Glenn Greenwald: Velký Bratr jako vlezlý šmírák

Guardian: Masové špehování je příznakem tyranské politické kultury

Kde všude jim leze do soukromí “stát coby šmírák“ (“US surveillance state”), většina Američanů ani netuší. Poněvadž “vláda Spojených států to provádí za neprostupnou hradbou utajení”, píše Glenn Greenwald v britském deníku Guardian.

Tím pozoruhodnější bylo “bezděčné doznání”, které vypadlo z bývalého agenta FBI Tima Celente na kamery CNN. Její moderátorka Erin Burnett ho zpovídala, jak se americké služby mohou propracovat k obsahu telefonátů mezi Tamerlanem Carnajevem a jeho nyní už vdovou Katherine Russell – a to i z doby před atentátem na bostonský maratón, kdy americké služby (jak to samy unisono tvrdí) oba Carnajevy ještě neměly v hledáčku. 

I sama moderátorka žila dosud v důvěřivé představě, že zpětně lze, pokud vůbec, získat leda hlasovou  zprávu, zaznamenanou pro adresáta telefonním operátorem. Celente vyvedl z omylu i miliony diváků: “Při vyšetřování v zájmu státní bezpečnosti máme samozřejmě cesty, jak přesně zjistit, co bylo v průběhu hovoru řečeno”. To sice – upřesnil penzionovaný agent - “není z kategorie, s níž by FBI chtěla jít i k soudu”. Tím víc to však „může napomoci vyšetřování, nebo se stát vodítkem jejího výslechu” (míněno Carnajevovy vdovy).

Údiv, který to ve studiu vyvolalo, Celente zmrazil bez skrupulí: “Ne, ne, vítejte v Americe. Zaznamenává se úplně vše, o čem mluvíme, ať už to víme a zamlouvá se nám to, anebo ne.” Den poté ho CNN pozvala znovu. Ověřit si, zda mu rozuměla správně. Celente trval na svém. Jde-li o státní bezpečnost – říká moderátorce Carol Costello v relaci, z níž nabízíme inkriminovanou pasáž – jsou americké služby s to získat i “jakoukoli digitální komunikací z minulosti”. “Bezpečná“ tak „není vůbec žádná”.  

Úplně každý “telefonní hovor, email, chat online a vše ostatní toho typu” - dešifruje to Guardian - “se automaticky zaznamenává, archivuje a je vládě k dispozici i kdykoli poté”. Právě tak zní “definice státu, šmírujícího úplně všude a bez nejmenšího omezení“.

Celente – připomíná Greenwald – není první, kdo to veřejně přiznal. Bývalý inženýr telekomunikačního giganta AT&T Mark Klein odhalil už před časem, že podobně jako jiní telefonní operátoři, vybudovala i AT&T celé specifické zázemí, umožňující National Security Agency (NSA) zcela neomezený přístup k údajům o telefonních hovorech a emailové komunikaci svých zákazníků. Navzdory ujištěním vlády, že tento program sleduje výlučně „zahraniční teroristy“ - upozornil Klein - je „spousta dat, která AT&T zasílá NSA, ryze domácího původu“. Jeho „šokující odhalení však byla vesměs ignorována“. Když „Kongres retroaktivně pardonoval telekomunikační giganty, podílející se na Bushových špionážních programech, byly Kleinovy výhrady z agendy, podléhající jurisdikci, vyřazeny“.

Už roku 2010 stálo ve Washington Post: „Sběrný systém National Security Agency zaznamenává a archivuje den do cen 1,7 miliardy emailů, telefonátů a dalších typů komunikace“. William Binney dal NSA výpověď právě na protest proti „systematickému špehování domácí komunikace mezi občany Spojených států“. Proti tomu, že americká vláda „shromáždila na 20 bilionů komunikací občanů Spojených států s  jinými občany Spojených států“.  Že se tyto „údaje shromažďují úplně o každém“ - a proti komukoli tak mohou být i vyděračsky zneužity.

Tu a tam sice Velký Bratr narazí. Už roku 2002 - „na samém vrcholu hysterie po útocích 11. září“ - musel dokonce i Pentagon „oficiálně sešrotovat“ svůj plán zavést systém, nazvaný „Totální informovanost“ („Total Information Awareness“, „TIA“). Jen co mu ale poněkud předělal fazónu – a „zbavil ho názvu, vyvolávajícího zděšení (byť čestně přiznávajícího barvu) a loga s vševidoucím okem“ - zavedl ho v tichosti stejně („aniž to vyvolalo větší rozepře i pozornost“).

Roku 2010 „vlády Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů zakázaly používat aparáty Blackberry“. Špehovat některé typy komunikace, které tato technika umožňuje, se totiž ukázalo nad síly tamních cifršpiónů. Když to Obamova administrativa veřejně odsoudila – pod vzletnými hesly o „základních svobodách“ - Spojené arabské emiráty kontrovaly pikantně: „SAE uplatňují jen své suverénní právo a vyžadují přesně stejný soulad s regulačními normami – a identickými principy právního a regulačního dozoru – které Blackberry poskytuje Spojeným státům a dalším vládám, a nic víc. SAE požadují týž soulad s regulačními normami, jako Spojené státy, i z naprosto shodných důvodů: v zájmu ochrany státní bezpečnosti a na pomoc vynutitelnosti práva.“

Doznání penzionovaného agenta FBI, že se „zaznamenává a archivuje úplně každý telefonát, absolvovaný Američanem a mezi Američany“, šokovalo i obě moderátorky CNN. Některé z posledních průzkumů veřejného mínění signalizují – upozorňuje komentátor Guardianu - že se „Američané, a to i po útoku v Bostonu, rostoucí měrou obávají eroze občanských svobod ve jménu boje proti terorismu. Dokonce i ti lidé, kteří prohlašují, že jim nic takového nevadí, instinktivně chápou hodnotu svého osobního soukromí: instalují zámky na dveře svých ložnic a pečlivě si hlídají přístupové heslo své emailové schránky. Proto vláda Spojených států tak úporně zachovává hradbu utajení kolem svých šmíráckých potencí.“ V obavách, že „lidé její postup shledají příliš dotěrným a nebezpečným“ - tak jako v roce 2002, kdy musela stáhnout chvost i „TIA Johna Poindextera“. 

„Masové špehování je příznakem tyranské politické kultury,“ sumarizuje Greenwald. „Ať už si o něm člověk myslí cokoli, oč víc se ví o tom, co podniká vláda Spojených států a její šmírácké agentury, tím lépe. Přiznání bývalého agenta FBI na CNN je příznačnou ilustrací, jak bezmezné tyto praktiky jsou.“