Týdenní mozaika 21. – 26. září 2013 (kk)

Poprvé za posledních 15 let vidí většina Američanů v Rusku „nepřátelskou zemi“, a ne „partnera“. Vyplývá to z právě zveřejněného průzkumu Gallupova ústavu. Zlom nastal v posledních 3 měsících. Ještě v červnu deklarovalo 52 % Američanů k Rusku spíše pozitivní vztah. Dnes je vnímá kladně jen 44 %, zatímco 50 % negativně. Vysvětluje se to mj. politickým azylem pro Edwarda Snowdena, rozdílným přístupem k syrskému konfliktu i rozhodnutím Moskvy neposkytovat módní „odlišným sexuálním orientacím“. Část Američanů popudila Putinova stať v New York Times, v níž podrobil kritice americkou globální politiku a Obamovu tezi o „americké výjimečnosti“. Putinův plán řešení otázky syrských chemických zbraní přesto vítá 72 % dotázaných (Fox News, liga.net, ZN UA, 21.9.).
Čínský ministr zahraničí Wang I se vyslovil pro urychlené zahájení mezinárodních rozhovorů o jaderném programu KLDR a bezjaderném statusu Korejského poloostrova. Wang I uvedl, že KLDR nedávno avizovala ochotu vrátit se k šestistranným jednáním a stabilizovat situaci. USA zatím stále vyjadřují skepsi ke skutečným záměrům Pchjongjangu a dále komplikují atmosféru konáním vojenských manévrů s Jižní Koreou u břehů KLDR (AP, Sin-chua, TASR, 21.9.).
Předseda výboru Dumy pro mezinárodní záležitosti Alexej Puškov vyzval Baracka Obamu, aby jasně vyložil karty, pokud jde o vztah k Sýrii. „Ve své době byl Obama odpůrcem napadení Iráku. Dnes by měl světu otevřeně říci, zda chce mít irácký chaos a etnickou válku i v Sýrii,“ napsal na Twitteru Puškov. „Irák je ochromen vlnou etnických čistek a topí se v krvi. To je přímý důsledek americké okupace. A teď to chystají i pro Sýrii?“ (ITAR-TASS, Hlas Ruska, 21.9.).
Štáb kurdského „Výboru národní obrany“ (YPG) ostře odsoudil podporu, kterou Turecko poskytuje teroristickým skupinám al-Nusrá a „Islámský stát Iráku a Levanty“, napojeným na al-Káidu. Ve svém prohlášení uvádí, že Turecko poskytlo ochranu banditům, když prchali po bojích s kurdskými jednotkami, a naopak ostřelovali Kurdy, kteří teroristy pronásledovali. YPG zdůrazňuje, že teroristé páchají na kurdských územích v Sýrii otřesná zvěrstva a v případě, že tato podpora neskončí, vyhrazuje si YPG právo na odvetná opatření vůči Turecku (Firat, Regnum, Fondsk.ru, 21.9.).
Venezuelský prezident Nicolas Maduro odletěl na oficiální návštěvu Číny alternativní trasou poté, co USA odmítly přelet nad územím Portorika. Latinskoamerické země tento další akt zvůle odsoudily jako porušení Konvence OSN o zvláštních misích a Vídeňské konvence o diplomatických stycích a urážku všech národů Latinské Ameriky. Cílem Madurovy cesty je prohloubit dál „strategické partnerství“ a spolupráci v řadě konkrétních sfér průmyslu, zemědělství, energetiky, dopravní infrastruktury, vědy a techniky i financí (Prensa Latina, AVN, Sin-chua, 21.9.).
Ruský MZV Sergej Lavrov oznámil připravenost Ruska vyslat do Sýrie vojenské představitele s cílem zaručit bezpečný průběh eliminace chemických zbraní. „O vyslání vojenského kontingentu však zatím neuvažujeme,“ řekl Lavrov. Kritizoval západní země, že pokrok v této otázce nehodlají využít k tomu, by se stále značných zásob chemických zbraní zbavil celý svět, nýbrž k nátlaku právě na Sýrii, jež se k tomuto rozhodnutí odhodlala: „Chtějí prosadit rezoluci, obsahující hrozbu silou, to ale Rusko a Čína nikdy nedovolí“ (RIAN, AP, TASR, 22.9.).
Renomé prezidenta Francoise Hollanda vytrvale klesá. Podle průzkumu institutu IFOP mu v září důvěřovalo jen 23 % Francouzů, tedy o další 2 % méně než před měsícem. Komentáře francouzského tisku to přičítají i Hollandově militantní politice proti Sýrii – a vedle neřešených sociálně-ekonomických problémů – i okázalé podpoře homosexuality, která se příčí i mentalitě většiny Francouzů (Journal du Dimanche, Le Monde, Reuters, 22.9.).
Tři čtvrtiny Švýcarů v referendu odmítly zrušit povinnou vojenskou službu, jak to navrhovala pacifistická organizace Švýcarsko bez armády za podpory některých levicových stran. Stoupenci odmítnutého návrhu argumentovali tím, že neutrální Švýcarsko se už přes 200 let nezapojilo do žádné války. Obhájci tradiční „ozbrojené neutrality“ naopak kladli důraz i na klíčovou roli dostatečně početné armády za živelních pohrom. Brannou povinnost vyzvedávali i jako významný faktor občanské sounáležitosti s vlastním státem (Tages Anzeiger, APA, 22.9.).
Syrský prezident Bašár Asád se nechystá „opustit loď, která se dostala do bouře“. Oznámil to na setkání s poslanci Evropského parlamentu. Konstatoval, že ohrožena je sama existence Sýrie, zkoušce je podroben sekulární charakter státu a princip tolerance k náboženským menšinám. „Roztříštěné oddíly povstalců a teroristů válčí v žoldu a zájmu vnějších sil. Já se nedržím svého postu, ale v takové situaci ho opustit nemohu. Přeje si to syrský lid,“ ujistil Asád europoslance (SANA, Hlas Ruska, 22.9.).
Papež František se znovu vyjádřil velmi kriticky k povaze dnešních ekonomických a sociálních poměrů: „Nechceme tento systém, který přináší tolik utrpení. V centru pozornosti musí být člověk, ne peníze a zisk,“ prohlásil papež před desetitisíci lidí na Sardinii, sužované nouzí. Na jejich volání „Lavoro! Lavoro!“ („Práci! Práci!“) reagoval výzvou zajistit práci všem: „Kde není práce, není ani lidská důstojnost.“ Nezaměstnanost a bída, jak uvedl, vyhnala i jeho otce za prací z Itálie do Argentiny. Na Sardinii dnes nezaměstnanost dosahuje 20 % (a u mládeže se blíží 50 %). Papež tu vyzval svět, aby skoncoval s modlářstvím k penězům: „Ty totiž rozkazují, kazí lidské vztahy a ničí na tomto světě všechno dobré. Pro mamon se vedou války a celé národy upadají do neštěstí“ (Radio Vaticana, KAI, AP, ČTK, 22.9.).
Německé volby skončily triumfem Angely Merkelové. CDU/CSU získala 41,5 % hlasů, a tím i téměř většinu v Bundestagu. Naproti tomu její tradiční koaliční partner se 4,8 % hlasů se poprvé od války do Spolkového sněmu nedostali. SPD sice získala o 2,7 % víc než před 4 lety, jejích 25,7 % je však daleko za očekáváním. Třetí v pořadí je Die Linke s 8,6 % hlasů, což je o 3,3 % méně než v minulých volbách. V parlamentu zasednou i Zelení s 8,4 % (o 1,3 % méně než minule). Těsně pod volebním prahem skončila nová euroskeptická strana Alternativa pro Německo (AfD), která se ale chystá především na eurovolby. Pirátská strana oslovila jen 2,2 % voličů. Pozorovatelé favorizují „velkou koalici“ CDU/CSU s SPD (Berliner Zeitung, FAZ, Stern, PAP, 23.9.).
Egyptský soud zakázal v pondělí činnost Muslimského bratrstva a nařídil zabavení jeho majetku. Nejstarší politické hnutí v Egyptě stálo mimo zákon po většinu své existence, trvající už 85 let. Vyhrálo však poslední parlamentní i prezidentské volby, uznané jako regulérní i okolním světem. Očekává se, že rozhodnutí soudu napětí v zemi ještě dál vyhrotí (Reuters, al-Džazíra, RIAN, Sme.sk, 23.9.).
Vladimír Putin varoval na zasedání Organizace smlouvy pro kolektivní bezpečnost (ODKB) vrcholné představitele Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, že islamistický džihád může ze Sýrie zasáhnout i některé z jejich zemí. V Tádžikistánu, Kazachstánu a Kyrgyzstánu převažuje muslimská populace, s politizací islámu má problémy i Rusko. „Militantní skupiny nevznikly jen tak, něco sledují a někdo je využívá ke svým cílům,“ zdůraznil Putin (Interfax, centrasia.ru, SITA, 23.9.).
Kambodžský král Norodan Sihamuni slavnostně zahájil práci parlamentu v novém funkčním období. Ceremonie se zúčastnilo jen 68 poslanců vítězné Kambodžské lidové strany v čele s jejím předsedou a premiérem Hun Senem a čestným předsedou Hengem Samrinem. Všech 55 opozičních zákonodárců z Kambodžské strany národní záchrany se zasedání nezúčastnilo s odůvodněním, že volby považují za zmanipulované. Král vyzval všechny nově zvolené poslance, aby upřednostnili národní zájmy a usilovali o jednotu (Sin-chua, cri, 23.9.).
Bojovníci „Svobodné syrské armády“ zabili v syrské provincii Idlíb velitele velké teroristické skupiny „Islámský stát Iráku a Levanty“ Abú Abdalláha al-Líbího. Mezi oběma skupinami ozbrojené opozice probíhají stále ostřejší boje. Počet islamistických band v Sýrii roste. Dopouštějí se stále větších zvěrstev na obyvatelstvu (ITAR-TASS, RT, 23.9.).
V New Yorku začala v úterý všeobecná rozprava 68. zasedání VS OSN. I letos v ní vystoupí hlavy a premiéři desítek států. Značný zájem poutají mj. vystoupení nového íránského prezidenta Hasana Rouháního, venezuelského lídra Nicolase Madura či brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové. Očekává se značná pozornost situaci v Sýrii (AP, Prensa Latina, AFP, 24.9.).
Zaměstnanci řeckého veřejného sektoru – policisté, lékaři, zdravotní sestry, učitelé i úředníci – zahájili další celostátní stávku proti propouštění a snižování mezd. Odboráři dnes pořádají v centru Atén rovněž protestní pochod a k účasti přizvali i nezaměstnané, důchodce a všechny postižené „destruktivní politikou vlády“ pod kuratelou EU, MMF a ECB. Řecko, zavázané plnit jim nadiktovaný „ozdravný plán“, se ekonomicky propadá už šest let. Nezaměstnanost dosáhla 28 % (Ta Nea, DPA, TASR, 24.9.).
Syrská armáda zahájila masivní ofenzívu vůči teroristickým bandám ve městě Džobar. Postupně osvobozuje přilehlé vesnice i části samotného města, státní suverenitu obnovuje i nad stále širší sítí komunikací. Zásah reaguje na výzvy místní populace, vystavené teroru islamistických band. (SANA, anna-news, Fondsk.ru, 24.9.).
HDP Ukrajiny se v 1. pololetí 2013 meziročně snížil o 1,3 %. Podle informace Gosstat je to nejhorší výsledek ze všech zemí SNS. Nejvyšší ekonomický růst vykázaly Turkmenistán – 9,7 %, Uzbekistán – 8 % a Kyrgyzstán – 7,8 %. Rusko a Bělorusko zaznamenaly růst o 1,4 %. Jediným pozitivním výsledkem Ukrajiny je inflace v řádu pouhého 0,1 % (UNIAN, Liga.net, 24.9.).
Gruzínská ÚVK oznámila, že pro prezidentské volby 27. října zaregistrovala celkem 23 kandidátů. Největší šance se připisují Georgiji Margvelašvilimu, nominovanému vládnoucím „Gruzínským snem“ premiéra Bidziny Ivanišviliho, a Davidu Bakradzemu za Saakašviliho stranu „Jednotné národní hnutí“. V centru Tbilisi proběhla manifestace za obnovu diplomatických vztahů s Ruskem a vstup Gruzie do Celní unie a vznikajícího Eurasijského svazu (Novosti Gruzija, Rezonansi, Rosbalt-Kavkaz, 24.9.).
Národní usmíření v Sýrii je možné, pokud ustane zahraniční vměšování do našich vnitřních záležitostí, řekl v rozhovoru pro britská média syrský nejvyšší muftí šejch Achmed Badreddín Chassun: „Pokud sousední země jako Turecko, Irák, Saúdská Arábie, Jordánsko a Libanon nepřestanou poskytovat prostor pro vnější vměšování, vzplane oheň, který spálí i je.“ Vrcholný náboženský činitel země zdůraznil, že problém netkví v samotných Syřanech, nýbrž v silách pronikajících do země hlavně ze Saúdské Arábie a Turecka za agilní podpory jejich vlád (BBC, Guardian, ITAR-TASS, 24.9.).
Arménský prezident Serž Sargsjan požádal členské státy ODKB o podporu žádosti své země získat statut pozorovatele v Šanghajské organizaci spolupráce (ŠOS). „Chci potvrdit zájem Arménie stát se pozorovatelskou zemí ŠOS, která je významným faktorem míru, bezpečnosti a stability v našem neklidném regionu,“ prohlásil Sargsjan. Arménský premiér Tigran Sarkisjan tlumočil stejnou žádost 9. září při setkání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem. Členy ŠOS jsou Rusko, Čína, Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádžikistán a Uzbekistán. Status pozorovatele mají Afghánistán, Írán, Mongolsko, Indie a Pákistán (Novosti Armenija, Aravot, 24.9.).
Čína si na Ukrajině pronajme 3 miliony hektarů zemědělské půdy. Zakotvuje to smlouva na 50 let, podepsaná s tamní zemědělskou společností KSG Agro. Cílem je vybudovat tu zatím největší z center čínské zemědělské produkce v zahraničí. Čína, kde žije celá pětina světové populace, disponuje jen 9 % půdy (South China Morning Post, Segodňa, SITA, 24.9.).
TV stanice ARD v povolebním průzkumu zjišťovala názory Němců na novou vládní koalici. Podle institutu Infratest Dimap by 64 % preferovalo velkou koalici CDU/CSU-SPD a 32 % koalici CDU/CSU se Zelenými. Koalici SPD-Zelení-Die Linke, která by v Bundestagu disponovala nevelkou většinou, by preferovalo 25 % dotázaných (ARD, ZDF, PAP, 24.9.).
K obavám z Íránu nemají důvod ani Blízký východ, ani celý okolní svět, prohlásil v poměrně smířlivém projevu na Valném shromáždění OSN nový íránský prezident Hasan Rouhání. Zdůraznil, že jaderné zbraně nejsou součástí bezpečnostní doktríny země a její jaderný program slouží výhradně mírovým účelům. Ohradil se proti uvaleným sankcím, označil je za nespravedlivé a porušující lidská práva. Postavil se za režim Bašára Asáda, čelící teroristickým bandám, a vyzval k ukončení jejich zahraniční podpory. Nacistický holocaust označil za obrovský zločin (AP, IRNA, čt24, 24.9.).
Zpráva americké Rand Corporation vyzývá Peking a Washington k domluvě společného postupu, dojde-li ke zhroucení KLDR. Vydává je za perspektivu, k níž může dojít již velmi brzy nehledě na ekonomické oživení země. Mechanickým paralelám s NDR na sklonku 80. let však řada expertů oponuje námitkou, že podobné prognózy znějí už více než 20 let, vedení KLDR však mezitím prošlo už dvojí personální změnou a země pokročila i ve svém jaderném programu nehledě na tvrdé zahraniční sankce (Jonhap, BBC, Novinky, 25.9.).
Na 1. zasedání kambodžského parlamentu byl zvolen premiérem dosavadní předseda vlády a šéf vítězné Strany kambodžského lidu (PCC) Hun Sen. Připravenost své země rozvíjet s Kambodžou „strategickou spolupráci“ vyjádřil v pozdravném poselství čínský premiér Li Kche-čchiang (Sin-chua, cri, 25.9.).
„Někteří s tím mohou nesouhlasit, já jsem však přesvědčen, že Amerika je jedinečnou zemí,“ prohlásil Barack Obama z tribuny VS OSN. Znovu dal přitom jasně na srozuměnou, že hodlá prosazovat „americké životní zájmy“ bez ohledu na důsledky, které to způsobuje ostatním členům mezinárodního společenství, a to i na explozivním Blízkém východě a v severní Africe: „USA jsou odhodlány využít všech prvků naší síly, včetně vojenské, aby zajistily naše klíčové zájmy v tomto regionu.“ (AP, RT, Hlas Ruska, 25.9.).
Vztahy mezi „Svobodnou syrskou armádou“ a radikálními islamisty se dále vyhrocují. 13 islamistických skupin, včetně „Fronty al-Nusrá“ a „Islámského státu Iráku a Levanty“, odmítlo uznat „exilovou vládu“, jež podle nich „nikoho nezastupuje“. Džihádisté proti „Svobodné syrské armádě“ obracejí i zbraně. I v západních médiích se množí ironické hlasy, že „Asád si klidně může počkat, až se rebelové vybijí sami“ (AFP, Wall Street Journal, Guardian, anna-news, Dziennik, 25.9.).
Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) kritizuje plány na zřízení plzeňského památníku 250 tisícům Čechů, vyhnaných po mnichovském diktátu v roce 1938 z pohraničí anektovaného nacistickým Německem. Památník, připravovaný ČSBS, má přibližovat i hranice Československa před touto anexí a po ní. SLÖ troufale namítá, že nešlo o vyhnání, nýbrž „přesun zpět na vlastní území“, protože se týkal „českých úředníků, kteří pozbyli svých správních kompetencí“. Vyhnání zlehčuje jako „politickou legendu“ – a nepřímo napadá prezidenta Beneše za to, že „odmítal oprávněné požadavky sudetských Němců“ (APA, ČTK, 25.9.).
Izrael a Palestina se dohodly na zintenzivnění svých mírových rozhovorů, oznámil v New Yorku americký MZV John Kerry. Po jeho jednání s prezidentem Mahmúdem Abbásem a premiérem Benjaminem Netanjahuem podle něj obě strany potvrdily zájem dosáhnout dohody, k níž jsou údajně připraveny ještě aktivněji přispět i USA (Reuters, CNN, TASR, 26.9.).
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov předal svému americkému resortnímu kolegovi Johnu Kerrymu důkazy, potvrzující účast syrské opozice na chemickém útoku 21. srpna na okraji Damašku. Zahrnují zprávy novinářů, kteří místo navštívili a hovořili tu s povstalci, svědectví očitých účastníků i bývalých příslušníků CIA, operujících v regionu (Washington Post, Rambler, Hlas Ruska, 26.9.).
„Možnost, že na naši zemi vojensky zaútočí USA, je stále reálná, a Sýrie je na ni připravena,“ řekl prezident Bašár Asad v rozhovoru pro venezuelskou televizi TeleSur. V téměř hodinovém interview zároveň uvedl, že syrská armáda odhalila sklady s chemickými zbraněmi a má k dispozici doznání banditů, kteří do Sýrie chemické látky dovezli. Zmínil i dostatek důkazů, jimiž země disponuje o financování a vyzbrojování protisyrského teroru Saúdskou Arábií. Varoval rovněž před útoky „rebelů“ na inspekční týmy OSN, vyšetřující incidenty s nasazením chemických zbraní zbraní (TeleSur, AP, PAP, 26.9.).
Poprvé v dějinách nezávislého Turkmenistánu se parlamentních voleb 15. prosince zúčastní dvě strany – vedle vládní Demokratické strany založené v roce 1991 i Strana průmyslníků a podnikatelů, registrovaná loni. Ani ta ovšem není nikterak opoziční, a plně naopak podporuje politiku prezidenta Gurbanguli Berdymuhamedova (Centrasia.ru, Hlas Ruska, 26.9.).
Moskva varovala Japonsko, že omezí možnost bezvízových návštěv Kurilských ostrovů, pokud Tokio nepřestane zpochybňovat jejich příslušnost k území RF. „Současný bezvízový režim je humanitárním gestem, umožňujícím navštěvovat hroby předků. Nerozvážné výroky se však mohou přičinit o omezení této výsady,“ uvádí prohlášení ruského MZV. Reaguje mj. na slova japonského ministra pro Okinawu a Severní teritoria Ičito Jamamota, že cílem jeho cesty bylo vidět ostrovy, kterých je ministrem (RIAN, Reuters, 26.9.).
Íránský prezident Hasan Rouhání vyzval Izrael, aby přistoupil ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a podrobil svůj jaderný arzenál mezinárodnímu dozoru. Jaderné zbraně, zdůraznil zároveň, by neměla vlastnit žádná země, protože už z jejich existence plyne i hrozba jejich šíření i použití. Izrael je jedinou zemi Blízkého východu, která jaderné zbraně má. Smlouvu o nešíření jaderných zbraní – na rozdíl od Íránu – dodnes nepodepsala. „Izraelská vláda by tak měla konečně učinit, bez dalšího váhání a vytáček,“ vyzval Tel Aviv nový íránský prezident (AP, DPA, Fars, SITA, 26.9.).

2013-09-27 00:00:00