Vladimír Putin: Kontury eurasijského mostu

Role dolaru klesne i v energetickém byznysu

Hlavní proud – hlavní jen díky inzertnímu chomoutu, který mu nezávidíme – rád školí z objektivity. Řídit se jí sám, musel by dávno zavřít krám. Plně znění čehokoli z toho, co se mu staví na zadní, je tak na žurnalistice, která je skutečně svobodná.

Nabízíme Putinův projev na nedávné summitu APEC – slovem a obrazem v originále (s anglickým simultánním překladem) i anglické transkripci. A ve stejném provedení i otázky a odpovědi, které po expozé následovaly.

Klíčovou prioritou Ruska – uvádí tu jeho prezident – je „strukturální ekonomická transformace“. Obrat východním směrem je jejím prvořadým   motorem. Obchod se zeměmi asijsko-tichomořské oblasti už představuje čtvrtinu ruského vnějšího obratu. Cílem je jeho podíl v nejbližších letech zvýšit na 40 procent. A zároveň dál „rozšířit geografii našich exportů“ i „podíl jeho nesurovinových a high-tech segmentů“.

Moskva tu rozvojovou šanci nabízí i zahraničním investorům. Za tím účelem ustavila i Národní koordinační centrum pro rozvoj ekonomických vztahů se zeměmi asijsko-tichomořské oblasti.

Právě v těchto integračních projektech hodlá hrát agilní roli Eurasijská hospodářské unie – tedy pool Ruska, Běloruska, Kazachstánu i nově vstupující Arménie, konstituovaný v plném souladu s principy Světové obchodní organizace (WTO). S ambicí vytvořit zónu „volného pohybu kapitálu, zboží, služeb a práce“; „velmi těsné koordinace a výměny technologií a investic“.

V reakci na hlasy, jež se to snaží zpochybnit, Putin znovu zdůraznil, že na „základech dlouhodobého rozvoje Ruska se nic nemění“. Tím spíš, že  „dokázalo obnovit svou makroekonomickou stabilitu“. Považuje to za „jeden ze svých hlavních triumfů“. I nadále „hodlá provádět pečlivě vyváženou rozpočtovou politiku“. „Nezvyšovat svůj suverénní dluh.“ Držet ho „na bezpečné úrovni pod hranicí 15 procent HDP“.

Centrální banka je nucena čelit „markantním fluktuacím rublu“. Tím větší   pozornost věnuje „čištění rozvahy komerčních bank“. Bankovní sektor zbavený kostlivců ve skříni, zvýší věrohodnost celé ekonomiky pro zahraniční obchodní a investiční partnery – a předejde mimořádným opatřením, zatěžujícím veřejné finance.

Zavádět „kontrolu kapitálu“ nemá Rusko v úmyslu ani dnes. I pro zahraniční subjekty hodlá naopak vytvářet co možná příznivé prostředí. Intenzifikovat s nimi vazby jak z centra, tak na regionální a municipální úrovni. Kvituje, že „tyto pozitivní změny zaznamenávají sami zahraniční partneři“.

Ke „zlepšení podmínek pro zahraniční investory, omezení rizik i kofinancování projektů využijeme svých rozvojových institucí a rovněž části rezerv, akumulovaných v našich suverénních fondech“. „To vše zlepší  dostupnost úvěrových zdrojů.“ „Dokončujeme práci nad mechanismem projektového financování a hodláme podpořit velké dlouhodobé projekty.“

V příštím roce „zahájí činnost nová organizace,  Průmyslový rozvojový fond, zodpovědný za předbankovní financování firem. Hodláme investovat značné prostředky do modernizace Bajkalsko-amurské a Transsibiřské železnice, v nichž spatřujeme základ transkontinentálního mostu mezi Asií a Evropou.“

I s tím je úzce spjat „GLONASS, ruský globální navigační systém na bázi technologií poslední generace“. Stejně jako rozvoj multimodálních dopravních a logistických center, která podstatně zrychlí pohyb zboží. Intenzivně se pracuje i na „infrastruktuře severní mořské trasy“, koncipované jako „moderní, bezpečný a ekonomicky konkurenceschopný dopravní koridor především z asijsko-tichomořské oblasti“.

Zahraniční subjekty jsou vítány i ve sféře „rozvoje energetické a telekomunikační infrastruktury“. Příkladem jsou „masivní projekty v oblasti těžby ropy a plynu na Sachalinu (Japonsko má v projektu Sachalin-1 podíl ve výši 30 procent a v Sachalinu-2 ve výši 22 procent)“. S Pekingem se jedná jak o společných investicích do plynovodů, tak i o různých variantách „čínských majetkových podílů v některých klíčových ruských produkčních kapacitách“.                  

„Dislokace Ruska v Eurasii předurčuje naši roli jednoho z klíčových činitelů vzájemného přibližování západní a východní civilizace,“ zdůraznil Putin závěrem svého expozé.

Na dotazy z pléna specifikoval i řadu schválených a připravovaných legislativních změn, usnadňujících zahraniční účast v podnikání na území RF. Fluktuaci rublu označil za důsledek spekulačních tlaků, „postrádajících základ ve fundamentálních ekonomických ukazatelích“.

Další rozšiřování akčního rádia rublu - i čínského jüanu a některých jiných národních měn – je trendem, v jehož důsledku se „váha dolaru markantně sníží i na světovém trhu energetických komodit“.