- Vladimír Putin zůstává podle posledních průzkumů veřejného mínění nejoblíbenějším ruským politikem. Podle Centra Levada jej hodnotí kladně 65 % dotázaných. Nejvíc za to, že Rusku vrací status velmoci, usiluje o vymahatelnost práva, růst platů a důchodů a aktivně čelí separatismu, ohrožujícímu územní integritu země. 43 % dotázaných mu naopak vytýká, že stále nedokázal zajistit spravedlivé rozdělování bohatství země. (RIAN, Hlas Ruska, ČTK, 4.3.)
- Týden poté, co se stala první ženou ve funkci prezidenta Jižní Koreje, Pak Kun-hje v televizním vystoupení informovala, že patová situace v parlamentu brání vytvoření nové vlády v době, kdy se zemí šíří „vážné ekonomické obavy“ – a sílí zároveň i napětí ve vztazích s KLDR. (Jonhap, AP, TASR, 4.3.)
- Rakouská krajní pravice utrpěla v nedělních regionálních volbách tvrdou porážku ve své dosavadní baště – v Korutanech. FPK někdejšího lídra Jörga Haidera tam oproti roku 2009 získala jen polovinu hlasů. Zvítězila sociálně demokratická SPÖ ziskem 37,1 % hlasů, FPK dalo hlas jen 17,1 % voličů. Ve spolkové zemi Dolní Rakousko obhájila absolutní většinu Rakouská lidová strana (ÖPV) ziskem 51 %, SPÖ obdržela 21,6 % a FPK 8,2 %. Úspěchem volby skončily pro zcela novou stranu miliardáře Franka Stronacha „Tým pro Rakousko“. Tato silně euroskeptická strana získala v Korutanech 11,3 % a v Dolním Rakousku 9,8 % hlasů. V obou spolkových zemích se vláda tvoří poměrným systémem, podle dosaženého volebního zisku, takže strany od určité hranice mají nárok na ministerské křeslo. (APA, AFP, ČTK, TASR, 4.3.)
- Vědci z muzea holocaustu ve Washingtonu se před 13 lety rozhodli zmapovat všechny koncentrační tábory a ghetta v Evropě. Výsledky jejich práce vyrazily dech i odborné veřejnosti. Na Němci okupovaných územích od Francie po Rusko bylo zadokumentováno 42 500 „zařízení“ daného typu. Výzkum nemapoval jen místa, která sloužila k masovému zabíjení, ale i tábory otrocké práce a nucené nevěstince pro německé vojáky. Koncentračních táborů experti napočítali 980, židovských ghett 1150. Šéf projektu Martin Dean uvedl, že v nacistickém Německu se nedalo pohnout bez toho, aby člověk nenarazil alespoň na tábor otrocké práce. Alibistické tvrzení mnoha Němců, že o ničem nevěděli, proto rozhodně neobstojí. (New York Times, PAP, Rádio Slovensko, 4.3.)
- Třístranná schůzka premiérů Ivici Dačiče, Hashima Thaciho a vysoké komisařky EU pro zahraničí Catherine Ashtonové v Bruselu skončila neúspěchem. Dačič poznamenal, že Srbsko usiluje o vstup do EU, ne však na úkor obětování vlastních zájmů. Uznání Kosova za nezávislý stát je jednou z podmínek přijetí Srbska do EU. (RTS, Blic, Hlas Ruska, 5.3.)
- Libanonský list Al-Achbar přinesl informaci, získanou ze zákulisí amerického ministerstva zahraničí. Podle Roberta Forda, bývalého velvyslance v Damašku, je stále prvořadým cílem USA dosáhnout odchodu prezidenta Asáda. Washington podle citovaného zdroje vyvíjí tlak na všechny opoziční síly, aby kategoricky odmítaly dialog s vládou, eskalovaly napětí, snažily se ovládnout co nejvíc dalších území, a vytvořit tak situaci, kdy bude vládě možné diktovat z pozice vítěze. USA pokračují v podpoře ozbrojené opozice bez ohledu na to, že její významnou součástí jsou složky al-Kájdy. Proto do Sýrie proudí i vojenská technika posledních generací, mající vzbouřencům usnadnit kontrolu nad dobytými teritorii, včetně vojenských letišť. (anna-news, Fondsk.ru, 5.3.)
- Týž deník informoval, že podle prezidenta Asada se boj proti ozbrojeným vzbouřencům chýlí k úspěšnému konci, což brzy postaví do nové situace i všechny ostatní síly, konspirující proti suverenitě země. List citoval i íránského ministra zahraničí Sálehího, podle nějž „syrská vláda nemá jinou možnost, než bojovat s teroristy až do vítězného konce“. (SANA, Fondsk.ru, SITA, 5.3.)
- Moldavská vláda padla, zemi čekají nové volby. Parlament většinou 54 ze 101 hlasů vyslovil kabinetu Aliance pro evropskou integraci nedůvěru. Návrh předložila opoziční frakce komunistů (PKRM). Moldávie prochází ekonomickým úpadkem, roste nezaměstnanost a chudoba, bezprecedentních dimenzí nabyla korupce. (Moldpress, Omega, RIAN, 5.3.)
- V Číně začalo zasedání parlamentu, který má na programu volbu i nového prezidenta. Má se jím stát 59letý Si Ťin-pching, zvolený nedávno předákem KS Číny. Kandidátem na premiéra je Li Kche-čchiang. Zasedání má – vedle otázek ekonomické a sociální politiky – rozhodnout i o zefektivnění boje proti korupci a také o více než desetiprocentním zvýšení vojenských výdajů země (na ekvivalent cca 2,3 bilionu Kč, což je podle agentur stále méně než šestina vojenského rozpočtu USA). (cri, AP, DPA, Bloomberg, ČTK, 5.3.)
- Rusko si připomnělo 60 let od Stalinovy smrti. Podle filiálky americké Carnegieho nadace v Moskvě, průzkumů Centra Levada i dalších zdrojů Stalinova popularita v Rusku v posledních letech trvale roste, a to i v řadách nejmladších generací. (Interfax, Newsru.com, Izvestija, iDNES.cz, 5.3.)
- Rozsáhlé americko-jihokorejské manévry u břehů KLDR vyvolaly diplomatickou přestřelku mezi oběma korejskými státy, jejíž brizanci svět nepamatuje už po řadu let. Peking na rostoucí napětí reagoval apelem ke zdrženlivosti všech stran. Mluvčí ruského MZV Alexandr Lukaševič označil manévry za „provokační“. (KCNA, BBC, RIAN, ČTK, 5. a 6.3.)
- V úterý prohrál boj s rakovinou venezuelský prezident Hugo Chávez. Volby nové hlavy státu proběhnou v souladu s ústavou do 30 dnů. K bilanci 14 let, po něž stál Chávez v čele země, se vyjádřily stovky osobností politiky, vědy i „sedmé velmoci“. Fjodor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Rossija v globalnoj politike, napsal: „Chavez se stal světovým pojmem. Socialismus se zhroutil a on přišel s nabídkou nového socialismu. Vedle nesmírné popularity a v celé Latinské Americe začaly Cháveze vnímat i určité evropské kruhy jako nového Fidela nebo Che Guevaru“. (VTV, TeleSur, Hlas Ruska, Guardian, ČTK, 5. a 6.3.)
- V newyorské nemocnici byl hospitalizován exministr zahraničí USA Henry Kissinger (89). Ve světě je spojován zejména s vietnamskou válkou, blízkovýchodní politikou USA, podporou Izraele, Pinochetovým převratem v Chile i s průlomem v americko-čínských vztazích. (AP, CNN, TASR, 6.3.)
- První zasedání nového italského parlamentu proběhne 15. března. Na programu bude formování poslaneckých frakcí, výborů, volba předsedy a místopředsedů. O nové vládě by členové horní komory měli začít jednat nejdříve 19. března. (RAI, DPA, ITAR-TASS, 6.3.)
- Pokles preferencí vládní strany Smer potvrzuje i průzkum agentury Polis. Volby počátkem března by vyhrál Smer s 39 % a ve 150 členné NR SR by získal 75 mandátů. Podle dřívějších průzkumů by vždy získal pohodlnou většinu. Poslední v pořadí přisuzuje SDKÚ 8,9 % hlasů (a 17 mandátů), stranám Obyčajní ludia – 8,5 %(16), KDH – 7,8 % (15) Most-Híd – 7,7 % (15) a SaS – 6,5 % (12). Lipšicova Nová většina, SNS, SMK ani KSS by se do parlamentu nedostaly. Nejdůvěryhodnějším politikem je i nadále premiér Robert Fico – 28,5 %, následovaný ministrem R. Kaliňákem – 15,1 %, šéfem Mostu-Híd B. Bugárem – 8,2 %, expremiérkou I. Radičovou – 8 % a prezidentem I. Gašparovičem – 7 %. (TASR, TA3, Sme.sk, 6.3)
- Egyptský správní soud dnes nařídil pozastavit přípravu parlamentních voleb, které měly začít koncem dubna. Rozhodnutí uvrhlo zemi do ještě většího zmatku a nestability. Verdikt soudu uvádí, že zákon o organizaci voleb musí prozkoumat ústavní soud, aby zjistil, zda je v souladu s ústavou. Vláda se může proti rozhodnutí soudu odvolat. (MENA, AP, TASR, 6.3.)
- Libanonský ministr zahraničí Adnan Mansúr vyzval k opětovnému začlenění Sýrie do Ligy arabských států. Damašku bylo přerušeno členství v organizaci v listopadu 2011, po 8 měsících konfliktu. „Kontakt se Sýrií je nezbytný pro dosažení politického řešení. Setkáváme se už dva roky. Přijímáme rozhodnutí za rozhodnutím, ale v zemi trvá krveprolití a graduje destrukce. Civilní obyvatelstvo trpí stále víc“, řekl Mansúr. (LBC, BBC, SITA, 6.3.)
- Bývalý vysoce postavený řecký diplomat Leonidas Chrysanthopoulos v rozhovoru, poskytnutém britskému listu New Statesman, uvedl, že mezi vrcholnými představiteli země a ozbrojených silami běží diskuse o možné vojenské reakci na „explozi sociálních nepokojů“. Cílem signálů, které z nich prosakují, je podle Chrysanthopoula uklidnit veřejnost, že armáda nezasáhne ani v případě další eskalace demonstrací a násilných střetů. Už od roku 2010 se však množí i náznaky, že se ve vysokých armádních kruzích debatuje o puči. Sám bývalý diplomat upozorňuje, že rozsah pauperizace nemá obdoby od prvních poválečných let. I podle výroční zprávy Bank of Greece žila loni pod hranicí chudoby už plná 23 % populace (o dalších 7 % víc, než o rok dřív). Zvlášť znepokojivé tempo nabírá růst dětské chudoby. (Zvědavec, 6.3.)
- Společným prezidentským kandidátem venezuelské opozice je Henrique Caprilles Radonski (41), guvernér bohatého státu Miranda s polskými kořeny, oporou v domácích majetkových elitách, privátních médiích i diplomacii a tajných službách Spojených států. Loňské měření sil s Hugo Chávezem prohrál. (AP, CNN, Prensa Latina, PAP, 6.3.)
- Michail Gorbačov v rozhovoru, poskytnutém BBC, vyzval Vladimíra Putina, aby se „nebál vlastního lidu“. Jeho spolupracovníky označil za „zkorumpované zloděje“. V průzkumech veřejného mínění dopadá Gorbačov jako nejméně důvěryhodný politik. Putin si udržuje prvenství na opačném pólu. (ITAR-TASS. SITA, 7.3.)
- Budapešť udělila „druhé občanství“ už 320 tisícům zahraničních Maďarů. Nejvíce žadatelů je z Rumunska (40 %), následují Srbsko, Ukrajina, USA, Kanada a Izrael. (Népszabadság, Politics.hu, SITA, 7.3.)
2013-03-07 00:00:00