Peter Gauweiler, Willy Wimmer: Kancléřka dluží velkou sebekritiku

Otevřený dopis dvou pravicových politiků

Vážená paní kancléřko – píší bývalí poslanci za CDU, resp. CSU v otevřeném dopise -  Sir John Chilcot, šéf vyšetřovací komise britské účasti v  irácké válce ji nazval intervenci, která „dopadla děsivě“ a jejíž „následky trvají dodnes“. Wimmer působil v minulosti i jako státní tajemník spolkového ministerstva obrany.

Vy sama jste – připomínají šéfce německé exekutivy – „tehdy chtěla, aby Německo podpořilo ´koalici ochotných´. V březnu 2003 jste řekla v ARD v pořadu ´Gabi Bauer´: ´Dosáhli jsme bodu, kdy se válka stala nevyhnutelnou. Pokud bychom zůstali nečinní, škoda by byla ještě větší.´ Jste toho názoru i dnes? Jsou výsledky Chilcotovy komise, která zjistila přesný opak, z pohledu spolkové vlády chybné?“

„Tehdejšímu spolkovému kancléři Schröderovi jste 13. února 2003 ve Spolkovém sněmu řekla, že je ´již týdny na scestí´. Nyní to víme i z moci úřední: Jako jeden z mála byl naopak na té správné cestě!“

„Německo nesmí ´již nikdy jít samo, svou zvláštní německou cestou´, psala jste tehdy ve Washington Post. To, co bylo myšleno úplně jinak, totiž že Německo se nesmí zaplést do válečného střetnutí, jste svévolně změnila v argument na podporu německé účasti v  nelegitimní válce. Ve Spolkovém sněmu jste to tehdy obrátila proti Schröderovo výroku po 11. září a jeho politice zdrženlivosti: ´Právě my, Němci, máme nyní i povinnost dostát rozsáhlým způsobem své zodpovědnosti. Ta výslovně zahrnuje i účast na vojenských operacích k obraně svobody a lidských práv, nastolení stability a bezpečnosti.´“

„Dnes víme, že tato válka veškerou stabilitu v regionu nadlouho zlikvidovala. Nebylo – přinejmenším retrospektivně – pošetilé podporovat z Německa Bushe, Wolfowitze a Rumsfelda a jejich válečné plány?“

„Oficiální vyšetřovací zpráva z Velké Británie dochází k závěru, že pro tažení neexistoval právní základ: Rezoluce 1441 Rady bezpečnosti OSN k vojenskému zásahu neopravňovala, britský premiér Tony Blair a jeho ministr zahraničí proto podkopali autoritu světové Rady bezpečnosti.“

Jejich rozhodnutí „navíc vycházela z nepravdivých informací tajných služeb o údajných chemických, biologických a nukleárních zbraních. ´Ty údaje měly být verifikovány,´ soudí předseda komise Chilcot, ´to se však nestalo´.“ Také samy „přípravy invaze byly ´nedostatečné´“. V „hektickém spěchu a zfušované“.  „Podceňující dopady intervence.“  Neméně „nedostatečný“ byl i „scénář pro Irák po Saddámovi, o nějž šlo politikům, vedoucím válku“.

„Tehdy jste byla předsedkyní frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu a lídrem opozice, my  byli členy Spolkového sněmu a po týdny i měsíce, předcházející válce, jsme reprezentovali  křesťansko-demokratickou alternativu k Vaší politice.“

„´Má pravdu Bush nebo papež?,´ ptali jsme se. Jan Pavel II. nabádal vedoucí politiky Západu ještě v lednu k ´dodržování práva´ a naléhavě varoval před domněnkou, že ´vojenské tažení může být východiskem´.“

„Kdo na svět hledí obezřetnýma očima, vidí, jak je takový vývoj s to vést k mezinárodní anarchii. Tehdejší otřes vyvolal v každém případě dlouhodobou destabilizaci: ´S dopady trvajícími dodnes,´ tvrdí Chilcot. Patří k nim i uprchlické vlny mnoha miliónů lidí. Vy ovšem přece, paní kancléřko, chcete ´bojovat proti příčinám migrace´. Rádi bychom se proto od Vás dozvěděli, jaké závěry vyvodíte z irácké války pro budoucí vojenské intervence.“

„Píšeme Vám proto, že jste se ke zprávě britské komise, zaznamenané celým světem, nevyjádřila jediným slůvkem, třebaže jste svého času v Evropě i v USA vystupovala na podporu prezidenta Bushe. Nemyslíte, že by se slušelo byť slůvko doznání, či spíše lítosti? Není snad předsedkyně Křesťansko–demokratické s to prohlásit: ´Měla jsem tehdy poslechnout papeže?´“

„Místo toho Váš kabinet schválil novou ´Bílou knihu bezpečnostní politiky a  bundeswehru´. Požaduje v ní německé vojenské angažmá v globálním měřítku.“ Jenže „autoři Ústavy pro naše ozbrojené síly předpokládali pravý opak“. Tím méně lze Bílou knihu považovat za „adekvátní odpověď na otřesný nezdar v Iráku, do nějž byste, být to ve Vašich silách, tehdy  zatáhla i naši zemi.“