- Konference biskupů Slovenska zaslala ministru zahraničí Lajčákovi – pod nějž spadá i problematika lidských práv – dopis požadující, aby v chystaném vládním dokumentu nebyla posilována práva sexuálních menšin. Dokument by vláda měla projednávat v září. „Domníváme se, že návrh je nevyvážený a ideologicky zatížený. V řadě formulací zpochybňuje tradiční rodinu a manželství. Zdá se, že takový návrh je v rozporu s programovým prohlášením vlády,“ píší biskupové. Problematika posilování práv sexuálních menšin ve slovenské společnosti nemá, jak ukázaly průzkumy veřejného mínění, větší podporu a je spíše uměle vnucovaná ze strany EU (Pravda.sk, Rádio Slovensko, 26.7.).
- Egyptský soud nařídil zatčení svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Důvodem je údajná spolupráce s palestinským hnutím Hamás v době povstání proti Husní Mubarakovi. Má být vyslýchán ve věci útoků na policejní stanice a organizování útěku vězňů. Mursí je od vojenského převratu 3. července v domácí vazbě a v ulicích trvají krvavé střety (MENA, Hlas Ruska, SITA, 26.7.).
- V Bruselu se chystají velké změny. Končit by měl předseda EK José Manuel Barroso a také šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová anebo předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Uprázdní se i post generálního tajemníka NATO, dnes obsazený Andersem Fogh Rasmussenem. V kuloárech se šušká, že by ho mohl nahradit právě Barroso, ale mezi aspiranty je i belgický ministr obrany Pieter De Crem a německý Thomas de Maiziére. Rasmussen by údajně rád vystřídal Ashtonovou nebo Rompuye, podobné ambice má však úmysly prý i současná dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová (Euractiv, DPA, 26.7.).
- Německý prezident Joachim Gauck se zastal Američana Edwarda Snowdena. Lidé jako Snowden si zaslouží úctu, řekl Gauck a zdůraznil, že i ti, co pracují ve státních službách, mají právo jednat v souladu se svým svědomím, neboť i tyto instituce se někdy odchylují od práva. „Napravit to lze zpravidla jen tak, že se pravdivé informace zveřejní,“ uvedl evangelický farář, bývalý lidskoprávní aktivista a šéf komise dokumentující činnost Stasi, nynější prezident Německa (Passauer Neue Presse, SITA, 26.7.).
- Kuba dnes oslavila 60. výročí revoluce. Připomenula si počátek událostí, které vedly k získání skutečné nezávislosti a svobody. Ústředních oslav před kasárnami Moncada v Santiagu de Cuba se zúčastnili prezidenti Bolívie, Nikaraguy, Uruguaye, Venezuely a vysocí představitelé dalších zemí. Hlavní projev přednesl Raúl Castro, nemocný Fidel zaslal svůj pozdrav. Vzpomenut byl rovněž odkaz zesnulého venezuelského vůdce Hugo Cháveze (Prensa Latina, AP, 26.7.).
- Téměř 70 % Američanů si myslí, že válka v Afghánistánu nestála za vynaložené oběti a náklady. Názor na afghánské dobrodružství zatím nikdy nebyl kritičtější. Kladně se na adresu Bushovy a Obamovy války vyslovilo jen 28 % Američanů. V Afghánistánu padlo přes 2300 amerických vojáků (ABC, Reuters, 26.7.).
- KLDR si připomněla 60. výročí podpisu dohody o příměří, jímž skončila Korejská válka, velkou vojenskou přehlídkou, jíž se vedle řady dalších zahraničních hostů zúčastnil i čínský viceprezident Li Jüan-čchao (KCNA, AP, ČTK, 27.7.).
- Představitelé kosovských Srbů se u příležitosti 1.025. výročí příchodu křesťanství na území dnešního Ruska obrátili dopisem na prezidenta Vladimíra Putina, aby se zastal kosovských Srbů a ovlivnil prezidenta Tomislava Nikoliče. Od podpisu bruselských dohod uplatňuje Bělehrad politiku, která opouští kosovské Srby, nehájí jejich práva ani území a dokonce je nutí, aby hlasovali v kosovských místních volbách (Hlas Ruska, 27.7.).
- Přes tisíc vězňů uprchlo po vzpouře z věznice Kojifíja v libyjském Benghází. Ve městě pak probíhaly masové demonstrace proti sérii politických vražd, bezpráví a chaosu. Benghází bylo nástupištěm útoku na vládu Muammara Kaddáfího, podporovaného USA a řadou dalších západních zemí i arabských monarchií. Dnes je opět ohniskem nespokojenosti. Loni tam byl zabit americký velvyslanec a tři důstojníci CIA. Následně po útěku vězňů otřásly Bengházím tři výbuchy, všechny poblíž budov soudů (BBC, DPA, TASR, 27. a 18.7.).
- V ruském Čeljabinsku byly zahájeny společné rusko-čínské manévry „Mírová mise 2013“. Cílem je nácvik efektivního zásahu proti terorismu. Cvičení potrvá do 15. srpna. Účastní se jej přes 1500 vojáků a doprovodná letecká podpora. Jde o dosud největší z těchto manévrů, pořádaných pravidelně již od roku 2003, což podle pozorovatelů potvrzuje sílící součinnost obou armád (RIAN, ruvr.ru, Žen minž-pao, cri, 27. a 28.7.).
- Prezident Vladimír Putin poblahopřál v Sevastopolu vojenským námořníkům ke Dni ruského vojenského námořnictva a Dni loďstva Ukrajiny. Zdůraznil společné slovanské kořeny i aktuální zájmy obou zemí. Podtrhl význam probíhajícího přezbrojování ruského vojenského námořnictva pro zachování strategické parity (Interfax, Interfax-Ukrajina, Hlas Ruska, 28.7.).
- Desetitisíce Němců protestovaly v Berlíně, Hamburku, Mnichově a dalších 35 městech proti americkým špionážním programům, které hrubě porušují lidská práva a svobody. Protesty organizovala cestou internetu skupina „stopwatchingus“. Rozhodně podpořily bývalého spolupracovníka CIA a NSA Edwarda Snowdena, který masivní špehování odhalil. Tvrdě odsoudily Obamův establishment a zároveň zpochybnily tvrzení kancléřky Merkelové a dalších činitelů, že o činnosti amerických špionážních služeb proti německým občanům nevěděli (DPA, Der Spiegel, PAP, 28.7.).
- Svržený egyptský prezident Mursí, obviněný z řady zločinů, zřejmě skončí ve vězení Tora, kde je umístěn i jeho předchůdce Husní Mubarak. V ulicích pokračují krvavé střety se stoupenci Muslimského bratrstva, které si vyžádaly desítky mrtvých (MENA, al-Džazíra, AP, 28.7.).
- Lidová strana Kambodže (CPP), vedená dlouholetým premiérem Hun Senem, dle očekávání vyhrála parlamentní volby a ve 123členném Národním shromáždění bude mít 68 poslanců. Oproti minulým volbám ale ztratila 22 křesel. Opoziční Kambodžská národní strana osvobození (CNRP) Sama Rainsyho posílila a získala 55 mandátů. O hlasy 9,67 milionu voličů se ucházelo 8 politických stran. Vůdce opozice předběžné výsledky zpochybnil (Press Express, cri, TASR, 28.7.).
- Moskva je vážně pohoršena tím, že estonská vláda napomáhá pořádání srazů vysloužilců Waffen SS a EU k tomu blahosklonně mlčí. Poslední z těchto akcí veteránů 20. estonské divize Waffen SS proběhla 27. července. Ruské MZV ji označilo za další „rouhačský pokus glorifikovat esesácké katy“ v zemi, která je členem EU, a žádá adekvátní vysvětlení (ITAR-TASS, Hlas Ruska, 29.7.).
- Volby v turecké části Kypru vyhrála opoziční levicová Republikánská turecká strana – Sjednocená fronta (CTB-BG). Získala 38 % hlasů a v 50členném parlamentu by měla mít 21 poslanců. Dosud vládnoucí konzervativně-nacionalistická Strana národní jednoty (UBP) dostala 27 % a 14 mandátů. Třetí skončila konzervativní Demokratická strana (DP-UG) vedená Serdarem Denktašem, synem zesnulého exprezidenta Raufa Denktaše, když získala 21 % a 12 křesel. Nejmenší parlamentní stranou se 6,2 % a několika mandáty je TDP pravicové sociálnědemokratické orientace. Voleb se z necelých 173 tisíc voličů zúčastnilo 69 %. Severokyperská turecká republika byla vyhlášena v roce 1983 a uznává ji pouze Turecko (ANA-MPA, Hürriyet, TASR, 29.7.).
- „Chci ocenit, Vladimíre Vladimíroviči, a poděkovat Vám, že jste s tak početnou delegací přijel oslavit náš společný svátek, 1025. výročí křtu Kyjevské Rusi, Je to významný den a symbol sjednocování našich národů“, prohlásil ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na setkání s hlavou Ruska Vladimírem Putinem (Interfax-Ukrajina, Deň, RIAN, 29.7.).
- Hlavní syrský exilový opoziční blok odsoudil popravu desítek vládních vojáků povstalci. Svědci vypovídají o tom, že ve vesnici Chán al-Asal, poblíž Aleppa na severu země bandité z Fronty al-Nusrá popravili na 150 syrských vojáků, některé poté, co se vzdali, a o život přišlo i 123 civilistů. Syrská národní koalice (SNC) oznámila, že vytvořila komisi, která okolnosti zvěrstva vyšetří a ti, „kteří byli do zločinu zapleteni, se z něj budou zodpovídat“. Syrské vládní síly obsadily klíčovou čtvrť Homsu, která byla dosud baštou povstalců. Cílem ofenzívy je zajistit bezpečnost na ose Damašek-Středomoří (AP, anna-news, Reuters, TASR, 29.7.).
- Italský premiér Enrico Letta, který je na návštěvě Řecka, velmi kriticky zhodnotil „řešení“ řecké krize ze strany EU. „Evropa bezesporu udělala řadu závažných chyb. Špatné bylo všechno – načasování, zvolené nástroje i způsob provedení. To vše krizi jen zhoršilo,“ prohlásil Letta. Již v minulosti vícekrát vyzval EU, aby se soustředila spíše na růstové faktory a tvorbu pracovních míst, než na škrty. Společně s Antonisem Samarasem prohlásili, že „lidé v zadlužených zemích musí mít jistotu, že po tom všem bude lépe“ (ANSA, Repubblica, Ta Nea, 29.7.).
- Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová se v pondělí sešla se sesazeným egyptským prezidentem Muhammadem Mursím. Byla první zahraniční představitelkou, která s Mursím mluvila od jeho svržení armádou před měsícem. Jednala rovněž se šéfem armády Abdal Fatahem Sísím a prozatímním viceprezidentem Muhammadem Baradejem. Jejím cílem – jak řekla – je vrátit stav do ústavního rámce a co nejrychleji přivést zemi k řádným volbám (MENA, AFP, PAP, ČTK, 30.7.).
- Čína údajně odmítla japonský návrh na rozhovory o řešení sporných teritoriálních otázek. Nabídku předložil během své návštěvy náměstek japonského MZV Akitaka Saiki. Čína a Japonsko považují za součást svého území ostrovy Senkaku (čínsky Tiao-jü) ve Východočínském moři. Vzájemné napětí se vyostřilo poté, co japonská vláda údajně odkoupila ostrovy od soukromého majitele. Neobývané ostrovy jsou bohaté na ložiska ropy a plynu (China Daily, IsraLand, TASR, 30.7.).
- Gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili se chystá do konce roku opustit svůj úřad a věnovat se podnikatelským záležitostem. „Chtěl bych, aby se Gruzie stala vzkvétající zemí, centrem obchodu, mostem mezi Evropou a Asií. Je to můj sen a chci se podílet na jeho uskutečnění,“ prohlásil premiér. Dodal, že aby se to mohlo stát realitou, je třeba očistit Gruzii od korupce, vybudovat důstojné školy, nemocnice a cesty, opravit památky a přitáhnout seriózní investory a turisty. Ivanišvili je premiérem od vítězných voleb v říjnu 2012, kdy jeho „Gruzínský sen“ zbavil vládní moci Saakašviliho stranu (Rosbalt, Trend, 30.7.).
- Volby v Tunisku proběhnou 17. prosince. V televizním vystoupení to oznámil premiér Alí Larajíz po mimořádném zasedání vlády, která řešila bouřlivou situaci v zemi po zabití opozičního levicového předáka, poslance Muhammada Brahmího. Před půl rokem byl podobným způsobem zastřelen jiný levicový politik Šukrí Bilajd. Lidé jsou v ulicích, odbory vyhlásily stávku (Reuters, al-Arabíja, ITAR-TASS, 30.7.).
- Památník Josifa Vissarionoviče Stalina, který byl z centra Gori odstraněn v létě 2010 na příkaz prozápadního prezidenta Michaila Saakašviliho, bude znovu navrácen na původní místo. Podle mluvčí gruzínského ministerstva kultury tak bude učiněno do výročí jeho narozenin, tedy do 21. prosince Rozhodnutí má podle řady zdrojů většinovou podporu populace (Rosbalt, Novosti-Gruzija, Gruzija Online, 30.7.).
- Novým prezidentem Pákistánu byl zvolen kandidát vládnoucí Pákistánské muslimské ligy – N (PML-N) Mamnún Husajn. Rozhodlo o tom 1.123 poslanců obou komor parlamentu a 4 provinčních zastupitelstev. Opozice volbu bojkotovala. 73letý Husajn, který ve funkci nahradí Asifa Alího Zardárího, je znám jako blízký spojenec premiéra Naváze Šarífa (APP, Sin-chua, 30.7.).
- Zatímco v pondělí se představitelé Izraele a Palestiny setkali na pracovní večeři, kterou pro ně pořádal v sídle amerického MZV ministr John Kerry, dnes se vyjednávači obou stran sešli k přímým rozhovorům bez amerických zprostředkovatelů. Jednání ve Washingtonu vedou za izraelskou stranu ministryně spravedlnosti Cipi Livniová, za palestinskou hlavní vyjednávač Sáib Irikát. Před začátkem obnoveného mírového dialogu Livniová prohlásila, že „bude prosazovat dohodu, navzdory odporu zastánců tvrdé linie v izraelské vládě i mimo ni“ (AP, DPA, IsraLand, TASR, 30.7.).
- Čtyři pětiny dospělých Američanů čelí alespoň po část svého života nezaměstnanosti, chudobě či lavírování na jejím pokraji či závislosti na sociálních dávkách, zjistil průzkum právě zveřejněný agenturou AP. Komentáře to hodnotí jako zřetelný projev toho, že „americký sen“ je ve vážné krizi. Počet Američanů, žijících pod oficiální hranicí chudoby, už dosáhl 46,2 milionu (15 % populace). Tak pesimisticky, jako dnes, hodnotili i Američané bílé pleti své perspektivy naposledy v roce 1980 (AP, Fondsk.ru, Ukrinform, Blisty, 30.7.).
- Izraelští a palestinští vyjednávači se na jednáních ve Washingtonu dohodli, že do 9 měsíců uzavřou mírovou smlouvu. Na společné tiskové konferenci to oznámili všichni tři účastníci rozhovorů – hlavní palestinský vyjednávač Sáib Irikát, izraelská ministryně Cipi Livniová a šéf americké diplomacie John Kerry. „Nechceme vést spor o minulosti, ale hledat řešení a přijmout rozhodnutí pro budoucnost,“ řekla Livniová. Se svým palestinským kolegou se sejde do dvou týdnů a začnou ladit detaily dohody. Palestinské hnutí Hamás vnímá probíhající rozhovory jako zradu palestinských zájmů. Sámí abú Zuhrí, mluvčí Hamásu v pásmu Gazy, uvedl, že rozhodnutí prezidenta Abbáse je „nepřijatelné a jednostranné“. Konstatoval, že tyto „absurdní rozhovory slouží jen zájmům okupace“ (Reuters, DPA, Israel7, TASR, ČTK, 30. a 31.7.).
- Zahraniční banky omezily příliv investic do svých východoevropských poboček od poloviny roku 2011 o ekvivalent 5,5 % HDP regionu. Uvádí to studie Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), zveřejněná v úterý: „Předpověď, že druhá vlna poklesu financování, která začala v polovině roku 2011, postupně odeznívá, se ukázala nesprávná.“ V posledních kvartálech navíc roste i tempo zmíněného poklesu. Západní banky, provozující v zemích střední a východní Evropy své filiálky, si často právě na jejich úkor vylepšují vlastní zhoršené bilance. Ekonomiky těchto zemí to může nemálo poškodit (SITA, HNonline.sk, IAR, 31.7.).
- V Zimbabwe začaly prezidentské, parlamentní a komunální volby. Hlasovat může ve více než 9.600 volebních místnostech přibližně 6,4 milionu voličů. O post hlavy státu se uchází 5 kandidátů, ale favorité jsou dva – prezident a šéf strany ZANU-PF Robert Mugabe, a premiér, lídr Hnutí za demokratickou změnu, Morgan Tswangirai. Mugabe, hrdina boje za nezávislost, vládne zemi už 33 let. Pokračuje dále v politice odporu vůči bývalým koloniálním mocnostem, pro tuto nezávislou politiku čelí řadě tlaků a intrik, dělá však také chyby. Řada zdrojů mu přesto předvídá vítězství (Reuters, DPA, PANA, 31.7.).
- Britská centrální banka Bank of England se aktivně podílela na zcizení zlata, které nacisté v roce 1939 uloupili v Československu. Vyplývá to z dosud nepublikovaných dokumentů o činnosti banky během 2. světové války, které sama banka zveřejnila na svých webových stránkách. Zlato mělo tehdy hodnotu 5,6 milionu liber, v přepočtu na dnešní měnu téměř 22 miliard korun. „Úspory nešťastného a porobeného lidu jsme vydali německému agresorovi. Je to vlastně druhý Mnichov,“ kritizoval tehdy skandální událost Winston Churchill. Prostředky, převedené takto „třetí říši“, nacisté použili i na výrobu zbraní, nasazených proti samotné Británii. Část uloupeného zlata, uvedl v České televizi její spolupracovník Ivan Kytka, putovala v roce 1939 do Spojených států. Zisk utržila Německá říšská banka, také Bank of England však inkasovala provizi. Po válce tak Československu byla vrácena jen část státního pokladu. Byl navíc využit i k úhradě nákladů pobytu a bojové činnosti čs. letců a vojáků, nasazujících života na obranu Británie. Zbytek byl po roce 1989 vyměněn za dluhopisy (ČTK, ct24, iDNES, BBC 31.7.).
- Před sedmi lety – 31.července 2006 – předal nemocný Fidel Castro své pravomoci bratru Raúlovi. Od té doby se na veřejnosti objevuje jen zřídka. Naposled se s ním před několika dny při oslavách 60. výročí útoku na kasárna Moncada setkal uruguayský prezident José Mujica. Médiím sdělil, že legendární vůdce je sice pohublý, ale stále bystré mysli. Raúl Castro nyní často hovoří o postupném předávání moci nové generaci. Všeobecně se má za to, že by se jeho nástupcem mohl stát 53letý první viceprezident Miguel Diáz-Canel Bermúdez ( Prensa Latina, rozhlas.cz, 31.7.).
- V Moldávii byla podle nového zákona udělena první pokuta za užití textu v ruském jazyce na bannerech při veřejné akci. V rozhodnutí se říká, že „organizátoři opoziční manifestace proti návštěvě rumunského prezidenta Traiana Basesca dne 17.července použili reklamní plakáty v počtu 2 kusů s textem informativního charakteru v ruském jazyce, což je považováno za porušení článku 364 správního kodexu Republiky Moldova“. Vedoucímu místní buňky Ligy ruské mládeže Viktoru Kalašnikovovi byla proto uložena pokuta ve výši 400 lei. Lídr občanské iniciativy „Vlast – Eurasijský svaz“ Igor Tuljancev prohlásil, že podobné činy orgánů současné moci dokládají, že v Moldávii probíhá soustředěné úsilí vytěsnit ruský jazyk ze všech sfér společenského, kulturního a politického života země (Novosti-Moldova, kp.md, Pravda Ukrainy, 31.7.).
- Demonstrace Muslimského bratrstva ohrožují bezpečnost Egypta, prohlásila nová vláda vytvořená po svržení prezidenta Mursího, a nařídila policii, aby protesty ukončila. Bratrstvo uvádí, že Mursí byl zvolen v demokratických volbách, odstraněn pučem a iniciátoři převratu musí před soud. Situace se dále dramatizuje ( MENA, Reuters, ČTK, 31.7.).
2013-08-01 00:00:00