• Organizace Human Rights Watch (HRW) uvedla, že od svržení libyjského vládce Muammara Kaddáfího došlo nejméně k 51 politickým vraždám a země se zmítá v chaosu. Za politické vraždy a násilí však vláda nikoho nestíhá a jediné osobě, která byla obviněna, se podařilo utéci z vězení. Policie přiznává, že nebyla schopna uzavřít žádné vyšetřování. HRW uvádí, že nastolení pořádku je nejvyšší prioritou, neboť násilí plodí násilí. Situace v Libyi je nestabilní a nepřehledná od svržení Kaddáfího vlády útokem NATO a jeho lynče. Vláda ani bezpečnostní síly nemají poměry v zemi pod kontrolou (AP, BBC, server polské levice, 9.8.).
  • Přes 30 válečných lodí, 20 letadel a vrtulníků a 3 tisíce vojáků se účastní na Dálném východě manévrů, které prověřují připravenost vojenských útvarů Přímoří a Kamčatky (Hlas Ruska, vladnews.ru, 9.8.).
  • Teroristé v Sýrii jsou stejnou hrozbou jak pro Asáda, tak pro opoziční síly, prohlásil v New Yorku po setkání s generálním tajemníkem OSN ruský MZV Sergej Lavrov. Zdůraznil, že čím déle bude mezinárodní společenství odkládat konferenci o Sýrii, tím více budou teroristé komplikovat možnost mírového řešení konfliktu a nevinní lidé, civilisté, ženy, děti a starci budou umírat či sloužit jako živé štíty. Lavrov jednal s Pan Ki-munem také o situaci v Egyptě, Afghánistánu a o izraelsko-palestinském konfliktu (Reuters, RIAN, 9.8.).
  • V New Yorku začalo rusko-americké jednání ve formátu 2+2. Účastní se ho ministři zahraničí a obrany obou zemí.  Americký MZV John Kerry před schůzkou prohlásil, že občasné rozmíšky by neměly bránit spolupráci. Americko-ruské vztahy jsou podle něj poznamenány „konfliktem zájmů“ a „ožehavými momenty“. Lavrov upozornil, že USA a Rusko nemají na problémy identické názory, ale odpovědnost mají stejnou. Kromě Sýrie budou ministři jednat i o íránském jaderném problému, situaci na Korejském poloostrově, neklidu v Egyptě a dalších otázkách (AP, NBC, Interfax, ČTK, 9.8.).
  • Britský spisovatel Stephen John Fry je další, kdo vyzval k bojkotu ZOH v Soči. Začnou už za půl roku a prezidentu Putinovi na nich moc záleží. Radost mu však může zkazit nevraživost vůči homosexuálům. Západ totiž toto téma už nějaký čas preferuje. Fry v dopise označil ruský zákon o zákazu propagace homosexuality za „barbarský a fašistický“ a Putina dokonce srovnává s Hitlerem. Veřejnost však zákon o zákazu propagace homosexuality podporuje, považuje ho za ochranu normálnosti a patriarcha ruské pravoslavné církve Kyril označil opěvování gayů, lesbiček a sňatků těchto lidí za dekadentní a velmi nebezpečný jev. Známý ekonom Michail Deljagin dokonce nastoluje otázku „globální homosexuální konspirace“, aspirující na „triumfální pochod amorálnosti světem“ (BBC, DPA, Izvestija, Sme.sk, 9.8.).
  • Čínská média věnují velkou pozornost společným čínsko-ruským manévrům „Mírový úkol – 2013“ v Chebarkulu nedaleko Čeljabinska, které jsou jednou z aktivit Šanghajské organizace pro spolupráci. Čína vyslala přes přechod Manzhouli 646 vojáků, přes 100 kusů obrněné techniky a více než 20 letounů a vrtulníků. Čínští vojenští experti mají ruskou armádu stále za svého druhu vzor. Společná cvičení označují za velmi efektivní příspěvek ke zvyšování potenciálu obou zemí čelit bezpečnostním výzvám (Žen minž-pao, cri, 10.8.).
  • Prezident Barack Obama na páteční tiskové konferenci oznámil, že USA vyhlašují ve spolupráci s Ruskem pauzu a obvinil prezidenta Putina, že se občas uchyluje k protiamerické rétorice. V Moskvě toto prohlášení vyvolalo údiv. Šéf zahraničního výboru Dumy Alexej Puškov uvedl, že protiruskou kampaň už nějaký čas vede právě Washington. „Všechny negativní signály pro americko-ruské vztahy přicházejí právě ze zámoří,“ řekl Puškov. Podle experta Valerije Garbuzova je zhoršování vzájemných vztahů patrné v posledních třech letech. Udělení politického azylu Edwardu Snowdenovi, který odhalil praktiky amerických tajných služeb, pohoršujících celý svět, bylo „jen poslední kapkou“. „USA se neumí vtěsnat do rámce rovnoprávných vztahů a mezinárodního práva,“ řekl expert. Dodal, že určitá pauza ve vzájemné spolupráci může být dokonce užitečná, neměla by však  trvat příliš dlouho (ITAR-TASS, Fondsk.ru, ČTK, 10.8.).
  • Izraelský ministr obrany definitivně schválil vybudování další tisícovky bytů na okupovaných palestinských územích – na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. „Žádná země světa nečeká na příkazy z ciziny, kde smí stavět a kde ne,“ řekl ministr Uri Ariel ze strany Židovský domov.  Rozhodnutí přitom negativně ovlivní plánovaná izraelsko-palestinská jednání a vyvolá další kritiku velké části světa. Známá diplomatka Hanah Ašráviová z OOP tento krok odsoudila slovy: „Je zřejmé, že Izrael záměrně vyslal vzkaz USA i dalším, že je lhostejný k úspěchu jednání. Bude dál loupit území, stavět další osady a ničit ideu míru v podobě dvou států – izraelského a palestinského.“ (IsraLand, ČTK, 11.8.).
  • Írán uvažuje o výstavbě další atomové elektrárny. „Konzultovali jsme záležitost s Ruskem a brzy podepíšeme vzájemnou dohodu,“ uvedl íránský MZV Alí Akbar Sálehí. Nový prezident Hasan Rúhání na první tiskové konferenci po uvedení do funkce zdůraznil, že Írán bude aktivně jednat s Moskvou o rozvoji své jaderné energetiky. Západ obviňuje Teherán ze snah o výrobu jaderných zbraní, ten obvinění striktně odmítá a tvrdí, že jeho program má ryze civilní charakter, na což má každá země právo (IRNA, RIAN, TASR, 11.8.).
  • Indie dnes spustila na vodu svoji první letadlovou loď vlastní výroby INS Vikrant. Vyrobili ji v loděnicích ve městě Kochi, ležícím ve státě Kérala. Loď o výtlaku 37.500 tun je 260 m dlouhá a 60 m široká a pohybuje se rychlostí až 28 mořských uzlů. Posádku bude tvořit 1 450 mužů a loď pojme 30 stíhaček a vrtulníků – ruských Mig 29K, indických LCA a vrtulníků Kamov. Indický ministr obrany Antoni prohlásil, že „Indie potřebuje silné námořnictvo, aby se země byla schopna ubránit“. Asijské závody ve zbrojení na moři, do nichž se vedle USA zapojují i Čína a Indie, tak pokračují: Ve sféře raketové a kosmické techniky sílí analogický trend (PTI, BBC, Izvestija, 12.8.).
  • Japonský premiér Šimó Abe prohlásil, že „přepracování ústavy je jeho historickou povinností“. Současná japonská ústava je pacifistická a zakazuje zemi vyhlásit válku jiným státům. Pravice však žádá její revizi, což vyvolává obavy sousedů. Japonsko už dříve provedlo úpravy v učebnicích dějepisu a „zjemnilo“ v nich popis svých zločinů během 2. světové války. Vyvolalo tím ostrou kritiku zemí, které zažily japonskou okupaci (Kjódó, Sin-chua, 12.8.).
  • Egyptské soudy prodloužily o dalších 15 dnů vazbu svrženému prezidentovi Mursímu, jejž armáda drží na neznámém místě. Mursí je viněn ze spolupráce s palestinským hnutím Hamas při útocích na policejní stanice a z osvobození islamistických vězňů během událostí, které v roce 2011 vedly k pádu režimu Husní Mubaraka. Situace v Egyptě je stále krajně napjatá (MENA, AFP, SITA, 12.8.).
  • Vládnoucí Kambodžská lidová strana (CPP), vedená dlouholetým premiérem Hun Senem, získala v parlamentních volbách 28. července 3,235.969 hlasů a 68 mandátů ve 123 členném parlamentu. Opoziční Kambodžská strana národní záchrany (CNRP) v čele se Samem Rainsym získala 2,946.176 hlasů a 55 křesel. Vyplývá to z předběžných oficiálních výsledků, které zveřejnila ÚVK. Opoziční lídr výsledky odmítl se zdůvodněním, že došlo k závažným pochybením, a proto žádá vytvoření nezávislé vyšetřovací komise v čele s představiteli OSN (Sin-chua, Žen minž-pao, VNA, 12. a 13.8.).
  • Do přístavu Corinto připlula skupina ruských vojenských plavidel, vedená gardovým raketovým křižníkem Moskva. Zúčastní se oslav 33. výročí vzniku nikaragujského vojenského námořnictva (Prensa Latina, RIAN, 13.8.).
  • Vítězem prezidentských voleb v Mali se stal bývalý premiér Ibrahim Boubacar Keita. Jeho soupeř Soumaila Cisse porážku uznal. „Já i moje rodina jsme již panu Keitovi blahopřáli. Ať bůh žehná Mali,“ prohlásil Cisse, který zpočátku vítězství Keity zpochybňoval. Svou porážku uznal až poté, co bylo zřejmé, že Keita vyhrál i v největším městě na severu země Gao, odkud Cisse pochází. Uznání porážky dává Mali, jedné z nejchudších zemí světa, určitou šanci na zklidnění situace a postupný rozvoj (AFP, Reuters, TASR, 13.8.).
  • Maďarská vládní agentura pro správu dluhu (AKK) oznámila, že převedla na účet MMF zbývající 2,15 mld dolarů a Maďarsko tak předčasně splatilo svůj úvěr. Předčasným splacením tak podle ministerstva hospodářství ušetří na úrocích 15,6 mld. dolarů. Orbánův kabinet považoval dluh u MMF za nepřijatelný cizí vliv na hospodářskou politiku země a nevýhodný i ekonomicky. „Z půjčky má profit ten, kdo půjčuje, ne ten, kdo ni v nouzi žádá. Je lepší se obejít bez půjček, protože s půjčkou jste vystaveni cizímu diktátu. Ten, kdo půjčuje, pomáhá sobě, a ne vám“, říkal Orbán. Guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy současně požádal MMF o uzavření jeho pobočky v Budapešti, jelikož její přítomnost už není potřebná (MTI, Kossuth rádio, Press Express, 13.8.).
  • Rumunský prezident Traian Basescu přednesl další revanšistický projev směrem k Moldávii i dalším statům, sousedícím s Rumunskem. Došlo k tomu na „Letní univerzitě“ věnované „problematice Rumunů žijících na hranici s EU a NATO“. „Považujte se za Rumuny, ne Moldavany. Rumunsko bude podporovat jenom ty, co se považují za Rumuny,“ řekl Basescu. „Hovoříme o sjednocení Moldávie a Rumunska. Mezi obyvatelstvem Moldávie je zdravá část, která o to usiluje. Opakuji to, co jsem říkal i při návštěvě Kišiněva. Říkám občanům Moldávie – žádejte sjednocení s Rumunskem a budete ho mít,“ prohlásil Basescu. „Letní univerzity“ se účastní okolo 100 představitelů rumunských organizací z Bulharska, Ukrajiny, Srbska, Maďarska, Albánie, Itálie a Francie. Z Moldávie je přítomna delegace složená z poslanců, novinářů a studentů. Podle posledního sčítání lidu z roku 2004 se pouze 2,2 % Moldavanů považovalo za Rumuny, naopak s moldavskou národností se identifikovalo 75,8 % občanů (Omega, kp.md, 13.8.).
  • Kuba dnes slaví 87. narozeniny Fidela Castra. V Havaně je připomene mj. slavnostní koncert a „křtění“ knihy „Fidel Castro – voják idejí“ (Hlas Ruska, rg.ru, 13.8.).
  • Prezidentský kandidát vládnoucí koalice „Gruzínský sen“ Georgij Margvelašvili na úvod své volební kampaně prohlásil, že „je odhodlán pokračovat v kurzu normalizace vztahů s Ruskem“. Slíbil také, že udělá vše pro posílení „stability, demokracie, rozvoje a vytváření podmínek pro mírové sjednocení země“. Prezidentské volby v Gruzii proběhnou 27. října. Kandidovat bude 30 kandidátů, mezi nimi např. bývalá šéfka parlamentu Nino Burdžanadzeová, představitel dříve vládnoucí Saakašviliho Jednotného národního hnutí David Bakradze anebo lídr Labouristické strany Šalva Natelašvili (Gruzia Online, Rezonansy, RIAN, 13.8.).
  • Příslušníci berberské menšiny vtrhli do budovy parlamentu v Tripolisu a žádali, aby v návrhu nové ústavy byla garantována jejich práva a berberština byla postavena na roveň arabštině. Rozhněvaní demonstranti rozbíjeli okna a ničili nábytek. Země se zmítá v bezvládí, nic v ní nefunguje a v lidech sílí pocit, že k čemukoli z toho, na co mají nárok, se jinak než násilím už ani nelze dopracovat. Západ se zbavil nepohodlného státníka, zmocnil libyjských surovin a nechal zemi, rozvrácenou válkou, napospas chaosu, teroru a mediálnímu nezájmu (Reuters, Al-Watan, Le Temps, Hlas Ruska, 13.8.).
  • Rusko zahájilo výstavbu moderního protiraketového radaru při městě Orsk v Orenburgské oblasti. Radar třídy Voroněž bude součástí komplexního protiraketového systému včasného varování a dokončen by měl být v roce 2020. Výstavba podobných radarů je plánována ještě v Krasnojarském a Altajském kraji. Součástí systému včasného varování jsou dnes 4 radary – v Krasnodarském kraji a Leningradské oblasti jsou v plné bojové pohotovosti, v Kaliningradské a Irkutské oblasti v testovacím režimu. Radary Voroněž mají rozsah 6 tisíc kilometrů, jsou mobilní a svými parametry podle náměstka ministra obrany Jurije Borisova předčí i veškerou zahraniční konkurenci (ITAR-TASS, TASR, 13.8.).
  • Izrael propustil prvních 26 palestinských vězňů, současně však schválil výstavbu dalších osad na okupovaných územích. Americký MZV John Kerry Izrael varoval, že to je cesta ke zhroucení těžce obnovených mírových rozhovorů a pokud se tak stane, může se Izrael dostat do mezinárodní izolace. Uvnitř Izraele však stupňují tlak i odpůrci mírových jednání. Strana Likud vyzvala šéfku izraelského vyjednávacího týmu, ať „nezkouší darovat palestinským teroristům Judeu a Samaří“. Osvobození palestinských vězňů Likud označil za „tragickou chybu Benjamina Netanjahua a jeho vlády“ (IsraLand, Israel7, Kol Jisrael, Bloomberg, 14.8.).
  • Ve věku 71 let zemřel německý levicový politik Lothar Bisky. Byl europoslancem za Die Linke, v letech 2009-2012 stál v čele frakce GUE/NGL. Původně člen SED, stál v letech 1993-2000 a 2003-2007  v čele PDS a později Die Linke. Čtyři volební období zasedal v Bundestagu. Od roku 2007 byl předsedou SEL. Přednášel filozofii a kulturologii na univerzitách v Lipsku a v Postupimi (DPA, Neues Deutschland, server polské levice, 14.8.).
  • Představitelé Severní a Jižní Koreje se dnes dohodli na obnovení výroby ve společném průmyslovém parku Kesong. Dohody bylo dosaženo až v 7. kole jednání. KLDR žádala, aby jižní soused ukončil sérii provokativních manévrů s USA u jejích břehů a Jižní Korea požadovala záruky, že opět nedojde k jednostrannému zastavení výroby. Předpokládá se, že záruky v obou uvedených směrech dosažená dohoda obsahuje (Jonhap, AP, Sin-chua, 14.8.)-
  • Boxerský mistr světa těžké váhy a lídr strany UDAR Vitalij Kličko je rozhodnut ucházet se v roce 2015 o prezidentský úřad. Na stránkách profesionální boxerské federace WBC 42letý šampion uvedl, že box mu nesmírně pomohl v přípravě na politickou dráhu. Naučil ho „disciplíně, tvrdé dřině, strategii, vytrvalosti i práci v týmu“. Kličkovým cílem je zvýšit efektivnost ukrajinské ekonomiky, zajistit růst pracovních příležitostí, bojovat s korupcí a dát lidem naději na lepší budoucnost. Jeho hlavním rivalem bude zřejmě současná hlava státu Viktor Janukovyč (PAP, rp.pl, podrobnosti.ua, 14.8.).
  • Po krvavém masakru byl v Egyptě vyhlášen výjimečný stav včetně zákazu nočního vycházení. Ozbrojené složky zasáhly i s použitím těžké techniky. Mezi oběťmi je i kameraman britské stanice Sky News a novinářka z listu The Gulf News. Dle vládních údajů nepokoje nepřežilo na 150 lidí, skutečný počet obětí je však zřejmě ještě mnohem vyšší. Přestože egyptská vláda zastavila provoz vlaků, násilí se rozšířilo z Káhiry i do dalších měst. Policie zadržela další předáky Muslimského bratrstva, které žádá návrat armádou svrženého prezidenta Mursího do úřadu. Ze světa zní výzvy k armádě, aby zachovala zdrženlivost a nepáchala další násilí. Turecký premiér Erdogan požádal o mimořádné zasedání RB OSN (AP, AFP, al-Ahrám,Der Spiegel, ct24, 14.8.).
  • „Jakmile jsem pochopil, že mi můj zdravotní stav začal vážně omezovat plnohodnotný výkon funkce, okamžitě jsem odstoupil z funkce prezidenta. Že budu žít dalších 7 let, jsem ani nedoufal. Snažím se být v rámci možností co nejužitečnější,“ napsal v článku, zveřejněném v den svých 87. narozenin, Fidel Castro (Granma, TeleSur, SITA, 14.8.).
  • Ve středu večer začaly, podle neoficiálních zpráv, v jeruzalémském hotelu Krále Davida izraelsko-palestinské rozhovory. Delegace vedou ministryně Cipi Livniová a hlavní palestinský vyjednávač  Saíb Irikát. Rozhovorům má být přítomen zvláštní americký vyslanec Martin Indyk. Jednotlivá kola by se měla konat na různých místech, včetně Jericha na okupovaném Západním břehu (AP, Haarec, ČTK, 14.8.).
  • Generální tajemník OSN Pan Ki-mun oznámil, že inspektoři OSN okamžitě vycestují do Sýrie, aby vyšetřili užití chemických zbraní v občanské válce. Tým v Sýrii setrvá 14 dní. V případě potřeby je syrská vláda připravena jeho pobyt v zemi prodloužit. Damašek scénář týmu plně akceptoval a přislíbil mu maximální možnou podporu (Reuters, SANA, ITAR-TASS, 15.8.).
  • Irán oznámil objev nových ložisek ropy. Odhad zásob se v dnešních cenách rovná zhruba 1,8 biliónu dolarů. „Je to tolik, kolik Irán utržil za prodej ropy v posledních 100 letech,“ uvedl náměstek ministra Ahmad Ghalebání. Podle OPEC dosáhla íránská těžba ropy letos v červnu 2,68 mil. barelů denně (RIAN, IRNA, HNonline.sk, 15.8.).
  • Podle aktuálního průzkumu TNS Polska by v srpnu volby vyhrálo Právo a spravedlnost (PiS) ziskem 29 % hlasů před Občanskou platformou (PO) s 25 %. V Sejmu by zasedli i poslanci SLD – 10 %, PSL a Hnutí Palikota – shodně 5 %. Nerozhodnuto, které straně dát hlas, je zatím 17 % Poláků. Zbytek deklaroval, že se voleb nezúčastní (PAP, Polskie radio, 15.8.).
  • Fakt, že v den výročí japonské kapitulace navštívili svatyni Jasukuni – která je symbolem japonského militarismu – dva ministři vlády Šinzó Abeho, uráží vzpomínky těch, co zažili japonskou agresi. „Čína naléhavě vyzývá japonskou stranu, aby se omluvila za agresi vůči čínskému a dalším národům během 2. světové války a snažila se obnovit důvěru těchto zemí,“ prohlásil mluvčí čínského MZV Chung Lei. Na ministerstvo zahraničí byl předvolán japonský velvyslanec a byl mu vyjádřen ostrý protest. Také jihokorejská vláda prohlásila, že návštěvy vrcholných japonských politiků ve svatyni Jasukuni jsou „za hranicí toho, co lze tolerovat“. V celém regionu vyvolal znepokojení projev premiéra Abeho u příležitosti výročí kapitulace Japonska v roce 1945. Poprvé v něm totiž nezopakoval dříve obligátní přísahu „už nikdy neválčit“. V Číně, KLDR i v Jižní Koreji proběhly oslavy 68. výročí porážky fašismu a kapitulace Japonska (Sin-chua, Žen minž-pao, ITAR-TASS, 15.8.).
  • Výsledky sčítání obyvatelstva ukazují, že počet příslušníků maďarské menšiny na Slovensku dlouhodobě klesá. Jestliže před 20 lety se k maďarské národnosti hlásilo 567.296 lidí (10,8 % obyvatelstva), v roce 2001 to bylo 520.528 (9,7 %) a v roce 2011 458.467 (8,8 %). Nejvíce Maďarů žilo v okrese Dunajská Streda – 87 tisíc (74,7 % místního obyvatelstva). Zatímco maďarská menšina stárne, romská menšina mládne a roste. Narůstá i počet příslušníků rusínské a dalších menšin (Aktuality.sk, Rádio Slovensko, 15.8.).
  • Podle výsledků srpnového průzkumu institutu Ipsos se v Maďarsku preference politických strana příliš nezměnily. Podpora vládní strany Fidesz od vyhlášení kroků, snižujících režijní náklady domácností, už tři  měsíce neklesla pod 24 % a v srpnu dosáhla 26 %. Opoziční MSZP zůstává na svých 15 % a ultrapravicový Jobbik postoupil ze 7 na 8 %. Nově vytvořené hnutí Spolu – PM by získalo 4 %, levostředová strana Politika může být jiná – 2 % a Demokratická koalice – 1 % (MTI, Duna TV, 15.8.).
  • Některá ukrajinská média píší, že Rusko vyhlásilo Ukrajině obchodní válku, aby ji odradil od podpisu dohody o spolupráci s EU. Tu silně prosazují ultranacionalistické prozápadní strany, zatímco většina Ukrajinců se přiklání k posílení spolupráce s Ruskem. Moskva tento týden uvalila silné restrikce na ukrajinské zboží a na společných hranicích se tvoří dlouhé kolony nákladních aut a vlaků. Podle odhadů ukrajinských expertů může současné omezení způsobit zdejším firmám ztráty až kolem 2,5 mld. dolarů (UNIAN, Deň, TASR, 15.8.).

2013-08-16 00:00:00