- Kuba oslavila 160. výročí narození José Martího. Velké manifestace se zúčastnili i delegáti mezinárodní konference „Za odstranění nerovnosti ve světě“. (Prensa Latina, 27.1.)
- USA ohlásily úspěšnou zkoušku nového protiraketového systému, vypuštěného ze základny Vandenberg v Kalifornii. Nejnákladnější ze všech současných výzkumných programů Pentagonu je deklarován jako obrana proti případným útokům z Iránu či KLDR. Nejen Rusko jej však považuje součást snahy o narušení strategické rovnováhy. (AP, ČTK, 27.1.)
- Velitelství spojených sil v Evropě (SHAPE) oznámilo, že první baterie protiraketových střel Patriot rozmístěných v Turecku je připravena k akci. Funkční je první ze 6 baterií, které Turecku poskytly USA, Německo a Holandsko. Česká republika poskytla alianční misi 4 vojenské spojaře, kteří se budou podílet na zajištění komunikace v rámci celé operace. (AFP, DPA, ČTK, 27.1.)
- Japonsko vypustilo z kosmodromu Tanegašima dva nové špionážní satelity. Jsou schopny rozpoznat předměty na zemi do velikosti 40 cm, a to za každého počasí i v noci. Zvyšování počtu satelitů je zdůvodňováno hrozbou KLDR, souvisí však zřejmě rovněž s japonsko-čínským územním sporem a celkově narůstajícím mocenským soupeřením. (Kjódó, RIAN, 27.1.)
- Do čela Africké unie byl na 20. summitu organizace v Addis Abebě zvolen etiopský premiér Haile Mariam Desalegn (47). Předsednictví převzal od prezidenta Beninu Thomase Boni Yayi. (CTV News, ITAR-TASS, 27.1.)
- Preference Cameronovy Konzervativní strany po jeho veřejném příslibu, že v případě vítězství ve volbách 2015 vypíše referendum o setrvání v EU, vzrostly o 5 %. Podle aktuálního průzkumu by labouristé získali 40 %, konzervativci – 33 %, liberální demokraté – 12 % a euroskeptická Nezávislá strana (UKIP) známého europoslance Nigela Faraga – 10 %. (Times, BBC, SITA, 27.1.)
- Čína uskutečnila 27. ledna úspěšnou zkoušku protiraketové střely schopné ničit balistické rakety ve střední fázi letu. Čínská média vyzvedávají, že jen hrstka velmocí disponuje tímto systémem, zasahujícím cíl mimo atmosféru Země. (Sin-chua, ITAR-TASS, 28.1.)
- Barack Obama si podle vlastních slov klade otázku, zda by americká intervence v Sýrii mohla pomoci konflikt vyřešit, anebo by ho naopak zhoršila. Reagoval tak na kritiku, která USA vyčítá nedostatečnou angažovanost v Sýrii. USA nemohou – prohlásil Obama – mít pod kontrolou „každý aspekt každé změny režimu či konfliktu“ po celém světě. „Někdy je taky třeba umět stát bokem“, dodal. (Reuters, The New Republic, CBS, 28.1.)
- Egyptský prezident v neděli po několikadenních krvavých potyčkách vyhlásil v zemi 30denní výjimečný stav a zákaz nočního vycházení v Suezu, Ismáíliji a Port Saídu. V televizním projevu pak Muhammad Mursí vyzval ke zklidnění situace a zahájení celonárodního dialogu. Mursí s ohledem na napjatou situaci zrušil i svou účast na vrcholném summitu Africké unie. Hromadné nepokoje začaly v Egyptě v den 2. výročí „revoluce 25. ledna“ a dějištěm demonstrací se opět stalo káhirské náměstí Tahrír, odkud se přenesly do dalších částí země. Vůdci současných protestů hovoří o „ukradené revoluci“. (MENA, Al Ahrám, Hlas Ruska, 28.1.)
- Venezuelský prezident Hugo Chávez se poprvé od prosincové operace zapojil do mezinárodněpolitického dění. Viceprezident Nicolas Maduro přečetl na summitu CELAC v Santiagu de Chile jeho dopis, který obsahoval kritiku USA za dlouholeté embargo Kuby a vyjádření plné solidarity Argentině v jejím sporu s Británií o vlastnictví Malvín (Falklandské ostrovy). Chávez vyslovil naději, že předsednictví Kuby pomůže organizaci latinskoamerických a karibských zemí prohloubit vzájemnou integraci a všestrannou spolupráci. (Prensa Latina, ČTK, 28.1.)
- Preference Smeru, které po celý loňský rok překračovaly 40 %, budou letos klesat. „V loňských parlamentních volbách dosáhl Smer přes 44 % a od té doby preference mírně klesaly. Klesat budou i nadále. Souvisí to s tím, že ve 2. a 3. roce vlády se zpravidla činí nepopulární kroky, konstatuje Martin Slosiarik z agentury Focus. Dokládají to i průzkumy o spokojenosti lidí s vývojem. Loni v červnu bylo spokojeno 36 % populace, koncem roku už jen 28 %. Otázkou je, jakou strategii Smer zvolí před prezidentskými volbami, kde by mu další vývoj negativních nálad nepomohl, uvádí Slosiarik. (Sme.sk, 28.1.)
- Islamisté plánují únos německých a britských občanů v Libyi. Únosy připravují titíž lidé, kteří způsobili masakr v alžírském plynárenském závodě. Odtud se přemístili do Libye, aby tu pokračovali v útocích na občany západních států. Minulý týden varovalo německé MZV své občany před vážným rizikem, spojeným s cestováním do Libye. S obdobnou výzvou se na své občany obrátily úřady Velké Británie, Holandska, Francie, Kanady a Austrálie. (Der Spiegel, BBC, 28.1.)
- Egyptský ministr obrany a vrchní velitel armády Abdal Fattáh Chalíl Sísí varoval před pokračováním konfliktu různých politických sil o vládu nad zemí. „Může to vést až k rozpadu státu a ohrožení nejzákladnějších zájmů všech Egypťanů, ať stojí na kterékoliv straně“, konstatoval generál. Armáda se do napjaté situace nevměšuje, ale rozmístění ozbrojených sil v prostoru Suezského průplavu chrání životní zájmy země, zdůraznil Sísí. (Al Gumhuria, PAP, TASR, 29.1.)
- Popularita peruánského prezidenta Ollanta Humaly vzrostla od loňského prosince o dalších 5 procent. Kritický pohled na jeho politiku sdílí jen 37 procent Peruánců. Veřejnost oceňuje hlavně Humalovy sociální programy pro nemajetné i celkovou hospodářskou politiku a správu státu. (Andino, Press Express, 29.1.)
- Americký Senát schválil do funkce ministra zahraničí dosavadního demokratického senátora Johna Kerryho (69). Získal 94 hlasů, proti jeho kandidatuře se postavili pouze 3 senátoři. Kerry, pocházející z jedné z nejbohatších amerických rodin, je vnukem Fritze Kohna, narozeného v Horním Benešově na Bruntálsku. (AP, ČTK, 30.1.)
- Parlamentní volby v Německu proběhnou 22. září. Vládní kabinet termín oficiálně schválí příští měsíc. O týden dříve proběhnou regionální volby (do zemského sněmu) v Bavorsku. (DPA, Bild, 30.1.)
- Ministři obrany Kazachstánu a Ruska Adilbek Dzaksybekov a Sergej Šojgu podepsali v Astaně dohodu o vytvoření společného regionálního systému protiraketové obrany. Podobnou dohodu o společné protivzdušné obraně má Rusko s Běloruskem a chystá ji s Arménií. (Kazinform, Hlas Ruska, 30.1.)
- Jižní Korea úspěšně umístila na oběžnou dráhu Země první umělou družici, kterou odpálila ze svého území. Nosná raketa KSLR-1, vyvinutá ve spolupráci s Ruskem, odstartovala z kosmodromu Naro na jihu země. (Jonhap, cri, TASR, 30.1)
- Nacismus se před 80 lety dostal k moci proto, že většina Němců mlčela. Prohlásila to při zahájení výstavy, připomínající výročí, kancléřka Angela Merkelová. „Pro nás, Němce, to musí být trvalé memento. Lidská práva nevznikají sama od sebe, svoboda se neubrání sama a demokracie se nedosáhne jen tak,“ zdůraznila Merkelová. (DPA, Lidovky.cz, 30.1.)
- Čínské námořnictvo uskuteční vojenské manévry ve třech mořích – Žlutém, Jihočínském a Východočínském. Půjde o více než 20 typů operací, včetně vojenské konfrontace na otevřeném moři. Západní média kladou důraz na to, že se cvičení koná v blízkosti ostrovů, o něž země vede spor s Japonskem i dalšími jihoasijskými zeměmi. (Sin-chua, Hlas Ruska, Reuters, 30.1.)
- Zmocněnec OSN a LAS pro Sýrii Lachdar Brahímí varoval před rozpadem Sýrie. Ve své zprávě, přednesené v RB OSN, naléhavě vyzval mezinárodní společenství, aby se přestalo vzájemně blokovat a přijalo konkrétní kroky k odvrácení humanitární katastrofy. „Sýrie se rozkládá, rozkládá se postupně, krok za krokem,“ prohlásil Brahímí. „A zničená země bude rodit velmi nebezpečné situace pro celý region. Je třeba neodkladně jednat“. (AP, ad-Dyar, Rádio Slovensko, 30.1.)
- Soudní dvůr Evropského společenství volného obchodu rozhodl ve sporu mezi Islandem a Evropskou komisí rozhodl ve prospěch Reykjavíku. EK žalovala Island za to, že podle ní neměl v roce 2008, kdy v zemi zkrachovala největší soukromá banka, neměl právo odmítnout vyplatit britským a holandským klientům jejich vklady. Islanďané tento krok odmítli v referendu. (Frettablaio. Presseurope, 30.1.)
- Aktivisté řeckých odborů PAME, spjatých s KS Řecka, obsadili ve středu na protest proti asociálním „úsporným opatřením“ kancelář ministra práce. Proti desítkám těch, kdo pronikli až do budovy, stejně jako tisícům demonstrantů před ní, zasáhla policie. Ve čtvrtek vstoupili do 24hodinové stávky pracovníci veřejné dopravy v Aténách. Připojili se k nim i přístavní dělníci, námořníci, lékaři a zdravotní sestry a odborový svaz státních úředníků. Vláda chystá ve státním sektoru snížení mezd až o 25 procent. (ANA-MPA, To Vima, AP, TASR, 30. a 31.1.)
- Poslanci městské dumy Volgogradu rozhodli o užívání názvu „hrdinné město Stalingrad“ ve svátečních dnech spojených s válečnými dějinami. Takových dat bude šest: 2. únor – Den ukončení Stalingradské bitvy. 9. květen – Den vítězství, 22. červen – Den smutku, 23. srpen – Den památky obětí bombardování Stalingradu, 2. září – Den ukončení II. světové války a 19. listopad – Den počátku rozdrcení hitlerovců u Stalingradu. (ITAR-TASS, Vesti.ru, 31.1.)
- Rusko vyjádřilo vážné znepokojení nad zprávami o údajném izraelském bombardování syrského území. Prohlášení MZV zdůrazňuje, že „potvrdí-li se tyto informace, jednalo by se o nepřijatelné vojenské zasahování do vnitřních záležitostí země ničené válkou. Šlo by o nevyprovokovaný útok na objekty na území suverénního státu, což by bylo v hrubém rozporu s Chartou OSN a zcela neomluvitelné bez ohledu na motivy, jimiž se tento čin zdůvodňuje“. Moskva zdůraznila, že přijímá opatření k bezodkladnému a detailnímu objasnění incidentu.(RIAN, Izvestija, ČTK, 31.1.)
- Volby na Slovensku by podle lednového průzkumu agentury Focus vyhrál Smer se ziskem 36,9 % hlasů, v přepočtu na mandáty by však ztratil dosavadní většinu. Druhé by skončilo KDH – 10,9 % a dále by následovaly SDKÚ – 8,8 %, Obyčajní ludia – rovněž 8,8 %, SaS – 6,9 %, Most-Híd – 5,2 % a nová strana Daniela Lipšice Nová většina s rovnými 5 procenty. Do parlamentu by se těsně nedostala SNS – 4,8 % a také SMK – 4,3 %, KSS – 2,2 %, ani žádná další ze slovenských politických stran. (SITA, Aktualne.sk, 31.1.)
- Francouzská „levicová“ vláda čelí prvním velkým odborářským protestům od svého nástupu loni na jaře. Odbory vyzvaly k jednodenní stávce a v zemi se očekává okolo 120 demonstrací. „Státním zaměstnancům v posledních 10 letech klesly mzdy o 13 %, výrazně se snížil počet pracovních míst ve státním sektoru, zhoršily se i pracovní podmínky“, prohlásil Thierry Lapaon, který se má v březnu na 50. sjezdu CGT stát novým šéfem mocné odborové centrály. Dodal, že trpělivost je u konce a úspory se musí hledat jinde a u jiných. (AFP, Liberation, PAP, ČTK, 31.1.)
- Lotyšský parlament schválil dnes návrh zákona předložený ministerstvem financí o zavedení eura. Lotyšsko by se mělo stát členem eurozóny od 1.1. 2014. Návrh zákona podpořila většina poslanců Sejmu, opozice hlasovala proti. „Lotyšsko v současnosti plní maastrichtská kritéria s výraznými rezervami, nevidím proto důvod, aby naší žádosti o připojení nebylo vyhověno“, řekl po zasedání premiér Valdis Dombrovskis. Nejen lotyšská levice ovšem ostře kritizuje drastické sociální důsledky této „rozpočtové odpovědnosti“. ( BNS, LETA, RIAN, 31.1.)
2013-01-31 00:00:00