- Počet Američanů schvalujících politiku Baracka Obamy se snížil na rekordně nízkou úroveň – 37 procent. Jako špatnou ji hodnotí 57 % respondentů. Klesající trend je dlouhodobější, ale ještě v říjnu Obamovu politiku kladně hodnotilo 42 % a záporně 48 % Američanů (CBS News, Wall Street Journal, NBC News, 22.11.).
- Saúdská Arábie urychleně realizuje svůj jaderný program a jadernou zbraň hodlá získat u Pákistánu. Uvedl to senátor Edward Makkey v dopise B. Obamovi, ve kterém ho žádá, aby USA přerušily jednání s Rijádem o uzavření dvoustranné dohody o spolupráci v jaderné oblasti (Reuters, Hlas Ruska, 22.11.).
- Rozhodnutí ukrajinské vlády nepodepsat asociační smlouvu s EU je motivováno výlučně ekonomickými důvody, prohlásil ve Verchovnoj radě premiér Mykola Azarov. Dodal, že čtvrteční krok vlády souvisí se snahami o obnovení aktivního dialogu s Ruskem a nemění celkovou strategii Ukrajiny. Azarov před poslanci přiznal, že rozhodnutí o pozastavení přístupových prací k EU bylo „těžké, ale v dané situaci jediné správné“. Rozvíjet „ekonomické vztahy s Ruskem a Celní unií je životně důležité“, prohlásil Azarov (UNIAN, Segodňa, Interfax-Ukrajina, 22.11.).
- Novým předsedou izraelské Strany práce se stal Isaak Herzog, který ve funkci vystřídá Šeli Jachimovičovou. V předčasných volbách počátkem roku skončila Strana práce až třetí a ve 120členném Knesetu má jen 15 mandátů. Isaak Herzog je poslancem řadu let, vyhledávaným právníkem a synem bývalého prezidenta Chaima Herzoga (IsraLand, Haaretz, 22.11.).
- Skutečnost, že se Kyjev zřekl dohody s EU, je dobrou zprávou především pro zástupce ukrajinského průmyslu, kteří měli rostoucí obavy, že sblížení s EU povede k ekonomickému krachu. Ukrajinský politolog Rostislav Isčenko k rozhodnutí poznamenal: „Bylo zastaveno postupné sesouvání do ekonomické propasti. Podpis dohody by znamenal, že Ukrajina zbankrotuje někdy v březnu či dubnu. Nespokojenci protestují, ale není jich mnoho. Média dělají, co mohou, ale velký úspěch nezaznamenala“ (Elvisti, Hlas Ruska, 22.11.).
- Prezident Nicolas Maduro vydal na základě zmocnění parlamentem dekret o kontrole nákladů, cen a zisků a organizaci zahraničního obchodu země. Jak řekl, úkolem prvního dekretu je chránit obyvatelstvo před obchodními řetězci, které začaly prosazovat lichvářské ceny a snaží se vyvolat chaos a nedůvěru. Opatření mají zajistit spravedlivé ceny a zisky. Druhý dekret, týkající se zahraničního obchodu, má umožnit regulaci dovozů, podpořit vývoz a zajistit kontrolu nakládání s devizovými prostředky. Oba dekrety mají zajistit, aby „parazitní buržoazie nekradla ze státního a nezneužívala devizy, které patří lidu“ (Prensa Latina, 23.11.).
- V argentinském Rosáriu proběhlo VIII. Setkání solidarity s Kubou (MASCUBA). Za hostitelskou zemi se ho zúčastnila řada politických, odborových a společenských organizací a významné osobnosti v čele s ministrem obrany Augustínem Rossim. Mezi hosty byl i René Gonzáles, jediný z členů „miamské pětky“, propuštěný po letech věznění v USA. Přijaté prohlášení zdůrazňuje, že bez kubánské revoluce by nebylo ani současného integračního procesu v Latinské Americe (Clarín, La Natión, 23.11.).
- Velkým překvapením skončilo sobotní 2. kolo krajských voleb v Banskobystrickém kraji. Nominanta vládní strany Smer Vladimíra Maňku porazil kandidát krajní pravice Marián Kotleba ziskem 55,53 % hlasů a stane se příštím županem. V Bratislavském kraji porazil kandidátku Smeru, europoslankyni Moniku Beňovou-Flašikovou, lídr opoziční SDKÚ Pavol Frešo. Podle politologa Jána Baránka šlo v Banskobystrickém kraji o volbu diktovanou hněvem a nespokojeností. „Problémy se neřeší. Je to porážka Smeru a projev vzdoru vůči situaci,“ řekl Baránek. „Oslavy 70. výročí SNP bude mít v příštím roce na starosti politik, jehož první pokus o politickou stranu skončil před lety soudním zákazem, protože její program se otevřeně inspiroval politickým systémem režimu, proti kterému povstání v Banské Bystrici v r 1944 vypuklo,“ napsala Pravda (SITA, Právo, 24.11.).
- Ženevská jednání šesti mocností (stálí členové RB OSN + Německo) a Iránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení íránského jaderného programu. „Diplomacie otevřela cestu k bezpečnějšímu světu,“ prohlásil Barack Obama. Naopak Izrael přirovnal ženevská ujednání k Mnichovské dohodě. Premiér Netanjahu na jednání vlády uvedl, že „nejde o historickou dohodu, ale o historický omyl“. Inspektoři MAAE budou mít přístup do íránských jaderných zařízení a Západ zmírní sankce vůči Teheránu (AP, RIAN, ČTK, 24.11.).
- Po sečtení nadpoloviční většiny hlasů vede ve volbách nového prezidenta Hondurasu kandidát pravice Juan Orlando Hernández se 34,19 % hlasů, před kandidátkou levicové koalice LIBRE Xiomarou Castrovou, manželkou sesazeného prezidenta Manuela Zelayi, s 28,83 %. Dalšími v pořadí jsou liberál Ramón Villeda – 27,76 % a kandidát protikorupční strany Salvadar Nasralla – 14,83 %. Dle prohlášení LIBRE a Anticorupción byly prezidentské volby zmanipulované a nepřípustně do nich zasahovaly Spojené státy (Prensa Latina, 24.11.).
- V „reakci na ústupky Íránu“ vydaly izraelské úřady souhlas k výstavbě dalších 800 bytových jednotek na okupovaných palestinských územích. Stavět se bude v lokalitách Givat Zeev, Nofei Prat, Šiloh, Givat Salit a Nokdim na Západním břehu Jordánu (Israel7, TASR, DPA, 15.11.).
- Mezinárodní mírová konference o Sýrii se uskuteční v Ženevě 22. ledna 2014. Oznámil to mluvčí generálního tajemníka OSN po schůzce zvláštního vyslance OSN a LAS Lachdara Brahímího s ruskými a americkými diplomaty. Jak uvedl, v přípravě konference Ženeva-2 bylo dosaženo znatelného pokroku (AP, BBC, ITAR-TASS, 25.11.).
- Ve Venezuele proběhnou 8. prosince obecní (municipální) volby, ve kterých bude zvoleno celkem 2.455 obecních radních a 337 starostů. Půjde o významné měření sil o další orientaci země (AVN, El Mundo, 25.11.).
- Vladimír Putin přiletěl v pondělí na dvoudenní návštěvu Itálie. Početná delegace, v níž je i 11 ministrů, přiletěla 5 letadly a vozí ji 50 obrněných limuzín. První den se Putin setkal s papežem Františkem a povečeřel se svým přítelem Silvio Berlusconim. Druhý den jednal s prezidentem Giorgio Napolitanem, premiérem Enrique Lettou a zvláštním emisarem OSN pro Sahel a otázky migrace Romano Prodim. Největší pozornost médií poutala schůzka s papežem mezi „4 očima“, která se protáhla na dvojnásobek plánovaného času. Vatikán, na rozdíl od oficiálního Říma, aktivně podpořil Moskvu ve snaze o překonání syrské krize bez vnější intervence. Vatikán rovněž ocenil roli Ruska při ochraně křesťanů v Sýrii i dalších zemích. Za významné je rovněž považováno předání „přátelských pozdravů úcty“ mezi papežem Františkem a patriarchou pravoslaví Kirillem (ANSA, Radio Vaticana, Corriere della Sera, Unita, RIAN, Inopressa, 25. a 26.11.).
- „Obama je sice neschopný, ale sympatický,“ hodnotí výsledky průzkumu agentury ORC International americký tisk. Jen 40 % Američanů myslí, že prezident Obama je schopen efektivně řídit federální vládu a 53 % jej považuje za nedůvěryhodného. Poprvé od Obamova nástupu do funkce je tak o jeho nedůvěryhodnosti přesvědčena numerická většina. 56 % dotázaných uvedlo, že s ním v důležitých otázkách nesouhlasí, 53 % ho nepovažuje za silného a rozhodného vůdce, ale 70 % se jeví jako „sympatický člověk“ (CNN, WSJ, 26.11.).
- Konzervativec Juan Orlando Hernández zvítězil v prezidentských volbách v Hondurasu. Po sečtení téměř 70 % hlasů ÚVK oznámila, že získal 34,08 % hlasů voličů a jeho vítězství je již nezvratné. V Hondurasu stačí ke zvolení prostá většina. Kandidátka levice Xiomara Castrová získala 28,92 % hlasů. Dosavadní kurz pravicové proamerické politiky nastolený po puči, který svrhl levicového prezidenta Manuela Zelayu, tak bude pokračovat (Reuters, Telesur, 26.11.).
- Organizace Východoturkestánské islámské hnutí (ETIM) zveřejnila na internetu 8minutové video, ve kterém se přihlásila k teroristickému útoku 28. října na náměstí Tchien-an-men. Současně prohlásila, že bude ve svém „svatém boji“ pokračovat a uskuteční další útoky v centru Pekingu i v dalších čínských městech. Politickým představitelem organizace ETIM je Turkestánská islámská strana (Žen minž-pao, cri, 26.11.).
- Venezuela, pátý největší světový producent ropy, bude i nadále provádět politiku využívající výnosů přírodního bohatství země k sociální emancipaci svých obyvatel a aktivně jejich zájmy bránit proti tlaku zahraničních velmocí a korporací, prohlásil ministr ropného průmyslu Rafael Ramiréz (AVN, Prensa Latina, 26.11.).
- Dne 22. listopadu byla uvedena do provozu 1. mezinárodní nákladní rychlá železnice „Kanton – Sin-ťiang – Rusko“. Čas přepravy zboží z čínské Perlové delty do Ruska se tím zkrátí na polovinu. Celková délka železnice činí 2 tisíce km a cesta trvá 15 dní (Sin-chua, RIAN, 26.11.).
- Italský expremiér Silvio Berlusconi přišel definitivně o mandát senátora, a tím i imunitu zákonodárce. Na základě protikorupčního zákona, který zakazuje občanovi odsouzenému za daňové úniky vykonávat veřejné funkce, je na 6 let vyřazen z politického života. Berlusconi své vyloučení ze Senátu komentoval slovy: „Je to trpký a smutný den pro italskou demokracii“ (ANSA, AFP, ČTK, 27.11.).
- Rusko zařadí do výzbroje v roce 2014 dalších 22 mezikontinentálních balistických raket, prohlásil Vladimír Putin. Jde o rakety typu Jars, dislokované jak v silech, tak na samohybných odpalovacích zařízeních. Mají více hlavic i výrazně lepší operační parametry, než typ Topol-M. Experti předpokládají, že Rusko aktuálně disponuje 326 mezikontinentálními balistickými raketami s 1050 hlavicemi. V následujících 3 letech plánuje zvýšit výdaje na jaderné zbraně každoročně o 50 %. Do roku 2020 bude do výzbroje námořních sil zařazeno po 8 nových strategických jaderných ponorkách a jaderných křižnících (RIAN, Interfax, TASR, 27.11.).
- Mluvčí čínského ministerstva obrany Jang Jü-ťün informoval na tiskové konferenci v Pekingu o zřízení identifikační zóny vzdušné obrany ve Východočínském moři. Jejím hlavním cílem je včasná identifikace, sledování, kontrola a případná likvidace letadel, která naruší tento vzdušný prostor. Analogické zóny zřídily už dřív např. USA či Japonsko (AP, cri, Sme.sk, 27.11.).
- Vietnamský parlament schválil novelu ústavy, jejíž součástí je i paragraf „vedoucí silou státu a společnosti je komunistická strana“ (VNA, AP, ITAR-TASS, 28.11.).
- Prezident Traian Basescu v rumunské televizi prohlásil, že sjednocení s Moldávií se musí stát prioritou Bukurešti. „Je to třetí závažný úkol Rumunska v zahraniční politice. Prvním byl vstup do NATO, druhým přistoupení k EU a třetím je sjednocení s Moldávií,“ řekl Basescu v předvečer vilniuského summitu Východního partnerství, kde Moldávie podepíše asociační dohodu s EU. Už během červencové návštěvy Kišiněva prohlásil, že po vypršení prezidentského mandátu požádá o moldavské občanství, aby „mohl bojovat za sjednocení národa“ (TVR-1, Romania Libera, Fondsk.ru, 28.11.).
- Podle průzkumu VCIOM by aktuálně volby v Rusku vyhrála strana Jednotné Rusko ziskem 43,7 % hlasů. Dále by následovaly KPRF – 10,8 %, Liberální demokraté – 8,5 % a Spravedlivé Rusko – 4,7 %. Zhruba 20 % deklarovalo, že by se voleb nezúčastnilo, zbytek není rozhodnut, koho volit (vciom.ru, 28.11.).
- Syrská armáda znovu obsadila město Dajr Atíja severně od Damašku. Jde o součást rozsáhlé ofenzívy v okolí hlavního města. Dajr Atíja leží na strategické spojnici mezi Damaškem a Homsem (SANA, Sin-chua, RIAN, 28.11.).
- Japonsko protestovalo proti čínskému kroku zřídit identifikační zónu protivzdušné obrany ve Východočínském moři. Mluvčí čínského ministerstva obrany Jang Jü-ťün v reakci položil čtyři otázky: 1. Kdo jednostranně mění stav věcí?, 2. Kdo zesiluje napětí v tomto regionu?, 3. Kdo nadále prohlubuje rozpory?, 4. Kdo podkopává regionální bezpečnost? Mluvčí zároveň připomenul, že Japonsko vytvořilo vlastní analogickou zónu už v roce 1968 (cri, 28.11.).
- Výsledky summitu Východního partnerství ve Vilniusu jsou pro špičky EU i NATO značným zklamáním. Asociační dohody s EU parafovaly jen Moldávie a Gruzie, Ukrajina na poslední chvíli couvla, Arménie dala měsíc před summitem najevo, že nehodlá obětovat výhody spolupráce s Ruskem a upřednostňuje eurasijskou Celní unii, hlubší integraci s EU se ze shodných příčin vyhýbají nejen Bělorusko, ale i Ázerbájdžán. Množí se kritické komentáře na adresu eurokomisaře Š. Fülle a „notné dávky naivity“, s níž vedl jednání s prezidentem Janukovyčem (Reuters, DPA, AFP, Lietuvos rytas, 28. a 29.11.).
- Syrský prezident Bašár Asad prodloužil do konce roku platnost všeobecné amnestie, která byla vyhlášena do 30. listopadu. Výnos se týká dezertérů, kteří přešli na stranu opozice. Amnestie již využily tisíce lidí (SANA, Hlas Ruska, 29.11.).
- Stávkující zaměstnanci portugalské pošty, protestující proti její privatizaci, zablokovali poštovní dodávky z hlavního distribučního střediska v Lisabonu a dostali se do ostrého střetu s policií. Ta prorazila cestu poštovním vozům násilím a zadržela řadu účastníků včetně odborových vůdců a poslanců. Portugalská KS, kladoucí aktivní odpor privatizaci státních podniků z vůle EU a MMF, obvinila policii z nepřiměřeného násilí a vyvolala mimořádnou schůzi parlamentu (Avante, AP, TASR, 29.11.).
- Nejdéle působící premiér ze všech členských zemí EU – Jean-Claude Juncker – definitivně končí. Jeho nástupcem se stane starosta Luxemburgu Xaviér Bettel, který v pátek oznámil úspěšný konec vyjednávání o nové vládní koalici. Junckerova Křesťansko-sociální lidová strana (CSV) sice vyhrála říjnové volby, ale vládu sestaví koalice Bettelovy Demokratické strany (DP) se Socialistickou dělnickou stranou (LSAP) a Zelenými (Tageblatt, DPA, AFP, 30.11.).
- Ruská píseň Kaťuša, autorem jejíž melodie je Matvej Blantěr na slova Michaila Isakovského, zazněla poprvé před 75 lety. O tři roky později se stala přezdívkou raketometů, jimž nacisté říkali Stalinovy varhany. Za II. světové války se stala i svého druhu hymnou italských partyzánů i antifašistických sil v jiných zemích (pravda.ru, ct24, 30.11.).
2013-12-01 00:00:00