V případě TISA je toho v sázce ještě mnohem víc

Süddeutsche Zeitung

Zatímco kritiky globalizace pobuřují TTIP a CETA, Evropská komise sjednává v tichosti jinou obchodní smlouvu, zvanou TISA. V jejím případě je toho však v sázce ještě mnohem víc, píše už i Süddeutsche Zeitung.

TISA je zkratkou Trade in Services Agreement, Dohody o službách ve sféře služeb. „Důvěrné smluvní materiály dokládají, že rozhovory už jsou v pokročilé fázi.“ Podstatně víc vášní přitom budí jiné zkratky o čtyřech písmenech – TTIP a CETA. V druhém případě jde o smlouvu mezi EU a Kanadou. V prvém – o pakt EU s USA, který sjednán ještě není a dost možná uzavřen ani nebude.

V očích kritiků jsou vážnou hrozbou pro samy základy demokracie. „Proti oběma smlouvám se má v sobotu demonstrovat v sedmi německých velkoměstech…Mají strach o evropské standardy, například ochrany spotřebitelů nebo potravin. ´ Zastavte TTIP a CETA,´ zní heslo, které o víkendu zazní. Odpůrci ostatně nechali padnout i smlouvu o čtyřech písmenech proti ´pirátům´, zvanou ACTA.“

„Jinou smlouvu, zkracovanou čtyřmi písmeny, však kritici volného obchodu nechávají bez povšimnutí: TISA – Trade in Services Agreement. V minulých měsících byla sjednána v závětří TTIP a CETA.“ Materiály, odhalující její pozadí, zveřejnily Wikileaks. Do jednání, která se točí už jen kolem detailů, dostaly šanci nahlédnout i Süddeutsche Zeitung, WDR a NDR.

Jde o „osmnáct stránek, shrnujících ´jádro smlouvy´. Některé části ještě chybí, kompletně sjednány však už jsou: ´Žádný stát se nemá ke službám a těm, kdo je poskytují, chovat hůř, než vůči těm jeho vlastní provenience,´ zní klíčová teze smlouvy. Kdokoli chce v jiné signatářské zemi TISA provozovat telefonní síť, lodní dopravu, nebo si prostě hledat zaměstnání, nemá narazit na žádné záměrné překážky.

Za TISA stojí celkem 23 členů Světové obchodní organizace (WTA). „Samí  ´dobří přátelé obchodu a služeb.´. Tak si říkají oni sami. Vedle USA a Evropské unie k nim patří průmyslové země typu Japonska a Jižní Koreje, ale třeba i Mexiko a Turecko. Cílem je co možná konkurenční prostředí v oblasti služeb všeho druhu. Firmy mají snáz nabízet své služby v zahraničí, a to jak v příměstské dopravě a zdravotnictví, tak v bankovnictví a ve školství. EU se tak od Kolumbie dožaduje snazšího přístup na televizním trh, od Izraele otevření trhu dopisní pošty a od Japonska volného přístup k letištnímu servisu. TISA prý požaduje i ´rozumné tarify´ za mobilní roaming. Na ´správné dobré přátele´ připadá 70 % globálních služeb. Velká diskuze se však nekoná.“

Právě „sféra služeb přitom představuje tři čtvrtiny evropského hospodářského výkonu a tři čtvrtiny všech pracovních míst. Jednání mají být ukončena do konce roku. Pokud to vyjde, vznikne miliardový trh služeb. Kritici se obávají nové liberalizační vlny už teď: TISA omezí práva států preferovat vlastní firmy – a vytvoří tak novou spirálu konkurence.“

„´V případě TISA je toho v sázce mnohem ještě mnohem víc, než CETA a TTIP,´ říká šéf Levice Bernd Riexinger. ´TISA změní koncerny ve veřejném vlastnictví ve zlatý důl.´ Budou profitovat z lidských potřeb. Jeho závěr: ´Jednání je potřeba ukončit okamžitě a veškerou dokumentaci zveřejnit.´ Smlouva, soudí i politička Zelených Ska Keller, zodpovědná za sféru obchodu, ´ohrožuje regionální ekonomiku´. Zablokovat TISA požaduje i ona.“

„Smlouva by skutečně omezila národní negociační prostor – například tzv. podmínku lokálního obsahu, předepisující určitý podíl tuzemských služeb. 23 ´přátel´ však zároveň  zformulovalo roztodivné klauzule, zachovávající jim i nadále možnost definovat vlastní národní standardy. Právo pro firmy podávat žaloby se, na rozdíl od TTIP a CETA,  nepředpokládá. Podávat stížnosti ostatním signatářům CETA by měly mít státy, které ji uzavřou.“

„Podobné snahy tu jsou už desítky let. Členské země Světové obchodní organizace otevřely své trhy už roku 1994. Od té doby se toho však událo jen málo – i proto, že vázne okruh světového obchodu Dauhá. TISA má tento stav překonat. Cíle jsou nanejvýš ambiciózní. USA očekávají od TISA navýšení svého exportu služeb o 600 miliard EUR. Úměrně tomu vyvíjí Amerika velký tlak – je totiž v časové tísni. Smlouvu TISA by ráda uzavřela ještě za prezidenta Obamy.“

„Otevřených otázek však je, jak to dokládají důvěrné materiály, ještě celá řada. Řeč je o  globálním toku dat v telekomunikační sféře. USA naléhají na neomezenou svobodu informačních toků a určité závazky v případě Cloud Computing, kde není jasné, zda korespondují s ochranou dat v EU. Pramalý zájem však mají na sjednání bloku ´Mode 4´. Tady jde o dočasnou pracovní migraci. Tedy o specialisty, odcházející na přechodnou dobu do zahraničí.“

„Podobně je tomu v případě servisu námořních přístavů. USA zde brání svůj Jones Act z 20. let, federální zákon o námořním obchodu mezi americkými přístavy. Ten ho povoluje jen lodím, vyrobeným v USA a ve vlastnictví a režii amerických subjektů. Zahraničním osobám, které je poskytují, je USA  nehodlají zpřístupnit ani dnes.“

„Jednání běží už tři a půl roku, ´přátelé´ se setkávají většinou v Ženevě, pod střídavým předsednictvím USA, EU a Austrálie. Dosud šlo o devatenáct zasedání, jednání mezi 23 partnery jsou komplikovaná. Seznam dodatečných požadavků, rozeslaných ´přátelům´ z Bruselu, má 47 stran. Podobné seznamy přicházejí i ze jejich strany. ´Rozhovory,´ zaznívá z Bruselu, ´zaznamenávají solidní pokrok´.“

„Jednotlivé kapitoly budí dojem, že už je vymalováno. Zhruba 37 paragrafů se zabývá urovnáním sporných otázek v případě, má-li některý ze signatářů za to, že se jiný členský stát  pravidly TISA neřídí. Předmět zásadního sporu ne a ne najít, přinejmenším v momentálně  kolujících materiálech. Téměř zkompletován je i mechanismus spuštění smlouvy, či způsobu přistoupení či vystoupení nového státu. To jen veřejnosti to uniká.“

A tak „tím jediným, co zatím jisté není, je, zda masy nevyžene do ulic i TISA“ Protože  „paktem ze čtyř písmen, uzavřeným ´dobrými přáteli´, je i ta“.