Týdenní mozaika 7. – 12. září 2013 (kk)

Nositel Nobelovy ceny míru Barack Obama se všemožně snaží získat Kongres a válkou znechucenou veřejnost pro ozbrojenou intervenci do Sýrie. V rozhlasovém projevu vysvětloval frustrovaným Američanům, že jejich vojáci musí zasáhnout silou, aby odradily další státy od užití chemických zbraní. Podle průzkumu Reuters je 56 % Američanů proti intervenci a pouze 19 % jich zásah podporuje. Nedůvěra obyvatel ovlivňuje i postoj kongresmanů. Obama je rázně vyzval, aby nestrkali hlavu do písku: „Jsme přece USA a máme povinnost se zasadit o takový svět, v jakém chceme žít a jaký chceme zanechat našim dětem a příštím generacím“. Ministr zahraničí John Kerry ale nepochodil ani u šéfů diplomacií zemí EU ve Vilniusu. Na setkání unijní „28“ americké volání po válce podpořila jen „socialistická“ Francie a Dánsko, ze kterého pochází generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Papež František vedl ve Vatikánu modlitby za mír v Sýrii (Reuters, AFP, ČTK, 7.9.).
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění 68 % Francouzů odmítá ozbrojený útok na Sýrii a účast Francie v něm. Francie je přitom jedinou vojensky silnou zemí, jejíž prezident a vláda aktivně podporují záměr USA udeřit silou. Francois Hollande vyzval i ostatní země EU, aby přestaly váhat, neboť ve hře není „nic menšího než bezpečnost světa“. Důvěryhodnost prezidenta je už měsíce na historickém minimu a tato „odhodlanost k agresi“ mu jen dále škodí (Le Figaro, Le Soir, SITA, 7.9.).
Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval k založení partnerských a rovnoprávných vztahů mezi zeměmi G-20. Je nezbytné, jak řekl, pokračovat v reformě mezinárodních finančních institucí, podpořit vznik spravedlivého mezinárodního finančního systému a posílit účast rozvojových zemí na řízení globální ekonomiky. Jak uvedl ministr zahraničí Wang I, návrhy prezidenta vyvolaly značný ohlas a řada podnětů byla zařazena do „Prohlášení summitu G-20“ v Petrohradě. Pokud jde o syrskou krizi, Si Ťin-pching zdůraznil, že je bezpodmínečně nutné dodržet principy Charty OSN a trvat na politickém řešení (Sin-chua, cri, 7.9.).
Bývalá hvězda americké basketbalové ligy NBA Dennis Rodman ukončil pětidenní návštěvu KLDR a odcestoval zpět do USA. Novinářům sdělil, že Kim Čong-un je jeho přítel. Vidí, že chce změnit věci k lepšímu a názor médií na jeho cesty do KLDR ho příliš nezajímá. „Já jsem si vždycky tvořil své názory na věci kolem sebe sám. Nepotřebuji, aby mi někdo říkal, co si mám myslet,“ řekl Rodman. Kim Jong-un se sportovcem diskutoval hodiny a společně shlédli i basketbalový zápas (Rodong Sinmun, AP, Reuters, SITA, 7.9.).
V Norsku začaly dvoudenní parlamentní volby. Zhruba 3,6 milionu voličů bude ve více než 200 volebních místnostech rozhodovat o 169 poslancích Stortingu. Všeobecně se očekává porážka levostředové vlády Jense Stoltenberga, složené ze Strany práce, Strany středu a Socialistické levicové strany. Podle průzkumů by se vítězem měla stát konzervativní strana Hoyre, která je kritičtěji naladěna vůči EU a zdůrazňuje národní zájmy. Její předsedkyně Erna Solbergová bude zřejmě příští premiérkou (Aftenposten, DPA, TASR, 8.9.).
NATO v Afghánistánu opět zabíjelo civilisty. Podle informací afghánské policie zaútočilo letadlo NATO (zřejmě bezpilotní) na pick-up vezoucí vedle 6 mužů i 10 žen a dětí. Mluvčí NATO potvrdila, že aliance provedla v provincii Kúnar u hranic s Pákistánem „přesný zásah“ a zlikvidovala islámské radikály. Právě stoupající počet civilních obětí je trvalým zdrojem napětí mezi vládou v Kábulu a okupačními silami vedenými USA a důvodem narůstající nenávisti k USA (AP, The News, TASR, 8.9.).
Teroristé, napojení na al-Káidu, obsadili staré křesťanské město Malula v Sýrii. Bandité z Fronty al-Nusrá vtrhli do pětitisícového města v noci a v ostré přestřelce vytlačili vládní jednotku, která sídlo chránila. Místní obyvatelé tvrdí, že mnozí z banditů jsou cizinci a hovoří tuniským, libyjským a marockým dialektem. Malula leží 50 km severně od Damašku, je památkou UNESCO a její obyvatelé hovoří starobylou aramejštinou. V okolí Maluly je řada klášterů a kostelů, často na skalních útesech (IAR, Dziennik, Rádio Vatikan, Vzgljad, 8.9.).
Polský a švédský MZV Radoslav Sikorski a Carl Bildt varovali před unáhlenou a silovou reakcí na syrskou krizi. V lotyšské Rize se shodli, že případný útok bez mandátu RB OSN jejich země nepodpoří. „Opravdu chcete, abychom šli do dalšího Iráku? Byl to opravdu tak dobrý nápad? Stálo to za ty válečné škody a prolitou krev? Mysleme na důsledky, než do něčeho skočíme,“ řekl novinářům Sikorski. Varšava přitom byla vedle Británie nejbližším spojencem USA (LTV, PAP, SITA, 8.9.).
Bývalý libanonský generál Hišám Džábir, který vede bejrútské Blízkovýchodní centrum pro politická studia a výzkum, řekl, že plynový útok u Damašku pravděpodobně podnikli syrští rebelové. Svědčí o tom řada důkazů a svědectví i to, že syrská armáda odhalila sklady chemikálií na územích ovládaných povstalci. Navíc považuje za zcela nesmyslné, aby je použil Asad. Ten opakovaně v rozhovoru pro americkou televizi CBS jednoznačně odmítl, že by chemické zbraně použila armáda: „´důkazy´ mají jen ti, kdo si je sami vyrobili“ (AP, CBS, al-Manár, ČTK, 8.9.).
Přes 60 tisíc lidí se v Santiagu de Chile zúčastnilo pochodu za dodržování lidských práv a vzpomnělo 40. výročí Pinochetova fašistického puče. Generál Augusto Pinochet 11. září 1973 svrhl Allendovu vládu a krvavě potlačil odpůrce. Za oběť padlo nejméně 3 200 lidí, přes 3 tisíce osob zmizelo, věznicemi prošlo půl milionu a přes 38 tisíc bylo krutě mučeno. Pinochet zemřel v prosinci 2006, aniž by za své zločiny byl souzen (Prensa Latina, AFP, ČTK, 9.9.).
Gruzie nevstoupí příští rok do NATO, oznámil gruzínský ministr obrany Iraklij Alasanija a negoval tak loňský slib dosluhujícího protiruského prezidenta Saakašviliho. Zároveň ale uvedl, že se země bude dále účastnit zahraničních misí pod vedením NATO. Gruzie je aktuálně z nečlenů NATO největším účastníkem v silách ISAF v Afghánistánu, kde má přes 1500 vojáků. Od roku 2009 jich tam 29 zahynulo (Georgia Today, RIAN, 9.9.).
Přes 2500 ruských vojáků vyrazilo dnes do Běloruska na společné strategické cvičení „Západ 2013“. Podle ruského ministerstva obrany jde o manévry velkého rozsahu, které budou probíhat ve dnech 20.-26. září a zúčastní se jich na 60 letadel a vrtulníků a 250 bojových vozidel. Bělorusko vyšle na cvičení 10 400 vojáků (RIAN, Belta, Interfax, 9.9.).
Nejvíce hlasů v norských parlamentních volbách – 30 % – sice získala dosud vládnoucí sociální demokracie premiéra Jense Stoltenberga, vládnout však bude euroskepticky orientovaná pravice. Příští premiérkou zřejmě bude šéfka konzervativní strany Höyre (26 %) a spolu s populistickou a protiimigrační Pokrokovou stranou (16 %) a dvěma menšími stranami – Křesťanskou lidovou stranou a Liberální stranou Venstre – disponují 96 mandáty ve 169 členném parlamentu. Není však vyloučeno, že pro odpor menších stran k populistické Pokrokové straně (v níž byl kdysi i Breivik) bude nakonec kabinet Erny Solbergové, které se přezdívá „železná Erna“, menšinový. Norská ekonomika patří hlavně díky příjmům z ropy a zemního plynu k nejbohatším, nezaměstnanost činí jen 3,3 %. Otázka vstupu do EU není vůbec na pořadu (The Times, DPA, ČTK, 9.9.).
Krize uvnitř polské vládní strany Občanská platforma pokračuje. Ze strany odchází lídr jejího konzervativního a euroskeptického křídla Jaroslaw Gowin, kterého premiér Tusk odvolal z postu ministra spravedlnosti poté, co zabránil přijetí zákona o právech sexuálních menšin, který jeho strana proti vůli většiny polských občanů podporovala (Gazeta.pl, IAR, 9.9.).
Turečtí Kurdové zastavili stahování svých bojovníků do Iráku. Strana kurdských pracujících (PKK) prohlásila, že důvodem je neplnění kroků ve prospěch kurdské menšiny ze strany turecké vlády. Mírový proces začal 21. března, když vězněný kurdský vůdce Ocalan vyhlásil historické příměří a turecká vláda se zavázala k přijetí zákonů, které zvýší autonomii jejich oblastí. Konflikt za nezávislost Kurdů si od roku 1984 vyžádal přes 45 tisíc obětí (Firat, Anadolu, SITA, 9.9.).
Rusko chce dát syrské chemické zbraně pod mezinárodní dohled a žádá Sýrii, aby podepsala konvenci o jejich zákazu. V Moskvě o tom jednali ministři zahraničí Sergej Lavrov a Valíd Mualim. Ten ruskou iniciativu uvítal a obě strany vyjádřily naději, že tento krok odvrátí hrozbu vnější intervence. Americký prezident Barack Obama, který se snaží přesvědčit váhající Kongres k souhlasu s vojenským útokem a zapůsobit na americkou veřejnost, která velkou většinou odmítá další vojenské dobrodružství, to označil za „možný průlom“ v situaci. Současně poprvé připustil pochybnosti, zda se mu podaří přesvědčit Kongres. Uvedl ale, že hlasování Kongresu i názor Američanů bere vážně. Ruský návrh, jak řekl, by mohl mít šanci na úspěch (CNN, NBC, Fox, RIAN, AP, ČTK, 9. a 10.9.).
Podle průzkumu VCIOM by volby v Rusku aktuálně vyhrálo vládnoucí Jednotné Rusko – 40,6 %, před KPRF – 11,2 %, Liberálními demokraty – 10 % a stranou Spravedlivé Rusko – 5,8 %. Zbývající část respondentů deklarovala, že buď ještě nejsou rozhodnuti, kterou stranu volit, anebo volit vůbec nepůjdou volit (vciom.ru, 10.9.).
Složením slavnostní přísahy se v Islamabádu ujal funkce prezidenta Pákistánu 73letý Mamnúm Hussajn, kandidát vládnoucí Pákistánské muslimské ligy a blízký spolupracovník premiéra Naváze Šarífa (PTI, Sin-chua, 10.9.).
Syrská vláda oficiálně přivítala ruský návrh předat chemické zbraně pod mezinárodní kontrolu a vyjádřila ochotu připojit se ke konvenci o zákazu chemických zbraní. Prezident Barack Obama označil ruskou iniciativu za „potenciálně pozitivní“. Návrh Ruska plně podpořil Irán. „Máme za to, že tato iniciativa umožňuje skoncovat s politikou militarismu a ohrožování bezpečnosti suverénní země,“ prohlásila mluvčí íránského MZV Marzieh Afhamová. Také čínské MZV uvedlo: „Vítáme a podporujeme návrh ruské strany. Mezinárodní společenství by mělo ocenit tento návrh, který přispívá k uvolnění napjaté situace v Sýrii, k politickému řešení krize a ochraně míru a stability v Sýrii i celém regionu“. Konstruktivní návrh odmítá syrská opozice, dožadující se vnější intervence (Interfax, Hlas Ruska, AFP, Žen minž-pao, 10.9.).
Britský profesor Alan Sked (66), který před 20 lety založil euroskeptickou stranu UKIP, nyní oznámil vznik nového politického subjektu. Levostředová strana New Deal chce pokračovat v linii odmítání EU, ale na rozdíl od UKIP chce být méně protiimigrantsky a rasisticky orientovaná. Do této polohy UKIP posunul kontroverzní europoslanec Nigel Farage. „Většina obyvatel Británie je silně proti EU, ale UKIP je pro ně moc extrémní a odklánějí se od ní. New Deal by mohl být pro ně důvěryhodný a naplňovat jejich cítění,“ řekl profesor světových dějin na London School of Economics Alan Sked. V případě volebního úspěchu by strana žádala přehodnocení členství v EU, opětovné znárodnění železnic anebo ukončení dávek pro ty, co vydělávají nad 100 tisíc liber ročně, a využití ušetřených prostředků na pomoc sociálně slabým (Euobserver, Mail Online, HNonline.sk, 10.9.).
Srbská vláda rozpustila městské rady v obcích Kosovská Mitrovice, Zvečan, Zubin Potok a Leposavič na severu Kosova – a jmenovala nové předsedy a členy místních úřadů. Dosavadní orgány zmíněných obcí měly velkou autoritu, avšak protože odmítaly účast v místních volbách 3. listopadu v režii samozvaných kosovských úřadů a nadále respektují srbskou ústavu, začaly komplikovat plnění dohod o normalizaci kosovsko-srbských vztahů dojednaných v Bruselu premiéry pod patronací EU. Diskuse na stránkách všech srbských médií odsuzuje tento krok jako kapitulantský a ostudný (RIAN, Politika, Danas, Večernje novosti, Blic, 10. a 11.9.).
Rusko přijalo zásadní rozhodnutí vyjít vstříc požadavkům Iránu ve dvou klíčových otázkách – dodávkách modifikovaných protiletadlových raketových systémů S-300 a výstavbě druhého energetického bloku atomové elektrárny v Bušehru. Minulá smlouva o dodávkách pěti baterií S-300 byla podepsána v roce 2007, ale na základě pozdější rezoluce RB OSN byla anulována a Irán zažaloval Rosoboronexport u smírčího soudu v Ženevě (Hlas Ruska, 11.9.).
K silnému výbuchu došlo dnes před budovou libyjského MZV ve městě Benghází na východě země. Podle informací se výbušné zařízení nacházelo v automobilu zaparkovaném před budovou. Benghází, ze které Západ učinil centrum odporu proti Kaddáfímu, je dnes pod kontrolou radikálních ozbrojených skupin. K útoku došlo přesně rok po napadení a vyplenění amerického konzulátu v Benghází, při kterém byl zabit velvyslanec Christopher Stevens a další 3 pracovníci diplomatické mise (ITAR-TASS, AP, 11.9.).
Severní a Jižní Korea se dohodly na obnovení výroby v průmyslovém parku Kesong. Výroba byla zastavena 9. dubna jako důsledek eskalace napětí po 3. jaderném testu Pchjongjangu a velkých vojenských manévrech USA a Jižní Koreje u břehů KLDR. Práce v průmyslové zóně by měla být obnovena 16. září (Jonhap, RIAN, Sin-chua, 11.9.).
11 minutami ticha uctili chilští studenti v centru metropole památku obětí Pinochetovy fašistické diktatury. Sešli se nedaleko prezidentského paláce La Moneda a vzpomenuli Salvadora Allendeho a tisíce dalších zabitých a umučených. U příležitosti 40. výročí Spojenými státy podporovaného puče se spoluobčanům za spolupráci s Pinochetovým režimem omluvili chilští soudci. (El Mercurio, lahora.cl, server polské levice, 11.9.).
Varování nepopulární Tuskově vládě nepomohlo, a tak odboráři zahájili 4denní protesty proti změnám v zákoníku práce. Vyvrcholí velkou sobotní demonstrací v centru Varšavy, kterou svolaly hlavní odborové centrály – OPZZ, Solidarita a FZZ. Odboráři žádají zvýšení minimální mzdy, zvýšení dávek pro sociálně nejslabší a stažení plánu na zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu na 67 let (onet.pl, gazeta.pl, TVP, 11.9.).
Přesně před 40 lety zemřel chilský levicový prezident Salvador Allende. Když 11. září 1973 vtrhli do jeho paláce vojáci generála Augusto Pinocheta, obrátil nakonec proti sobě vlastní zbraň. Fašistický převrat podporovaný Američany dnes oceňuje jen zlomek Chilanů. Pinochetův režim podle průzkumu institutu CERC označuje za dobrý jen 7 % lidí. Za diktátora jej považují více než tři čtvrtiny Chilanů.
Ruský plán získání kontroly nad chemickými zbraněmi v Sýrii počítá se 4 etapami. Prvou by mělo být připojení se Damašku k Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se sídlem v Haagu. Následně by Sýrie měla oznámit, kde se chemické zbraně vyrábějí a skladují. Třetí krok spočívá ve zpřístupnění těchto lokalit inspektorům OPCW. Závěrečnou etapu by představovalo společné rozhodnutí o způsobu, jak mají být chemické zbraně zničeny. Předpokládá se, že by se úkolu mohli společně chopit USA a Rusko. Plán byl předán Spojeným státům v úterý a dnes by o něm měli v Ženevě jednat ministři zahraničí Sergej Lavrov a John Kerry. Rusko rovněž striktně odmítlo francouzský návrh rezoluce RB OSN o Sýrii, který z použití chemických zbraní obviňuje syrskou vládu (ITAR-TASS, Kommersant, Reuters, Prensa Latina, 12.9.).
Prezidentské volby, které Slovensko čekají v roce 2014, by aktuálně podle průzkumu agentury Focus vyhrál premiér Robert Fico ziskem 38,4 % hlasů. Ze známějších osobností by místopředseda KDH Pavol Hrušovský získal 17,3 % a Ján Čarnogurský – 8,8 % (SITA, Aktualne.sk, 12.9.).
Islandský ministr zahraničí Gunnar Sveinsson oznámil, že nová vláda na období svého mandátu pozastavuje přístupová jednání s Bruselem o vstupu do EU. „Rozpustili jsme tým vyjednávačů a žádné další jednání nebude,“ prohlásil Sveinsson. Letos v dubnu vyhrála parlamentní volby euroskeptická koalice pravého středu, která už před volbami slíbila, že přístupová jednání ukončí (Morgunbadid, BBC, TASR, 12.9.).

2013-09-13 00:00:00