OXFAM: Nerovnost se vrací do časů Charlese Dickense

“Už nemůžeme předstírat, že z tvorby bohatství pro hrstku budou mít prospěch i mnozí jiní – pravdou je totiž až příliš často pravý opak. Doba si žádá ´globální New Deal´” (Jeremy Hobbs, výkonný ředitel Oxfam International)

Titulek dokumentu zní Cena za nerovnost: jak extrémní bohatství a příjmy poškozují nás všechny. Je bilanční zprávou OXFAM, mezinárodní charitativní organizace, založené už roku 1942 skupinou kvakerů, sociálních aktivistů a oxfordských akademiků (původně Oxford Committe for Famine Relief). OXFAM ji načasoval k termínu nadcházejícího Světového ekonomickéhou fóra.

Uvádí v ní, že stovka nejbohatších lidí planety vydělala loni 240 miliard dolarů. Tedy čtyřikrát víc, než kolik by stačilo k likvidaci chudoby v celém světě. Příjmy nejmovitějšího procenta světové populace vzrostly za posledních 20 let o 60 procent. Právě to – dokládá OXFAM – zvýšilo tempo i rozsah světové finanční krize.

“Extrémní bohatství a příjmy” - uvádí zpráva - “jsou nejen neetické, ale neefektivní i ekonomicky, korozivní politicky, erozivní sociálně a destruktivní ekologicky”. Dnes už – říká výkonný ředitel OXFAM Jeremy Hobbs - “nemůžeme předstírat, že z tvorby bohatství pro hrstku budou mít prospěch i mnozí jiní – pravdou je totiž až příliš často pravý opak”. Právě “koncetrace  zdrojů v rukou procenta těch nejlépe situovaných ekonomiku oslabuje a dělá život těžším pro všechny ostatní – zvlášť ty na spodním konci ekonomického žebříčku. Ve světě, kde jsou základní zdroje jako půda a voda stále deficitnějším statkem, si už nemůžeme dovolit, aby se majetek koncentroval v rukou nepočetné hrstky a ostatní byli nuceni svádět boj o to, co zbude.”

Zpráva OXFAM vyzývá, aby se dnešní mocenské elity podstatně víc inspirovaly například slibným ekonomickým růste Brazílie, provázeným “rapidní redukcí nerovnosti”, také však podobnými příklady z minulosti. Jmenovitě připomíná i “New Deal” - a jeho krédo, formulované samotným Franklinem Delano Rooseveltem: “politická rovnost, kterou jsme už vybojovali, ztratí tváří v tvář ekonomické nerovnosti reálný smysl”. 

Dnes “potřebujeme ´globální New Deal´” - říká Jeremy Hobbs – který “zvrátí stav, vzniklý po desetiletí rostoucí nerovnosti. Prvním krokem by měl být jasný závazek světových lídrů snížit nerovnost na úroveň 90. let.” Ať už díky “daňovým rájům či slabému pracovnímu právu, profitují bohatí z globálního ekonomického systému, zmanipulovaného v jejich prospěch. Je načase, aby naši předáci tento systém refomovali v zájmu celého lidstva, a ne jen globálních elit.”

Samo uzavření daňových rájů, do nichž se nastěhovalo na 32 tisíc miliard dolarů, tedy asi třetina bohatství světa – uvádí dále dokument – by vyneslo na 189 miliard dolarů ročně zvýšeného daňového inkasa. “Globální New Deal” by podle OXFAM měl zahrnovat i opatření, jež zvrátí stávající trend stále regresívnějšího zdanění, zavedou celosvětově závaznou “minimální korporátní daňovou sazbu”, povedou k rychlejšími růstu mezd v porovnání s kapitálovými zisky i k růstu investic do veřejných služeb a socálních sítí.