Týdenní mozaika 30. srpna – 6. září 2013 (kk)

Británie se nezúčastní žádné vojenské akce proti Sýrii. Po nečekané prohře vlády v parlamentním hlasování (272:285) to oznámil ministr obrany Philip Hammond. Premiér David Cameron po hlasování prohlásil: „Je jasné, že si britský lid vojenský zásah nepřeje a vláda to bude respektovat.“ Ministr Hammond dodal: „Doufal jsem, že vláda svou argumentací přesvědčí většinu. Ukázalo se však, že míra nedůvěry k našemu angažmá na Blízkém východě je příliš velká“ (BBC, Guardian, AFP, 30.8.).
„Socialistický“ prezident Francie Francois Hollande se navzdory postoji britského parlamentu postavil po bok USA a prohlásil, že Francie je připravena podílet se na útoku vůči Sýrii. „Chemický masakr u Damašku nemůže zůstat nepotrestán. Pokud o útoku nebude schopna rozhodnout RB OSN, mohla by se vytvořit koalice složená z USA, zemí Ligy arabských států a některých evropských zemí,“ prohlásil Hollande. Naopak Berlín a Varšava americkému MZV Johnu Kerrymu sdělily, že dávají přednost diplomatickému řešení (France Info, New York Times, ČTK, 30.8.).
„Sýrie je pro Američany velmi důležitá kvůli své poloze, která je strategická jak z pohledu ropného byznysu na Blízkém východě, tak z hlediska Izraele,“ neskrývá americký politolog Russell Riley. Na rozdíl od Iráku či Libye, na něž USA a jejich spojenci zaútočili v minulosti, však Sýrie není významnějším producentem ropy. Těží jen zhruba 0,5 % celosvětového objemu a ropu musí dokonce sama dovážet. Je však „vstupní branou na Blízký východ“, všichni její sousedé – Turecko, Izrael, Irák, Jordánsko i Libanon – jsou „sférou amerických zájmů“. Přes Sýrii vedou důležité ropovody z Iráku a Saúdské Arábie. Hlavně USA a Izrael irituje i svým spojenectvím s Íránem, provádějícím nezávislou politiku (Bloomberg, HNonline.sk, 30.8.).
Prezident Viktor Janukovyč nevidí žádnou překážku, bránící podpisu Stabilizační a asociační dohody s EU. Ukrajina je podle něj připravena splnit všechny podmínky, stanovené Bruselem. K požadavku, aby expremiérce Julii Tymošenkové, vězněné za korupci, umožnil vycestovat na léčení do Německa, však uvedl, že takovou pravomoc nemá a musel by se změnit zákon, aby bylo možno najít nějaký kompromis. „Ukrajina dostala asociační podmínky, pracujeme na nich, prakticky už jen dolaďujeme detaily a poslední tečku uděláme na summitu ve Vilniusu,“ prohlásil Janukovyč. Zatímco Rusko neskrývá ostré výhrady, KPU trvá na referendu, které by rozhodlo o zahraničním orientaci země (TV1+1, Segodňa, Reuters, TASR, 30.8.).
Prezident Vladimír Putin označil obvinění Damašku z použití chemických zbraní za „nehorázný nesmysl“ a vyzval USA, aby je podložily hodnověrnými důkazy. Vojenskou akci proti Sýrii bez mandátu RB OSN by Moskva považovala za „akt agrese“. Incident s chemickými zbraněmi Putin označil za cílenou provokaci, mající vytvořit alespoň zdání oprávněnosti zásahu. „Syrská armáda je v ofenzívě a povstalci jsou ve stále těžší situaci. Proto se hledá řešení, jak vyvážit poměr sil. Nezbývá, než aby bojovali s Asadem sami,“ řekl Putin a vyzval Obamu, aby se jako nositel Nobelovy ceny míru zamyslel nad oběťmi připravované intervence (Interfax, Izvestija, ČTK, 31.8.).
Plná polovina Američanů je přesvědčena, že USA by v Sýrii neměly vojensky intervenovat, a 80 % má za to, že jakýkoli zásah musí být předem schválen Kongresem. S omezenými vzdušnými útoky na vybrané vojenské cíle by souhlasilo 50 % respondentů a 44 % odmítá i takovou reakci. Vyplývá to z průzkumu stanice NBC News (AP, SITA, 31.8.).
V gruzínském městě Telavi byl odhalen památník J. V. Stalina, pořízený ze sbírky dobrovolných dárců. V červenci vláda rozhodla, že bude obnoven i památník v jeho rodném Gori, odstraněný na Saakašviliho pokyn v roce 2008 (EFE, Hlas Ruska, 1.9.).
Papež František v promluvě k poutníkům na Svatopetrském náměstí zcela pominul tradiční náboženská témata a soustředil se výlučně na syrskou krizi. Všechny zúčastněné strany naléhavě vyzval, aby odložily zbraně a našly odvahu k jednání: „Válka plodí jen válku, násilí zase jen násilí“ (KAI, ČTK, 1.9.).
Syrská vláda se oficiálně obrátila na OSN se žádostí o ochranu před útokem USA. Stálý zástupce Sýrie v OSN předal jejímu generálnímu tajemníkovi Pan Ki-munovi a předsedkyni RB argentinské diplomatce Marii Cristině Percevalové dopis požadující, aby OSN dostála své odpovědnosti a postavila se na obranu Sýrie před americkou agresí. Použití síly proti suverénnímu státu, uvádí se v dokumentu, by bylo flagrantním pošlapáním mezinárodního práva i Charty OSN. „Argumenty“, jimiž USA zdůvodňují své obvinění syrské vlády z nasazení chemické zbraní, označil syrský představitel v OSN Bašár Džafarí za „staré báchorky, vyrobené teroristy“. Francie mezitím potvrdila svou ochotu podílet se na vojenském zásahu. Podle Elizabeth Guigouové, předsedkyně zahraničního výboru Národního shromáždění, je plně v pravomoci prezidenta, který zásah ani nemusí předkládat k parlamentní diskusi. Do oblasti se přesouvá další americká letadlová loď USS Nimitz. Vojenskou flotilu ve Středozemní posiluje i Rusko (SANA, ABC News, France Info, ČTK, 2.9.).
Ústřední statistický ústav – v předvečer židovského Nového roku 5774 – oznámil, že Izrael má 8 081 000 obyvatel. Židovská populace tvoří 75,1 % a Arabové 20,7 %. Zbylou menšinu představují jiná etnika, převážně křesťanského vyznání. Od minulého roku vzrostl počet obyvatel o 142 tisíc – při 163 tisících nově narozených, 40 tisících zemřelých a 19 tisících čerstvých imigrantů (Israel7, Eretz.cz, 2.9.).
Světová média nepřestávají upozorňovat na rizika útoku, hrozícího Sýrii, a stále víc i na neprůkaznost obvinění syrské vlády, majících agresi posvětit. Britské deníky Guardian a Observer píší, že rakety s plochou dráhou letu sice mohou napáchat velké škody, otázku, co dál, však nevyřeší. Zásah jen vystupňuje vnitřní konflikt, vyvolá nepředvídatelné důsledky v celém regionu a znásobí počet obětí. Agentura Sin-chua zmiňuje neuváženost Obamových kroků a úpornou snahu dodat zásahu „zdání legitimity“. Útok bez mandátu RB OSN by byl projevem krajně nebezpečné a nezodpovědné „ztráty soudnosti“. Podle maďarského deníku Magyar Nemzet „není ani trochu logické, aby se Asádův režim rozhodl použít chemické zbraně v okamžiku, kdy v téměř tříletém konfliktu dosahuje vojenských úspěchů a do země právě přijeli inspektoři OSN“. Západ, připomíná deník, podobné záminky fabrikoval i pro útok na Jugoslávii, Irák, Afghánistán i Libyi. Výsledkem všech jeho vojenských intervencí je však jen zhoršení bezpečnostní situace, chaos a krveprolití (Inopressa, DPA, ČTK, 2.9.).
Egyptské soudy nařídily zastavit vysílání dalších islamistických TV stanic včetně místní pobočky al-Džazíry a stanice Ahrar 25. Vysílat nebudou moci ani stanice al-Jarmuk, al-Kuds či al-Háfiz. Odůvodnily to podněcováním nenávisti vůči nemuslimům, především koptským křesťanům. Al-Džazíra vyjádřila oficiální stížnost proti raziím ve svých kancelářích a vyhoštění novinářů (MENA, SITA, 3.9.).
Japonský ministr obrany Icunori Onodera prohlásil, že země musí zvýšit výdaje na obranu, aby byla schopna čelit potenciální hrozbě stále silnější čínské armády. Požádal o navýšení rozpočtu pro svůj resort o 3 %, což je nejvyšší nárůst za posledních 22 let. Územní spory vyvolaly rostoucí napětí ve vzájemných vztazích. Onodera ve zdůvodnění zmínil i údajnou hrozbu ze strany KLDR (Kjodo, AP, 3.9.).
Podle ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina Rusko do modernizace svých zbraňových systémů investuje na 500 miliard EUR. Těžiště pozornosti se přitom, jak uvedl, přesouvá z Evropy do Asie a Tichomoří. Především tam se má proto raketový i letecký průmysl a rozvíjet související infrastruktura (RIAN, ITAR-TASS, 3.9.).
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová prohlásila, že Unie s rozhodnutím k situaci v Sýrii počká na výsledky práce inspektorů OSN. Zároveň znovu zdůraznila, že Brusel i nadále preferuje svolání mírové konference a hledání diplomatického řešení. Syrská krize podle ní bude na programu schůzky ministrů zahraničí zemí EU 7. září ve Vilniusu, jíž se má zúčastnit i americký MZV John Kerry (Reuters, DPA, TASR, 3.9.).
Po svém jednání prohlásili prezidenti obou zemí Serž Sargsjan a Vladimír Putin, že Rusko a Arménie hodlají prohlubovat všestrannou spolupráci a rozvíjet ji i ve “vojensko-politické a vojensko-technické oblasti“. Arménský prezident deklaroval i připravenost své země vstoupit do Celní unie s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem a podílet se na vzniku Eurasijské ekonomické unie. Podobný zájem už oznámily i Kyrgyzie a Tádžikistán (Rosbalt, armenianow.com. 3.9.).
Syrský prezident Bašár Asád v rozhovoru pro deník Le Figaro znovu rázně odmítl obvinění z použití chemických zbraní: „Ten, kdo nás takto hanebně obviňuje, by měl předložit jasné důkazy. Ne fabulace, nýbrž fakta. To nikdo neučinil. Chemické zbraně v zóně, kde se nacházejí vládní vojáci, by mohl nasadit jen ten, kdo se pomátl na rozumu.“ Asad varoval, že případná agrese by vyvolala katastrofu: „Celý Blízký východ je sudem střelného prachu a nikdo neví, co by nastalo. Podnítilo by to jen chaos, extremismus a zvýšilo riziko regionální války. Kdo si to přeje a proč? Že to není jeho přáním, dává najevo i francouzský lid“ (AFP, TV Euronews, PAP, ČTK, 3.9.).
Viceprezident Ruské akademie věd, nositel Nobelovy ceny za fyziku Žores Alfjorov prohlásil, že prezident USA Barack Obama není hoden titulu nositele Nobelovy ceny míru. Ostatní laureáti této prestižní ceny by měli žádat, aby byla Obamovi odňata: „Nezaslouží si ji, byl to omyl“ (RIAN, Hlas Ruska, 3.9.).
K plnění bojových úkolů bylo do Středozemního moře vysláno velká desantní plavidlo Novočerkassk s jednotkou námořní pěchoty. Ve Středozemním moři už operuje strážní Něustrašimyj, velká výsadková plavidla Šabalin, Admirál Něvelskoj a Peresvět a masivní Admirál Pantělejev, vybavený k ničení ponorek i hladinových plavidel, na jehož palubě je dislokováno velení námořního svazu. Do oblasti se přesouvá i raketový křižník Moskva, přezdívaný v NATO „zabiják letadlových lodí“, mající převzít pozici vlajkové lodi. Míří tam i raketový křižník Varjag. Do stavu zvýšené pohotovosti bylo uvedeno Centrální velitelství Generálního štábu a Centrum řízení vzdušné a kosmické obrany (Interfax, RIAN, Hlas Ruska, 3. a 4.9.).
Čínské MZV v prohlášení, vydaném k 68. výročí vítězství nad japonskými okupanty, připomíná, že jejich porážce předcházely obrovské útrapy a velké oběti, jimiž se čínský lid zapsal nesmazatelně do dějin. Mluvčí ministerstva Chin Kang Japonsko vyzval, aby se k vlastní minulosti postavilo odpovědně a vyvodilo z ní vše, na čem závisí jeho důvěryhodnost mezi asijskými sousedy i v celém mezinárodní společenství (Sin-chua, cri, 4.9.).
Americký prezident Barack Obama oznámil, že do boje proti syrským vládním silám vyslal první jednotku, vycvičenou CIA. Do Sýrie je infiltrována z Jordánska, kde absolvovala i výcvik. Projevem agrese, naplňujícím skutkovou podstatu její mezinárodně uznávané definice, je přitom už „vyslání ozbrojených skupin, band, nepravidelných ozbrojených sil nebo žoldnéřů, kteří používají sílu proti jinému státu“. Prizmatem mezinárodního práva se tak Obama na území Sýrie dopouští zločinů proti míru a lidskosti (Vaševěc.cz, 4.9.).
„Rusko geopolitickou hru o Ukrajinu s EU prohraje,“ prohlásil v rozhovoru pro PAP bývalý americký velvyslanec v Kyjevě a expert washingtonského The Brookings Institution Steven Pifer. Sílící ruský tlak na Ukrajinu podle něj už nastoupený trend nezvrátí. Spíš naopak mobilizuje příznivce sblížení s EU a větší distance od Moskvy (PAP, IAR, Rosbalt, 4.9.).
Prezident Vladimír Putin v rozhovoru pro státní TV Pervyj kanal vyzval Západ, aby předložil nezvratné důkazy o chemickém útoku ze strany syrské armády Radě bezpečnosti OSN. Pokud takové jasné a nezpochybnitelné důkazy k dispozici budou, vojenskou operaci proti Damašku by mohla podpořit i Moskva. Putin však zároveň vyjádřil vážnou pochybnost, že by za použitím chemických zbraní stála syrská vláda. A znovu zdůraznil, že „pouze RB OSN může odsouhlasit použití síly vůči jinému státu, vše ostatní je agrese“. Připomněl, že Rusko není advokátem Bašára Asáda, nýbrž základních norem mezinárodního práva a Charty OSN, které jsou „absolutní hodnotou, na níž dnešní svět stojí“ (ITAR-TASS, rambler.ru, vfm.ru, ČTK, 4.9.).
Baracka Obamu ve Stockholmu „vítalo“ hned několik demonstrací. Pod heslem je „NE Velkému Bratru Obamovi“ byly kategorickým protestem proti americké politice špiclování světa, nechvalně proslulé věznici na Guantánamu, nelidskému mučení vězňů a agresivní politice USA. Pro Obamu byla návštěva Švédska narychlo improvizovanou náhražkou za zrušenou schůzku s Vladimírem Putinem (Dagens, Nyheter, BaltInfo.ru, 4.9.).
Do ulic Sofie opět vyšli demonstranti, požadující demisi socialistické vlády Plamena Orešarského. Policie zatkla u budovy parlamentu 6 osob a proti davu tvrdě zasáhla. Politická nestabilita trvá od počátku roku a nevyřešily ji ani květnové předčasné volby. Po patovém volebním výsledku vytvořili socialisté spolu se stranou etnických Turků vládu těsné většiny a nejsilnější strana GERB expremiéra Borisova se ocitla v opozici. Hlavním důvodem masových protestů jsou stále neúnosnější sociální podmínky a sílící názor, že korupce zasáhla i řady bulharských socialistů (24 časa, bnr.bg, TASR, 4.9.).
Lídr Hnutí Palikota Janusz Palikot a předseda Demokratické strany Andrzej Celinski oznámili záměr založit novou levostředovou stranu. „Jde především o vytvoření reálné alternativy vůči Občanské platformě a PiS,“ prohlásil poslanec Palikot. Kongres, zakládající novou stranu, proběhne už v říjnu. Projekt se profiluje jako otevřený i dalším levostředovým subjektům (PAP, rp.pl. Radio TOK FR, 4.9.).
Náboj, který byl použit u Aleppa 19. března, nebyl standardní municí syrské armády, oznámilo ve středu ruské MZV. Stanovisko se opírá o zjištění ruských specialistů, kteří incident vyšetřovali. „Použité náboje byly vyrobeny amatérským způsobem a typově i svými parametry odpovídají reaktivním neřízeným střelám, které na severu Sýrie vyrábí povstalecká brigáda Bašár al-Nasr,“ uvádí dokument ruského MZV. Tím spíš lze předpokládat, že k nasazení chemické zbraně na předměstí Damašku se uchýlili vzbouřenci, jejichž cílem bylo zinscenovat záminku pro zahraniční vojenskou intervenci na jejich podporu (RIAN, Hlas Ruska, Dziennik, 4. a 5.9.).
Zhruba 45 % Ukrajinců by si přálo vidět svou zemi v EU, zatímco 36 % by dalo přednost Celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, měl zjistit průzkum společnosti R&B Group, publikovaný dnes v ukrajinských médiích. Téměř tři pětiny dotázaných vyjádřily názor, že záměr Ukrajiny uzavřít asociační dohodu s EU komplikuje obchodní vztahy s Ruskem. 52 % soudí, že případná „obchodní válka“ s Ruskem způsobí větší ztráty Ukrajině; že by tomu bylo naopak, soudí jen 4 % dotázaných. Rusko považuje za „bratrskou“ zemi 22 % Ukrajinců, za „spřátelenou“ 16 % a dalších 12 % za „strategického partnera“. Jako pouhého „souseda“ je vnímá 28 % – jako „nepřátelský stát“ 5 % dotázaných Ukrajinců. Ruského prezidenta Putina hodnotí kladně 34 %, neutrálně 38 % a kriticky 24 % účastníků průzkumu (UNIAN, Interfax-Ukrajina, 5.9.).
Místopředseda Státní dumy a KPRF na tiskové konferenci v Moskvě oznámil, že strana zahájila kampaň za odnětí Nobelovy ceny míru Baracku Obamovi: „Je absurdní, když USA hovoří o tom, že situace v Sýrii ohrožuje jejich národní bezpečnost. Pravdou je pravý opak. Tím, kdo je vážnou hrozbou pro svět, jsou samy USA. Odejmout Baracku Obamovi titul, který si nezaslouží, je naprosto správné a nezbytné“ (Hlas Ruska, kprf.ru, 5.9.).
Čína je přesvědčena, že vojenské řešení syrské krize neexistuje. „Válka problémy neřeší, schůdný je jen mírový dialog,“ zdůraznil čínský diplomat Chin Kang na petrohradském summitu G-20. Jediným orgánem, majícím legitimitu k jakýmkoli krokům okolního světa, je RB OSN. Spravedlivý mír přinese jen diplomatické a politické řešení. Mluvčí čínského MZV Chung Lei na tiskové konferenci v Pekingu vyzval všechny strany, zapojené do syrského konfliktu, k maximální zdrženlivosti. Jménem čínského vedení zároveň zdůraznil, že viníci použití chemických zbraní nesmí uniknout odpovědnosti (RIAN, Žen minž-pao, cri, 5.9.).
Severní a Jižní Korea se dohodly na obnovení přeshraniční horké vojenské linky. Po dohodě o obnovení společné průmyslové zóny Kesong je to další signál pozvolného zmírňování napětí (AP, Jonhap, ČTK, 5.9.).
Podle nejskromnějších odhadů Pentagonu by útok na Sýrii stál nejméně 200 milionů dolarů. Jak ale řekl americký MZV John Kerry, výdaje na operaci již slíbily zaplatit arabské státy. „Problémy s penězi“ tak podle Kerryho „nebudou“ (CNN, Reuters, Hlas Ruska, 5.9.).
Ruský prezident Vladimír Putin se znovu vyjádřil k připravovanému uzavření dohody o volném obchodu mezi Ukrajinou a EU: „V otázce integrace bychom vůli Ukrajiny měli respektovat. Věří-li, že dohodu o volném obchodu potřebuje, ať to tak je. My v tom však vidíme určité problémy pro nás i pro ně,“ řekl Putin krátce před zahájením summitu G-20 v Petrohradu. Až Ukrajina zruší stávající celní bariéry, zaplaví ji podle Putina příliv zboží z EU, značně komplikující odbyt její tuzemské produkce, a nakonec tak mnoho ukrajinských podniků ohrožující bankrotem. „Ať už se ale Ukrajina rozhodne jakkoli, stejně se jednou sejdeme. Jsme jeden národ. Nacionalisté na obou stranách to neslyší rádi, ale je to prostě tak. Rusové a Ukrajinci mají společné historické kořeny i společný osud. Sdílíme stejné náboženství, víru, kulturu, jazyk i tradice a naše mentalita je velmi podobná. Ukrajina může prosperovat jen společně s Ruskem,“ cituje Putina agentura UNIAN (UNIAN, Korrespondent, iDNES, 5.9.).
V Petrohradu byla zahájena vrcholná schůzka představitelů dvacítky nejmocnějších ekonomik světa. Summit G-20 bude trvat dva dny a dominovat mu bude syrská krize. Vedle společných probíhají v Petrohradě i velmi intenzivní dvoustranná jednání. Putin je zahájil schůzkou s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Poté se sešel s japonským premiérem Šinzó Abem a britským premiérem Davidem Cameronem. Do Petrohradu zamířil i zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Lachdar Brahími, aby podpořil svolání mezinárodní konference Ženeva-2. Moskva dnes znovu varovala před americkým útokem na Sýrii, hrozícím poškodit jaderný reaktor u Damašku a způsobit „atomovou katastrofu“ (ITAR-TASS, Interfax, AP, 5.9.).
Téměř 100 tisíc studentů a učitelů demonstrovalo v centru chilské metropole proti vzdělávacímu systému, zavedenému v letech Pinochetovy diktatury, a žádalo jeho reformu. Týden před 40. výročím fašistického puče podporovaného USA nesli studenti hesla, požadující skoncovat s jeho dědictvím. Nynější systém je podle nich drahý a nespravedlivý. Prezidentská kandidátka levice Michelle Bacheletová má vzdělání, dostupné bez ohledu na finanční zdroje, jako jednu z klíčových součástí svého programu (Prensa Latina, 6.9.).
Egyptská vláda už údajně rozhodla o rozpuštění Muslimského bratrstva. Zveřejnit to má už příští týden. Islamistické hnutí, v jehož čele stál svržený prezident Muhammad Mursí, vzniklo v roce 1928. Po rozpuštění vojenskou vládou v roce 1954 pracovalo v ilegalitě (Al-Achbar, TASR, 6.9.).
Premiér Viktor Orbán v rozhlasovém rozhovoru zdůraznil, že budou-li jeho stoupenci považovat volby za vyhrané a nepůjdou volit, může Fidesz prohrát volby podobně jako roku 2002: „Pak přišel trest v podobě osmi strašných let 2002-10, která napravujeme dodnes.“ Za úspěchy své vlády označil ukončení disciplinárního řízení EK pro vysoký deficit maďarského státního rozpočtu, úhradu půjčky MMF před termínem – hlavně to, že se „země vymanila z vnějšího diktátu“. Za klíčové výsledky vlády prohlásil snížení cen elektřiny a plynu o 10 %, po němž má na podzim následovat i pokles cen tepla. „Pracujeme pro to, aby byli spokojenější naši lidé, a ne EU,“ zdůraznil Orbán (Kossuth Rádió, Magyar Nemzet, TASR, 6.9.).
Španělská vláda podporuje žádost Argentiny, aby jí byly vráceny Falklandské ostrovy (Malvíny). Vnímá ji v kontextu, analogickém svému postoji v otázce Gibraltaru. „Falklandy i Gibraltar potřebují dekolonizaci,“ prohlásil španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo během návštěvy Uruguaye. Odmítl tvrzení, že o osudu Falkland i Gibraltaru má rozhodnout jejich dnešní populace: „Jak má váhu, hlasuje-li ten, kdo vám někdo něco ukradne, a tváří se, že to je jeho.“ Gibraltar ovládá Británie od počátku 18.století a Malvíny od r. 1833. Ty později dokonce přejmenovala na Falklandy (Prensa Latina, El Mundo, SITA, 6.9.).
Petrohradský dvoudenní summit G-20 sblížení názorů na řešení syrské krize nepřinesl. Obrat nevzešel ani z dvacetiminutové schůzky Putin-Obama. Ruský prezident znovu zdůraznil, že síly je legitimní použít jen základě hodnověrných důkazů a mandátu RB OSN, anebo v případě vlastní sebeobrany. „Sýrie však na USA neútočí,“ konstatoval ironicky. Zopakoval i naléhavé varování, útok na Sýrii destabilizuje celý Blízký východ a nepříznivě ovlivní i světovou ekonomiku. Okamžitý růst cen ropy, k němuž povede, na ni dopadne plošně. Putin upozornil, že proti agresi nejsou jen Rusko a Čína, nýbrž i Indie, Argentina, Brazílie, Jižní Afrika, Indonésie (coby největší islámská země), Itálie a mnohé další subjekty světové politiky. Patří k nim i papež František, kancléřka Merkelová či generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Naopak pro vojenské řešení se na summitu vyslovilo Turecko, Saúdská Arábie, Francie a britský premiér Cameron (ITAR-TASS, BaltInfo, AP, DPA, Sin-chua, ČTK, 6.9.).

2013-09-06 00:00:00