M. Chazin, A. Kobjakov: Soumrak dolarového impéria a konec “Pax Americana”

Profesor, prznící češtinu dikcí American English, měl zálusk i na Hrad. Už dvakrát. Mlátil jen stohy prázdné slámy. O to víc mámil publikum svou „tržní hodnotou“. Bílá hůl, vodící „neviditelnou ruku“, si dopřála parádní blamáž. Profesor kope za spolek, pasovaný na „mainstream“. Ten ovšem trkla i krize, vlekoucí se už pět let, až ze stránek bulváru. Ekonomů, co na ní neciví jako tele na vrata, chodí po světě pramálo. Ke jménům, jako Hyman Minsky či Nouriel Roubini („Dr. Disaster“), patří i Michail Chazin.

Na západ od nás je pojmem už roky. Česky dostává slovo jen sporadicky – a jako „kontroverzní“ exot. Z „mainstreamu“ nemá komplexy. S gustem mu naopak předhazuje, jak bezradně tápe i dnes, kdy krize bije i skrz tlusté dioptrie. Nejsou to slova generála po bitvě. Chazin své pojetí krize zveřejnil už v roce 2003 (spolu s A. Kobjakovem) – v knize nazvané Soumrak dolarového impéria a konec „Pax Americana“.

Nabízíme ji v plném znění. Není ze zpozdilých lamentací, co všechno padá z kloaky „deregulací“.  Bumerang „konzervativní revoluce“ mapuje v době, kdy jí „mainstream“ pořádal ovace. Včas anoncuje oba póly dluhové pasti: přiškrcovanou kupní sílu neprivilegované většiny – i burziánské „bubliny“ z kapitálu, jemuž chybí právě kupní síla na trhu reálných komodit. Teď se do „kasinového kapitalismu“ trefuje i teorie a publicistika v zemích, kde má kolébku. Chazin s Kobjakovem mu sepsali diagnózu mnohem dřív. Není jen o reji „derivátů“ a „sekuritizace“, „kreativního účetnictví“ či prodejných ratingových agentur. Je i o koňské dávce spekulace – a morálního hazardu – vestavěných už do fanfarónských vidin a projektů „nové ekonomiky“ („dot.com“). 

Textu M. Chazina a A. Kobjakova už bude deset. Marasmu vidí pod kůži víc, než všechny cvikry „mainstreamu“.