Pat Buchanan: Riskantní harašení, pofidérní šance

Před další expanzí US Army na východ varuje i guru americké pravice

„Evropské elity“ hází mrtvého brouka (pokud si nepřisadí samy). I ty v děravé tunice „levice“. Pat Buchanan je guru americké pravice. Před expanzí US Army na ruské hranice naléhavě varuje.

Pro New York Times jsou těžké zbraně pro 5.000 amerických vojáků, přesouvané do několika pobaltských a východoevropských zemí, „významným příspěvkem k odstrašení Ruska od možné agrese v Evropě“. Buchanan ten blábol nebere. Slova generála Jurije Jakubova, že jde o „nejagresívnější krok Pentagonu od konce studené války“ – a „Rusko proto zvětší své síly a zdroje v západním operačním prostoru“ - vnímá jako výstrahu, míněnou smrtelně  vážně.    

„Pentagon a Kongres mají zřejmě za to, že Putin blufuje a tváří v tvář tvrdé pozici Spojených států stáhne chvost.“ Kongres tak dává „zelenou dodávkám zbraní Kyjevu, aby se Doněck a Luhansk pokusil vyrvat z rukou rebelů, kteří se trhli od Ukrajiny, a dobýt Krym.“

„Pokud Pentagon skutečně přesune živou sílu a těžké zbraně Spojených států do Polska a pobaltských zemí a Kyjevu dodá zbraně k útoku na východoukrajinské povstalce, je to cesta do americko-ruské konfrontace, jaká tu nebyla od časů studené války.“

Tím spíš si třeba ujasnit, dokud je čas, čím vším to hrozí:     

Za „kubánské raketové krize“ byl „tím, kdo vycouval, skutečně Chruščov“. Eisenhower však nehnul malíčkem proti „potlačení maďarské vzpoury“, Kennedy „spolkl i Berlínskou zeď“, Johnson zásah proti „Pražskému jaru“ a „jen verbálne, a ne vojensky“ reagoval i Reagan na „potlačení Solidarity“.   

„Appeasementu neholdoval jediný z těchto prezidentů, všichni však respektovali geopolitickou realitu.“ Fakt, že „překročit červenou čáru NATO v Německu s sebou neslo riziko válečné kalamity, jejíž důvody za takové riziko nestály.“    

Zato „teď riskujeme s Ruskem kolizi v Pobaltí a na Ukrajině, kde Spojené státy žádné životní zájmy jaktěživ neměly a kde je vojensky v převaze protivník“.  Tady jsou - jak napsal Les Gelb v The National Interest - „chromá ruka Západu“ a „vojenská převaha Ruska nad NATO na jeho západních hranicích“ v Pobaltí „každému bolestně evidentní“. Moskva tu disponuje nejenom účinným jaderným deterentem, ale svou vůli k rozhodnému odporu také deklarovala zcela jasně. A pokud „si tu NATO přesto začne, Moskva své trumfy vynese“. „Demonstrovat svou slabost či ten střet prohrát je to poslední, oč může NATO stát.“ 

Jenomže „střet, provokovaný Pentagonem a Johnem McCainem, by dopadl právě tak“. Poněvadž „vyrazí-li Kyjev s americkými zbraněmi proti rebelům na východě a Moskva jim expeduje letouny, tanky a děla, utrží Kyjev debakl. A co budeme dělat pak?“    

„Pošleme letadlové lodě do Černého moře napadnout ruskou flotilu v Sevastopolu a čelit ruským raketám a leteckým úderům?“

„Dřív, než si NATO naplánuje konfrontaci s Ruskem, bude namístě se porozhlédnout, kým že to Amerika disponuje pod svým vedením. Podle nového průzkumu Pew Global Attitudes Project není názoru, že NATO má, napadne-li Rusko jeho pobaltské spojence, vyrazit do války, ani polovina dotázaných v Británii, Francii, Německu, Itálii i Španělsku. Němci jsou, nehledě na Článek 5  jeho charty, proti tomu, aby NATO na obranu Litvy, Lotyšska a Estonska nasadilo vojenskou sílu, v poměru 58 ku 38. Američané jsou pro to, aby se na obranu pobaltských států použila, v poměru 56 ku 37. V otázce vojenské pomoci Ukrajině je Amerika rozdělená, 46 procent je pro a 43 procent proti. Pro vyzbrojování Ukrajiny je však jen 1 z 5 Němců a Italů  a vyzbrojování Ukrajiny nemá jasnou většinovou podporu v žádné z významnějších zemí NATO.“ 

„Ve Washingtonu jsou jestřábi v Kongresu nadržení Putinovi předvést, kdo že je to ten chlap ze železa. Když ale expedují zbraně na Ukrajinu a americká vojska a pancíře do pobaltských zemí, mají za sebou rozdělenou zemi a NATO, které součástí té konfrontace být nechce.“

„Tady je, na rozdíl od kubánské raketové krize, tím, kdo má regionální vojenskou převahu, Rusko.“

A „jsme si opravdu tak jistí tím, že Rusko tentokrát mrkne jako první?“