televize Fox News. Jsou tím příznačnější, že průzkum proběhl těsně po explozích v Bostonu, majících na svědomí 3 lidské životy a na 280 zraněných. Otázka zněla: „Byl byste ochoten vzdát některých ze svých osobních svobod v zájmu omezení hrozby terorismu?“ Záporně odpovědělo 45 procent, kladně jen 43 procenta dotázaných.

Zhruba tak to dopadlo naposledy v květnu 2001 (40 procent „ne“ a 33 procent „ano“). Pokaždé po 11. září 2001 by většina naopak dala „bezpečnosti“ přednost i na úkor svých občanských práv. V prvých letech jejich podíl dosahoval až 71 procent. Na stále nadpoloviční 54 procenta poklesl až roku 2006. Opačně to dopadlo až letos – dokonce pár hodin po bostonském incidentu, následovaném mediální masáží o „islámské hrozbě“, již domněle zkrotí jen mnohem „tvrdší ruka“.

Alternativní americké zdroje, z nichž citujeme, to komentují jednoznačně: Američané se už k tomu, že „by se výměnou za větší ´bezpečnost´ měli vzdát svých dalších svobod“, nestavějí už jen „váhavě“. Dnes už se „toho, že vláda pošlape ústavní svobody, bojí víc, než že selže v zajištění bezpečnosti svých občanů“. 

Výsledek posledních průzkumů není efemérním výkyvem. Podobně totiž dopadl i souběžný průzkum deníku Washington Post. Ten se nechal tázat takto: „Znepokojuje vás víc to, že vláda nejde po terorismu dostatečně s ohledem na ústavní práva, anebo to, že vláda při vyšetřování terorismu zachází až příliš na úkor ústavních práv?“ Plných 48 procent dotázaných odpovědělo, že vším,  co proti terorismu podniká, to vláda na úkor ústavních práv přehání. Opačně to vidělo jen 41 procent. V lednu 2006 bylo názoru, že se terorismu čelí na úkor občanských práv, 44 procent Američanů; v lednu 2010 dokonce jen 27 procent.

Citované americké zdroje to řadí do širšího, a tím i plastičtějšího kontextu. Například průzkum agentury Rasmussen ukázal už v roce 2010, že jen „malá menšina Američanů míní, že vláda disponuje souhlasem těch, komu vládne“ - a že v zemi tak naopak sílí „předrevoluční nálady“. Gallup rok nato zjistil, že víc „Američanů mělo v oblibě krále Jiřího za koloniálních časů, než mají dnes v oblibě Kongres“. Loni táž agentura shledala, že „rapidně klesá důvěra ve všechny instituce“.

V průzkumu, zadaném NBC News a deníkem Wall Street Journal už roku 2011, souhlasilo 76 procent Američanů s názorem, že „současné finanční a politické struktury v zemi zvýhodňují bohaté na úkor všech ostatních“. Také šetření Washington Post z téhož roku zjistilo, že „Kongres je méně populární než komunismus, British Petroleum v době ropné havárie v Mexickém zálivu, nebo Nixon za aféry Watergate“.

Ještě šťavnatější obrázek poskytl letošní březnový průzkum Public Policy Polling. Kongres tu – co do své oblíbenosti - dopadl hůř než „švábi, vši, kolonoskopie, dopravní zácpy, prodejci ojetých vozů a Džingischán“.

Značně reprezentativní jsou vždy průzkumy Pew Research Center. V tom z letošního ledna byla plná 53 procenta Američanů názoru, že „federální vláda ohrožuje jejich osobní práva a svobody“. Opačně to vidělo jen 43 procenta. Nadpoloviční většina se tak o vládě, vedené nominantem Demokratické strany, liberální Pew Research Institute vyjádřila vůbec poprvé. Ještě za Clintona bývala proporce odpovědí výrazně opačná.      

Prasklá bublina „obamánie“ signalizuje mnohem tektoničtější zlom.