• Neschopnost najít řešení a odvrátit pád z fiskálního útesu v USA a dluhovou krizi v Evropě povede ke vzniku „obrovské světové ekonomické krize“, prohlásila šéfka MMF Christine Lagardeová. „Pokud politici na obou stranách Atlantiku urychleně nenajdou konsensus, svět propadne do hluboké recese. Obě ekonomiky – americká i evropská – jsou totiž pro rovnováhu světového hospodářství klíčové a na investicích i obchodě se podílejí rozhodující měrou. Problémy USA a Evropy můžou velmi rychle zachvátit celý svět“, řekla Lagardeová.(Bloomberg, Reuters, 6.1.)
  • Od rozdělení Československa před dvaceti lety se více dařilo slovenské ekonomice. V roce 1993 dosahovala jen přibližně 60 % výkonu ekonomiky ČR. Postupně se rozdíl zmenšoval a v letech 2001-2010 bylo Slovensko nejrychleji rostoucí ekonomikou EU. V roce 2011 dosáhla slovenská ekonomika už 90 % výkonu české ekonomiky a v roce 2012 podle odhadu EK už dokonce 94 %. Za posledních 20 let rostla slovenská ekonomika ve stálých cenách průměrně o 4,4 %, česká o 2,8 %. V produktivitě práce měřené jako HDP na zaměstnance dostihlo Slovensko Českou republiku už v roce 2007 a dnes generuje už o 10 % vyšší. (HNonline.sk, 6.1.)
  • Palestinská samospráva se rozhodla používat na oficiálních dokumentech název Palestinský stát. O výnosu předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse informovala v neděli agentura Wafa. Podle něj má tento krok napomoci upevnění základů palestinského státu, zformování jeho institucí a získání svrchovanosti nad vlastním územím. Už minulý týden Abbás vyzval ministerstvo zahraničí a zastupitelské úřady, aby začaly používat označení „Palestinský stát“ –  „Daulat Filastín“. (SITA, Novinky.cz, 6.1.)
  • Ruský prezident Vladimír Putin osobně v Soči předal známému francouzskému herci Gérardu Depardieuovi ruský pas. Podobně úmysl přestěhovat se do Ruska signalizovala i Brigitte Bardotová (pokud francouzské úřady utratí dvě nemocné slonice v Lyonu). (ITAR-TASS, Fondsk.ru, Echo Moskvy, 6.1.)
  • Syrský prezident Bašár Asád v téměř hodinovém projevu, prvním po 7 měsících, navrhl obšírný scénář ukončení krvavého konfliktu. Nabídl konstruktivní dialog všem silám, které se nedopouštějí extremistického násilí a nejsou žoldáky v cizích službách. Cílem je vypracovat novou ústavu a přijmout i řadu dalších zásadních legislativních změn, zvolit nový parlament a zformovat vládu široké vlastenecké, demokratické koalice – a k usmíření znepřátelených stran přispět i rozsáhlou amnestií. Asád zároveň potvrdil odhodlání syrské vlády čelit džihádistickému teroru, všestranně podporovaného některými západními zeměmi i monarchiemi Perského zálivu, i všem pokusům o územní dezintegraci země. Rozhodující podmínkou mírového urovnání, zdůraznil syrský prezident, je zastavit zahraniční podporu militantním extremistům. Sýrie, prohlásil, zůstane svobodná a suverénní a nikdy nepřijme cizí diktát. (RIAN, Fondsk.ru, Forbes.ru, ITAR-TASS, ČTK, 6.1.)
  • Dvě třetiny Slováků vstupují do nového roku s obavami, že se nebudou mít lépe a budou mít problém pokrýt základní životní náklady. Vyplývá to z průzkumu mezinárodní agentury YouGov pro společnost Provident Financial, do kterého se zapojilo 11 tisíc lidí zejména z Polska, ČR, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Mexika. Z průzkumu vyplývá, že 60 % lidí očekává, že se hospodářská situace v jejich zemi v roce 2013 ještě zhorší. Nejvíce v ČR – 68 %, Polsku – 67 % a na Slovensku – 66 %. Větší optimismus panuje dokonce i v Rumunsku či  Mexiku. (HNonline.sk, Rádio Slovensko, 6.1.)
  • Ministr kanceláře bolivijského prezidenta Juan Ramón Quintana prohlásil, že bolívijská vláda má nezvratné důkazy o tom, že se USA snaží podkopat autoritu prezidenta Evo Moralese a ovlivňovat politickou scénu v Bolívii. Uvedl, že věrohodně zdokumentovaná fakta o nelegitimní činnosti amerických diplomatů budou předána osobně Baracku Obamovi. Americký velvyslanec v Bolívii byl vyhoštěn ze země v roce 2008 poté, co jej prezident Morales obvinil ze spiknutí proti demokracii a územní integritě země. (PresExpress, Hlas Ruska, 7.1.)
  • Šéf generálního štábu makedonské armády generál Goranco Koteski uvedl, že znovuzavedení branné povinnosti by posílilo bezpečnost země a pomohlo řešit nedostatek financí pro armádu. Generalita návrh G. Koteskiho podporuje. Pochybnosti vyjádřil ministr obrany Fatmir Besini, podle něhož by opětovné zavedení odvodů nebylo v souladu se standardy NATO. (MIA, Vreme, 7.1.)
  • The Economist zveřejnil žebříček zemí, jejichž ekonomika bude podle očekávání v roce 2013 nejvíc růst či naopak klesat. Nejrychleji růst mají ekonomiky Macaa, Mongolska, Gambie, Angoly, Bhútánu, ČLR (a údajně i Libye a Iráku), což má být ve všech případech především zásluhou čínských investic. Sama ČLR letos očekává růst o 8%. Lídrem opačného pólu žebříčku má být i letos Řecko, následované Portugalskem, Španělskem, Iránem, Sýrií, Holandskem, Itálii, Kyprem a Chorvatskem, tedy převážně zeměmi eurozóny. (Economist, HNonline.sk, 7.1.)
  • V Severním Irsku pokračují nepokoje vyvolané probritskými radikály. Důvodem je většinové rozhodnutí belfastské městské rady, že britská vlajka bude na radnici vyvěšena jen v určitých dnech a ne trvale, tak jako doposud. Sektářské násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány trvalo tři desetiletí, vyžádalo si přes 3600 obětí a bylo ukončeno až mírovou smlouvou roku 1998. Unionisté trvají na udržení Ulsteru pod britskou nadvládou, zatímco republikáni prosazují nezávislost. (BBC, ČTK, Lidovky.cz, 7. a 8.1.)
  • Tisíce zdravotníků protestovaly v centru Madridu proti škrtům ve zdravotní péči a privatizaci nemocnic a zdravotnických center. Pravicová vláda Mariana Rajoye minulý měsíc prosadila zákon, který umožňuje regionálním vládám prodávat zdravotnická zařízení soukromým společnostem. Lékaři vyjadřují obavy, že soukromí vlastníci budou favorizovat zisk na úkor kvality a rozsahu zdravotní péče. (Eurozprávy.cz, rt.com, 8.1.)
  • Japonská vláda předvolala čínského velvyslance v Tokiu, aby mu tlumočila protest proti přítomnosti čínských hlídkových lodí v blízkosti sporných ostrovů Senkaku (Ťiao-Jü) v Jihočínském moři. Japonsko v září odkoupilo ostrovy od údajných soukromých majitelů, což v Číně vyvolalo vlnu demonstrací a bojkot japonského zboží. Čína považuje ostrovy za nezpochybnitelnou součást svého území už od 16. století. Japonsko současně oznámilo, že navyšuje svůj letošní vojenský rozpočet o 100 miliard jenů. Čína japonské výhrady odmítla a zdůraznila, že akce jejího námořnictva probíhají na čínském území: Vyzvala Japonsko, aby upustilo od činnosti porušující územní celistvost Číny. (Kjódó, Sin-chua, cri, TASR, 8.1.)
  • 30. prosince uplynulo 90 let od vzniku SSSR. Podle průzkumu VCIOM lituje jeho rozpadu 56 % Rusů. Více než dvě třetiny jsou přesvědčeny, že SSSR napomáhal kulturnímu a ekonomickému rozvoji národů, žijících na jeho území. Jen třetina se naopak domnívá, že rozpad SSSR byl nevyhnutelný a správný. Podle mínění většiny občanů byla hlavní příčinou rozpadu SSSR politika, prosazovaná M. Gorbačovem, E. Ševardnadzem a A. Jakovlevem. (VCIOM, russiatoday.com. 8.1.)
  • Irán trvá na tom, že o budoucnosti prezidenta Bašára Asáda mohou rozhodnout výhradně Syřané v nových volbách. Na tiskové konferenci v Teheránu to řekl mluvčí iránského MZV Ramín Mehmanparast. „Asádův politický osud nesmí být určován zvenčí. Jen demokratický proces může vést ke skutečnému řešení krize“, zdůraznil iránský diplomat. Uvedl také, že o problematice Sýrie bude jednat iránský ministr zahraničí na nadcházející návštěvě Egypta. Současně vyjádřil plnou podporu Asadovu plánu národního usmíření. „Kdo si upřímně přeje v Sýrii mír a demokracii, měl by tento plán podpořit“, řekl Mehmanparast. (Fars, DPA, RIAN, 8.1.)
  • Míra nezaměstnanosti v eurozóně v listopadu opět vzrostla a dosáhla rekordních 11,8 %, což je nejvíce od roku 1995. V celé EU zůstala na říjnových 10,7 %. Nejvyšší nezaměstnanost už tradičně vykazuje Španělsko – 26,6 %, následované Řeckem – 26 % a s odstupem pak Portugalskem – 16,3 %, Irskem – 14,6 %, Slovenskem – 14,5 %, Lotyšskem a Kyprem – 14 %. Naopak nejméně lidí bez práce bylo v Rakousku – 4,5 %, Lucembursku – 5,1 %, Německu – 5,4 %, Holandsku – 5,6 % a Rumunsku – 6,7 %. V kategorii do 25 let bylo nezaměstnaných ve Španělsku 56,5 % a v Řecku 57,6 %. Celkem je bez práce v Evropské unii 26 milionů lidí. (Eurostat, iHNED.cz, Rádio Slovensko, 8.1.)
  • Turecká vláda a uvězněný kurdský lídr Abdullah Öcalan se dohodli na rámcovém plánu ukončení ozbrojeného konfliktu, který si za posledních 30 let vyžádal přes 40 tisíc obětí. Plán ve čtyřech krocích zahrnuje zastavení bojů, postupné odzbrojení kurdských povstalců, udělení širších menšinových práv a propuštění vězněných členů a sympatizantů Kurdské strany pracujících (PKK). Ústavní změny by měly zajistit vyučování v kurdském jazyce a posílit pravomoci regionální administrativy. (Radikal, Interfax, SITA, 8.1.)
  • Venezuelské Národní shromáždění schválilo žádost prezidenta Huga Cháveze o odklad jeho inaugurace plánované na 10. ledna. Důvodem jsou přetrvávající zdravotní potíže. Předseda parlamentu Diosdado Cabello řekl, že Chávez složí prezidentskou přísahu později před Nejvyšším soudem. PSUV svolala na čtvrtek manifestaci na podporu Huga Cháveze před prezidentský palác. Opozice protestuje a žádá hlavu státu, aby dočasně odstoupil a předal své pravomoci. Vůdce opozice Henrique Caprilles žádá Nejvyšší soud, aby se k „porušení ústavy“ neprodleně vyjádřil. (Reuters, AFP, PAP, 8. a 9.1.)
  • Více než 2 měsíce po vzniku nové libyjské vlády je země stále bez ústavy. Národní shromáždění a Národní přechodná vláda dosud nepodnikly ani kroky ke zřízení její přípravné komise. Ta by měla vymezit roli islámského práva šaría, postavení žen a menšin a stanovit národní jazyk. Ústavní komise se má skládat ze 60 zástupců tří regionů země – Kyrenaiky (východ), Fezzánu (jih) a Tripolska (západ). Situace v Libyi nadále zůstává nepřehledná. (AP, PressExpress, 9.1.)
  • Občanské iniciativy usilující o předčasné odstoupení prezidenta Saakašviliho z funkce oznámily, že na podporu tohoto požadavku shromáždily už milion podpisů. Petiční akci zahájily ihned po říjnových parlamentních volbách, které skončily tvrdou porážkou Saakašviliho strany a vítězstvím opozičního hnutí „Gruzínský sen“ současného premiéra Ivanišviliho. Prezidentské volby v Gruzii jsou plánovány na říjen 2013. (Kommersant, Imedi, Lenta.ru, 9.1.)
  • Ukrajinská vězeňská správa nechala prověřit oznámení expremiérky Julie Tymošenkové, vězněné za korupci, že se cítí být ohrožena na zdraví a životě. Podle jejího podezření jí měly být do mýdla a kosmetických prostředků přidány jedovaté látky. Rozbor prokázal, že nic takového tyto přípravky neobsahují. Tymošenková současně vyhlásila občanskou neposlušnost, odmítla se vrátit do svého pokoje a strávila noc v koupelně, kam jí personál dal válendu a deku. (Ukrajinskije novosti, RIAN, 9.1.)
  • Člen čínské Státní rady Taj Pching-kuo a tajemník ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev jednali o čínsko-ruských vztazích, současné mezinárodní a regionální situaci a aktuálních otázkách dalšího prohloubení vzájemné bezpečnostní spolupráce. Potvrdili připravenost obou zemí ke vzájemné podpoře suverenity a bezpečnosti, dalšímu posílení strategické koordinace ve vztahu ke klíčovým mezinárodním otázkám v duchu mezinárodního práva, rovnosti a spravedlnosti. (ITAR-TASS, cri, 9.1.)
  • Srbská vláda přijala razantní rezoluci k otázce Kosova, navrženou prezidentem Tomislavem Nikoličem. Dokument bude předložen parlamentu. Uvádí, že „Srbsko nikdy neuzná jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova“. Vyrovnává se i s otázkou statutu severního Kosova a práv Srbů žijících „na jih od řeky Ibar“. (Tanjug, RTS, 9.1.)
  • Vietnamský soud vynesl rozsudky nad 14 občany, obviněnými z podílu na činnosti skupiny Viet Tan se sídlem v USA, jež se podle vietnamských úřadů dopouští terorismu. 13 obviněným uložil tresty odnětí svobody v rozsahu 3 –13 let a jednomu podmínečný trest. (VNA, RIAN, SITA, 9.1.)
  • Pod záštitou prezidenta Muhammada Mursího proběhl v Egyptě summit, mající normalizovat vztahy mezi znepřátelenými palestinskými frakcemi.  Prezident Mahmúd Abbás a předák Hamásu Chálid Mišál se zavázali obnovit jednání o formování vlády národní jednoty a přistoupit koordinovaně i k realizaci opatření vyplývajících ze zvýšení statutu Palestiny na půdě OSN. (MENA, WAFA, AP, Hlas Ruska, 9. a 10.1.)
  • Vůdce venezuelské opozice Henrique Caprilles prohlásil, že akceptuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci inaugurace nemocného prezidenta Huga Cháveze. Nejvyšší soud konstatoval, že inaugurace na třetí funkční období může proběhnout později a Chávez nadále vykonává svůj úřad. Přísahu prezident složí po svém uzdravení před Nejvyšším soudem. Pokud by zdravotní stav Chávezovi neumožňoval delší čas vykonávat svou funkci, převzal by v souladu s ústavou jeho pravomoci předseda parlamentu a vypsal by nové prezidentské volby. (PrensaLatina, PAP, 10.1.)
  • V Černé Hoře se očekává vyhlášení termínu prezidentských voleb. Prezidentu Filipu Vujanovičovi, který je trvale nejpopulárnější osobností země, vyprší mandát v květnu. Zda může kandidovat znovu, je však předmětem sporů. Ústava to připouští jen dvakrát. Černá Hora vyhlásila nezávislost v roce 2006. Podle některých interpretací tak Vujanovič končí teprve prvé období hlavy státu. (RTCG, PressExpress, 10.1.)
  • Vládní Slovinská demokratická strana odmítla rezignaci svého předsedy a premiéra Janeze Janši. Ten ji nabídl po zveřejnění výsledků šetření Protikorupčního úřadu, signalizujících vážné nesrovnalosti v jeho majetkových přiznáních. (Delo, InfoTV, SITA, 10.1.)

2013-01-11 00:00:00