Wayne Madsen: Protičínské inscenace v Tichomoří
Jako odveta za ztrátu americké ekonomické dominance se aktivizují i scénáře, okopírované z drastických operací “studené války”
“Spojené státy spatřují v Pacifiku budoucí válčiště mezi Amerikou a jejími spojeneckými silami a Čínou o kontrolu nad významnými obchodními trasami napříč tímto rozsáhlým mořským teritoriem,” píše Wayne Madsen na kanadském portálu Global Research. Tamní populaci už proto “zařadily do nomenklatury ´lidských terénních systémů´ (´human terrain systems´- HTS)”. Poté, co toto “genocidní schéma aplikovaly v Afghánistánu a Iráku”, teď v jeho rámci “plánovači Pentagonu a CIA zrychlují tempo pro účely podle nich nevyhnutelné války s Čínou”.
Danému cíli, dokládá autor, jsou podřízeny i “antropologické studie na zpravodajskou objednávku” - analogické programům Phoenix, Prosyms, Sympatico či Camelot, aplikovaným v minulosti na “kmenové obyvatelstvo” Jižního Vietnamu, Indonésie, Pákistánu, Kolumbie či Chile. I ty nynější mají, stejně jako tehdy, usnadnit “operace amerických speciálních sil a zpravodajských agentů”, jejichž zadáním je “využít domorodé obyvatelstvo pro americké vojenské účely”. Zvlášť “masivní genocida” - připomíná autor - provázela nasazení programů Phoenix v Jižním Vietnamu a Prosyms v Indonésii.
Snaha “zadržet” sílící čínský vliv v regionu – a zajistit tu i předmostí pro budoucí ozbrojený konflikt – zahrnuje i celou řadu dalších komponent: od hektického rozšiřování americké vojenské přítomnosti až třeba po zřizování zastupitelských úřadů Tchajwanu v řadě tichomořských ostrovních státečků. Některé z nich (např. Vanuatu) už – dokonce v rozporu s oficiální politikou samotných USA – znovu za legitimní “čínskou vlajku” uznávají právě Tchajwan, a nikoli ČLR.
CIA – spolu se zvláštními službami Austrálie a Nového Zélandu – zároveň akcelerují “programy, mající destabilizovat vlády v jižním Pacifiku, odhodlané navázat těsné vztahy s Pekingem”. Existují už konkrétní scénáře, jak “podnítit nepokoje proti etnickým Číňanům na Fidži, Vanuatu a Papui-Nové Guineji”. Na jejich přípravě se aktivně podílí i postavy typu Stanley Ann Dunham, spoluautorky už zmíněného programu Prosyms. Ten - po “CIA incenovaném Suhartově převratu”, provedeném v roce 1965 v Indonésii - vedl i k pogromu přinejmenším stovky tisíc etnických Čínanů v zemi.
Jak rychle lze z existenčních problémů, jimiž trpí většina místniho obyvatelstva, vykřesat právě protičínské pogromistické nálady, se už nedávno ukázalo v praxi v malém ostrovním státu Tonga. Sílící obavy ze “státního převratu na export” má vláda Fidži, už dnes vystavená “diplomatickým sankcím” i ze strany Austrálie a Nového Zélandu za svůj konstruktivní vztah k ČLR i KLDR.
Z pauperizovnaé mládeže řady tichomořských ministátů se daří rekrutovat i stále víc žoldáků, “zocelených v západních vojenských operacích v Afghánistánu, Iráku i dalších regionech”. I na ně – uvádí autor – Washington sází ve snaze “udržet ostrovní státy ve svém gulagu, majícím předejít rozšiřování čínského vlivu”.
Nemalou hrozbu však spatřuje i v sílících pokusech využít ke shodným účelům tzv. Transpacifického partnerství (TPP), deklarovaného jako zóna ryze ekonomické spolupráce. Jeho členy jsou – vedle USA a některých dalších zemí OECD – i jiné státy Asie a Latinské Ameriky (včetně Vietnamu a nově snad také Laosu). O přistoupení dalších se intenzivně jedná. Spojenecká smlouva, obsahující vojenské konsekvence, dnes sice s USA váže jen šest členů seskupení. I na půdě TPP se však – varuje Madsen – množí signály snahy o rozšíření “vojenské dimenze” partnerství, namířené proti ČLR, také na další členské státy.
předchozí článek | další článek |