Gilad Atzmon: V Gaze zvoní hrana

Šokující svědectví izraelského disidenta

Gilad Atzmon je Izraelec. Špičkový jazzman, žijící v Londýně. Doma je persona non grata. Svou vládu kritizuje bez zábran. Tady jsou bubáky antisemitismu k smíchu.

Poslední článek nazval Konec Izraele. Píše tu:

„Ve včerejší promluvě k národu premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že válka o Gazu je bitvou o existenci židovského státu. Má pravdu. A Izrael tu bitvu vyhrát nemůže; není s to definovat ani to, co by tou výhrou mělo být.“  

„Bitva se přirozeně nevede o tunely podzemních operací militantů, tunely jsou jen zbraní odporu, nikoli odporem samým. Hamás a militanti Gazy vtáhli Izrael do válečné zóny.“

Izrael „to v ní vyhrát nemůže“. Tentokrát „určil podmínky Hamás.“ Ten „zvolil i pole střetu“.  Právě Hamás „sepsal také premisy, které si vyžádá skončení tohoto cyklu násilí“.

„Před deseti dny dělal Netanjahu vše, co mohl, aby pozemní operaci IDF“ (Israeli Defence Forces, Izraelských obranných sil) „předešel. Stál tváří v tvář faktu, že Izrael na palestinský odpor vojenskou odpověď nemá. A věděl, že porážka v pozemní válce vygumuje i to málo, co z odstrašující moci IDF ještě zbylo.“

„Před pěti dny byl Izrael, přinejmenším v očích svých stoupenců, na koni.“ Palestince „pobíjel jen na dálku“. Sugeroval tím „imaginární dojem síly“.

Právě „to se však rychle změnilo od chvíle, kdy zahájil pozemní operaci. Teď je Izrael znovu zatažen do kolosálních válečných zločinů proti civilní populaci, a co je ještě horší, přinejmenším ze strategického hlediska, jeho elitní pěchotní komanda jsou likvidována v pouličních bojích muže proti muži.“

„Nehledě na zřejmou izraelskou technologickou převahu a palebnou sílu vítězí v pozemní bitvě palestinští militanti“ – a „bitvu jsou s to bitvu posouvat na izraelské území“. Navíc „se nezdá, že by ustala přehradná palba raket na Tel Aviv“.

„Porážka IDF v Gaze neponechává židovského státu žádnou naději. Ta lekce je prostá. Kdo chce žít hlava nehlava na půdě někoho jiného, vojenská moc je klíčovou silou mající těm, kdo z ní byli vypuzeni, zabránit, aby svá práva nárokovali.“

Teď však „úroveň ztrát IDF“ – „počet těl izraelských elitních vojáků, vracejících se domů v rakvích“ -  „vysílá jasnou zprávu Palestincům i Izraelcům“.

Londýnský jazzman – a izraelský disident - ji vidí jednoznačně:

„Izraelská vojenská převaha je věcí minulosti. Stát jen pro Židy nemá v Palestině budoucnost.“

„Možná by to měli zkusit někde jinde.“