- Ostatky básníka Pabla Nerudy začali v neděli vyzvedávat z hrobu poblíž jeho domu ve městě Isla Negra. Exhumace a následné zkoumání mají určit, zda jeden z největších básníků Latinské Ameriky a nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel v roce 1973 – krátce po fašistickém puči generála Pinocheta – na rakovinu, anebo byl otráven. Neruda, který svůj pseudonym převzal od českého spisovatele Jana Nerudy, byl komunista a blízký přítel svrženého prezidenta Salvadora Allendeho. „Jsem hrdý na to, že jsme to dokázali. Už skoro 40 let mluvím o vraždě“, řekl médiím Nerudův řidič a pobočník Manuel Araya. Pochybnosti ale zůstávají, složení týmu navrhl režimní soud a experti navržení KS Chile byli odmítnuti. (EFE, 24 Horas, Hlas Ruska, ČTK, 7.4.)
- V Dnětropetrovsku střílel z balkonu svého bytu muž v uniformě příslušníka SS z karabiny po kolemjdoucích i na dětské hřiště. Po zadržení milicí vyšlo najevo, že vlastní celý arzenál zbraní a předmětů z 2. světové války. Esesácké uniformy a další nacistické atributy jsou na Ukrajině volně k sehnání v obchodech i na tržištích. (Elvisti, Segodňa, Kijiv evrejskij, 7.4.)
- Deset dětí a dvě ženy, podle jiných zpráv 11 dětí a žena, přišly o život při sobotním náletu NATO v provincii Kunar na východě Afghánistánu. Velitelství vzdušných sil USA nejprve vydalo prohlášení, že letouny byly vyslány na žádost afghánské armády, později přiznalo, že k akci došlo na žádost zahraničních sil, nikoliv Afghánců. Prezident Karzáí v únoru zakázal afghánským jednotkám žádat leteckou podporu při operacích v obytných zónách. Rostoucí počet civilních obětí jen zvyšuje nenávist obyvatelstva k USA a příslušníkům NATO. (BBC, AFP, IAR, 7.4.)
- Návrh EU na řešení situace na severu Kosova není pro Bělehrad přijatelný, řekl premiér Dačič deníku Politika. „Nikdo z nás ani nepomyslel, že bychom tento plán mohli akceptovat. Návrhy byly hluboce pod minimem toho, co bychom si představovali i v těch nejčernějších snech“, uvedl Dačič a dodal, že musí dojít ke změnám. Proti dalším ústupkům EU a Kosovu je většina veřejného mínění i vlivná pravoslavná církev, jejíž patriarcha Irinej se na vládu obrátil otevřenou výzvou, aby diktát odmítla. Vicepremiér Alexandar Vučič konstatoval, že návrh nebere do úvahy základní zájmy Srbska a prezident Tomislav Nikolič vládě doporučil dohodu, která je podmínkou pro přístupová jednání s EU, v současné podobě odmítnout. (Politika, B92, Reuters, TASR, 8. a 8.4.)
- Na úvod Asijského fóra Boao 2013 promluvil čínský prezident Si Ťin-pching. Asijské fórum je považováno za celosvětově důležité setkání věnované ekonomickým otázkám a spolupráci. Tématem letošního fóra byly: „Reformy, odpovědnost a spolupráce. Asie požaduje společný rozvoj“. Setkávají se na něm vlády asijských zemí s vládami zainteresovaných zemí všech kontinentů, předními obchodníky, akademiky, experty. Si Ťin-pching v projevu uvedl, že rozvoj čínské ekonomiky je dobrou zprávou pro svět a že Čína nikdy nesejde z cesty mírového rozvoje. V projevu nazvaném „Společně usilujeme o krásnou budoucnost Asie a světa“ poukázal na to, že rozvoje nelze dosáhnout bez míru a že každá země, ať malá či velká, slabá či silná, chudá či bohatá, by měla činit vše pro podporu míru. A protože se sporům mezi zeměmi někdy nelze vyhnout, měly by být řešeny cestou dialogu. Asijská média věnují projevu čínského prezidenta velkou pozornost a citují celé pasáže. Zdůrazňují, že Asie se neobejde bez Číny a světová ekonomika bez Asie, že ekonomický rozvoj Číny není pro svět hrozbou, ale šancí. Rovněž ruská média konstatují, že stabilní rozvoj Číny je v době světové hospodářské nejistoty dvojnásob významný a vyzvedávají těsné rusko-čínské vztahy. (Žen minž-pao, cri, Lianhe Zaobao, RIAN, 7. a 8. 4.)
- Portugalský premiér Aníbal Caraco Silva opakovaně odmítl výzvy, aby vypsal předčasné volby. Země čelí vážné krizi, Ústavní soud rozhodl, že 4 z 9 vládních úsporných opatření na rok 2013 jsou protiústavní a veřejnost stále silněji odmítá úspornou politiku diktovanou EU. Vůdce portugalských socialistů António José Seguro konstatoval, že premiér Pedro Passos Coelho ztratil autoritu, stal se nedůvěryhodným a předčasné volby jsou jediným řešením. Šéf komunistů Jerónimo de Sousa uvedl, že jeho strana by byla ochotna vstoupit do případné levicové vlády a podílet se na záchraně Portugalska. Premiér Coelho v televizním projevu k národu naopak obhajoval politiku rozpočtových škrtů. Řekl, že akceptuje rozhodnutí Ústavního soudu, ale vzniklé ztráty bude kompenzovat úsporami ve zdravotnictví, sociálním pojištění a ve sféře státních podniků. (RTP, publico.pt, Hlas Ruska, TASR, 7. a 8.4.)
- Izraelský premiér Netanjahu znovu naznačil, že jeho země „nebude slepě spoléhat na mezinárodní společenství“ a může podniknout jednostranný útok na íránská jaderná zařízení. Ty, kdo takový avanturismus odmítají, demagogicky srovnával se zastánci „appeasementu“ vůči nacistickému Německu. (Israel7, Reuters, DPA, TASR, 8.4.)
- Zhruba půl milionu voličů Černé Hory rozhodovalo v neděli o nové hlavě státu. Podle průzkumů měl být současný prezident Filip Vujanovič (58) jasným favoritem a s převahou porazit svého rivala, kandidáta opozice Miodraga Lekiče (65), bývalého ministra zahraničí. Průběžné výsledky však ukazovaly na velmi těsný souboj a před ohlášením oficiálních údajů se oba kandidáti vyhlásili za vítěze. Po sečtení všech hlasů černohorská ÚVK označila za vítěze Filipa Vujanoviče – 51,2 %, když jeho soupeř Miodrag Lekič obdržel 48,8 % hlasů. (RTCG, Pobjeda, DPA, 8.4.)
- Palestina je připravena pokračovat v přímých rozhovorech s Izraelem, pokud židovský stát okamžitě zastaví výstavbu osad na okupovaných územích a propustí palestinské vězně, prohlásil prezident Mahmúd Abbás po setkání s americkým MZV Johnem Kerrym. (AP, Maan, TASR, 8.4.)
- Krátce poté, co zemřela Margaret Thatcherová, jediná žena ve funkci premiéra v britských dějinách, se tamní deníky Telegraph, Indepedent a Guardian rozhodly ukončit tematickou diskusi svých čtenářů. Stále výraznější podíl v ní totiž zaujímala stanoviska, hodnotící roli „železné lady“ velice kriticky. Jejich emocionální náboj i slovník často vybočovaly daleko za hranici, obvyklou nad rakví zesnulého. (BBC, PAP, ČTK, Lidovky.cz, 8.4.)
- Přes 10 tisíc lidí z celého světa se zúčastnilo „Pochodu živých“ mezi koncentračními tábory Osvětim a Březinka k uctění památky více než 6 milionů lidí umučených nacisty. Mezi účastníky pochodu byl i náčelník GŠ izraelské armády Benny Ganc, jehož matka přežila holocaust. Podle údajů muzea v plynových komorách Osvětimi zahynulo i přes 40 tisíc československých občanů. (IAR, TVN24, IsraLand, ČTK, 8.4.)
- Rakovina nebo Pinochet, kdo je vinen smrtí Pabla Nerudy? Odpověď má dát zkoumání ostatků jeho těla. „Čas nám sice komplikuje práci, ale na druhé straně věda za posledních 30-40 let hodně pokročila, což nám může pomoci“, řekl šéf chilského Úřadu soudního lékařství Neftali Ricardo Basoalto. Média citují vzpomínku Nerudova řidiče a pomocníka: „Zavolal nám z kliniky. Balili jsme zrovna v domě jeho věci. Rychle přijeďte, pokud jsem naživu. Když jsem spal, píchl mi lékař do břicha injekci. Je to divné!“, uvedl Manuel Araya. (La Tercera, BBC, Pravda.sk. 9.4.)
- V Jerevanu proběhla inaugurace znovuzvoleného prezidenta Serže Sarksjana. Ten ve volbách 18. února získal 58,64 % hlasů a porazil svého hlavního rivala exministra zahraničí a amerického rodáka Raffiho Hovanesjana, pro kterého hlasovalo necelých 37 % Arménů. Ceremonie, při které složil Sarksjan přísahu a dostal požehnání katolikose všech Arménů Garegina II., se zúčastnila řada zahraničních hostů i domácích osobností. (Armenia Today, RIAN, Rosbalt, AP, 9.4.)
- V Moldávii a Rumunsku bude zahájen sběr podpisů pod petici požadující sjednocení obou zemí. „Naším cílem je přivést Bessarábii zpátky domů“, prohlásil na informačním fóru v Bukurešti jeden z iniciátorů petice Mihái Nicolae z hnutí Actiunea – 2012. Očekávají více než 200 tisíc podpisů a současně rozbíhají kampaň za usnadnění procedury získání rumunského občanství Moldavany. Myšlenka sjednocení je aktuálně podle průzkumů populárnější v Rumunsku než v Moldávii. (Regnum, Agerpres, Moldpres, 9.4.)
- Rusko nebude vysílat oficiální delegaci na pohřeb britské expremiérky Margaret Thatcherové, oznámil médiím tiskový tajemník prezidenta Dmitrij Peskov. Podle britského tisku by se smutečního obřadu rád zúčastnil M. Gorbačov. (RIAN, Lenta.ru, CNN, Guardian, 9.4.)
- Pravděpodobně od konce května dojde k obnovení dodávek zemědělské a ovocnářské produkce z Gruzie do Ruska. „Podle dohody z 2. dubna budou export otevírat dodávky čerstvého ovoce, zeleniny, medu a minerálních vod Boržomi“, uvedl představitel gruzínského ministerstva zemědělství Zurab Lipartija. Obě strany hodnotí tento krok jako další projev pozvolného oteplování v rusko-gruzínských vztazích. (Imedi, Rezonansi, ITAR-TASS, 9.4.)
- Skutečná hrozba nepochází z KLDR, ale z USA, prohlásil ředitel výzkumného centra Global Research v Otawě prof. Michael Chossudovsky. Upozornil, že před několika týdny vyšla najevo fakta o scénáři Pentagonu, založeném na záměrném stupňování napětí se Severní Koreou. Znovu se tak, zdůraznil Chossudovsky, ukazuje, jak důležité je, aby zahraniční veřejnost, dvojnásob ta v západních zemích, pochopila, že největší hrozbou pro globální bezpečnost jsou USA a NATO, Budou-li i nadále moci vést „preventivní, tím spíš jaderné války proti jakékoli zemi na světě“, je to „jen předehra k válce globální“. (ac24, rt.com. 9.4.)
- Srbsko oficiálně odmítlo plán zprostředkovaný EU, který měl řešit problematiku etnického rozdělení na severu Kosova. Pokud Srbsko situaci urychleně nevyřeší, ohrozí to přístupová jednání ohledně členství země v EU. Catherine Ashtonová vyjádřila politování nad rozhodnutím srbské vlády. Premiér Ivica Dačič uvedl, že návrhy EU nebyly pro Srbsko přijatelné, protože nezavazují Prištinu k poskytnutí široké autonomie Srbům na severu Kosova a negarantují bezpečnost a ochranu lidských práv Srbů. (Radio Srbija, Blic, PressExpress, 10.4.)
- Vláda Jižní Koreje požádala Rusko a Čínu, aby využily svého vlivu k odblokování napětí na Korejském poloostrově a „umravnění“ KLDR. MZV Sergej Lavrov konstatoval, že Rusko v této závažné otázce intenzivně spolupracuje s KLDR, J. Koreou, Japonskem i USA a úzce koordinuje svůj postup s Čínou. Porušování rezoluce RB OSN ze strany KLDR označil za nesprávné. Vedoucí Centra korejských výzkumů Ústavu orientalistiky Ruské AV Alexandr Voroncov prohlásil, že ze strany J. Koreje a USA je vidět růst vojenské aktivity. KLDR je přesvědčena, že ji provokují a volí svůj způsob reakce. „Každá strana pak představuje své akce jako obranné, ale protějšek to vnímá jinak. Nutná je vzájemná zdrženlivost“, řekl Voroncov. (RIAN, Hlas Ruska, 10.4.)
- Aby se výrazně ušetřilo, měl by být pohřeb britské expremiérky Thatcherové zprivatizován. „Jak bychom měli nejlépe vzdát čest jejímu odkazu? Zprivatizujme její pohřeb. Vyhlasme výběrové řízení a přijměme nejnižší nabídku. To je to, co by si jistě přála a prosazovala. Výrazně by se tak ušetřilo na obřadu, který má stát až 8 milionů liber (240 mil. Kč)“, uvedl známý britský režisér Ken Loach, představitel sociálně-kritického realismu, držitel řady prestižních cen. (BBC, ČTK, 10.4.)
- Na semináři OSN v New Yorku o práci mezinárodní justice přirovnal srbský prezident Tomislav Nikolič Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu k inkvizici. Konstatoval, že ICTY rozhodně nepřispěl k vzájemnému smíření, což bude mít velmi negativní důsledky i pro příští generace. Fórum, kterého se účastní představitelé téměř stovky zemí, nikoli však USA a ICTY samotných, bylo svoláno z iniciativy současného předsedy Valného shromáždění OSN a bývalého šéfa srbské diplomacie Vuka Jeremiče. Šéf ICTY Theodor Meron reagoval slovy, že diskuse k práci jeho instituce se může dotknout nezávislosti soudu. (AP, RTS, TASR, 10.4.)
- Lídr kubánské revoluce Fidel Castro se zúčastnil otevření studijního komplexu Vilmy Espín Guilloisové. Pod dvě hodiny tu debatoval s havanskými dětmi, učiteli a dalšími místními občany. Spolu s nimi si nakonec zanotoval píseň „Návrat přítele“, věnovanou památce Huga Cháveze. (Granma, ITAR-TASS, 11.4.)
- Na konkurenta pravidelné mnichovské konference o aktuálních problémech mezinárodní bezpečnosti aspiruje bratislavské setkání GLOBSEC, konané již poosmé ve dnech 18. – 20. dubna. Mezi účastníky budou tentokrát mj. Polský ministr zahraničí a jeden z kandidátů na šéfa evropské diplomacie Radek Sikorski, estonský prezident Hendrik Ilves a především někdejší poradce prezidenta Cartera pro otázky státní bezpečnosti Zbigniew Brzezinski. Tématem jeho vystoupení bude role střední Evropy v etapě, v níž „transatlantické vazby“ procházejí těžkou zkouškou ekonomické krize a škrtů, dotýkajících se i obranných rozpočtů. (Lidovky.cz, Aktuality.sk, 11.4.)
- Palestinský premiér Salam Fajád zaslal k rukám prezidenta Mahmúda Abbáse demisi. Místní média to hodnotí jako vyvrcholení jejich narůstajících vzájemných rozporů. Předpokládá se, že Abbás, který se už nejednou na adresu vlády Palestinské autonomie vyjádřil kriticky, demisi přijme. (Reuters, Lenta.ru, 11.4.)
- USA financují kampaň opozičního kandidáta Henriqea Caprilese. Činí tak otevřeně a masivně, konstatoval Nicolas Maduro, který od smrti Huga Cháveze plní roli úřadující hlavy státu. Vyjádřil přesvědčení, že s převahou 14. dubna zvítězí ve volbách a bude pokračovat v politice bolívarovského socialismu, započaté zesnulým prezidentem Chávezem. (Prensa Latina, Hlas Ruska, 11.4.)
- Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyjádřil nesouhlas s dodávkami zbraní syrským vzbouřencům. „Můžeme si být jisti, že čím víc zbraní Západ do Sýrie pošle, tím více lidí zemře“, prohlásil v Londýně na jednání G8. Francie a Velká Británie naopak usilují o zrušení embarga EU na dodávky zbraní do Sýrie. Kategoricky se proti vyzbrojování rebelů, jejichž hlavní bojovou sílu tvoří islámští radikálové, staví Rusko. Westerwelle sdílí obavy, že zbraně skončí převážně v rukou teroristů. „Jediné rozumné a správné je politické řešení,“ konstatoval německý ministr. (DPA, ZDF, PAP, rp.pl, 11.4.)
- Zahraniční a kubánští novináři navštívili ve středu několik věznic na Kubě. Kubánská vláda jim to umožnila v třítýdenním předstihu před dalším jednání komise OSN pro lidská práva. V největší kubánské věznici Combinado del Este, kde pobývá téměř 3 tisíce vězňů, měli novináři přístup do cel trestanců, prostor pro setkání s rodinnými příslušníky, vězeňské nemocnice, knihovny a i prostor pro kulturní aktivity. Ředitel věznice Roelis Osorio zúčastněné novináře informoval, že zhruba 47 % vězňů vykonává práci, za niž pobírají mzdu, a 52 % si zvyšuje své vzdělání. Více než 83 % trestanců se po odpykání trestu úspěšně zařadí do společnosti. Celkem je na Kubě ve vězení zhruba 57 tisíc lidí. (Prensa Latina, PressExpress, 11.4.)
- Moldavský parlament schválil většinou hlasů dohodu, podle níž může země vysílat své vojáky do zahraničních operací v rámci misí EU. Proti ratifikaci vystoupila poslanecká frakce komunistů (PKRM) s odůvodněním, že Moldávie je neutrální stát a jeho vojáci se mohou účastnit pouze misí OSN a OBSE. ( Infotag, kp.md, 11.4.)
- Nezaměstnanost v Řecku, které plní „úsporný program“ EU, dosáhla nového rekordu. Podle poslední zprávy Řecké statistické služby bylo v lednu registrováno 27,2 % lidí bez práce, mezi mladými do 24 let činila nezaměstnanost 56, 3 %. Podle prognózy Fondu ekonomických výzkumů klesne v letošním roce řecká ekonomika o 4,6 % a nezaměstnanost vzroste na 27,6 %. ( ANA-MPA, Hlas Ruska, 11.4.)
2013-04-13 00:00:00