James Petras: Hrozící důsledky atentátu v Bostonu

“Bleskově zaranžované psychodrama” razí cestu válkám a policejnímu státu

“FBI zpočátku tvrdil, že o podezřelých z bombového útoku nevěděl, později však musel přiznat, že obdržel přinejmenším dvě složky zpravodajských hlášení, jednu od ruských úřadů a druhý od CIA, identifikujících jednoho z podezřelých, Tamerlana Carnajeva, jako potenciální bezpečnostní riziko spojené s čečenskými teroristickými organizacemi,” píše James Petras, dnes už emeritní profesor americké Binghampton University a kanadské Saint Mary´s University. Jeho 62 knih vyšlo v 29 jazycích. Publikoval více než 600 odborných statí. V minulosti byl poradcem řeckého premiéra Papandrea, po 11 let však i asociace brazilských bezzemků. V letech 1973-1975 zasedal v Tribunálu Bertranda Russella o represích v Latinské Americe.

“Svědectví Carnajevovy matky a otce naznačuje” - píše prof. Petras ve svém posledním článku - “že FBI podezřelého aktivně sledoval, reglementoval i vyslýchal už před bombovým útokem”. Přestože Ministerstvo spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti USA ”zmocnilo bezpečnostní složky, aby šly po ´islámských teroristech´ velice agresívně, FBI tvrdí, že na základě varování z Ruska CIA nic nepodnikl” - a to ani “poté, co se Tamerlan Carnajev loni vrátil z Dagestánu, kde se měl ve fundamentalistické salafistické mešitě sejít šestkrát se známým čečenským teroristou Hadžimuradem Dolgatovem”.

Vláda a “korporátní média” to mají za čiré “přehlédnutí”. Kritika, znějící z Kongresu, v tom vidí “nedbalost”. Mnohem “pravděpodobnější“ je však vysvětlení, že se FBI se s Carnajevem aktivně angažoval a záměrně komplot povzbuzoval pro své vlastní účely.”

V takovém případě – pokračuje respektovaný profesor – se nabízejí tři možné varianty. “Nejpřijatelnější hypotézou je, že FBI Carnajeva využíval jako nástroj infiltrace a zpravodajský zdroj ve vztahu k jiným možným ´teroristům´. Věrohodnější hypotézou je, že bostonská úřadovna FBI nasadila oba bratry do operace, mající posílit jeho protiteroristické pravomoci – a že se jí ´operace´ vymkla z rukou, poněvadž Tamerlan si šel za svým vlastním cílem. Avšak vůbec nejpravděpodobnější hypotéza zní tak, že FBI bombovému útoku pomohl sám, aby tak polil živou vodou vadnoucí květinku ´války proti teroru´ a podstrčil ji válkou unavené a ekonomicky deprimované americké veřejnosti.”

Právě v Bostonu je totiž “FBI dlouho notoricky znám svou prací s určitými předáky organizovaného zločinu”. Poskytuje jim i “ochranu výměnou za informace o jejich rivalech, které má v hledáčku”. K nejznámějším příkladům patří “20 let trvající ´partnerství´ FBI s jedním z nejobávanějších bostonských zabijáků z podsvětí Jamesem ´Whitey´ Bulgerem”. FBI “gangsterovi poskytoval ochranu a součinnost za informace o konkurenční zločinecké rodině i jiných rivalech”. Teprve loni “byl Bulger konečně obžalován z 19 vražd, spáchaných pod ´ochranou´ FBI”. Jeho “nejbližší komplic však tvrdí, že za svůj život zabil 40 lidí.”

Bostonský atentát spustil “mobilizaci celého bezpečnostního aparátu USA” - a “suspenzi ústavních garancí”. Provází ho “intenzivní mediální kampaň, glorifikující policejní operace” - a “nastolující virtuální stanné právo na bostonském metropolitním území se 4.5 miliony obyvatel”. Rozpoutalo se “bleskově inscenované psychodrama masového uctívání ´hrdinné´ policie”, líčené jako “zachránce veřejnosti před bezpočtem ozbrojených teroristů, číhajících v bezprostředním sousedství. Policii, FBI a celému bezpečnostnímu aparátu se donekonečna ´vzdává pocta´ na půdě veřejných představení, sportovních a společenských akcí”.

Zato o “ničemné roli FBI při navádění k nezákonnostem nepadne ani zmínka”. “Výpadek paměti” rázem nastal i kolem “stovek miliard, promrhaných v bezvýsledných ´válkách proti teroru´ v zahraničí”. A tak se i “odpor proti škrtům sociálních programů obrací přes noc v podporu nových rozpočtů vojenské intervence Spojených států v Sýrii a Severní Koreji, ještě většího zbrojení v Izraeli i domácí bezpečnosti.”

K atentátu v Bostonu došlo ve chvíli, kdy “Bílý dům startuje nové kolo kroků, nastolujících policejní stát” - a “sérii agresivních vojenských pohybů v Asii, na Středním východě a v Latinské Americe. Pentagon zorganizoval největší a nejvýhružnější letecké, námořní a pozemní vojenské manévry na hranicích Severní Koreje.” Bílý dům podněcuje Tokio k “militarizaci konfliktu s Pekingem o sporné ostrovy v Jihočínském moři”. Ministr zahraničí “Kerry navýšil vojenskou pomoc syrským teroristům na 130 milionů dolarů”. Současně “vyslal stovky příslušníků speciálních sil do Jordánska, aby tu proti syrské vládě cvičili džihádistické žoldáky”. Bílý dům “zkonstruoval obvinění, podle nějž Damašek proti vzbouřencům nasadil chemické zbraně” - a chce jím “ospravedlnit vojenskou intervenci v Sýrii.” Zároveň poskytuje “bezvýhradnou podporu povolebnímu tažení násilné venezuelské opozice”, která “odmítá uznat vítězství prezidenta Madura ve volbách, jejichž legitimitu potvrdili mezinárodní pozorovatelé” - a právě touto cestou chce “vyprovokovat občanskou válku”.

“Obamův režim” - soudí emeritní profesor - “chce vrátit čas o deset let zpátky a nastolit znovu děsivé politické klima let 2001-2002.” Psychózou “bezprostřední teroristické hrozby” uvádí “do pohybu nové globální vojenské tažení. Místo Iráku jsou tou ´hrozbou´ - Sýrie, Írán a Libanon. Dnes je tou hrozbou Severní Korea – zítra jí může být Čína. Dnes je jí Venezuela – příště to může být Argentina, Bolívie a Ekvádor a celá budova latinskoamerické regionální integrace.”

“Zranění a smrt civilistů následkem bostonského atentátu, spojovaného s čečenskými teroristy, které podporují Spojené státy, jsou pro Washington jen malou cenou, již s gustem zaplatí, povedou-li k eskalaci globálních válek a Národnímu Policejnímu Státu, nadanému ještě větší beztrestností”. Vrcholnou prioritou je totiž “ještě útočnější verze militarizovaného globálního impéria”. Má “na mušce” hlavně země “globálního významu”: “Venezuelu a Írán jako giganty ropné produkce, páteř OPEC a odpůrce Izraele” - a “Čínu coby druhou největší světovou ekonomiku a klíčového vyzyvatele ekonomické nadvlády Spojených států”.

A právě manipulace milionů Američanů, srážených do kolen, “zeslabuje hlavní domácí překážku ještě větších a dalekosáhlejších škrtů sociálních programů v zájmu financování globálních válek”.

Bostonský atentát, uzavírá renomovaný americký vědec, “staví lešení novému kolu válek v zahraničí” - i “regresívním (a represívním) změnám doma”.