• Španělská nezaměstnanost dosáhla v 1. čtvrtletí nového rekordu – 27,2 %. Během prvních tří měsíců zaniklo dalších 322 tisíc pracovních míst. Úsporný program nadiktovaný EU, ECB a MMF zjevně nezabírá a vede jen k propouštění zaměstnanců veřejného sektoru. Vláda proto slibuje i opatření na podporu ekonomického růstu a zaměstnanosti. Ministr financí Luis de Guindos přiznal, že politika škrtů není cestou k překonání krize. (El País, týden.cz, 26.4.)
  • Britská vláda oznámila, že pohřeb expremiérky Margaret Thatcherové stál daňové poplatníky 3,6 milionu liber, (4,3 mil. eur). Kritici to komentovali sarkasmem, že „jak vládla, tak se i rozloučila“. Její chování bylo arogantní a politika asociální, přinesla lidem jen těžkosti a ztrátu sociálních jistot, zní z tábora kritiků pravicové politiky. (Guardian, BBC, Sme.sk, 26.4.)
  • „Čína sdělila USA své odhodlání chránit vlastní svrchovanost, územní celistvost a zájmy v oblasti moří“, uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany na tiskové konferenci. Dodal, že v minulých dnech navštívil Peking náčelník štábů amerických ozbrojených sil generál Dempsey, jemuž byl vysvětlen čínský postoj v otázce ostrovů Senkaku (Tiao-jü). Tuto pozici Čína nehodlá měnit. (Sin-chua, cri, 26.4.)
  • Hlavní příčinou terorismu a pašování drog v Afghánistánu je cizí vojenská intervence, prohlásil íránský ministr zahraničí Alí Akbar Salehí na konferenci o Afghánistánu v kazašském městě Almaty. Intervence podkopala schopnost úřadů země zjednat pořádek, ústavní systém nemůže fungovat, a tudíž ani být odpovědný za situaci, dokud cizí vojska neodejdou, řekl diplomat. (Centrasia.ru, Hlas Ruska, 26.4.)
  • Izrael oznámil, že jeho armáda přestane používat dělostřelecké náboje obsahující bílý fosfor. Užila je například během konfliktu v pásmu Gazy na přelomu let 2008-2009 a Izrael si za to vysloužil ostrou mezinárodní kritiku. Sankcím jako vždy zabránily USA. Munici s bílým fosforem zakazuje mezinárodní právo od roku 1980. Hořící fosfor se přichytává na kůži a agresivně pálí tkáň. (BBC, Israel7, Novinky.cz, 26.4.)
  • Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru je důvěra Evropanů v EU na kritickém minimu. Unii nedůvěřuje 73 % Španělů (v roce 2007 to bylo 23 %), ale také například 69 % Britů (v roce 2007 to bylo 49 %). Podobně v Německu dnes nedůvěřuje EU 59 % občanů. Experti upozorňují, že při tak masivní ztrátě důvěry je problematické přijímat rozhodnutí posilující pravomoci Bruselu. „Je přece zvláštní posilovat pravomoci toho, komu nevěřím. A míra skepse vytrvale roste od roku 2007“, konstatoval Aart de Geus z uznávané Bertelsmanovy nadace. (Guardian, DPA, Sme.sk, 26.4.)
  • Enrico Letta z levostředové Demokratické strany uspěl s úkolem sestavit vládu, kterým ho pověřil prezident Giorgio Napolitano, v rekordně krátkém čase. Domluvil se se stranou Lid svobody (PdL) expremiéra Silvia Berlusconiho a vytvořil vládu velké koalice, kterou šéf jeho strany Pier Luigi Bersani zatvrzele odmítal. Rozdělili si ministerská křesla a složením přísahy v neděli by tak tak v Itálii mohla alespoň v tomto směru skončit vleklá politická krize. (Rai, Reuters, ČTK, 27.4.)
  • Podle údajů zveřejněných Čínským statistickým úřadem vzrostl v 1. čtvrtletí průmyslový zisk ve srovnání s loňským rokem o 12,1 %. Údaje ukazují, že v 1. čtvrtletí byl zisk velkých čínských firem vyšší o 1,17 bilionů jüanů. Velmi dobře se v posledních 10 letech rozvíjelo také čínské bankovnictví. Podle statistik činil koncem roku 2012 objem celkového kapitálu čínských bank 133 bilionu jüanů, tedy pětinásobně víc než před 10 lety, a čistý zisk se zvýšil dokonce 50krát. (Žen minž-pao, cri, 27. a 28.4.)
  • Parlamentní volby na Islandu s převahou vyhrály opoziční pravicové euroskeptické strany a prohrála sociálně demokratická strana premiérky Sigurdardóttirové, která realizovala úsporný program naordinovaný zemi mezinárodními finančními institucemi. Nejvíce hlasů získala konzervativní Strana nezávislosti – 26,7 %, o něco méně – 24,4 % získala liberální Pokroková strana. Obě budou mít v 63členném parlamentu po 19 poslancích a společně tedy pohodlnou většinu. Sociální demokraté budou mít jen 9 mandátů (dosud 20), socialistická Zelená levice – 7 (dosud 14), 6 křesel získala nová strana Světlá budoucnost a 3 mandáty Pirátská strana. Komentátoři předpokládají, že euroskeptické strany zastaví jednání o přistoupení k EU a dodávají, že „většina Islanďanů je v tom s nimi zajedno“. (Irish Times, AFP, ČTK, 28.4.)
  • Mohutná nálož vybuchla v Damašku ve chvíli, kdy kolem projížděla kolona premiéra Vaíla Halkího. Ten vyvázl bez zranění, teroristický útok si však vyžádal několik obětí. Nálož umístěná v automobilu byla odpálena na dálku. Ve čtvrti Mazza se nachází řada vládních budov a rezidencí představitelů státu. (SANA, Al-Ichbáríjá, AP, BBC, 29.4.)
  • U letecké základny Bagram v Afghánistánu v pondělí havarovalo americké nákladní letadlo B 747-400. Zahynulo sedm členů posádky. Okupační mise ISAF oznámila, že v inkriminovaný moment nebyla v místě zaznamenána žádná „nepřátelská aktivita“. Hnutí Taliban však prohlásilo, že letoun sestřelili jeho bojovníci, a varovalo, že v neděli zahajuje obvyklou jarní ofenzívu. (NBC, Reuters, Novinky, 29.4.)
  • Ruský civilní letoun Airbus A320 se 159 cestujícími a 8 členy posádky na palubě byl na trase z egyptského Šarm aš-Šajchu do Kazaně nad územím Sýrie ostřelován raketami země-vzduch. Pilotům se manévrováním a zvýšením letové hladiny podařilo vyhnout se katastrofě. Syrské úřady údajně přiznaly, že neznámí pachatelé odpálili 2 rakety. Na podzim syrští rebelové pohrozili útoky na letadla Ruska, Iránu, Iráku a Libanonu. (Interfax, RIAN, Russia Today, 29.4.)
  • Armády USA a Jižní Koreje ukončily mohutné vojenské cvičení Foal Eagle, kterého se zúčastnily i americké strategické bombardéry. Cvičení, které trvalo 2 měsíce, zahrnovalo pozemní, vzdušné i námořní síly a podle BBC byl jeho součástí i „nácvik speciálních operací“. KLDR manévry označila za nebezpečnou přípravu agrese, která přibližuje Korejský poloostrov k jaderné válce. (AP, BBC, Rodong Sinmun, 30.4.)
  • Bolivijský ústavní soud rozhodl, že se prezident Evo Morales může v roce 2014 znovu ucházet o zvolení. Předseda ÚS Ruddy Flores uvedl, že první funkční období Moralese nepodléhalo současnému znění ústavy. Levicový politik zastává úřad prezidenta od roku 2006 a s 41 % preferencí aktuálně vede žebříček možných kandidátů. (Prensa Latina, Reuters, 30.4.)
  • Vůdce vlivného libanonského hnutí Hizballáh Hassan Nasralláh potvrdil, že stojí jednoznačně na straně syrského režimu a přispěje k tomu, aby Asad odolal a Sýrie nepadla do rukou USA, Izraele a sunnitských extrémistů z teroristické sítě al-Káida. Nasazení vlastních bojovníků do bojů zdůvodnil tím, že se bandité chystali převzít kontrolu nad vesnicemi obývanými Libanonci a už prokázali, co by následovalo. „Poskytli jsme proto armádě a syrským Libanoncům potřebnou pomoc“, řekl Nasralláh. (al-Manár, AFP, ČTK, 30.4.)
  • Barack Obama prohlásil, že věznice Guantánamo, kde USA drží lidi podezřelé z terorismu, musí být uzavřena. Prohlášení přišlo v době, kdy v táboře drží více než 100 ze 166 vězňů hladovku na protest proti tomu, že jsou zadržováni už dlouhé roky, aniž jim bylo sděleno obvinění. Obama řekl, že to, co se děje na Guantánamu, je „v rozporu s tím, jací jsme“, a škodí to obrazu USA ve světě. Ke skandální události se vyjádřil i kubánský MZV Bruno Rodriguez Padilla. „Jsme krajně znepokojeni hrůznými případy porušování lidských práv na Guantánamu. Toto místo je částí Kuby, kterou USA zabírají nezákonně“, řekl kubánský ministr na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. (Reuters, AP, Hlas Ruska, Novinky.cz, 30.4.)
  • V Maďarsku uzákonili snížení režijních nákladů domácností na bydlení.  Dodavatelé energií a příslušných služeb to označují za „porušení podmínek svobodné soutěže“. Už v lednu bylo rozhodnuto o snížení účtů za plyn, elektřinu a teplo o 10 %. Teď nový zákon snižuje i poplatky za vodné a stočné, odvoz odpadu a kominické služby. Opozice neměla jinou volbu než zákon podpořit a Orbánova vláda si dále posílila svoji oblibu. (Info Rádio, TA3, 30.4.)
  • Do seznamu kandidátů na prezidenta Izraele přibyl k Davidu Levimu a Reuvenu Rivlinovi nově Natan Ščaranskij, někdejší „sovětský disident“. Podle izraelských médií by právě on mohl být nejpřijatelnějším kandidátem pro blok, vedený premiérem Netanjahuem. (IsraLand, Haarec, 30.4.)
  • Novým nizozemským králem se v úterý stal Willem-Alexander. V intronizačním projevu přislíbil „chránit nezávislost a územní celistvost království a všemi prostředky zachovávat práva a svobody Nizozemců“ a vyzval je k „životu v rovnosti a svornosti“. Willem-Alexander v pořadí 7. panovníkem Oranžsko-Nasavského rodu. (ANP, DPA, ČTK, 30.4.)
  • Čínský velvyslanec v USA  Cui Tiankai označil projev amerického ministra obrany Hagela o ostrovech Ťiao-Jü (Senkaku) za neodpovídající faktům. Hagel prohlásil, že americko-japonská Smlouva o vzájemné spolupráci a bezpečnosti se vztahuje i na zmíněné ostrovy a USA odmítají jakékoliv jednostranné akce poškozující japonskou správu ostrovů. Cui Tiankai prohlásil, že názory americké strany neodpovídají pravdě a problém ohledně ostrovů byl jednoznačně vyprovokován japonskou stranou. (Žen minž-pao, cri, 1.5.)
  • Tři britští vojáci zahynuli v afghánské provincii Hílmand, když mimořádně silná nálož vyhodila do povětří obrněný transportér Mastiff vážící 20 tun, který je konstruován jako stroj odolný minám. Dalších šest členů devítičlenné posádky bylo zraněno. Počet zabitých Britů tak stoupl na 444 nehledě na výrazné omezení jejich pohybu v zemi, mající omezit britské ztráty. (BBC, Daily Mail, ČTK, 1.5.)
  • „Německá pozice v otázce dodávek zbraní do Sýrie se nezměnila. Jsme i nadále proti tomu, aby byly povstalcům dodávány zbraně“, prohlásila kancléřka Merkelová v rozhovoru pro německá média. Konstatovala, že čím více zbraní, tím více mrtvých, a nikdo nezajistí, aby se nedostaly do nesprávných rukou. (DPA, Deutsche Welle, Hlas Ruska, 1.5.)
  • Mohutné prvomájové demonstrace proběhly po celé Evropě. Nejmohutnější za poslední roky byly v krizí a politikou škrtů sužovaném Španělsku, ale také v Portugalsku, Itálii, Belgii, Polsku, Rakousku či Slovinsku. V Řecku proběhla 1. května další generální stávka, v tureckém Istanbulu proti demonstrantům tvrdě zasáhla policie, v Budapešti demonstranti kritizovali vládu, že bojuje proti zaměstnancům a nikoliv za zachování pracovních míst. V Rusku prezident Putin udělil obnovené tituly „Hrdina práce“ světoznámému dirigentovi Valeriji Gergijevovi, ale také neurochirurgovi, soustružníkovi, zemědělskému mechanizátorovi a řidiči výkopových strojů. V Moskvě proběhla 100tisícová manifestace odborů a strany Jednotné Rusko, 50tisícová demonstrace KPRF a řada dalších mítinků a akcí. (ITAR-TASS, BBC, AFP, ANA-MPA, TASR, 1.5.)
  • Na Svátek práce se objevil na veřejnosti syrský prezident Bašár Asád. Zavítal mezi dělníky a techniky Umajjovské elektrárny v centru Damašku, poděkoval jim za práci a debatoval o složité situaci, kdy Sýrie musí hájit svou nezávislost proti zahraniční agresi. Zdůraznil, že válka není volbou syrského lidu, ten však nemá jinou možnost, než bojovat a vyhrát. (SANA, Sin-chua, Hlas Ruska, 1.5.)
  • Bolivijský prezident Evo Morales oznámil, že vyhostí ze země Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Obvinil ji, že se vměšuje do vnitřních záležitostí Bolívie, vyvíjí rozvratnou činnost a konspiruje proti vládě. „Nepotřebujeme ji tady, škodí bolivijskému lidu, nemá na zřeteli dobro a prospěch Bolívie. Sleduje americké zájmy a ty se s našimi diametrálně rozcházejí,“ prohlásil Morales. USAID je obdobně hodnocena i v řadě jiných zemí. (Prensa Latina, BBC, PressExpress, 1.5.)
  • V průběhu oslav kubánských 1. máje byla vyzvednuta role nedávno zesnulého venezuelského prezidenta Hugo Cháveze. Fidel Castro ho označil za „nejlepšího přítele, jakého měla Kuba v celé své historii“.  (Granma, TASR, 1.5.)
  • Podle průzkumu americké agentury Pew Research Center, provedeného v 21 zemích, dnes považuje 40 % Palestinců sebevražedné atentáty za legitimní formu boje. Nejvíce přímo v Palestině, na 29 % však také  v Egyptě, 15 % v Jordánsku a Turecku, 11 % v Kosovu a 10 % v Kyrgyzstánu. (Israland, 2.5.)
  • Profesor Kolumbijské univerzity Rašíd Chalídí v interview pro Russia Today uvedl, že Spojené státy v izraelsko-palestinském konfliktu zaujaly nikoli pozici „prostředníka“, ale „advokáta Izraele“.  Mocné proizraelské lobby v Americe deformuje přístupy a u Palestinců vyvolává jen rozčarování. Přístup USA nejenže neprospívá situaci, ale ještě ji zhoršuje a vyostřuje. Vedle diplomatického krytí teče do Izraele proud dolarů od státu i řady nevládních organizací, které tam využívají na různé účely – od izolace a bombardování pásma Gazy po výstavbu osad na okupovaném Západním břehu. (Fondsk.ru, russian.rt, 2.5.)
  • Exprezident Alexander Kwasniewski získal chuť vrátit se do politiky. Levice na něj nemá dobré vzpomínky, byť z ní vyšel, stál dokonce v jejím čele a už v 80. letech byl ministrem. Jeho dřívější kolega a dnešní rival Leszek Miller to Kwasniewskému neulehčuje. „Nové politické strany, včetně Kwasniewského Europy Plus, je třeba vnímat v rovině politického kabaretu“, řekl Miller rádiu TOK FM. Podle něj i celé velmi zvláštní hnutí Palikota, se kterým Kwasniewski spolupracuje, je účelovým projektem na jedno použití. Šéf SLD Miller spolupráci odmítl. „Skutečná levice vyznává jiné hodnoty“, konstatoval. (Dziennik, TOK FM, TVN, 2.5.)
  • Budova policejního ředitelství v libyjském Benghází vyletěla do povětří. Výbuch zřejmě zorganizovali islámští extrémisté. V Tripolisu ozbrojenci obklíčili budovy dvou ministerstev a znemožnili jejich chod. Kdo kontroluje situaci v jednotlivých oblastech, je nepřehledné, vláda to však rozhodně  není. (AP, France24, Hlas Ruska, 2.5.)
  • Národní olympijský výbor Gruzie jednohlasně rozhodl o účasti země na ZOH 2014 v Soči. Představitelé dřívějšího Saakašviliho režimu vyzývali k bojkotu ZOH a žádali MOV o přenesení olympijských her na jiné místo. Současný premiér Bidzina Ivanišvili prohlásil, že podporuje účast gruzínských sportovců na ZOH. (Gruzija Online, Rosbalt-Kavkaz, 2.5.)
  • Venezuelský prezident Nicolas Maduro v rozhovoru pro francouzský list Le Monde varoval Evropu před rizikem „politické exploze“ jako důsledku ekonomické krize a rostoucího sociálního napětí. „To, co se nyní v Evropě děje, mi připomíná atmosféru před 20 lety v Latinské Americe. Zoufalí lidé hledali východisko z neúnosné situace“, řekl Maduro. K situaci ve vlastní zemi poznamenal, že radikální pravice se nesmířila s volební porážkou, a ujistil, že nedovolí, aby ve Venezuele vyrostl nový Pinochet. Vyjádřil rovněž přání zlepšit vztahy se Spojenými státy. Konstatoval ale, že toto přání musí být oboustranné. „Obama se sice usmívá, ale shazuje bomby jako jeho předchůdci. Poskytuje na pohled jiný, sympatičtější obraz, ale v praxi se od svých předchůdců neliší, a v tom smyslu slouží americkému zájmu  na globální dominanci lépe, než ti před ním“, uvedl. (VTV, Le Monde, SITA, 3.5.)
  • Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla podle Eurostatu  nového maxima. V jejích 17 členských zemích se vyšplhala na 12,1 %, což představuje 19,2 milionu lidí bez práce. Nejvíce v Řecku – 27,2 % a Španělsku – 16,7 %. Nejméně v Německu – 5,4 % a Rakousku – 4,7 %. (PressExpress, 3.5.)
  • Podle průzkumu VCIOM je nejdůvěryhodnějším politikem Ruska prezident Vladimír Putin – 47 % (v březnu 46 %), následovaný premiérem Dmitrijem Medveděvem – 16 % (18 %), lídrem KPRF Gennadijem Zjuganovem – 10 % (9 %) a předsedou liberálů Vladimírem Žirinovským. V čele „žebříčku nedůvěry“ je V. Žirinovskij – 17 %, za ním pak G. Zjuganov – 10 %, D. Medveděv – 9 % a V. Putin – 8 %. (vciom.ru, 3.5.)
  • Prezident Francois Hollande dosáhl za rok své vlády několika nelichotivých rekordů. Francie má za mnoho let nejvyšší nezaměstnanost, nejvyšší dluhy i daně. Sám Hollande je nejméně populárním prezidentem za posledních 30 let. Pokračující hospodářský propad vede drtivou většinu Francouzů k přesvědčení, že nynější socialistická vláda na své úkoly nestačí a 80 % dotázaných v průzkumu IFOP volá po vládě široké národní jednoty, v níž by se socialisty byla i pravice a centristé. Úporná snaha, již vláda investovala do prosazení zákona o gayích a lesbičkách a jejich právu na adopci dětí, v očích široké veřejnosti kontrastu s neschopností řešit skutečné palčivé problémy země. Hollandovi dnes důvěřuje jen 31 % Francouzů. (Le Monde, Le Parisien, Les Echos, E15, 3.5.)
  • Americký MZV John Kerry navštíví 7. a 8.května Moskvu. Se svým resortním kolegou Sergejem Lavrovem projedná otázky syrského urovnání, íránský jaderný program, další aktuální problémy a zejména přípravu schůzky prezidentů, která by měla proběhnout v červnu na summitu G 8 v severoirském městečku Lough Erne. Podruhé se prezidenti setkají v září v Petrohradě na summitu G 20. (RIAN, Majak, Fondsk.ru, 3.5.)
  • Municipální a regionální volby v 34 hrabstvích a vyšších samosprávných celcích Anglie a Walesu skončily velkým úspěchem silně euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farageho. Podle předběžných výsledků získala čtvrtinu hlasů a oslabila hlavně dosud nejsilnější Konzervativní stranu Davida Camerona. Komentáře to hodnotí jako „silný vzkaz konzervativcům, že roste počet lidí orientovaných na odchod Británie z EU a chtějí vidět reálné kroky, ne lavírování“. (BBC, The Times, ČTK, 4.5.)
  • Portugalská vláda hodlá v rámci plnění podmínek EU a MMF zvýšit věk pro odchod do důchodu na 66 let, zvýšit pracovní dobu státních zaměstnanců o hodinu denně a snížit stav pracovníků ve veřejném sektoru o 5 procent. Ministr financí V. Gaspar prohlásil, že Portugalsko musí snižovat státní výdaje ještě 2 roky. Velká většina portugalské veřejnosti politiku škrtů odmítá a v zemi sílí „protievropské“ nálady. (Público, Reuters, AFP, 4.5.)
  • Venezuelský prezident Nicolas Maduro obvinil kolumbijského exprezidenta Alvara Uribeho z osnování spiknutí za účelem jeho vraždy. „Máme dost důkazů o tom, kdo je celé konspirace zapojený a s kým Uribe u nás spolupracuje. Venezuela jim nedá spát, snaží se vyvolat chaos a zvrátit vývoj“, uvedl Maduro. (Prensa Latina, Reuters, TASR, 4.5.)
  • USA disponují informacemi, že Izrael uskutečnil letecký útok na blíže nespecifikovaný sklad či transport zbraní na území Sýrie. Cílem bylo znemožnit dodávku raket země-země  a země-vzduch pro libanonské hnutí Hizballáh. Místní zdroje potvrdily, že v době zmiňované operace přelétávalo nad Libanonem větší množství izraelských letadel. Agentury citují nejmenovaného oficiálního představitele Izraele, který útok potvrdil.    ( CNN, AP, ITAR-TASS, PAP, 4.5.)
  • Syrský prezident Bašár Asád se v damašském univerzitním kampusu  zúčastnil odhalení památníku studentů, kteří padli při obraně země proti zahraniční agresi. (SANA,alarabiya.net, 4.5.)
  • Radikální hnutí Taliban zahájilo jarní ofenzivu proti okupačním silám Agentury hlásí, že výbuch v jihoafghánské provincii Hílmand zabil 5 amerických vojáků. Za poslední týden jich přišlo o život 19. (PTI, AP, ČTK, 4.5.)  

2013-05-04 00:00:00