- Žebříčku nejbohatších Ukrajinců vévodí s majetkem zhruba 17 miliard dolarů Rinat Achmetov. O druhou a třetí příčku s majetkem 3,6 mld. dolarů se dělí Igor Kolomojskij a Gennadij Bogoljubov. Do první stovky se dostal i Janukovyčův nejstarší syn Olexandr (39), zakladatel finanční skupiny MAKO, vzděláním zubař. Podle ukrajinské mutace časopisu Focus tento „uhelný král“ za poslední 2 roky zdvojnásobil svůj majetek na 196 milionů dolarů a zaujal 76. příčku. (Focus, Segodňa, Le Matin, ČTK, 29.3.)
- Bolivijské Hnutí pro socialismus (MAS) u příležitosti oslav 18. výročí svého vzniku oznámilo kandidaturu Evo Moralese v prezidentských volbách 2014. Současný prezident razí od roku 2006 cestu levicové transformace země a udržuje si stabilně širokou popularitu. Pro funkci viceprezidenta byl navržen Alvaro García. (Prensa Latina, 29.3.)
- Volby v Polsku by podle aktuálního průzkumu Homo Homini sice stále vyhrála Občanská platforma (PO) premiéra Donalda Tuska s 31 %, jejíž preference však trvale klesají. Kaczynského PiS by obdržel 29 % a mírně posiluje, stejně jako Millerova SLD, která by získala 15 % hlasů. Na hraně zvolitelnosti do Sejmu jsou Hnutí Palikota, které začal počátkem roku podporovat exprezident A. Kwasniewski, a PSL – obě by získaly těsně přes 5 %. Nedostatečnou podporu na úrovni tří a méně procent mají Solidarna Polska, PJN a Nowa Prawica. (Wprost, rp.pl, 29.3.)
- Rusko striktně odmítá požadavek syrské pozice zaujmout v OSN místo vlády Bašára Asáda. „Je to něco nemyslitelného a poškodilo by to pověst OSN. Prostě legitimovat skupiny, které nikdo nevolil, a označit je za představitele lidu, je nemožné,“ řekl ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin. (RIAN, AP, SITA, 29.3.)
- Ruský prezident Vladimír Putin se dnes vyslovil pro obnovení titulu „Hrdina práce“ ze sovětských dob, který byl zrušen v roce 1991. Podle průzkumu z konce loňského roku schvaluje obnovu pracovních vyznamenání 7 z 10 Rusů. Putin se před několika týdny vyslovil i pro obnovu programu zvyšování fyzické kondice mladých lidí z let SSSR – tzv. GTO (gotov k trudu i oboroně) a hodlá vrátit do škol tradiční uniformy. (ITAR-TASS, BBC, prvnizpravy.cz, iDNES.cz, 29. a 30.3.)
- Vztahy mezi Egyptem a Iránem se postupně zlepšují. Dokládá to i obnovení pravidelného leteckého spojení mezi Káhirou a Teheránem, které bylo přerušeno před 33 lety. Sbližování začalo po pádu Mubarakova režimu a nástupu Muhammada Mursího do čela země. (MENA, DPA, ČTK, 30.3.)
- Pravděpodobný nástupce zesnulého Huga Cháveze ve funkci venezuelského prezidenta – Nicolas Maduro – přirovnal vyvolávané nepřátelství vůči kubánským lékařům působícím v zemi k pronásledování Židů nacisty. „Ta kampaň organizovaná opozicí v mnohém připomíná kampaň proti Židům v Hitlerově Německu“, uvedl Maduro. Ve Venezuele proběhnou 14. dubna prezidentské volby. (Prensa Latina, Reuters, 30.3.)
- Znepokojení nad vývoje událostí na Korejském poloostrově vyjádřilo Rusko. Vyzvalo všechny zainteresované strany ke zdrženlivosti a USA a Jižní Koreu, aby se zdržely provokací. Zvláštní představitel ministerstva zahraničí pro KLDR Grigorij Logvinov konstatoval, že situace je mimořádně napjatá a nebezpečná. „Pokud zainteresované strany přestanou jednat a budou dále stupňovat své kroky, pak se blíží válka. Rozum říká, že je třeba tomu zabránit“, píše ruský tisk. (Interfax, Moskow News, cri, SITA, 30. a 31.3.)
- Palestinský prezident Mahmúd Abbás a jordánský král Abdalláh II. podepsali dohodu o společné ochraně Jeruzaléma před „judaizací“. Dohoda potvrzuje, že Jordánsko zůstává patronem posvátných muslimských míst v Jeruzalémě a má právo použít všechny právní prostředky na jejich zachování. Nejvyšší prioritu má ochrana mešity al-Aksá na Chrámové hoře. (Jordan Times, AP, WAFA, 31.3.)
- Při operaci NATO v afghánské provincii Ghazní zahynuly 2 děti a 7 civilistů bylo zraněno. „Vrtulníky koaličních sil zahájily útok na silnici nedaleko hlavního města provincie“, potvrdil událost guvernér Muhammad Alí Ahmadí. Prezident Hámid Karzaí opakovaně kritizoval razie speciálních sil NATO v afghánských vesnicích, při kterých jsou zabíjeni civilisté. (Sin-chua, TASR, 31.3.)
- USA posílily svou vojenskou přítomnost v oblasti Korejského poloostrova vysláním „neviditelných“ stíhaček F-22 Raptor. Supermoderní stíhačky přiletěly na americkou základnu Osan z Japonska a zapojí se do dvouměsíčních obřích americko-jihokorejských manévrů nedaleko břehů KLDR. Severní Korea vnímá tuto demonstraci síly s velkým znepokojením. (Jonhap, CNN, cri, ČTK, 1.4.)
- Šéf oddělení památek a muzeí syrského ministerstva kultury Mamún Abdul-Karím oznámil, že vzácná židovská synagoga v Damašku byla „poškozena a vyrabována během bojů mezi vládními vojsky a povstalci“. Stalo se tak koncem loňského roku, ale vládní úředníci mohli synagogu Džobar navštívit až nyní, protože oblast byla v rukou ozbrojených band. Záběry videosnímku působí autenticky. Synagoga byla postaveno roku 720 př. n. l. (SANA, AP, TASR, 1.4.)
- Radikální palestinské hnutí Hamas si do svého čela opět zvolilo Chalída Mišála (56). Islamistickou organizaci vede z exilu v různých arabských zemích od roku 1996. Právě dobré vztahy Mišála s většinou arabských zemí byly jedním z důvodů jeho znovuzvolení. (AFP, Reuters, 1. a 2.4.)
- Moskva má za to, že šance na obnovení rozhovorů s KLDR o jejím jaderném programu a o vyhlášení Korejského poloostrova pásmem bez jaderných zbraní stále existuje. Na tiskové konferenci to prohlásil velvyslanec pro zvláštní úkoly ruského MZV Grigorij Logvinov. Dodal, že v této napjaté situaci je důležité, aby „válka nervů nevyústila ve válku skutečnou“. Severokorejský vůdce Kim Čong Un na zasedání ÚV KSP sice označil jaderné zbraně za nezbytný prostředek k zadržování případných agresorů, ale současně vydal pokyn vojákům, že v žádném případě nesmí zahájit palbu jako první, což by poskytlo vhodnou záminku USA a J. Koreji k odstartování agrese. (Hlas Ruska, ITAR-TASS, KCNA, 2.4.)
- Italský prezident Giorgio Napolitano vybral 10 expertů, kteří se budou ve dvou pracovních skupinách pokoušet najít východisko z povolební patové situace. S návrhem na řešení situace by měli přijít do týdne až 10 dnů. Pokud se ani tzv. radě moudrých nepodaří najít recept, čekají Itálii – zemi s třetí největší ekonomikou eurozóny – další volby, patrně už v červnu. (Il Giornale, Reuters, iDNES.cz, 2.4.)
- Do Prahy přiletěl palestinský ministr zahraničí Rijád Malikí. Jak řekl Českému rozhlasu, chtěl by českým protějškům vysvětlit, že loňským protipalestinským hlasováním na půdě OSN mírovému procesu na Blízkém východě neprospěli a obraz ČR ve světě nevylepšili. ČR byla loni v listopadu jedinou zemí EU, která hlasovala proti tomu, aby se Palestina stala nečlenským pozorovatelským státem OSN. Kromě ČR proti ze všech zemí světa hlasovaly už jen Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Panama, Kanada, Izrael a USA. (iDNES.cz, 2.4.)
- V pondělí zaujala u korejských břehů pozici loď USS John McCain, vybavená systémem Aegis s antiraketami SM3 a v úterý se k ní přidal torpédoborec USS Decatur, používaný k protiraketové obraně. Rozsáhlých americko-jihokorejských manévrů se účastní i dva další torpédoborce se systémem Aegis, a to USS Fitzgerald a USS Lassen. K severokorejskému pobřeží se přesouvá i plovoucí plošina s radarem XBR, aby mohla sledovat kroky KLDR. USA v rámci společného cvičení již do oblasti vyslaly strategické bombardéry B-2 a obávané stíhačky F-22 Raptor. Rusko vyzvalo KLDR ke zdrženlivosti a USA a J. Koreu k ukončení provokací a zastavení kroků, které reálně eskalují napětí. (Reuters, Japan Daily, CNN, Fondsk.ru, ČTK, 2.4.)
- Očekávaný průlom jednání mezi Srbskem a Kosovem se nekonal. Strany se nedohodly na přijatelném kompromisu a po 14hodinovém jednání v Bruselu se rozešly bez dohody. Rozhovory zprostředkovala EU s cílem dotlačit Bělehrad k normalizaci vztahů s provincií, která vyhlásila v roce 2008 jednostranně nezávislost. Jádrem sporu je statut 50 tisíc Srbů, kteří přes všechny hrozby a útlak na severu Kosova dál žijí. Priština chce, aby se plně integrovali do Kosova, Bělehrad žádá co největší autonomii s vlastním školstvím, soudy a policií. Brusel uplatňuje dvojí metr: „Srbsko musí normalizovat vztahy se svými sousedy, chce-li vstoupit do EU“, prohlásila šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. (Tanjug, RTS, Reuters, Sme.sk, 3.4.)
- Ve Venezuele se naplno rozběhla prezidentská volební kampaň. Hlavními rivaly jsou Nicolas Maduro a Henrique Capriles, dalších 5 kandidátů získá jen minimum hlasů. Průzkumy favorizují Madura s náskokem 10-15 procent. Je vnímán jako pokračovatel odkazu Huga Cháveze. Kampaň zahájil účastí na pouti v rodišti zesnulého prezidenta. „Cháveze považujeme za svého otce. Dal našim životům smysl. Proto dnes na jeho rodné půdě přísaháme, že ho nikdy nezradíme“, řekl Maduro. Capriles odstartoval kampaň ve východovenezuelském městě Maturin. Slíbil zvýšení minimálních mezd o 40 %, boj s narůstajícím zločinem, méně zestátňování a populismu, ale silný sociální program brazilského typu. (VTV, Reuters, iDNES, 3.4.)
- Čína vždy usilovala o mír a stabilitu na Korejském poloostrově a dosažení dohody o jeho bezjaderném statutu. Jedině dialog je cestou k řešení problémů a snížení napětí. KLDR je náš soused, a proto je mír na Korejském poloostrově v našem bytostném zájmu, válku nelze připustit, řekl náměstek čínského MZV Čang Jie-suej. Jako výraz svého znepokojení si Čína předvolala velvyslance obou korejských států. Na půdě MZV jim vyjádřila své obavy z vývoje situace a důrazně je požádala o umírněnost a konstruktivní přístup. (Žen-minž pao, cri, IAR, 3. a 4.4.)
- Americká vláda zveřejnila znepokojivé statistiky o růstu chudoby v zemi. Nejpostiženější jsou menšiny, hlavně černoši. Více než pětina rodin s dětmi trpí akutním nedostatkem jídla. Střední vrstva se zmenšuje a platové rozdíly rostou. Podle demokratického senátora Bernie Sanderse je situace nejhorší od let světové hospodářské krize. Jedno procento nejbohatších vlastní 40 % bohatství, dolních 60 % jen 2 procenta. Biskup Don Williams prohlásil, že něco takového jako hladové děti je v nejbohatší zemi světa neakceptovatelné a neomluvitelné. (USA Today, Rádio Slovensko, 4.4.)
- Srbský premiér Ivica Dačič navštíví 16. dubna Moskvu a bude tam konzultovat situaci okolo Kosova a jednání s EU. Srbsko řeší dilema: buď dále ustoupit ve věci Kosova a rezignovat na reálnou autonomii Srbů na severu Kosova, anebo se vzdát integrace do EU. V otázce Kosova je pod silným tlakem EU. (Kommersant, Hlas Ruska, 4.4.)
- Polský premiér Donald Tusk a ministr zahraničí Radoslaw Sikorski jsou údajně horkými favority na vysoké funkce v Evropské komisi po volbách do EV v roce 2014. Mohli by nahradit José Manuela Barrosa ve funkci předsedy EK anebo Catherine Ashtonovou v čele evropské diplomacie. V komentáři analytika Hugha Bradyho z londýnského think-tanku CER jsou zmiňována i další jména, třeba generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena z Dánska a Christine Lagardeové z Francie, která dnes stojí v čele MMF. Možnými adepty jsou i Martin Schulz, současný předseda EP, a šéf Aliance evropských liberálů a demokratů (ALDE) Guy Verhofstadt. Na post šéfa diplomacie jsou vedle Sikorského zmiňováni například Švéd Carl Bildt, Fin Alexandr Stubb, Bulharka Kristaline Georgieva, Němec Frank-Walter Steinmeier anebo Francouz Pascal Lamy, dnes šéf WTO. (Euobserver, PAP, Dziennik, 4.4.)
- Z funkce kyperského ministra financí po 5 týdnech odstoupil Michalis Sarrís. „Je jasné, že se udělaly chyby. Vklady v bankách nekontrolovaně rostly, stejně jako výdaje vlády. Ale nemuselo to dopadnout takto. Tak drastické řešení nemělo přijít. Tak dramatický útok na kyperskou ekonomiku je nešťastný“, prohlásil Sarrís. Jeho vyjádření přišlo den poté, co dokončil nerovné vyjednávání s EU a MMF o podmínkách finanční pomoci. (MEGA, Cyprus Mail, SITA, 4.4.)
- Rok před volbami se maďarský premiér Viktor Orbán zdá být na nejlepší cestě ke znovuzvolení. Podle čerstvého průzkumu agentury Median by jeho Fidesz získal 45 % hlasů. Socialisty v čele s mladým a ambiciozním Attilou Mesterházym by volilo 24 % Maďarů, populistický Jobbik by získal 17 % a centristické uskupení Společně 2014 expremiéra Gordona Bajnaiho by obdrželo 8 %. Komentáře politologů se víceméně shodují v tom, že „Orgán není neporazitelný, ale zatím stále ještě nemá soupeře“. (Heti világgazdasád, DunaTV, Pravda.sk, 5.4.)
- Bělehrad si přeje normalizaci vztahů s Prištinou, ale podmínky smlouvy, které připomínají ultimatum, jsou nepřijatelné, prohlásil po návratu z Francie srbský premiér Ivica Dačič. Bělehrad má 9. dubna dát odpověď na podmínky smlouvy s Kosovem, které „doporučila“ EU. (Blic, Hlas Ruska, 5.4.)
- Venezuela bojuje v době předvolební kampaně se stále častějšími výpadky proudu. Prozatímní prezident a favorit prezidentských voleb Nicolas Maduro obvinil opozici, že má tuto sabotáž na svědomí. Nařídil armádě, aby začala elektrárny na celém území střežit. (Prensa Latina, AP, 5.4.)
- V Moldávii je připraven zákon o povinnosti užívat státní jazyk v různých institucích a sférách. V návrhu zákona z dílny Liberální strany je oficiálním jazykem nazývána nikoliv moldavština, ale rumunština. Dosud se v Moldávii hovoří moldavsky a rusky. V současnosti platný zákon považuje za pracovní jazyk orgánů státní moci moldavštinu, ale připouští užívání dalších jazyků v místech, kde žije početnější menšina hovořící tímto jazykem. Reálným cílem navrhovaného zákona je vyloučit z úředního styku a dalších sfér ruštinu. (Rosbalt, Moldpress, 5.4.)
- Hnutí Actiunea 2012 vypracovalo návrh zapracování do Ústavy Rumunské republiky možnosti sjednocení země s Moldávií. Návrh vypracovaný unionisty říká: „Rumunsko se může mírovým, demokratickým a svobodným rozhodnutím, na základě souhlasu obou stran, sjednotit s jiným subjektem mezinárodního práva, který se stal suverénním a nezávislým v důsledku rozdělení rumunského národa v době tragických událostí 2. světové války a dalších dějů XX. století“. Autoři iniciativy se odvolávají na příklad zemí, které byly rozděleny a následně se sjednotily – jako Německo a Vietnam. „Když hovoříme o Moldávii, mluvíme ve skutečnosti o východním Rumunsku“, prohlásil spolupředseda hnutí Actiunea 2012 Alexandru Surcel. Podobné snahy o sjednocení sílí i u nacionalistických stran a hnutí v Moldávii. (Moldnews, Radio Romania, Lenta.ru, 5.4.)
- Nejvíce důvěry v jednání svých politiků mají občané Singapuru. Z evropských zemí se do první desítky žebříčku Světového ekonomického fóra dostaly Norsko, Švédsko, Lucembursko a Holandsko, 11. je Švýcarsko a 12. Finsko. Slovensko se nachází na 136. místě ze 144. zemí a Česká republika je ještě o dvě příčky níže. Hůře jsou na tom už jen Dominikánská republika, Paraguay, Argentina, Řecko, Haiti a Libanon. Respondenti odpovídali na otázku: “Jak by jste ohodnotili úroveň důvěry veřejnosti v etické chování politiků vaší země?“, hodnocením v rozpětí 1 – 7, přičemž 1 znamená nejnižší možnou míru důvěry a 7 nejvyšší. Slovenští politici mají index důvěry 1,7 a politici v ČR 1,6. ( World Economic Forum´s, Sme.sk, 5.4.)
- Severokorejská vláda vyzvala zastupitelské úřady, aby zvážily, zda by nebylo vhodné evakuovat své zaměstnance a odůvodnila to zvýšeným napětím na Korejském poloostrově. Doporučení obdržela i ambasáda ČR. Rusko výzvu komentovalo vyjádřením, že okolnosti zváží, nicméně v tuto chvíli žádné průvodní znaky napětí, překračujícího meze, jeho diplomatičtí zástupci v Pchjongjangu nepociťují. Ministr zahraničí Lavrov uvedl, že Moskva doporučení konzultuje s Pekingem, Washingtonem, Soulem i Tokiem. (RIAN, Izvestija, Reuters, ČTK, 5.4.)
- Kubánský exprezident Fidel Castro vyzval KLDR a USA, aby se vyhnuly konfrontaci. Zdůraznil, že nevidí nic, co užitečného mohla přinést Washingtonu, Pchjongjangu či Soulu. Jaderná válka by naopak fatálně ohrozila minimálně 70 % tamní populace. Případný konflikt by těžce poznamenal druhé funkční období prezidenta Obamy. Změnila by jej v jednu z „nejodpornějších postav v dějinách americké politiky“. (Granma, SITA,5.4.)
- Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pilayová vyzvala USA, aby neprodleně uzavřely věznici Guantánamo. Konstatovala, že neomezené zadržování vězňů bez vznesení obvinění a soudu je hrubým porušením mezinárodního práva. Hladovka, kterou tam vězni drží, je podle ní „zoufalý, ale rozhodně ne překvapivý čin“. Pilayová prohlásila: „Je to třeba říci jasně, že USA porušují nejen své vlastní závazky, ale i mezinárodně-právní předpisy a normy. Dodržovat je jsou povinni všichni bez výjimky. Mezinárodní právo neplatí jen pro někoho“. Prezident Obama slíbil uzavření Guantánama už na počátku svého prvního funkčního období, slib však nesplnil dodnes. (AP, BBC,ct24, 5.4.)
- Vladimír Putin v rozhovoru pro německou televizi podrobil ostré kritice EU a obvinil ji ze zodpovědnosti za kyperskou krizi a její dopady. Tím, že Brusel přijal do bloku etnicky rozdělenou zemi, de facto mlčky schválil i existenci tamního daňového ráje. „Copak jsme to byli my, kdo to umožnil? A copak je to jediné takové místo? Pokud to považujete za zlé, proč je nezavřete? Proč činíte zodpovědné za problémy Kypru majitele vkladů, ať už jsou jakékoliv národnosti?“, prohlásil Putin. Zároveň, jak uvedl, je v určitém smyslu vlastně docela rád, že to tak dopadlo. „Odhalilo to totiž neefektivnost a nespolehlivost ukládání peněz v západních finančních ústavech. Čím víc jsou tedy poškozeni zahraniční investoři ve vašich institucích, tím lépe pro nás. Mohou totiž přijít k nám, a uložit peníze v našich bankách“, uvedl Putin. ( ARD, ITAR-TASS, 6.4.)
- Srbská pravoslavná církev a další vlastenecké síly apelovaly na vedoucí činitele státu, aby nepodepsali dohodu s Kosovem, jejíž návrh jí předložila Evropská unie. „Žádné srbské vedení nemá právo ani mandát souhlasit s předloženými podmínkami“, stojí v otevřeném listě patriarchy Irineje. To samé žádaly tisíce demonstrantů v centru Bělehradu. Podle listu Informer, blízkého vládní Srbské pokrokové straně (SNS), čelí vedení země mohutnému a nevybíravému tlaku ze strany EU. Materiál o problematice je nadepsán titulkem „Chtějí nám sebrat všechno, a nedávají nám za to nic“. Podle srbských médií je srbský prezident Tomislav Nikolič proti přijetí plánu, vicepremiér a jeho nástupce v čele SNS Aleksandar Vučič spíše pro a premiér Ivica Dačič oznámil, že přijme každé řešení, na kterém se dohodnou oba zmiňovaní politici. ( RTS, Večernje novosti, Blic, 6.4.)
- Ruské námořnictvo buduje nové pozice ve Středomoří. V oblasti má v budoucnu operovat 10 válečných a podpůrných lodí. Údržbu budou moci provádět v přístavech v Sýrii, Černé Hoře, Řecku a Kypru. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admirál Pantělejev připlují do místa určení v polovině května. Jejich úkoly, jak řekl ministr obrany Sergej Šojgu, budou souviset s ochranou státních zájmů. (Interfax, PressExpress, 6.4.)
- Syrský prezident Bašár Asád v rozhovoru s tureckými médii označil rozhodnutí Ligy arabských států poskytnout členství v organizaci syrské opozici za nelegitimní. Dodal, že LAS reprezentuje zájmy vládnoucích elit některých zemí, nikoliv zájmy arabského lidu. LAS nemá nejmenší právo žádné zemi přiřknout jí vládu, nebo ji o vládu připravit. I Liga arabských států musí ctít mezinárodní právo, Chartu OSN a chovat se legitimně. Asád varoval. že změna režimu nebo rozpad Sýrie by vedly k vážnému ohrožení regionální bezpečnosti a k dominovému efektu na celém Blízkém východě. ( TRT, SANA, cri, 6.4.)
- V Černé Hoře zavládl v sobotu „den ticha“ před nědělními prezidentskými volbami. Jedná se o druhé volby hlavy státu od získání nezávislosti v roce 2006. O prezidentský úřad se utkají současný prezident Filip Vujanovič a bývalý diplomat Milodar Lekič. V průzkumech veřejného mínění znatelně vedl Vujanovič. ( RTCG, Pobjeda, 6.4.)
- Při výbuchu nastražené nálože v Kalátu v jihoafghánské provincii Zábul zahynuli 3 američtí vojáci, 2 američtí „civilisté“ a afghánský lékař. Při jiném útoku na východě Afghánistánu zahynul další Američan. Sebevražedný atentátník se v Zábulu odpálil v autě naloženém výbušninami v okamžiku, když kolem projížděl vojenský konvoj. V Afghánistánu je v současnosti přes 100 tisíc vojáků okupačních sil ISAF. ( AP, BBC, ct24, 6.4.)
2013-04-07 00:00:00