Týdenní mozaika 31. května – 4. června 2013 (kk)

Ve čtvrtek ochromila Lisabon 24hodinová stávka pracovníků metra a poštovních zaměstnanců. Odboráři ji vyhlásili na protest proti plánované reformě trhu práce a neproplácení přesčasů, které portugalská vláda nadiktovaly EU a MMF. Stávku plně podpořil i šéf největší levicové odborové centrály CGTP. Prohlásil, že představitelé všech odborových svazů se blíží dohodě o vyhlášení generální stávky v celé zemi. „Práva zaměstnanců jsou stále více oklešťována. Je čas tento proces zastavit“, řekl Armenio Carlos. Ve stejný den stávkovali lékaři ve městě Bragá na severozápadě Portugalska. Ohlášena je už i stávka zaměstnanců veřejného sektoru. Generální stávka proti rozpočtovým škrtům proběhla také ve španělském Baskicku. Zablokovány jsou hlavní silniční tahy, stojí metro i železnice. Předseda odborového svazu ELA Txiki Muňoz prohlásil: „Vláda říká, že neustoupí, a my jí říkáme, že ani my neustoupíme.“ (Publico, El Diario Vasco, PAP, SITA, 31.5.)
Moskva očekává od Turecka výsledky vyšetřování zadržených syrských ozbrojenců, vybavených nervově paralytickým plynem sarinem. Příslušníci syrské opozice připravovali útoky na vojenské základně Incirlik a v provincii Gaziantep poblíž syrských hranic. Sarin, který byl nalezen u zadržených, byl přepraven letecky z Libye. Příslušníci islamistické organizace Fronta al-Nusrá napojené na al-Kaidu, byli sledováni v souvislosti s teroristickým útokem v tureckém pohraničním městě Reyhanii. Ruský MZV Sergej Lavrov vyjádřil vážné znepokojení, že se kvůli politickým hrám nedaří vyšetřit skutečné původce užití chemických zbraní. (Vatan, Hlas Ruska, Interfax, 31.5.)
Další setkání představitelů Gruzie a Ruska proběhne 4. a 5. června v Praze. Gruzínskou stranu bude zastupovat zvláštní vyslanec předsedy vlády pro otázky normalizace vztahů s Ruskem Zurab Abašidze, ruskou náměstek ministra zahraničních věcí Grigorij Karasin. Posouzeny mají být kroky, směřující ke zlepšení obchodní, ekonomické, kulturní a humanitární spolupráce mezi oběma státy. (Imedi, Žen minž-pao, 31.5.)
Moldavský parlament potvrdil ve čtvrtek kabinet úřadujícího premiéra Iurie Leanca. Podpořili ho poslanci tří stran s pomocí EU obnovené Aliance pro evropskou integraci – Liberální demokraté, Liberálové a Demokraté. Poslanci PKRM hlasování bojkotovali. Její lídr Vladimír Voronin tento krok, který byl diktován výhradně obavami z předčasných voleb, označil za „hanebnou dohodu stran, které již dávno ztratily důvěru obyvatelstva“. (Moldpress, kp.md, Omega, TASR, 31.5.)
Německo má o 1,5 milionu lidí méně, než se dosud mělo za to. Vyplývá to ze sčítání 9. května 2011, podle nějž v Německu žije 80,2 milionu obyvatel. Cizinců je 6,2 milionu, což je 7,7 % z celkové populace. Nejvíce z nich pochází z Turecka, Itálie a Polska. (DPA, Die Welt, 31.5.)
Podle průzkumu agentury Polis by volby na Slovensku vyhrál Smer ziskem 41,5 % hlasů a 79 poslanců z celkového počtu 150. Následují KDH – 9,1 % (17 mandátů), SDKÚ – 8 % (15), Most-Híd – 7,7 % (15), Obyčajní ludia – 7 % (13) a Nová většina – 5,7 % (11). Do NR SR by se nedostaly SMK – 4,4 %, SNS – 4 %, SaS – 3,4 %, ani další strany. (TA3, Aktualne.sk, 31.5.)
Veřejná podpora prezidenta Baracka Obamy dále klesá. Podle posledního průzkumu jeho práci hodnotí kladně 45 % Američanů, zatímco záporně 50 %. Podle komentátorů velká část veřejnosti považuje jeho předvolební sliby za věcně správné, je však rozčarována z jeho slabosti a neschopnosti je realizovat. (AP, USA Today, NBC, 31.5.)
„Cesta Číny, vedoucí ke stabilnímu a všestrannému rozvoji, je unikátním příkladem. Za historicky krátkou dobu změnila Čínu k nepoznání“, řekl v Pekingu ruský velvyslanec Andrej Denisov. Čína je největším obchodním partnerem Ruska a Rusko patří mezi deset největších obchodních partnerů Číny. Vzájemný obchodní obrat loni představoval 90 miliard dolarů. Obě země připravují řadu velkých rozvojových projektů a rozšiřují spolupráci i v jiných oblastech. Dosažený stupeň strategického partnerství obou zemí podle Denisova dokládá jak to, že první zahraniční cesta prezidenta Si Ťin-pchinga vedla právě do Moskvy, tak fakt, že právě on byl v jejím průběhu vůbec prvním zahraničním státníkem, který navštívil ministerstvo obrany a centrálu operativního vedení ruských ozbrojených sil. (Žen minž-pao, RIAN, 31.5.)
Čínský prezident Si Ťin-pching odletěl 31. května na návštěvu několika latinskoamerických zemí. Setká se mj. se svými protějšky v Trinidadu a Tobagu, Kostarice, Mexiku i dalších zemích. Místní tisk věnuje návštěvě mimořádnou pozornost a vyjadřuje očekávání, že čínský trh absorbuje stále víc zemědělských i dalších produktů, zatímco do Latinské Ameriky poplyne ještě větší masa čínských investic. (Sin-chua, cri, El Financiero, Excelsior, 1.6.)
Podle aktuálního průzkumu VCIOM je nejdůvěryhodnějším ruským politikem prezident V. Putin – 49 %, následovaný premiérem D. Medveděvem – 19 %, lídrem KPRF G. Zjuganovem – 8 % a šéfem liberálů V. Žirinovským – 6 %. Nejvyšší podporu z politických stran má Jednotné Rusko – 45 %, druhá KPRF – 11 %, třetí Liberálně-demokratická strana – 7,3 % a čtvrté je Spravedlivé Rusko – 3,8 %. (vciom.ru, Izvestija, 1.6.)
Americké ministerstvo zahraničí zveřejnilo výroční zprávu o mezinárodním terorismu. Na seznamu zemí, stigmatizovaných za jeho podporu, uvádí Irán, Kubu, Súdán a Sýrii. Kuba to označila za neslýchanou nehoráznost, jejímž pravým smyslem je snaha ospravedlnit zkrachovalou politiku blokády, kterou odsuzuje celý svět. Území Kuby nikdy nebylo a nebude používáno k ukrývání teroristů ani k organizování, financování či přípravě terorismu. Právě vláda USA se dopouští státního terorismu, vraždícího civilní obyvatelstvo, proti zemím odmítajícím se podvolit americké vůli. Příkladem je mimosoudní likvidace „nepřátel“ prostřednictvím bezpilotních letounů, uvádí se v prohlášení kubánského ministerstva zahraničí. (Granma, PressExpress, 1.6.)
Tajné služby odhadují, že v řadách islamistů v Sýrii bojují stovky Evropanů. Experti to považují za jedno z nejvážnějších teroristických rizik Západu. Cílem organizací typu al-Nusrá, napojené na al-Káidu, není jen svržení Asádovy vlády, ale nastolení islámského státu. „Po návratu do Evropy si přivezou zkušenosti a kontakty. Přitom mají evropské pasy, takže je složité sledovat jejich pohyb. Často mohou sloužit jako tzv. spící hráči, kteří budou probuzeni později. Největší hrozbou už není terorista narozený někde v Arábii, ale ti, co se narodili v Evropě či USA. Sýrie je hřištěm, kde se tito radikálové trénují a zocelují. Dříve to byl Irák či Afghánistán. Mohou to být evropští konvertité, hledající jistou míru dobrodružství. Nebo druhá či třetí generace muslimů narozená v Evropě, která se našla v konzervativní formě islámu a v syrském bojišti vidí naplnění džíhádu“, shrnula tyto sílící obavy Irena Kalhousová z Pražského institutu bezpečnostních studií. (lidovky.cz, Reuters, CNN, 1.6.)
Ukrajina podepsala memorandum „o prohloubení spolupráce s Eurasijskou ekonomickou komisí“, koordinačním orgánem Celní unie a Jednotného ekonomického prostoru. Ukrajina tím získala právo účastnit se jednání, předkládat své návrhy a dostávat kopie schválených dokumentů. Premiér Azarov uvedl, že země Celní unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán) jsou pro Ukrajinu hlavními obchodními partnery s celkovým obratem 64 miliard dolarů. (Belta, RIAN, UNIAN, Zerkalo nedeli, 1.6.)
V Turecku vypukly ostré pouliční boje. Nejsilnější střety probíhají okolo centrálního náměstí Taksim v Istanbulu a na mostě přes Bospor, který spojuje Evropu s Asií. Lidé skandují „Stop fašismu“ a „Demisi vlády!“ Erdoganovu kabinetu vytýkají, že jeho politika zemi islamizuje a nevyjadřuje turecké zájmy. Protesty se rozšířily do dalších měst včetně Ankary. Zásahy policie jsou velmi tvrdé. (Dogan, AP, DPA, ČTK, 1.6.)
USA přesouvají do asijsko-tichomořské oblasti více hi-tech zbraní a také pozemních a leteckých sil, aby tam posílily svoji vojenskou přítomnost a zajistily strategickou rovnováhu, řekl americký ministr obrany Chuck Hagel. Zopakoval, že USA plánují do roku 2020 rozmístit v asijsko-tichomořské oblasti 60 procent svých námořních i leteckých sil. (Reuters, cri, 1.6.)
Rusko hodlá po více než 20 letech obnovit hlídkování svých jaderných ponorek v jižních mořích, a to už počínaje rokem 2014. Jaderné ponorky třídy Borej budou i nadále hlídkovat v Severním ledovém, Atlantickém i Tichém oceánu, začnou však plnit dlouhodobé mise i v jižních zeměpisných šířkách. To má garantovat strategické jaderného zadržování přes Severní i přes Jižní pól. Oznámení přišlo nedlouho poté, co prezident Putin rozhodl vyslat do Středozemního moře stálou bojovou flotilu. Ponorky třídy Borej mohou nést po 16 raketách dlouhého doletu s jadernými hlavicemi. Ruské námořnictvo obdrží do roku 2020 nejen 8 dalších ponorek třídy Borej, ale také 8 nových jaderných ponorek třídy Jaseň. (ITAR-TASS, Fondsk.ru, Hlas Ruska, ČTK, 1. a 2. 6.)
SLD chce nabídnout známému herci Danielu Olbrychskému kandidaturu do EP. Žena a manažerka herce, Krystyna Demska-Olbrychska to ale nevidí příliš reálné. „Nemá politické ambice, přinejmenším ne dnes“, odpověděla polským médiím. Na druhé straně je Daniel Olbrychski členem čestného výboru Kongresu SLD, který proběhne v polovině června na varšavském Národním stadionu. Šéf SLD Leszek Miller v posledních týdnech provokuje polskou politickou scénu radikalizací levicové argumentace i prezentace výsledků z éry PLR. Navzdory prognózám, věštícím opak, preference SLD rostou. (Wprost, TVN24, rp.pl, 2.6.)
40 let po smrti chilského básníka Pabla Nerudy vydal soud příkaz policii, aby našla muže, o němž prokuratura tvrdí, že mohl nositele Nobelovy ceny otrávit. Žalující právník Eduardo Contreras uvedl, že jsou nové důkazy o tom, že básníka mohli zabít agenti diktátora Pinocheta. Lékař, který dříve vypověděl, že byl s Nerudou v době smrti, nyní tvrdí, že ve skutečnosti šlo o jiného lékaře jménem Price. V archivované dokumentaci nemocnice však lékař s takovým příjmením nefiguruje. Popis však přesně odpovídá Michaelovi Townleymu, dvojitému agentovi CIA a chilské tajné policie. Ten se však zdržuje v USA a má status chráněného svědka poté, co se přiznal k zabití prominentních kritiků Pinocheta ve Washingtonu a Buenos Aires. Proces vyvolal Nerudův řidič Manuel Araya. Vypověděl, že mu Neruda volal z nemocnice krátce svou smrtí, že lékař mu ve spánku vpíchl injekci do břicha. Podle Arayi měl Neruda po vraždách prezidenta Allendeho a zpěváka Victora Jary v plánu emigrovat do Mexika. (Guardian, iDNES, TASR, 2.6.)
Libanonský vzdušný prostor narušily nízko letící izraelské stíhačky. Přeletěly nad jižním Libanonem, Bejrútem, údolím Bikáa a městem Baalbek. Agentura AFP konstatovala, že letadla židovského státu vstupují do vzdušného prostoru Libanonu pravidelně. Cílem, deklarovaným izraelskými médii, je nácvik náletů na základny Hizballáhu. Ač jde o flagrantní porušení mezinárodního práva, nenaráží na adekvátní odpor a sankce. (nna-leb, AP, Hlas Ruska, 2.6.)
Rusko zablokovalo deklaraci RB OSN, připravenou Velkou Británií. Odsuzuje syrskou armádu a oddíly Hizballáhu za bojovou činnost u města Kusejr poblíž libanonské hranice. Rusko deklaraci odmítlo se zdůvodněním, že žádný podobný dokument nebyl přijat, když město obsadili a terorizovali protivládní povstalci, podporovaní západními zeměmi. Britský návrh deklarace, uvedl mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Alexander Lukaševič, požaduje jednostranné zastavení palby ze strany syrské armády. V Kusajru jde přitom o „protiteroristickou operaci proti banditům, kteří rok terorizovali místní obyvatelstvo“, řekl diplomat. Syrské sdělovací prostředky mezitím informovaly o dalším masakru ve vesnici ad-Dabaa, kde bandité popravili řadu civilistů. (Interfax, Gazeta.ru, anna-news, 2.6.)
Premiér Recep Erdogan zatím jen vítězil, teď utrpěl porážku od samotných Turků, píše v komentáři vlivný list Hürriyet. Lidé protestují v celém Turecku a žádají demisi vlády. Policie tvrdě zasahuje a zatýká. Istanbul je zcela paralyzován a davy lidí jsou v ulicích i v Ankaře, Izmiru, Antalyi. Terčem masových protestů je jak Erdoganův despotismus, připomínající někdejší sultány, tak postupující islamizace země a rovněž její zahraniční politika, hlavně agilní role ve válce proti Sýrii. „Arabské jaro“, které Erdogan podporoval v zájmu svých západních protektorů, začíná psát svou tureckou kapitolu. (BBC, Habertürk, Regnum, Milliyet, iDNES.cz, 2.6.)
Kambodžský premiér Hun Sen, stojící v čele země už 28 let, nepochybuje, že jeho Kambodžská lidová strana zvítězí v červencových parlamentních volbách. Podle volebních průzkumů získá hlasy více než tří čtvrtin Kambodžanů. Oceňují zlepšení v dopravě, infrastruktuře, zásobování, rozvoji služeb a celkové životní úrovně. (PressExpress, cri, 2.6.)
Bouřlivé protivládní demonstrace v Turecku stupňují arogantní výroky premiéra Erdogana, který své protestující spoluobčany označuje za „bandu vandalů“, podléhající „extremistickým živlům“. Brutalita policie vyvolává sílící kritiku i v zahraničí. „Tvrdé represe proti nenásilným demonstracím ukazují, jak dalece je premiér Erdogan odtržen od reality,“ prohlásil například syrský ministr informací Umrán Zuhbí. „Jeho autoritářský styl vládnutí narazil na meze trpělivosti tureckých občanů.“ Právě s rolí Turecka je spojována i zpráva, že syrská armáda zabavila povstalcům 2 kontejnery s nervově paralytickým plynem sarin, který měl posloužit další provokaci, lživě připsané Damašku, a poskytnout alibi přímé zahraniční vojenské intervenci. (Dogan, Hürriyet, SANA, RIAN, rozhlas.cz, 2. a 3.6.)
Na svém prvním zasedání se sešel nový pákistánský parlament. Volba premiéra a schválení jím sestavené vlády jsou na pořadu 5. června. Očekává se snadný triumf Naváze Šarífa, jehož Pákistánská muslimská liga získala většinu ve sněmovně. (PTI, PressExpress, 3.6.)
Sestavením nového kabinetu pověřil palestinský prezident Mahmúd Abbás 54letého Rámí Hamdalláha, rektora univerzity v Nábulusu a dříve předsedu ÚVK a šéfa palestinské burzy cenných papírů, člena své strany Fatah. Předcházející premiér Salám Fajjad odstoupil v dubnu pro dlouhodobé neshody s Abbásem. Hamás jmenování Hamdalláha odmítl, uvítaly je naopak USA a Izrael, který jej označil „za umírněného a pragmatického politika“. (AFP, Israel7, SITA, 3.6.)
Podpisem dokumentů o ekonomické spolupráci mezi Kubou a Čínou ukončil návštěvu Havany člen vedení KS Číny Guo Jin-cong. Zahrnují konkrétní opatření v oblasti průmyslu, dopravy, turismu, zdravotnictví a biotechnologií. Guo Jin-cong navštívil velkou solární elektrárnu, kterou Čína darovala Kubě. Čínský představitel hostitele ujistil podporou úsilí o prohlubování suverenity a socialistického rozvoje Kuby. (Granma, Žen minž-pao, 3.6.)
Turecké odbory vyhlásily dvoudenní stávku na protest proti použití hrubé síly vůči demonstrujícím občanům. „Erdogan je v kleštích. Ustoupit demonstrantům znamená projevit slabost, a to je v turecké společnosti kriticky nebezpečné“, konstatuje expert Státní dumy Semjon Bagdasarov. Ředitel Ústavu politických výzkumů Sergej Markov předpokládá, že oč víc bude Erdogan zaměstnán obhajobou svých domácích pozic, tím méně se může angažovat na podporu povstalců proti syrské vládě. To by podle Markova mohlo urychlit odblokování syrské krize. (Hürriyet, ITAR-TASS, Hlas Ruska, 4.6.)
Bolívijský prezident Evo Morales označil v pondělí přání Kolumbie vstoupit do NATO za hrozbu pro celou Latinskou Ameriku. Vážnost situace podle něj vyžaduje neodkladnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických národů (UNASUR). Vstupem Kolumbie do agresivního paktu by vážně vzrostlo riziko vměšování a vojenských zásahů vůči levicovým režimům, které se nechovají vazalsky vůči USA. Záměr stát se členem paktu oznámil v neděli kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. (Prensa Latina, PressExpress, 4.6.)
Mezinárodní agentura Fitch v pondělí snížila rating Kypru do spekulativního pásma a upozornila, že může spadnout ještě níž, pokud tzv. záchranný plán selže. Snížení ratingu ze stupně z B na B- je dalším nátlakem na Kypr, aby „reformy“ nadiktované EU, MMF a ECR prováděl co možná razantně a sociálně bezohledně. (DPA, AFP, TASR, 4.6.)
Nová zpráva stockholmského institutu SIPRI uvádí, že Izrael disponuje 80 jadernými bojovými hlavicemi. 50 z nich je instalováno na balistických střelách středního doletu a 30 na leteckých bombách. Vyrábí rovněž taktické jaderné zbraně včetně dělostřeleckých nábojů. ( AP, HR, 4.6.)
Soud v Káhiře odsoudil k víceletým trestům vězení 43 pracovníků nevládních organizací, financovaných z USA. Mezi odsouzenými je 16 Američanů a také občané Norska, Německa a arabských zemí. Soud konstatoval, že vyvíjeli činnost neslučitelnou se svým posláním a podněcovali k nepokojům. Součástí verdiktu je i konfiskace jejich majetku. (Reuters, MENA, ČTK, 4.6.)

2013-06-05 00:00:00