Michail Chazin: Liberastie jako parodie
“Postsovětský liberalismus” je kolekcí servilního ignorantství
Oč méně doba přeje těm, co nic neukradli – a nemají to v plánu ani teď – tím víc obohacuje lexikon. Bankster se narodil v Americe. Řeč je o kříženci bankéře s gangsterem. Neméně bizarní sortu porodilo postsovětské Rusko. Není to kříženec. Je to rovnou parodie. Liberast není “stoupencem svobody osobnosti vůči všem násilným vnějším zásahům”, píše Michail Chazin. Je to “zastánce ´svobody osobnosti´ výlučně vůči ruskému státu” - ne však “například vůči Mezinárodnímu měnovému fondu nebo mezinárodním finančním avanturistům”. Ti, kdo se “v Rusku označují za liberální ekonomy a politiky” - ukazuje autor – si “za celou dobu u moci ani nedali práci vyznat se ve fungování ekonomiky”. Ve skutečnosti “však nejsou ani liberály”.
Zvlášť markantní je to tváří v tváří dnešní ekonomické krizi: “Kolegové (aby nebyla řeč rovnou o patronech) našich liberálů v MMF a Světové bance (z administrativy prezidenta USA po volbách prakticky vymizeli) teď aktivně propagují přitvrzení rozpočtové politiky”. Vlády hlavních světových zemí přitom “postupují přesně opačně – aktivně tisknou peníze a kupí dluhy”. Naproti tomu “ruští ´liberálové´ demonstrativně ignorují reálné okolnosti krize, na něž se zaměřuje západní politika”. “Dojemná jednota” mezi patrony a subalterními liberasty však panuje i v opačném gardu: “Jen co prezident Ruské federace začne hovořit o růstu ekonomiky, MMF podporuje ruské ´liberály´´.
Tak se – připomíná autor – opakuje situace z počátku světové ekonomické krize: “Po vypuknutí měnových válek v roce 2008” to ze všech zemí G 20 bylo právě jen Rusko, kdo “striktně dodržoval přísnou úvěrově-peněžní politiku” - a “zaznamenalo mezi nimi největší propad”.
“Ruští ´liberálové´” - uzavírá jeden z nejoriginálnějších ruských ekonomů - “jsou barvitou kolekcí charakteristik: totální zkorumpovanosti, absolutního nepochopení reálných ekonomických procesů a ignorování ruských zájmů”.
Naneštěstí zdaleka nejen ti ruští.
předchozí článek | další článek |