Vjačeslav Dašičev: Šoková terapie a lidská práva

Šokové terapii na export zprvu fandil i Joseph Stiglitz, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, národohospodářský arcivezír Bílého domu za Clintona - a pak i hlavní ekonom Světové banky. Artilerie úděsných fakt však nakonec pohnula i jeho svědomím. Jasně se vyjádřil už v knize z roku 2002. Česky vyšla pod konjunkturálně kličkujícím názvem Jiná cesta k trhu. Hledání alternativ k současné podobě globalizace (Praha, PROSTOR 2003). Originál se totiž jmenuje Globalizace a její nespokojení (Globalization and Its Discontents, New York, W.W. Norton & Co. 2002). Stiglitz tu píše:

Globalizace a zavedení tržního hospodářství nepřinesly slibované výsledky Rusku a většině dalších transformačních ekonomik. Západ těmto zemím tvrdil, že jim nový hospodářský systém přinese nevídanou prosperitu. Místo toho jim přinesl nevídanou bídu; v mnoha ohledech se tržní ekonomika ukázala ještě horší, než kdysi věštili jejich komunističtí vůdci. Zvlášť v Rusku – ač zdaleka nejen tam – byl i dopad na HDP ničivější, než jaký Rusko utrpělo za druhé světové války. V obbdobí 1940-1946 poklesla průmyslová výroba Sovětského svazu o 24 %. V období 1990-1999 se ruská průmyslová výroba propadla o téměř 60 % - což převýšilo i propad HDP (54 %).

Síly, kladoucí té kalamitě odpor, nechal Jelcin – po konzultaci horkou linkou – zmasakrovat  kanonádou na parlament. Samoděržaví tržních svobod je ratolestí totalitní zvůle. Dopad, jejž to má na lidská práva, sumarizuje Vjačeslav Dašičev:

Dnešní Rusko je ve světovém žebříčku až 97. - co do příjmů na hlavu, 65. - co do průměrné životní úrovně,  57. - co do kvality života, 127. - co do zdravotního stavu populace a 134. - co do průměrně dosažené délky jejího života.

V zemi už zaniklo na 13.300 vesnic a 298 měst. Počet obyvatel RF na Dálném východě klesl jen za posledních 10 let o 40 procent. Na ruském „krajním severu“ – dokonce o 60 procent.

Roční sklizeň obilovin dosahuje kolem 60 milionů tun – a tedy jen asi poloviny stavu ještě před čtvrt stoletím. Dovážet se tak musí už plných 70 procent všech potravin.

Většina léků stojí 3-4krát víc, než v zemích s často podstatně vyššími příjmy.

V RF pracuje na 15 milionů zahraničních „gasterbeiterů“  - ač samotných Rusů je bez práce na 9 milionů i podle úředních statistik.

Zimní OH v Soči příští rok mají přesto daňové poplatníky stát na 46 miliard dolarů – více než dvacetinásobek sumy, investované do příprav posledních ZOH ve Vancouveru.    

Kolik z nich skončí na kontech ruských dolarových miliardářů? Momentálně jich je  - píše Dašičev – už 114...