The Guardian: Malé Rakousko proti velkým jestřábům

Kde nepanuje „spojenecká vděčnost“, lze právo a rozum bránit i dnes

„Rakouské ministerstvo zahraničí uvolnilo do oběhu dokument k diskusi mezi členskými státy EU, energicky odmítající dodatek k evropskému embargu vůči  Sýrii, který by povoloval dodávky zbraní rebelům,“ upozorňuje britský  The Guardian. Z rakouských médií čerpá i informaci, že se mu to snažila rozmluvit hlavně britská diplomacie. „Vídeň to udělala přesto,“ píše britský deník, považující to za „známku slábnoucího slova Spojeného království v Bruselu“. To ovšem, dodává obratem, souvisí i s „bratrovražednou šlamastykou ohledně britského členství v EU“

Rakouské memorandum argumentuje, že „zrušení embarga by znamenalo porušení mezinárodního práva i legislativy EU“. Odporovalo by i „principům nezasahování a nepoužití síly, zakotveným v Chartě OSN“. Vídeňská diplomacie zároveň varuje, že „pokud by zbraně, dodávané z teritoria EU, padly do rukou  Fronty al-Nusrá, porušilo by to i rezoluci Rady bezpečnosti OSN o al-Káidě, jíž je al-Nusrá odnoží“ (originál citovaného článku nabízí i přístup k plnému znění rakouského memoranda).  

Platné embargo vyprší už 1. června. Rozhodnutí, jak dál, má přijmout setkání ministrů zahraničí 27. května. Přípravná expertní jednání běží už tento týden. Velvyslanci členských zemí se k otázce sejdou hned po neděli.  

Rakousko má, upozorňuje tamní tisk, v otázce i velmi specifický zájem. Součástí  mírových silách OSN na Golanských výšinách je totiž i jeho kontingent. „Bruselské zdroje však naznačují“ – upozorňuje Guardian – “že Rakousko může vyjadřovat názor většiny zemí EU, majících ke zrušení embarga značné výhrady“. A to i v sílící naději, že – po nedávné schůzce Kerry-Lavrov – se snad konečně rýsuje šance na svolání reprezentativní mezinárodní konference o Sýrii.

Rakouská iniciativa – připomíná deník škodolibě – míří přesně opačně, než nedávný společný návrh Williama Haguea a Laurenta Fabiuse. Šéfové britské a francouzské diplomacie žádají zrušit embargo úplně. Jen to prý„přivede režim za jednací stůl“.  

Situace je víc než schizofrenní. Nechat padnout i to málo, na čem se už EU shodla,  si totiž „nepřeje vůbec nikdo“. Už proto, že by tak „přestal být zaháčkován i Asádův režim“ (a mohl se domoci i „uvolnění svých bankovních účtů“). Tím spíš lze proto očekávat, že do hry znovu vstoupí parta „kreativních lingvistů“. A vytáhne z klobouku „takovou slovní formuli, již si každý členský stát bude moci vykládat po svém“.

Tak jako už letos v únoru, kdy nový dodatek povolil  „nesmrtící podporu a technickou pomoc při ochraně civilistů“. Zatímco „většina členů EU to interpretovala jako technickou pomoc při poskytování nesmrtících zařízení“, Británie uplatnila „liberálnější výklad“, zahrnující i „vojenský výcvik“, „koordinaci mezi civilními a vojenskými silami na území, která už nejsou pod kontrolou  režimu“ - i jiných forem intervence, lemované prokazatelně „smrtícími“ následky.  

Následkem „byly dvě politiky pod jednou formulí“. Právě taková „divergence“ se v EU - předvídá britský deník - „po 1. červnu zřejmě ještě prohloubí“.

Na kuráži, za niž si Vídeň zaslouží respekt, to nic nemění. Troufne si Praha aspoň na  aktivního sekundanta?