Brandon Webb, Jack Murphy: Petraeus do penze za „paravojenské“ avantýry

Intrika mazáků CIA chladí hlavy, přehřáté vidinou krvavých „změn režimu“

David Petraeus si fotel šéfa CIA dlouho neužil. Stěhoval se do něj teprve v září 2011. S aureolou črtyřhvězdičkového armádního generála, který zefektivnil boj proti gerilám v obou „válkách proti teroru“. Rezignoval loni 9. listopadu, tři dny po Obamově znovuzvolení. Že románek s Paulou Broadwellovou,  autorkou jeho vázané hagiografie, byl jen záminkou, si cvrlikali vrabci. Jenže mimomanželská rozptýlení si – praví znalé zdroje - dopřávala i řada generálových předchůdců. V pasti FBI za to však skončil až Petraeus, tesaný předtím do basreliéfů všech khaki ctností.  

Do hádanky, kdo a proč stál o jeho skalp, vnáší pozoruhodné světlo právě vydaná kniha Benghází: finální zpráva (Benghazi: The Final Report). Tandem, který ji napsal, není z kloaky, rodící paparazzi: Brandon Webb má za sebou kariéru u NAVY Seal (právě ta si prý přišla i pro Usámu). Jack Murphy je veteránem zelených baretů.

Petraeuse - tvrdí ti dva – podrazila jeho vlastní ochranka. Ruku jí měli vést mazáci mnohem vyššího ranku. A sice z pomsty za to, že generál – místo zpravodajských her, režírovaných tiše a ze tmy -  zatahoval agenturu do paravojenských avantýr. Číše prý přetekla atentátem loni 11. září – v den, který má pro Ameriku frapantní symboliku – na americký konzulát v libyjském Benghází. Spolu s jeho šéfem Chrisem Stevensem tu zahynuli i tři další pracovnicí mise.

Atentát – píše tandem ostrých hochů – byl odvetou za humpolácké paravojenské akce, které „píchly do vosího hnízda militantů, po zuby ozbrojených po pádu Muammara Kaddáfího“. Tady však začíná i jiná lechtivá stopa. Tím, kdo zadával „operace v Severní Africe přes hlavy tradičních velitelských struktur“, byl totiž – tvrdí autoři nové knihy – John Brennan, Obamův „protiteroristický“ velkovezír a nominant na nového šéfa CIA. O tom, co inscenuje v okolí americké mise v Benghází, neměl tušení ani její šéf. Právě to ho, dušují se autoři nové knihy, stálo život.. 

CIA není klášterem neposkvrněných klarisek. V nomenklatuře „zkurvysynů“ (ale „našich“) vedla i hovada typu Augusto Pinocheta. Je-li však tajenkou Petraeusovy penze, co bubnuje  kniha dvou ostrých hochů ve výslužbě, míří k nám docela slibný signál. Nedávná prognóza amerických zpravodajských služeb, kam se svět pohne do roku 2030, skicuje tři možné scénáře. S tím, že by Amerika zůstala unipolárním kápem, nepočítá ani jeden. Že v horních patrech moci sílí spor, jak z té pozice ustupovat s minimem bumerangových přešlapů, už vnímá i oko, nevybavené bůhvíjakým triedrem. Je-li to opravdu tak, že Petraeuse dojel na paravojenskými excesy – a mazáci CIA vzkazují svému novému šéfovi, že právě na ně si má nechat zajít chuť – svět sice nebude o nic spravedlivější. Možná však poteče aspoň méně nevinné krve.