Zbigniew K. Brzezinski: Lotr a jeho pyšný kmotr

Carterův suflér o sunaru „Islámského státu“

Na „Islámský stát“ padají americké bomby. Decimují i syrské děti a rafinérie. Že to nedopadne o nic lépe, než v Iráku či Afghánistánu, špitá i Obamova generalita. Kde se ta rakovina vzala, přiznal i Zbigniew Kazimierz Brzezinski.

Poprvé už před víc než třiceti lety. Zvlášť šťavnatě v rozhovoru s Patrickem Cockburnem a Jeffrey St. Clairem. Roku 1998 ho publikoval portál counterpunch. Dnes je to čtení dvojnásob aktuální: 

„Bývalý ředitel CIA Robert Gates ve svých memoárech (´Ze stínu´) prohlásil, že americké špionážní služby zahájily pomoc mudžahedínům v Afgánistánu 6 měsíců před sovětskou intervencí,“ ptají se Cockburn a St. Clair. „V té době jste byl poradcem prezidenta Cartera pro otázky státní bezpečnosti. Je to tak?“

Brzezinski: „Ano. Podle oficiální historické verze začala CIA  mudžáhedínům pomáhat v roce 1980, tedy až po invazi sovětské armády do Afghánistánu 24. prosince 1979. Ve skutečnosti, držené dosud v tajnosti, to však bylo úplně jinak: první směrnici o tajné pomoci odpůrcům prosovětského režimu v Kábulu podepsal prezident Carter 3. července 1979. Téhož dne jsem prezidentovi napsal, že tato pomoc vyvolá sovětskou vojenskou intervenci.“

„Když Sověti“ – táže se Brzezinského zmiňovaný tandem – „svou intervenci zdůvodnili tím, že čelí v Afghánistánu utajované inscenaci Spojených států, nevěřilo se tomu. Mělo to však pravdivý základ. Nelitujete ničeho ani dnes?“

Brzezinski: „Čeho mám litovat? Tajná operace byla skvělý nápad. Vedla k zatažení Rusů do afghánské pasti a vy po mně chcete, abych jí litoval? V den, kdy Sověti oficiálně překročili hranice, jsem prezidentu Carterovi napsal: Teď máme šanci nadělit SSSR jeho vietnamskou válku. A skutečně, Moskva musela po 10 let vést válku, kterou vláda nemohla ustát, konflikt vedoucí k demoralizaci sovětského impéria a nakonec k jeho rozpadu.“

„Vy nelitujete ani podpory islamistů, která vyzbrojila a vycvičila teroristy?“ snaží se autoři ze ´Zbiga Velikého´ vyloudit aspoň stopové prvky svědomí.

Hází však jen hrách na stěnu. ´Big Zbig´ - v originále se reklamní přezdívka rýmuje – kontruje: „Co je v dějinách světa ze všeho nejdůležitější? Talibán nebo kolaps sovětského impéria? Pár rozkurážených muslimů nebo osvobození střední Evropy a konec studené války?“

Cockburn a Clair nevěří vlastním uším: „Pár rozkurážených muslimů? Dneska je přece islámský fundamentalismus hrozbou pro celý svět!“

„Nesmysl!“ míní Carterovo alterego (pro státní bezpečnost). „Říká se, že Západ má ve vztahu k islámu globální politiku. Je to pitomost. Žádný globální islám neexistuje. Na islám to chce racionální pohled bez demagogie a emocí. Je to dominantní náboženství světa s 1,5 miliardou věřících. Co má však společného saúdskoarabský fundamentalismus s umírněným Marokem, pákistánským militarismem, egyptským prozápadním nebo středoasijským sekulárním přístupem? O nic víc, než co spojuje navzájem křesťanské země.“ Amen.  

Oč pikantnější indiskrece, tím víc jí to sluší z první ruky. Jirásek říkal době, po níž tu zůstalo baroko, temno. Privatizační baroko na svého Jiráska teprve čeká. Většinou to ještě netuší. Připravuje velké trachtace. Čtvrtstoletí  od “osvobození střední Evropy“. 

„Zbig Veliký“ trefil na hlavičku. Co je důležitější: kolaps sovětského  impéria, nebo hrozba pro celý svět?