• Do legislativního plánu ruské Státní dumy byl zařazen návrh zákona, který by trestal až 5 lety vězení popírání a znevažování bojových úspěchů Rudé armády za 2. světové války a snahy o rehabilitaci nacismu. Stejnou sankcí budou postiženy i osoby zpochybňující válečné úsilí ostatních armád protihitlerovské koalice a rozhodnutí Norimberského tribunálu (RIAN, Izvestija, Lidovky.cz, 24.6.).
  • Japonský premiér Šinzó Abe u příležitosti 68. výročí ukončení bitvy o Okinawu, která si v roce 1945 vyžádala přes 240 tisíc obětí, slíbil snížení počtu amerických vojenských základen v prefektuře. Okinawský prefekt Hirokazu Nakajima naléhavě vyzval vlády obou zemí, aby z prefektury odstěhovaly americkou leteckou základnu Futenma a „výrazně přehodnotily“ vzájemnou dohodu o postavení ozbrojených sil USA rozmístěných v Japonsku, která zaručuje „zvláštní režim“ pobytu amerických vojáků v zemi (Japan Times, AP, 24.6.).
  • Nedělní parlamentní volby v Albánii by mohly vynést k moci opoziční socialisty. ÚVK po sečtení čtvrtiny hlasů oznámila, že opozice vede ve většině regionů včetně hlavního města Tirany. Socialistická strana Albánie (PPS) vedená bývalým starostou metropole Edi Ramou očekává, že by mohla získat 84 ze 140 křesel. „Dnešek je počátkem obrody. Vítězství může být ještě větší, než se nám včera zdálo. Čeká nás velký úkol obnovit Albánii“, řekl Rama. Pravicová koalice premiéra Saliho Berishi se ale nevzdává a říká, že jejich výsledky začínají stoupat a věří ve vítězství (Radio Tirana, DPA, BalkanWeb, 24.6.).
  • Ruský prezident Vladimír Putin se v rámci summitu zemí vyvážejících plyn, který proběhne 1. a 2. července v Moskvě, setká mj. s prezidenty Venezuely, Iránu a Bolívie a s premiérem Libye (RIAN, Hlas Ruska, 24.6.).
  • Brazílií zmítají protesty proti sociálním nerovnostem, vysokým cenám, korupci a za lepší veřejné služby. Protesty trvají už dva týdny a vláda Rousseffové začíná ustupovat. Prezidentka oznámila, že vyčlení 23 miliard dolarů na zlepšení veřejné dopravy, sníží daňovou zátěž na paliva a vypíše referendum o politické reformě v zemi. Podle průzkumů veřejného mínění 77 % Brazilců protesty podporuje, protože jim vadí vysoké životní náklady, špatná kvalita veřejné dopravy a korupce na vládní úrovni (EFE, Epoca, AFP, TASR, 24.6.).
  • Moskva se brzy zaměří na přilákání Moldávie k eurasijské integraci. „Dnes je hlavní pozornost zaměřena na Ukrajinu, ale v poli pozornosti je i Moldávie. Je pravděpodobné, že se v blízké budoucnosti tohoto úkolu ujme prezidentův poradce pro otázky regionální ekonomické integrace Sergej Glazjev“, napsal Kommersant. Příští měsíc v Kišiněvě proběhne velká prezentace Eurasijské ekonomické komise zaštiťovaná velvyslanectvími Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Ukrajina je dnes v procesu přibližování se k tomuto uskupení dále než Moldávie (Rosbalt, Kommersant.md, 24.6.).
  • Moskva plní své závazky vůči Sýrii v plném rozsahu, uvedl náměstek MZV Michail Bogdanov. „Jsme odpovědný partner a uzavřené smlouvy plníme. Jde o dříve dohodnuté kontrakty a týkají se posílení protivzdušné obrany země. Systémy nikoho neohrožují, ale chrání území suverénního státu před vnějším ohrožením,“ řekl diplomat (ITAR-TASS, Hlas Ruska, 25.6.).
  • Polští nacionalisté, aktivisté hnutí Národní obrození Polska a fotbaloví „ultras“ Slasku Wroclav přerušili přednášku prof. Zygmunta Baumana na Wroclawské univerzitě. „Jednou srpem, jednou kladivem, po té rudé holotě“ a „Norimberg na komunisty“, skandovali příslušníci ultrapravice. Speciální jednotka zadržela nejagresivnější jedince. „Problém nacionalismu, xenofobie a rasismu narůstá ve Wroclawi už dlouho. Tolerance k těmto jevům není na místě. Nemá to nic společného s patriotismem. Je třeba se tomu rázně postavit. Ale na druhé straně „nepropadejme hysterii, že Polsko zachvacuje fašismus. Tak to není“, řekl polský ministr vnitra Bartolomiej Sienkiewicz (Dziennik, TVN24, Radio Zet, 25.6.).
  • Ve věku 93 let zemřel italský expremiér, šéf mnoha resortů, doživotní senátor a bývalý předseda Evropského parlamentu Emilio Colombo. Po nedávné smrti Giulia Andreottiho byl posledním žijícím z 556 poslanců parlamentu, kteří stáli v roce 1947 u zrodu současné Italské republiky a schvalovali novou ústavu. Jak je v Itálii běžné, i on byl zapleten do korupčních skandálů, obchodu s drogami a do prostitučních kauz (ANSA, RAI, TASR, 25.6.).
  • Další průzkum potvrdil oslabování pozice Tuskovy vládní Občanské platformy (PO) a postupný růst preferencí Kaczynského PiS a Millerova SLD. Podle průzkumu Homo Homini by PiS získal 31 % hlasů, PO – 26 %, SLD – 15 % a PSL i hnutí Palikota by získaly shodně 6 %. Do Sejmu by nevstoupily Nová pravice – 3 %, Solidární Polsko – 2 %, Národní hnutí ani PJN (Polsko především) – 1 % (IAR, rp.pl. 25.6.).
  • V průzkumu běloruského statistického úřadu Belstat vyjádřilo spokojenost se svými životními podmínkami 90,5 % mužů a 95,5 % žen ve věku do 25 let. Zhruba stejný podíl hodnotí kladně svůj rodinný život, možnosti vzdělání, zdravotní péči a úroveň bydlení. 79,7 %, resp. 81,4 % z nich vyjádřilo spokojenost se svými pracovními podmínkami 67,1 %, resp. 64,4% se svými příjmy (Belta, PAP, 25.6.).
  • Mimořádné zasedání politbyra ÚV KS Číny se zabývalo otázkami formalismu, byrokracie a marnotratnosti a přijalo v tomto směru řadu nápravných opatření (Žen minž-pao, cri, 25.6.).
  • Moskva pojmenuje jednu z ulic po zesnulém venezuelském prezidentovi Hugo Chávezovi. Město tím hodlá ocenit jeho přínos k rozvoji venezuelsko-ruských vztahů, nezávislou politiku, aktivní boj s chudobou ve vlastní i dalších zemích (RIAN, Echo Moskvy, 25.6.).
  • Země EU dosáhly předběžné dohody o zahájení přístupových jednání se Srbskem. Měla by začít nejpozději v lednu. Srbsko od integrace očekává především příliv investic a finanční stabilizaci. Jednou z hlavních podmínek dalšího sbližování s EU je však pro Brusel plnění dohody z 19. dubna, upravující vztahy Srbska s Kosovem (Reuters, Hlas Ruska, SITA, 25.6.).
  • V situaci, kdy v Evropě za pokračující ekonomické krize klesá poptávka po energetických surovinách, Rusko rozšiřuje jejich export do jiných teritorií. Společnost Rosněft uzavřela dlouhodobou smlouvu s čínskou ropnou společností China National Petroleum Corporation, která po následujících 25 let předpokládá dodávky až 600 tisíc barelů ruské denně. Odhadovaná hodnota kontraktu činí 270 miliard dolarů (Interfax, Sin-chua, 25.6.).
  • Čína i Rusko rozhodně odmítly tlak USA na vydání Edwarda Snowdena.  Deník Žen minž-pao v této souvislosti tlumočil znepokojení postupem americké špionáže, špehující i elektronických sítích mnoha zemí, včetně Hongkongu a Číny a z toho, že namísto omluvy a nápravy se Washington ještě pokouší poškozené státy mentorovat. Spojené státy se změnily z „modelu lidských práv“ na nepřípustného slídila v osobním soukromí, manipulátora centralizované moci a šíleného vetřelce do sítí jiných zemí. Snowden jen Washingtonu strhl masku, jíž si připisuje ctnost“, napsal list. Prezident Vladimír Putin k případu uvedl, že Snowden je tranzitní cestující, může letět, kam chce, Rusko se ho vydat nechystá, protože nemá odpovídající dohodu s USA, a vše ostatní je „nesmyslné fantazírování“. Rusko nemá s případem nic společného, řekl Putin (Žen minž-pao, ITAR-TASS, Inopressa, ČTK, 25.6.).
  • Albánská ÚVK po sečtení téměř všech hlasů oznámila, že nedělní parlamentní volby vyhrála Socialistická strana Albánie (PPS) bývalého starosty Tirany Ediho Ramy ziskem 57,7 % hlasů a 84 mandátů ze 140. Vládní koalice v čele s Demokratickou stranou (PD) premiéra Saliho Berishi získala 39,4 % hlasů. Voleb se zúčastnilo 53,4 % oprávněných voličů. (Balkan Web, Makfax, SITA, 26.6.)
  • Do programu UNESCO „Paměť světa“ byla zapsána díla Karla Marxe „Komunistický manifest“ a 1. díl „Kapitálu“. Podle UNESCO mělo dílo velkého německého myslitele mimořádný historický význam a vedlo k rozvoji sociálních hnutí ve světě. O zapsání díla Karla Marxe na seznam světového dědictví se zasloužilo Německo a Holandsko. Celkově na listině dokumentů figuruje 299 položek (server polské levice, 26.6.).
  • V úterý 25. června oznámil emír Hamad ibn Chalífa as-Sání (61), že odstupuje a moc předává do rukou svého syna, korunního prince Tamíma ibn Hamada as-Sáního (33). Novým katarským premiérem byl jmenován dosavadní ministr vnitra Abdullách ibn Násir as-Sání. Malá, dvoumilionová monarchie je největším světovým exportérem zkapalněného zemního plynu, globálním investorem, masivně však podporuje i různá hnutí a teroristická seskupení proti sekulárním režimům (Al-Džazíra, AP, IsraLand, RIAN, 26.6.).
  • Zasedání ministrů obrany zemí Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS) v kyrgyzském Biškeku rozhodlo posílit spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Současně probíhající porada šéfů pohraničních resortů v ruském Jekatěrinburgu řešila zvýšení součinnosti v boji proti terorismu, separatismu, extrémismu, obchodu s drogami a organizovanému zločinu. Členskými zeměmi ŠOS jsou Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán (ITAR-TASS, Centrasia.ru, 26.6.).
  • V Turecku i nadále pokračují masové protivládní demonstrace, které začaly koncem května. V Istanbulu přijala policie „extrémní bezpečnostní opatření“, kolem demonstrantů vytvořila mohutný kordon, zablokovala přístupové silnice a uzavřela u náměstí Taksim  vstupy do metra, silou však tentokrát nezasáhla. V Ankaře však proti protestujícím nasadila slzný plyn a vodní děla. Demonstrace probíhají i v mnoha dalších městech (Hürriyet, AP, TASR, 26.6.).
  • Rusko buduje na území Běloruska svoji první leteckou základnu. Jak oznámil velitel ruských vzdušných sil generál Viktor Bondarev, bude umístěna v Lidě, nedaleko hranic Polska a Litvy, a bude chránit vzdušný prostor Běloruska. Základna, ještě provoz bude zahájen ještě letos, se zřizuje na základě mezivládní dohody o posílení obrany svazového státu (ITAR-TASS, tut.by, PAP, 26.6.).
  • Podle aktuálního průzkumu VCIOM by volby do Státní dumy, pokud by proběhly v polovině června, vyhrála strana Jednotné Rusko ziskem 45,9 %, následovaná KPRF – 10,3 %, Liberálními demokraty – 8 % a stranou Spravedlivé Rusko – 3,7 %. Nejvyšší důvěru mezi politiky požívá prezident V. Putin (věří mu 50 %, nevěří 10 % Rusů). Následují premiér D. Medveděv – 15 % (7%), G.- Zjuganov – 8 % (8%), V. Žirinovskij – 7 % (18%), S. Šojgu – 7 % (0%) a M. Prochorov – 1 % (3%). Průzkum proběhl na vzorku 1600 voličů (vciom.ru, 26.6.).
  • Po Státní dumě schválila zákon o zákazu propagace homosexuality před nezletilými i horní komora parlamentu a nyní zbývá jen podpis prezidenta. Ten během návštěvy Finska poznamenal, že „zákon není o sankcionování homosexuálů, ale o ochraně dětí a jejich právu na normální rozvoj“. Za porušení zákona hrozí pokuta jednotlivci až 100 tisíc rublů (2500 eur) a organizaci až milion rublů (25 000 eur). Zákon se vztahuje i na cizince, kterým hrozí deportace. Trestné je i tvrzení, že homosexuální svazek je rovnocenný s heterosexuálním. V platnost vstupuje i norma zakazující adopce ruských dětí homosexuálními páry ze zemí, kde jsou povoleny sňatky osob stejného pohlaví, jako např. Francie, Belgie, Norsko, Švédsko, Španělsko či Kanada (RIAN, Pěrvyj kanal, YLE, SITA, 26.6.).
  • V reakci na prohlášení saúdskoarabského ministra zahraničí prince Saúda al-Fajsala, že jeho země zvýší pomoc povstalcům a že v Sýrii uplatňuje armáda politiku genocidy, syrský ministr informací Umrán al-Zuhbí řekl, že právě Saúdská Arábie nese velký díl viny za občanskou válku v Sýrii. „Vraždění v Sýrii v mnohém zavinily saúdskoarabské zbraně, peníze a teroristé napojení na Saúdskou Arábii. Tato země prostě má krev Syřanů na svých rukou“, řekl Zuhbí (SANA, Al-Ichbáríja, BBC, 26.6.).
  • Mongolské prezidentské volby podle očekávání vyhrál současný prezident Cachjagín Elbendordž (50) z Demokratické strany. Podle předběžných výsledků získal v 1. kole více než 50 % hlasů a porazil kandidátku Mongolské lidové revoluční strany, ministryni zdravotnictví Natsag Udvalovou a kandidáta Lidové strany, bývalého známého zápasníka Badmaanjambugína Bat-Erdena. Země dosahovalo pod Elbendordžovým vedením v posledních letech více než 10 % tempa ekonomického růstu. Spor v kampani byl veden o prostor, který je poskytován zahraničním investorům v oblasti těžby nerostného bohatství. Elbendoráž je považován za ekonomického liberála (Sin-chua, Centrasia.ru, Reuters, 27.6.).
  • Parlamentní shromáždění Rady Evropy vyzvalo dokumentem „Boj proti diskriminaci sexuálních menšin“ zákonodárce, představitele výkonné moci a celou politickou sféru k účasti na akcích těchto menšin a aktivní podpoře jejich práv. Dokument zmiňuje nejen gaye a lesbičky, ale i bisexuály a transsexuály. Moldavský tisk připomíná, že když se 19. května v Kišiněvě shromáždilo pár desítek homosexuálů, chránily je mohutné  kordony policie, podpořit je však přišli jen stálý představitel EU v Moldávii Dirk Šubelj, eurokomisař Štefan Fülle a zástupci velvyslanectví USA (Omega.md, 27.6.).
  • Čína kategoricky hájí mír a stabilitu na Korejském poloostrově a podporuje řešení všech sporů cestou dialogu a konzultací, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při setkání s prezidentkou Jižní Koreje Pak Kun-hje v průběhu její oficiální návštěvy Pekingu. Zdůraznil, že Čína se staví proti pokusu jakékoliv strany narušit mír v oblasti a důsledně podporuje úsilí o bezjaderný status Korejského poloostrova. Pak Kun-hje tento postoj ČLR vysoce ocenila. Cílem návštěvy je přispět i k dalšímu rozvoji  obchodní a ekonomické spolupráce (Sin-chua, Žen minž-pao, 27.6.).
  • Kolumbijský ministr obrany Juan Carlos Pinzon a zástupce gen. tajemníka NATO Alexandr Wersbow podepsali v úterý v Bruselu dohodu o výměně informací a dalším prohlubování vzájemné spolupráce. Kolumbie je první zemí Latinské Ameriky, která s NATO podobnou dohodu uzavřela. Wersbow zdůraznil, že NATO uznává Kolumbii jako partnerskou zemi (Reuters, BBC, cri, 27.6.).
  • Portugalsko ochromila generální stávka proti asociální politice pravicové vlády, která plní podmínky nadiktované EU a MMF. Zastavilo se metro, autobusy, tramvaje i příměstská vlaková doprava. Nejezdí meziměstské vlaky, lodě nevyplouvají z mořských ani říčních přístavů. Zrušena byla většina leteckých spojů. Uzavřeny jsou pošty, soudy a úřady. Nemocnice pracují v omezeném režimu. Nesvážejí se odpadky. „Je to výraz rozhodného odporu proti politice, která trestá pracující lid. Přinutíme vládu, aby respektovala jeho vůli“, řekl předák CGTP Carlos Arménio. „Musíte se naučit respektovat vlastní občany“, vzkázal vládě Carlos Silva, šéf další odborové centrály UGT (Público, RTP, PAP, ČTK, 27.6.).
  • V Brazílii pokračují ostré sociální protesty. Brazilský Senát v reakci na vlnu protivládních vystoupení schválil zákon, který zpřísňuje tresty za korupci a ruší možnost zrušit trest, udělit amnestii či propustit obviněné z korupce na kauci. Kongres schválil návrh zákona, podle nějž 75 % zisku z nových nalezišť ropy půjde na zlepšení školství a 25 % do zdravotnictví. Prezidentka Rousseffová oznámila velké investice do veřejné dopravy a spuštění 5 vládních projektů, které by měly zlepšit rozpočtovou odpovědnost a kontrolu inflace, zdravotní péči, školství, veřejnou dopravu a provést politické reformy (Pensa Latina, AP, PressExpress, TASR, 27.6.).
  • Parlamentní shromáždění Rady Evropy vyzvalo ve čtvrtek Rusko a Ukrajinu k větší toleranci vůči homosexuálům a vyjádřilo politování nad novým zákonem ruské Státní dumy. Prezident Vladimír Putin reagoval výzvou politikům EU, aby se „raději zabývali problémy, které zmítají Evropou a přivádějí lidi do zoufalství“ (DPA, AP, rg.ru, 27.6.).
  • Venezuelský prezident Nicolas Maduro oznámil, že jeho země je ochotna přijmout bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena a poskytnout mu politický azyl a humanitární ochranu (AVN, RIAN, Fondsk.ru, cri, 28.6.).
  • „Stalin se vrátil. Dívá se na Rusko skoro v každém městě a větší vesnici. Odhalují se mu nové sochy a busty, ve stáncích v budově Státní dumy si můžete koupit jeho sošku za 6 až 30 tisíc rublů. A také plakáty, knihy, filmy, odznaky, ´ikonky´. Během dvou měsíců mezi 60. výročím jeho smrti 5. března a Dnem vítězství 9. května se Stalin triumfálně vrátil do života Rusů“, píše v redakčním článku italský deník La Stampa.  Všímá si i toho, že v uralském Čeljabinsku jezdí autobusy se Stalinovým portrétem, ve Volgogradě pokračuje kampaň za navrácení názvu Stalingrad, telekanál NTV uvedl šestdidílný seriál „Stalin s námi“, který „vykresluje bývalého vůdce v těch nejlepších barvách: zanícený čtenář, bystrý intelektuál, velký stratég a moudrý hospodář, který vyvedl Rusko z bídy a zaostalosti až k atomové bombě“. Italský deník rekapituluje i průzkumy veřejného mínění, signalizující narůstající respekt k výsledkům země pod Stalinovým vedením a vyjadřuje předpoklad, že jde o součást „projektu Putinových ideologů, jak posílit národní hrdost a vlastenectví“ (Inopressa, 28.6.).
  • Velkou pozornost odborné veřejnosti přitahuje 11. Mezinárodní letecký salon MAKS 2013. Bude na něm poprvé představena nová verze Suchoj Superjet 100, nejnovější verze protiletadlových raketových systémů a další špičkové ruské zbraně. „Naše sériové vzory zbraní jsou jedny z nejlepších na světě. Některé z nich ukážeme na letošní výstavě MAKS“, řekl v Petrohradě Vladimír Putin. Ruská média současně informovala, že je vyvíjen nový tank, který „svými integrálními bojovými schopnostmi a parametry překonává nejen všechny existující modely, ale i ty, na jejichž vývoji se jinde ve světě teprve pracuje“ (Russia Today, Interfax, 28.6.).
  • Americký vojenský odvolací soud zrušil rozsudek vynesený nad seržantem, který spolu s dalšími vojáky úkladně zabil iráckého civilistu, otce 11 dětí. V roce 2006 ve městě Hamádíja podle obžaloby muže svrhli do jámy a zastřelili, poté za ním hodili kalašnikov a lopatu, aby navodili dojem, že obět zneškodnili, když zakopával minu ( AP, CNN, SITA, 28. a 29.6.).
  • Americké MZV oznámilo, že vede „každodenní dialog“ s Ruskem o vydání bývalého konzultanta amerických výzvědných služeb Edwarda Snowdena, který je v USA stíhán pro špionáž. S Ruskem aktivně konzultuje i Ekvádor, podmiňující udělení azylu tím, že bývalý zaměstnanec CIA vstoupí na ekvádorské území nebo do prostor diplomatické mise. USA však Snowdenovi zrušily platnost cestovního pasu. Předseda zahraničního výboru Dumy Alexej Puškov označil případ za tragický: „Idealista Snowden byl zjevně přesvědčen, že doloží pravdu o hanebné praxi amerických tajných služeb a demokracie zvítězí. Realita v USA je však jiná, než v příbězích z holywoodských filmů“ ( RIAN, TASR, 29.6.).
  • KLDR obvinila Jižní Koreu, že opět rozdmychává napětí na Korejském poloostrově. Varovala svého souseda před chystaným vypuštěním balónů s 200 tisíci provokačních letáků, obvinila ho z přerušení meziministerských jednání, která měla proběhnout v polovině června a ostře kritizovala plány Soulu rozmístit v zemi americké strategické bombardéry B-52, schopné nést jaderné zbraně. „Všechno naznačuje, že současná vláda Jižní Koreje v součinnosti s USA opět eskaluje provokace vůči KLDR“, uvádí prohlášení vlády KLDR ( KCNA, RIAN, Fondsk.ru, 29.6.).
  • Strana Jednotné národní hnutí prezidenta Michaila Saakašviliho vybere 30. června v primárních volbách svého kandidáta pro říjnové prezidentské volby. Kandidátem vládnoucí strany Gruzínský sen je ministr školství Georgij Margvelašvili. Prozápadní a protiruská Saakašviliho strana ztrácí podporu Gruzínců a čelí řadě korupčních obvinění. Dosluhující prezident Saakašvili dnes vyzval premiéra Ivanišviliho k dialogu v zájmu vyvedení země z ekonomické krize. Komentáře místního tisku poznamenávají, že starost o důsledky krize tak projevuje její viník (Gruzija Online, Rustavi2, Imedi, Rosbalt, 29. a 30.6.).
  • Brazilské prezidentce Dilmě Rousseffové dramaticky klesá podpora veřejnosti. Zatímco v březnu jí podle zveřejňovaných průzkumů důvěřovalo 65 % Brazilců, v červnu to bylo pouze 30 %. Z obav z nepříznivých reakcí se prezidentka rozhodla nezúčastnit se nedělního finálového zápasu Poháru konfederace na stadiónu Maracaná. Vyhlásila řadu opatření k nápravě situace, zejména v sociální oblasti a v boji proti korupci, a navrhla celonárodní referendum o politických reformách. Komentáře ji hodnotí jako deklarativně levicovou, avšak podléhající diktátu MMF a SB (Globo, Radiobras, ČTK, 30.6.).
  • Evropou otřásá skandál z odhalení, že americké tajné služby cíleně sledovaly představitele a diplomaty EU. Podle Snowdenových dokumentů NSA a FBI odposlouchávala kanceláře EU ve Washingtonu, v prostorách OSN v New Yorku i centrálu v Bruselu. „Jménem EP žádám vyčerpávající objasnění a urychlené podání informací od amerických úřadů“, prohlásil předseda EP Martin Schulz. Lucemburský MZV Jean Asselborn dodal: „Je-li to celé pravdivé, je to nechutné a neomluvitelné. USA by měly spíš sledovat vlastní tajné služby, než své spojence.“ Podle týdeníku Spiegel sleduje rozvědka USA v Německu desítky milionů telefonických hovorů denně, což je srovnatelné s amerických špiclováním vůči Iráku, Číně či Saúdské Arábii. Přes internetový uzel ve Frankfurtu n. M. sledují i komunikaci ve východní Evropě (Spiegel, BBC, IAR, ct24, TASR, 30.6.).
  • Podle průzkumu Centra Razumkova a Nadace Demokratická iniciativa se 42 % Ukrajinců přiklání k integraci s EU, zatímco 31 % upřednostňuje Celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. EU dává přednost západ země a voliči stran Svoboda, Udar a Baťkivščina. Pro celní unii se vyslovují lidé na východě a voliči KPU a Strany regionů (UNIAN, Deň, 30.6.).

2013-07-01 00:00:00