Týdenní mozaika 9. – 18. května 2013 (kk)

Impozantní vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí si Rusko připomnělo 68. výročí porážky hitlerovského Německa. Prezident Putin v projevu k účastníkům prohlásil: „Pamatujeme, jakou tragédii znamenala válka, a učiníme vše, aby už nikdy nikdo ji nemohl rozpoutat a ohrozit naše děti, naše domovy, naši vlast. Uděláme vše pro zachování a upevnění míru. Vždy budeme pamatovat, že to bylo Rusko, SSSR, kdo překazil zločinné světovládné plány fašistů.“ Mezi předvedenými zbraňovými systémy byly mj. rakety Topol M a Iskander, raketové komplexy S-400, nejnovější verze tanků T-90, bojová vozidla pěchoty VTR-82 i špičková technika vojenských vzdušných sil. (ITAR-TASS, RIAN, Pěrvyj kanal, 9.5.)
Věnce a květy k pomníku v Pchjongjangu, připomínajícímu památku sovětských vojáků padlých při osvobozování Koreje, položili i velvyslanci Bulharska, ČR, Německa, Rumunska, Švédska, V. Británie, Číny, Egypta, Indie, Iránu, Kuby, Mongolska, Vietnamu a vedoucí představitelé humanitárních organizací, zastoupených v zemi. (Interfax, Hlas Ruska, 9.5.)
Rusko navzdory ostrým výhradám USA a Izraele splní své smluvní závazky a dodá Sýrii systémy protivzdušné obrany S-300. „Mezinárodní právo to nezakazuje“ a obranné systémy země-vzduch poskytnou syrské vládě možnost bránit se před případnými útoky ze vzduchu, komentoval to ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Sýrie obdrží 6 odpalovacích zařízení se 144 raketami s doletem 200 kilometrů. Izrael varoval USA, že dodávka tohoto sofistikovaného systému by vážně zkomplikovala možnost mezinárodní intervence. Podle izraelských zdrojů by první část měla dorazit do Sýrie během 3 měsíců a celá dodávka by měla být uskutečněna do konce roku. Syřany budou podle těchto informací zaškolovat dvě skupiny ruských instruktorů. (AP, IsraLand, Israel7, 10.5.)
Velká Británie stahuje část zaměstnanců svého velvyslanectví v Libyi. Důvodem je značná politická nestabilita v zemi a bezpečnostní rizika. Britské MZV rovněž nedoporučuje britským občanům cestovat do Libye. Bezpečnostní situace se po násilném svržení vlády M. Kaddáfího značně zhoršila. V září 2012 zahynul v Benghází americký velvyslanec a tři další Američané, v dubnu explodovala nálož před francouzskou ambasádou a nedávno milice obsadily dvě ministerstva. (BBC, Novinky.cz, 10.5.)
O zjednodušené udělení maďarského občanství už požádalo více než 440 tisíc zahraničních Maďarů a 360 tisíc z nich už složilo občanskou přísahu. Vládní zmocněnec Tamás Wetzel tlumočil očekávání, že jejich počet překročí půl miliónu už do letošního podzimu. Nejvíce žádostí – přes 100 tisíc – podali lidé v rumunském Sedmihradsku. O maďarské občanství požádali i Maďaři žijící na Slovensku a mnozí tak přišli o občanství slovenské. Podle novely zákona o státním občanství z května 2010 občan SR automaticky ztrácí slovenské občanství, když dobrovolně požádá o jiné. Ztráta se ale nevztahuje na případy nabytí cizího občanství uzavřením manželství nebo narozením. (MTI, TASR, 10.5.)
Kandidaturu v prezidentských volbách 14. června oznámili hlavní iránský jaderný vyjednavač Saíd Džalílí (47), nekompromisní konzervativec a blízký spojenec nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Chameneího, exprezident Akbar Hašímí Rafsandžání (78), považovaný za představitele reformních sil, a Esfandiár Rahím Mašaí (52), blízký poradce prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Kandidatury ještě posoudí tzv. Rada strážců a do 10 dnů zveřejní konečný seznam kandidátů. (IRNA, Reuters, 11.5.)
Vítězství expremiéra Naváze Šarífa a jeho Pákistánské muslimské ligy (PML-N) se očekávalo, překvapil ovšem jeho vysoký náskok, signalizovaný předběžnými výsledky. Ocelářský magnát a jeden z nejbohatších Pákistánců stál v čele vlády už v letech 1990-93 a 1997-99, kdy byl svržen vojenským převratem. Druhé skončilo Hnutí za spravedlnost (PTI) legendy kriketu Imrana Chána, který dovedl pákistánský tým k prvnímu a zatím jedinému světovému titulu. Velké porážky se dočkala vládnoucí Pákistánská lidová strana (PPP) nynějšího prezidenta Alího Zardárího. Byly to první volby od vzniku země v roce 1947, kdy zvolená civilní vláda předá moc jiné zvolené civilní vládě. Výsledek voleb vyvolává nejistotu v USA, protože všechny hlavní síly slibovaly, že ukončí spolupráci na „tažení proti terorismu“, budou sledovat národní, a ne americké zájmy a zastaví útoky bezpilotních letadel. (APP, AFP, Sin-chua, ČTK, 11. a 12.5.)
Nový venezuelský prezident Nicolas Maduro označil pozici Spojených států, odmítajících uznat výsledky posledních prezidentských voleb v zemi, za „další velikou chybu jejich politiky vůči Latinské Americe, která vytváří silnou nedůvěru a ostražitost vůči všemu, co přichází z Washingtonu“. Venezuela vícekrát obvinila USA, že organizují spiknutí s cílem destabilizovat zemi a svrhnout či zabít její legitimní představitele. (Prensa Latina, SITA, 12.5.)
Více než 10 tisíc Izraelců demonstrovalo v centru Tel Avivu proti politice škrtů Netanjahuovy vlády. Pro široké vrstvy obyvatelstva jsou už nyní životní náklady neúnosné a kabinet hrozí dalším zvýšením spotřebních daní i daně z příjmu. Ministr financí Jair Lapid, lídr strany Ješ Atid (Budoucnost existuje), vyjádřil rozčarování nad rostoucím odporem Izraelců v izraelském rozhlase výroky typu „Proti čemu demonstrujete? Chcete kolaps ekonomiky?“ Nespokojenost, shoduje se řada pozorovatelů, dosahuje značných rozměrů a může překonat i úroveň z doby masových demonstrací v roce 2011. (IsraLand, Isreal7, Haarec, 12.5.)
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se chystá na návštěvu Moskvy. Prezidenta Vladimíra Putina chce odradit od prodeje systémů protivzdušné obrany S-300 Sýrii. Mnozí izraelští představitelé se vyjádřili, že dodávky těchto zbraní by se mohly dostat do rukou libanonského Hizballáhu. Ten slíbil, že Asádův režim nenechá padnout a pomůže mu získat zpět okupované Golanské výšiny. (IsraLand, BBC, DPA, 12.5.)
Nedělní parlamentní volby v Bulharsku vyhrála pravice, většinu však nemá a bude mít problém sestavit vládní koalici. Strana GERB dosavadního premiéra Bojko Borisova získala 30,7 % hlasů a 99 mandátů. Druzí socialisté získali 27 % hlasů a ve 240-členném parlamentu budou mít 86 poslanců. Hnutí za práva a svobody (DPS), zastupující tureckou menšinu, obdrželo 10,6 % a 34 křesel a nacionalistická Ataka – 7,4 % a 21 mandátů. Volby ilustrovaly značné zklamání z politiky všech parlamentních stran, odprava doleva. Sílící přesvědčení, že „jsou všechny stejné“, „politika je pro ně jen hra a adrenalin“, kdežto „normální lidé nevědí, z čeho vyžít“. Čtvrtinu odevzdaných hlasů získaly malé strany, které se do parlamentu nedostaly. (BTA, BTV, Sme.sk, 12. a 13.5.)
Srbský vicepremiér Alexandar Vučič přijel mezi kosovské Srby, aby se jim pokusil vysvětlit dohodu o normalizaci vztahů s Prištinou. Bělehrad ji uzavřel 19. dubna pod patronací EU (Srbové říkají „pod diktátem Bruselu“). Vučič řekl, že „dohoda sice není dobrá, ale nic lepšího se v dané chvíli vládě nepodařilo vyjednat.“ Řekl, že by mohl vyjmenovat mnoho důvodů proti, ale je tam jeden důležitý pro – je to totiž jediná cesta pro přežití Srbska, pro jeho existenci a hledání lepší budoucnosti. Masový odpor, na nějž to naráží mezi kosovskými Srby i veřejností samotného Srbska, ukázala i páteční demonstrace v Bělehradě skandovali pod hesly „Kosovo je srdcem Srbska“ i „Zrada, zrada“. Zúčastnil se jí mj. expremiér Vojislav Koštunica i řada dalších politiků a také nejvyšší představitelé srbské pravoslavné církve. (Radio Beograd, Blic, Danas, SITA, 13.5.)
Při dvou bombových útocích v Turecku ve městě Reyhanli u syrských hranic zahynulo 40 lidí a na dalších 100 bylo zraněno. Turecké úřady z krvavého incidentu ihned obvinily syrské tajné služby. Damašek to ústy svého ministra pro informace Umrána al-Zuhbího rezolutně odmítl: „Sýrie tento akt nemá na svědomí a podobný masakr by nikdy nemohla spáchat. Ne proto, že by na to neměla kapacity, ale proto, že to odporuje našim hodnotám. Je třeba se ptát Erdogana, ten nese odpovědnost. Proč právě toto načasování, těsně před jeho setkáním s Obamou? Hledají se a uměle vytvářejí důvody pro vojenskou intervenci.“ Zdůraznil, že „nikdo nemá právo budovat si kariéru na krvi nevinných Turků a Syřanů“ a vyzval Erdogana k rezignaci. Následně samy turecké úřady oznámily, že všech 9 zadržených pro podezření ze spáchání bombového útoku jsou občané Turecka. (SANA, Reuters, Russija Today, 13.5.)
Na internetu se objevilo video, na němž zakladatel povstalecké skupiny v syrském Homsu Abú Sakkar vyřezává z těla zabitého příslušníka vládních vojsk srdce a zakousne se do něj. Na záběry upozornila americká organizace Human Rights Watch (HRW). „Přísahám Alláhovi, že vaše srdce a játra sníme“, vzkazuje vládním vojákům přes kameru poté, co z bezvládného těla nožem vyřízne srdce. Zástupce HRW Peter Bouckaert potvrdil, že na videu skutečně figuruje Abú Sakkar, a konstatoval, že se jedná o válečný zločin. (BBC, Novinky.cz, Al-Ichtibáríjá, 13.5.)
USA a V. Británie hodlají dále zvýšit tlak na režim Bašára Asáda a dosáhnout jeho odchodu z čela země. Prohlásili to americký prezident Barack Obama a britský premiér David Cameron po své schůzce v Bílém domě s tím, že zesílí podporu opozice. Obama zároveň vyzvedl roli, v níž při řešení syrského konfliktu nelze pominout Rusko: „Jako mezinárodní velmoc má právo i povinnost podílet se na vyřešení tohoto problému, a to způsobem, který bude vyhovovat všem“, řekl Obama. (Reuters, CNN, ČTK, 13.5.)
Dluhová krize otřásla důvěrou Evropanů v Evropskou unii. Podle průzkumu institutu Pew Research Center nejrychleji ztratili iluze Francouzi. Největší podporu má evropská integrace v Německu (60 %) a Polsku (68 %), naopak nejmenší v ČR (38 %) a v Řecku (33%). I v zemích, nakloněných evropské integraci, však počet kladných odpovědí klesá. Za poslední rok nejvíce ve Francii – o 19 %, Španělsku – o 14 % a Německu – o 8 %. Na otázku, zda evropská integrace má pozitivní vliv na ekonomiku, odpovědělo kladně 54 % Němců, 41 % Poláků, ale jen 29 % Čechů, 26 % Britů, 22 % Francouzů a 11 % Italů a Řeků. (ČTK, HNonline.sk, 14.5.)
Syrští vojáci získali plnou kontrolu nad městem Chirbat Ghazála na strategické silnici spojující Damašek s jordánskou hranicí. Syrské pozorovatelské centrum pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Londýně uvedlo, že armáda po několikadenních bojích vyhnala z města a jeho okolí povstalce. Po ovládnutí jihosyrského města Daráa je to další úspěch Asádovy armády. (Al-Ichtibáríja, AP, TASR, 14.5.)
Vládnoucí koalice Gruzínský sen nominovala do prezidentských voleb v říjnu jako společného kandidáta vicepremiéra a ministra školství Georgie Margvelašviliho (43). Je znám jako blízký spojenec premiéra Ivanišviliho. Zatím jediným známým vyzyvatelem Margvelašviliho je předák Labouristů Šalva Natelašvili. Předpokládá se, že Sjednocené národní hnutí prezidenta Saakašviliho nominuje do prezidentských voleb Vano Merabišviliho, jeho naděje jsou však zřejmě minimální. (Gruzia Online, Gazeta.ru, Rosbalt, 14.5.)
Čínský viceprezident Li Yuanchao během setkání s venezuelským prezidentem Nicolasem Madurem ocenil vysokou úroveň vzájemných vztahů a vyjádřil připravenost Číny všestrannou spolupráci dále rozšiřovat. Zdůraznil vzrůstající význam Latinské Ameriky. Oba státníci vzdali hold zesnulému prezidentovi Hugo Chávezovi, kterého čínský host označil za „velkého přítele Číny“. (Žen minž-pao, VTV, PressExpress, 14.5.)
Sýrie se rozhodne, zda se zúčastní připravované americko-ruské konference o řešení syrského konfliktu, až poté, co bude znát její náplň a celkový rámec. Nezúčastní se ničeho, co by poškozovalo – ať přímo či nepřímo – její národní suverenitu, řekl ministr informací Umrán al-Zuhbí. Myšlenku konference přivítal, ale uvedl, že zúčastněné strany se musí zabývat i činy teroristů, a o roli prezidenta Asáda v dalším životě Sýrie musí rozhodnout výhradně syrský lid v čestných, demokratických a spravedlivých volbách. (SANA, RIAN, SITA, 14.5.)
Konečné výsledky pákistánských voleb potvrdily velké vítězství strany expremiéra Naváze Šarífa, který se tak může potřetí vrátit do čela kabinetu. Pákistánská muslimská liga (PML-N) získala 123 z 272 křesel obsazovaných přímými volbami, a nezávislí kandidáti, kteří se obvykle přidávají k vládnoucí straně, získali 25 křesel. Proto znalci poměrů očekávají, že PML-N získá v parlamentu většinu, umožňující sestavit vládu. (APP, cri, 14.5.)
Konkrétní datum říjnových prezidentských voleb v Gruzii ještě nebylo stanoveno, boj mezi prezidentskými kandidáty se však už rozhořel naplno. Usilovat o post hlavy státu po nepopulárním Michailu Saakašvilim hodlají třeba expředsedkyně parlamentu Nino Burdžanadzeová, exministryně zahraničí Salome Zurabišviliová či lídr Labouristické strany Šalva Natelašvili. Za jasného favorita je však obecně považován kandidát vládnoucího „Gruzínského snu“, ministr školství Georgij Margvelašvili. V rozhovoru pro list Izvestija řekl, že ve vztazích k Rusku bude podporovat politiku založenou na zdravém rozumu a na tom, co je pro Gruzii nejlepší, ne na emocích a vzájemných výčitkách. „Budeme dělat politiku národních zájmů a dobrých sousedských vztahů“, řekl Margvelašvili. (Izvestija, 14.5.)
Britská konzervativní strana premiéra Davida Camerona zveřejnila návrh zákona, podle kterého bude vypsání referenda o setrvání V. Británie v EU závazné. Cameron už delší čas čelí nátlaku svých euroskeptických poslanců, aby zvážil vztah země k Unii. Někteří dokonce požadují, aby se referendum konalo souběžně s volbami v roce 2015. Shodného názoru je Nezávislá strana V. Británie (UKIP) Nigela Farageho, která výrazně uspěla v nedávných regionálních volbách. Podle posledních průzkumů by za setrvání v EU hlasovala pouze třetina Britů. (BBC, SITA, 14.5.)
V Soči jednali ruský prezident Vladimír Putin a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Putin varoval před další destabilizací Sýrie a Netanjahu uvedl, že hlavním úkolem jeho vlády je „chránit své občany před všemi hrozbami nestabilního regionu“. Oba konstatovali, že je nezbytné společně hledat cesty k posílení bezpečnosti na Blízkém východě. Putin ocenil pokroky, které dělá Netanjahu ve znalosti ruského jazyka (jeho předkové pocházeli z Ruska), a Netanjahu ocenil Rusko jako „rozvíjející se a vzkvétající zemi“ a pozval Putina k návštěvě Izraele. (RIAN, Fondsk.ru, Israel7, 14.5.)
Rakousko v poselství adresovaném všem členským zemím EU varuje před nebezpečnými důsledky vyzbrojování syrských rebelů. Rakousko takový krok považuje za porušení norem mezinárodního práva i legislativy EU, Charty OSN a principů nevměšování do vnitřních záležitostí suverénního státu. Připomíná nebezpečí, že se zbraně mohou dostat do rukou teroristické organizace An-Nusrá napojené na Al-Káidu a podobných extrémistických organizací. Podobný názor jako Rakousko vyjádřilo i Finsko, Švédsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. (Fondsk.ru, Regnum.ru, SANA, Die Presse, 14.5.)
Mezi mladými Poláky z hnutí Všepolská mládež blízkého dnes již zaniklé Lize polských rodin se šíří nová móda. Soutěží o to, kdo strhne a spálí víc vlajek Evropské unie, které visí na státních a veřejných budovách. Ve středopolském Kaliszi rozvěsili oznámení: „Jsme rozhořčeni, že vedle našeho národního symbolu je vyvěšována vlajka EU, která omezuje suverenitu našeho rozhodování, zasahuje do našich vnitřních záležitostí a je byrokratickým molochem, draze placeným z našich peněz“. Například v jihopolském Bialsku-Biale u českých hranic už strhli a spálili přes 20 vlajek EU, a „očistili tak město“. V Polsku je sice „kult zastavy“ velmi silný a pálení vlajky státu je trestným činem. EU však není státem, nýbrž mezinárodní organizací, a proto se jedná jen o „přestupek proti dobrým mravům“. Komentáře polského tisku si všímají průzkumů, podle nichž stále více mladých lidí deklaruje, že v blížících se volbách do EP budou volit euroskeptické strany. (gazeta.pl, Wprost, iDNES.cz, 15.5.)
Konžská demokratická republika vybuduje v provincii Kasai-Oriental nové město Lumumbaville, nazvané po prvním pokrokovém premiérovi země Patrici Lumumbovi. Proslavil se jako vůdce boje za nezávislost země z koloniálního područí. Vzbudil nevoli Západu, když se na vrcholu „studené války“ silně sbližoval s Moskvou. V roce 1960, po třech měsících vlády, byl svržen a v lednu 1961 zavražděn. Belgie za tento hrůzný čin převzala v roce 2002 částečnou odpovědnost. (Reuters, TASR, 15.5.)
V Moskvě bylo po rozsáhlé rekonstrukci znovu zpřístupněno veřejnosti Mauzoleum V. I. Lenina. Jeho tělo, prohlásil představitel Federální služby ochrany Sergej Devjatov, je „ve velmi uspokojivém stavu“. Fronta zájemců o návštěvu mauzolea se podle místních médií tvořila již od časného rána. (ITAR-TASS, Echo Moskvy, 15.5.)
Krize Občanské platformy premiéra D. Tuska pokračuje. Podle posledního průzkumu Homo Homini by ve volbách získala 26 %, a byla tak poprvé po řadě let předstižena Kaczynského Právem a spravedlností (PiS) s 28 %. V Sejmu by zasedly také Millerova SLD – 13 %, Piechocinského PSL – 7% a Hnutí Palikota – 5 %. Do parlamentu by neprošly Polsko solidární – 4 % a frakce Gowina a Nová pravice – 3 %. (rp.pl. TVN24, Radio Zet, 15.5.)
Palestinské hnutí Fatáh a Hamás se v Káhiře dohodly na vytvoření společné Vlády národní jednoty, v jejímž čele by měl stát prezident Mahmúd Abbás a která by měla připravit nové parlamentní a prezidentské volby. Od rozkolu v roce 2007 vládne v pásmu Gazy Hamás a na Západním břehu Fatáh. (MENA, RIAN, 15.5.)
VS OSN schválilo nezávaznou rezoluci o Sýrii, která odsuzuje režim prezidenta Asáda. Pro rezoluci ze 193 členských zemí hlasovalo 107, 59 se zdrželo a 12 hlasovalo proti (Rusko, Bělorusko, Čína, Kuba, KLDR, Sýrie, Ekvádor, Nikaragua, Venezuela, Bolívie, Irán a Zimbabwe). Rusko rezoluci označilo za „jednostrannou, destruktivní a namířenou proti politickému řešení konfliktu“. Jménem předkladatelů katarský zástupce prohlásil, že „syrský lid volá o pomoc a my mu sdělujeme, že jeho prosbu slyšíme“. Syrský zástupce v OSN odpověděl, že „předkladatelům je syrský lid lhostejný, chtějí prostě jen svrhnout zákonnou vládu, která bojuje proti teroristům“. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin upozornil všechny státy OSN, že jde o rezoluci zaujatou, jednostrannou a ignorující realitu. (AP, ITAR-TASS, 15. a 16.5)
Libanonská média informovala o výsledku průzkumu, podle kterého je 75 % Syřanů odhodláno volit Bašára Asáda, pokud bude v roce 2014 znovu kandidovat na prezidenta. S výsledky průzkumu se shoduje i situační zpráva CIA, podle které je podpora obyvatelstva Asádovi silná a roste s bojovými úspěchy jeho armády. Ta zároveň připouští, že nedojde-li k vývojovému zvratu, zůstane Asád u moci až do roku 2020. I zpráva CIA tak ostře kontrastuje s rétorikou Bílého domu, podle nějž Bašár Asád „nemůže nadále stát v čele země“. (Al-Manar, AFP, ITAR-TASS, 16.5.)
Moldavský prezident Nicolae Timofti pověřil úřadujícího premiéra Iurie Leancu sestavením nového kabinetu s cílem vyřešit politickou krizi a předejít předčasným volbám, které by s největší pravděpodobností vyhráli komunisté a vrátili se k moci. Leanca byl ministrem zahraničí a vicepremiérem ve vládě Vláda Filata, který musel v březnu odstoupit v důsledku sporů mezi lídry pravicové proevropské koalice. Do Kišiněva přijíždí eurokomisař Štefan Fülle, aby tu pomohl vzkřísit rozpadající se alianci. Lídr PKRM Vladimír Voronin jeho návštěvu komentoval slovy: „EU nepotřebuje Moldávii, nemá v úmyslu ji krmit. Pomoc odtud nečekejme. Je třeba spoléhat na tradiční vazby, orientovat se na Eurasijskou unii. Na východě je už dnes 780 tisíc Moldavanů a pracují tam, domluví se a necítí se podřadní“. (Infotag, Reuters, 16.5.)
Turecké veřejné mínění hodnotí stále kritičtěji politiku své vlády vůči syrskému konfliktu, podporu tzv. povstalcům a záměrnou eskalaci války. Protesty značně zesílily po krvavém výbuchu v příhraničním městě Reyhanli, z nějž vláda okamžitě obvinila Sýrii, aby se později ukázalo, že ho mají na svědomí turečtí extrémisté. Značný vliv má i zveřejnění videa, kde vůdce banditů v Homsu vyřezal srdce zabitého vojáka vládních sil a zakousl se do něj se slovy „Tak skončí všichni Bašárovi psi“. V Ankaře policie tvrdě rozehnala mnohatisícovou demonstraci. I mnohá turecká média přiznávají stále častěji, že „demokratické opozice v řadách povstalců je stále méně a bojiště na straně Asádových odpůrců ovládli fanatičtí fundamentalisté anebo prostě jen žoldáci, zatímco většina obyvatelstva, včetně uprchlíků, je na straně prezidenta“. (Hürriyet, Time, PAP, 16.5.)
Britští konzervativci předloží v parlamentu návrh o referendu o členství v EU. Premiér takovou iniciativu slíbil voličům letos v lednu, ale návrh zákona nemůže zařadit do legislativního plánu vlády pro odpor koaličních partnerů. Proto volí cestu přes poslanecký klub a snaží se zmírnit rostoucí nevoli v řadách voličů i uvnitř vlastní strany. Členové mu vyčítají, že strana ztrácí dynamiku, volební výsledky slábnou a podporu veřejnosti snižují i nepopulární iniciativy typu posílení práv sexuálních menšin v době, kdy lidé řeší mnohem vážnější problémy. (BBC, DPA, TASR, 16.5.)
S nižšími mzdami, nucenou dovolenou a v krajním případě „zjednodušenou“ výpovědí z práce musí nově počítat francouzští zaměstnanci v důsledku „reformy pracovního trhu“, prosazené prezidentem Hollandem pod tlakem EU a navzdory ostrým protestům tradičně silných odborů. „Jsem v každodenním kontaktu s lidmi, kteří dali prezidentovi i levici hlas. Jsou hodně zklamaní. Nezaměstnanost roste, ceny všeho také, ale minimální mzdy ani důchody ne. Prezident řeší jen nepodstatné věci a problémy rostou“, řekl deníku Hospodárske noviny slovenský duchovní Imrich Tóth, žijící v Paříži. (HNonline.sk, 16.5.)
Rusko dodalo Sýrii modernizované rakety s plochou dráhou letu, určené k ničení válečných hladinových plavidel. S odvoláním na nejmenované zdroje to napsal list New York Times. Jde o rakety Jachnot s doletem 290 km, vybavené přesnými zaměřovacími radary. „Je to skutečný zabiják lodí“, cituje NYT experta Nicka Browna, šéfredaktora časopisu International Defence Review. Podle listu tyto zbraně umožní odradit zahraniční síly od snah zásobovat povstalce z moře, anebo zabránit různým aktivitám v případě vyhlášení bezletové zóny či námořního embarga. Ministr Sergej Lavrov konstatoval, že jde o plnění smluvního kontraktu z roku 2007. Dodal, že všechny dodávané zbraňové systémy jsou ryze obranného charakteru a jejich prodej Sýrii je v naprostém souladu s mezinárodním právem, rezolucemi RB OSN i ruskými zákony o vývozu zbraní, které patří k nejpřísnějším na světě. Prezident ruské Akademie geopolitických věd genplk. Jevgenij Ivašov uvedl, že „Američané hledají jakoukoliv záminku pro útok na Sýrii. Před 2 roky tuto operaci započali, vložili do ní obrovské peníze, vytvořili velké struktury a teď spějí k porážce. Na to nejsou zvyklí. Proto celá ta hysterie kolem Sýrie.“ (NYT, WSJ, RIAN, Novinky.cz, 17.5.)
Viktor Orbán prohlásil, že Maďarsko odmítá politiku škrtů, diktovanou EU. „Spory mezi Budapeští a Bruselem spočívají v tom, že nadnárodní společnosti chtějí prostřednictvím EU dosáhnout, aby Maďarsko odvolalo některá vládní opatření, která se jich nepříznivě dotýkají. Celý spor je právě o tom, všechno ostatní, zač je Maďarsko kritizováno, je jen záminka, abychom se podřídili. My ale děláme politiku v zájmu Maďarska a jeho občanů“, řekl premiér. Kancléřka Merkelová ve čtvrtek v Berlíně prohlásila, že je třeba dosáhnout, aby se Maďarsko „vrátilo na správnou cestu“, ale úvahy o případném vyloučení z EU odmítla s odkazem, že pak by už Unie na dění v této zemi neměla vliv. (MTI, Magyar Rádió, TASR, 17.5.)
Syrská krize byla hlavním tématem návštěvy generálního tajemníka OSN v Rusku. Během jednání s prezidentem Vladimírem Putinem a ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem se obě strany shodly, že mezinárodní právo musí platit pro urovnání všech konfliktů. Prezident Putin zdůraznil, že Rusko jako stálý člen RB OSN důsledně hájí rozhodující roli OSN při řešení mezinárodních problémů. Mimistr Lavrov uvedl, že „na tom, jak bude urovnán syrský konflikt, závisí nejen budoucnost této země a celého regionu, ale i chování světového společenství v příštích složitých situacích. Špatné příklady již máme, a to ze stejného regionu. Na vině je velmi svévolné zacházení s Chartou a rezolucemi RB OSN.“ (ITAR-TASS, Vzgljad, 17.5.)
Lotyšsko splnilo všechna konvergenční kritéria a 1. 1. 2014 by mělo vstoupit do eurozóny. Problém je „pouze“ v tom, že si to nepřeje většina samotných Lotyšů. Podle posledního průzkumu TNS Latvia se proti přijetí eura staví 62 % občanů, pro 36 %, přičemž i z nich zvolilo jen 7 % zvoliloodpověď „rozhodně ano“. Proto vláda Valdise Dombrovskise dopředu deklaruje, že referendum k této otázce není nutné. Lotyšsko je stále 3. nejchudší zemí EU. (LTV, Dziennik.pl, 17.5.)
Bývalý argentinský diktátor Jorge Videla zemřel v pátek ve věku 87 let ve věznici Marcos Paz u Buenos Aires, kde si odpykával doživotní trest za zločiny proti lidskosti. K moci se dostal vojenským pučem s pomocí USA. Jeho jméno je spojeno s tzv. špinavou válkou, během níž „zmizelo“ přes 30 tisíc lidí. Videla rozpustil parlament, zakázal všechny politické strany i odbory a odvolal všechny guvernéry. S podporou katolické církve prováděl proces „národní reorganizace“. Známý bojovník za lidská práva a Nositel Nobelovy ceny za mír Adolfo Pérez Esquivel jeho smrt komentoval slovy:„Skončila jeho fyzická přítomnost, avšak strašné škody, které této zemi způsobil, jsou stáll znát.“ (C5N, DPA, ČTK, 17.a 18.5.)
Angela Merkelová byla angažovaná ve východoněmecké mládežnické organizaci FDJ, těsně spjaté s vládnoucí SED, mnohem více, než se dosud vědělo. Už na přelomu 70. a 80. let byla v Institutu fyzikální chemie Akademie věd NDR tajemnicí FDJ pro agitaci a propagandu. Píší to Ralf G. Reuth a Günter Lachmann v knize „První život Angely M.“ (ZDF, gazeta.pl, 18.5.).

2013-05-19 00:00:00