Andre Damon: Majetek dolarových miliardářů se za krize zdvojnásobil

Kasta, vytvářející nulovou hodnotu, blokuje gigantické zdroje

Ta zhůvěřilost zvedá adrenalin. Odtajnily ji prominentní prameny. Řeč je o přehledech, jež právě otiskly  švýcarská UBS  - a Wealth-X, „mapující velezámožné jedince“:

„Kolektivní bohatství dolarových miliardářů dosáhlo 6.500 miliard dolarů.“ Sumy, „blížící se hrubému domácímu produktu Číny, druhé největší ekonomiky světa“. Počet VyVolených se - z „1.360 roku 2009“ - „zvýšil na 2.170“.

V mozaice, portrétující život v bavlnce, listoval Andre Damon:

Miliardářský mamon přikrmily hlavně „burzy, pěchované ´snadnými penězi´ (´easy money´)“. V reálu hlavně jejich „tiskem Federálním rezervním systémem Spojených států a dalšími centrálními bankami“. „Proces“ je hřištěm čilé „intenzifikace“. Minulý týden snížila referenční úrok i Evropská centrální banka – z 0,5 na 0,25 procenta p. a. Inzeruje to jako životabudič stagnujících ekonomik. „Nový příval likvidity“ však krmí hlavně „finanční trhy“.

To kasino umí zázraky: „Den po zveřejnění zprávy Wealth-X nabídl Twitter novou emisi svých akcií“. Jejich „tržní hodnota se zdvojnásobila během pár hodin“. Burzovní šaráda „porodila 1.600 milionářů za jediný den“. Kolik z nich to štěstí políbilo na úvěr - a na jak nicotný úrok – média neuvádějí. Pikantní personálie však nabízejí: jistý Evan Williams si – za čtyřiadvacet hodin - polepšil o celou miliardu USD; jeho kolega Jack Dorsey o 500 milionů. Z party, která emisi aranžovala, jsou oba.

Globální krize přeje hlavně „parazitnímu růstu finančního sektoru“. Největší porce dolarových miliardářů - plných 17 procent – se rekrutuje právě z jeho řad. Zato těch, jejichž aktiva cokoli produkují, je mezi nimi  jen 8 procent.  

O to víc irituje kontrapunkt. Hlavně harpagonská „redukce sociálních služeb v USA, Evropě a napříč světem“. Počátkem měsíce byl - „poprvé v dějinách Spojených států“ - „seškrtán i rozpočet ´potravinových známek´ (´food stamps´)“. Už na „konec roku připadá i expirace celého dosavadního program dávek pro dlouhodobě nezaměstnané“.

„Food stamps“ vyjdou fiskál na 74,6 miliardy USD. Dávky pro dlouhodobě nezaměstnané - na 25,2 miliardy. „Celkové čisté jmění 515 amerických miliardářů by všechny potravinové známky - i dávky pro lidi, chronicky zbavené práce - předplatilo na celé století.“

Raport USB a Wealth-X „eviduje i mamutí sumy, vynakládané miliardáři za přepych“. Jen do svých „jacht, privátních proudových letounů, artefaktů, starožitností, módy, šperků a automobilových veteránů“ už napumpovali 126 miliard dolarů. „Víc, než  celý hrubý domácí produkt Bangladéše, země se 150 milióny obyvatel“. 

V samotných jachtách už 2,170 miliardářů utopilo celkem 48 miliard USD – 22 miliónů USD per capita. Celková hodnota jejich nemovitostí dosáhla 169 miliard USD – na hlavu dokonce 78 miliónů USD. „Průměrný miliardář“ - dokládá Wealth-X - „vlastní čtyři rezidence, každou z nich o hodnotě téměř 20 miliónů dolarů“.

A dodává: „Čas a prostor jsou hranice, limitující světové miliardáře jen zřídka. Mnozí z nich totiž vlastní jeden či dva proudové letouny, gigantickou jachtu i další komfortní a rychlé dopravní prostředky, nemluvě o několika rezidencích po celém světě.“

„Nehledě na svou mobilitu však sídlí hlavně kolem několika finančních metropolí“: „New Yorku, kde jich je 96, následovaného Honkongem se 75, Moskvou se 74 a Londýnem se 67 miliardáři. Kdyby se jmění newyorských miliardářů rozdělilo mezi 1,7 miliónu nemajetných obyvatel města, každý by dostal 170.000 dolarů.“

Tato sociální kasta – sumarizuje Damon - „svět enormně vysává“. Sama “vytváří nulovou hodnotu“.  O to víc „monopolizuje gigantické zdroje“. Tím, že jimi „mrhá jen ke svému obohacení“, problém nekončí.  Nadvláda, kterou si nárokuje „nad ekonomickým i politickým životem“, „blokuje i všechna racionální řešení kolosálních problémů lidstva“.

Jsou-li „svátostí miliardová bohatství“ - a „zbytnou položkou“ i takové „potřeby jako vzdělání, bydlení a péče o zdraví“ - má to „katastrofální konsekvence“.

Demokracie, končící u volebních uren, to nevyřeší. Musí si přijít i pro existenční zdroje. Zisk z cizí práce – natož ze spekulace - neguje vše, o čem demokracie je.