Týdenní mozaika 21. – 25. dubna 2013 (kk)

Slovenský premiér Robert Fico je podle průzkumu agentury Polis Slovakia současně nejvíce i nejméně důvěryhodným slovenským politikem. V žebříčku důvěryhodnosti vede s 31,5 %, před ministrem vnitra Robertem Kaliňákem – 13 % a předsedou Most-Híd Bélou Bugárem – 11,1 %. První trojku politiků, kterým Slováci nejvíce nedůvěřují, vede Fico s 28,3 %, před expremiérem Mikulášem Dzurindou – 25,1 % a předsedou SaS Richardem Sulíkem – 17,8 %. Stejná agentura zkoumala i preference politických stran. Pokud by se volby konaly tento víkend, získal by Smer 39,4 % hlasů a 75 mandátů, tedy rovnou polovinu křesel v NR SR. Druhé by skončilo KDH – 9,4 % (18 mandátů) a dále SDKÚ – 9,2 % (18), Most-Híd – 8,1 % (15), Obyčajní ludia – 7,4 % (14) a Nová vetšina Daniela Lipšice – 5,2 % (10). Mimo parlament by skončili SMK – 4,8 %, SaS – 4,1 %, SNS – 3,9 %, Lidová strana – Naše Slovensko a KSS – shodně 2,2 % a HZDS – 1,1 %. (SITA, TA3, Aktualne.sk, 21.4.)
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle na schůzce tzv. Přátel Sýrie v Istanbulu prohlásil, že Německo není nadšeno z myšlenky dodávat zbraně do Sýrie. „Máme vážné obavy, že by zbraně mohly padnout do špatných rukou, konkrétně do rukou islámských radikálů“, řekl ministr. Následně „Národní koalice syrských opozičních sil“ vydala deklaraci, jež formálně odmítá jakoukoli formu terorismu a zavazuje se, že zbraně, jež získává ze zahraničí, nepadnou do nepovolaných rukou a nebude připuštěna ani žádná etnická či náboženská diskriminace či odveta. Schůzky v Istanbulu se zúčastnili šéfové diplomacie z USA, Británie, Francie, Itálie, Německa, Saúdské Arábie, Kataru, Jordánska, Arabských emirátů, Turecka a představitelé syrské opozice. Washington na schůzce oznámil zdvojnásobení pomoci protivládním rebelům v sumě 250 mil. dolarů. (Reuters, PAP,ct24, Hlas Ruska 21.4.)
Čína ve výroční zprávě o stavu lidských práv kritizovala Spojené státy za jejich porušování a za oslabování demokracie doma i ve světě. Zpráva vypracovaná informačním úřadem Státní rady konstatuje, že Spojené státy jsou zemí, která od 2. světové války nejčastěji intervenovala v zahraničí. Americká vojska např. při vojenských operacích v Jemenu, Afghánistánu a Pákistánu způsobila ztráty na životech velkého množství nevinných civilistů. V Iráku použila dokonce bomby s bílým fosforem a ochuzeným uranem, čímž došlo k prudkému nárůstu vrozených vad u novorozenců. USA se dlouhodobě vyhýbají mezinárodní spolupráci. Neratifikovaly dosud řadu úmluv OSN o lidských právech. V USA jsou největší rozdíly mezi chudými a bohatými. Velkého rozsahu je v zemi kriminalita, spojená s použitím střelných zbraní, stejně jako sexuální, rasová a náboženská diskriminace. Tolerován je fakt, že finanční dary na volební kampaně silně ovlivňují politiku USA. Masivně zesiluje monitorování života vlastních občanů. Všechno to v praxi způsobuje, že volby v USA nemohou být skutečně svobodné a demokratické a reprezentovat vůli a přání občanů. USA by měly přestat hodnotit stav lidských práv ve světě, zanechat mentorování a řešit vlastní vážné problémy. (Sin-chua, cri, AP, 21.4.)
Také průzkum institutu Ifop potvrdil trend klesající popularity a důvěryhodnosti prezidenta Francoise Hollanda. Socialistickému šéfovi Elysejského paláce aktuálně důvěřuje již jen 25 % Francouzů, což se nestalo ani pravicovému Nicolasi Sarkozymu v době největšího úpadku jeho popularity. Podle průzkumu se na propadu kreditu Hollanda podílí i úbytek jeho vlastních voličů a sympatizantů. Komentáře opakují, že lidé mu vytýkají záměnu priorit, kdy se právům gayů a lesbiček věnuje nadměrná pozornost na úkor řešení sociálních problémů, nezaměstnanosti a růstu cen. (Journal du Dimanche, France Info, 21.4.)
Skoro třetina Řeků, jejichž země je v nejhorší hospodářské krizi od 2. světové války, už nostalgicky vzpomíná dokonce i na období vojenské diktatury „černých plukovníků“ v letech 1967-74. Vyplývá to z průzkumu společnosti Metron Analysis provedeného u příležitosti 46. výročí vojenského převratu. Výsledky průzkumu povzbuzují krajní pravici, která v loňských volbách získala 7 % hlasů, a nyní by Zlatý úsvit mohl získat přes 10 %. Že se za diktatury žilo lépe si myslí polovina voličů vládnoucí Nové demokracie premiéra Antonise Samarase, ale i čtvrtina formálně levicové formace SYRIZA. (Eleftherotypia, ANA-MPA, Makfax, iDNES, 21.4.)
Srbská pravoslavná církev se kategoricky vymezila proti dohodě o normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou, kterou pod patronací EU podepsali 19. dubna v Bruselu premiéři Ivica Dačič a Hashim Thaci. Podle názoru Svatého synodu bude Srbsku po ratifikaci této dohody sice oznámeno datum jednání o připojení k EU, ale současně nadiktovány i nové podmínky, včetně povinnosti uznat nezávislost Kosova a následné přijetí této samozvané republiky do OSN. Svatý synod označila dohodu za ponižující kapitulaci, vyslovil svou podporu kosovským Srbům a apeloval na morální a historickou odpovědnost poslanců, aby ratifikaci dohody odmítli. (Večernje novosti, ITAR-TASS, Fondsk.ru, 22.4.)
Zástupci americké armády uvedli, že 84 vězňů na Guantánamu, tedy polovina z celkového počtu zadržovaných, drží hladovku. Ze zprávy vyplývá, že 5 vězňů je v nemocnici a 16 je vyživováno nuceně. Většina vězňů je držena v zařízení bez vzneseného obvinění, tedy v rozporu s mezinárodním právem i legislativou USA. (AP, PressExpress, 22.4.)
Italský prezident Giorgio Napolitano (87) složil přísahu, a stal se tak první hlavou státu, která bude pokračovat ve funkci i po vypršení sedmiletého mandátu. Jeho opětovná volba je kompromisním východiskem po selhání všech ostatních všech ostatních variant. Ústava dosluhujícího prezidenta neopravňuje rozpustit parlament a vypsat nové volby po šest posledních měsíců jeho mandátu. Volba tak byla nezbytnou podmínkou, jak řešení patové situace po posledních parlamentních volbách nezablokovat i procedurálně. (ANSA, Rai, IAR, 22.4.)
Syrská armáda pokračuje v ofenzívě a dostává pod kontrolu okolí Damašku. Bašár Asád prohlásil, že situace se postupně zlepšuje díky nezlomné podpoře, kterou veřejnost poskytuje bojující armádě. Vládní vojska získala pod kontrolu 5 důležitých vesnic v provincii Homs u hranic s Libanonem. Zřejmě brzy získají pod plnou kontrolu i letiště v Aleppu i strategické silniční tahy. (SANA, Al-Vatan, Žen minž-pao, Hlas Ruska, 22.4.)
Maďarský parlament schválil poměrem hlasů 320:6 zákaz používání „symbolů totalitní moci“ (vedle nacistického hákového kříže se tím míní i pěticípá hvězda). Původní zákon, který to kodifikoval již v roce 1993, byl letos v únoru zrušen ústavním soudem. Výrazně k tomu přispěl komunistický politik Attila Vajnai, jemuž – poté, co ho za rudou hvězdu na klopě potrestal maďarský soud – dal už roku 2008 za pravdu Evropský soud pro lidská práva se zdůvodněním, že maďarské úřady porušují článek 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, vymezující rámec svobody projevu, a rudou hvězdu nelze označit za symbol totalitní moci. (MTI, AP, TASR, 23.4.)
Zhruba 60 % Rusů je názoru, že Vladimír Iljič Lenin sehrál v dějinách země pozitivní úlohu. Opačný názor má 20 % dotázaných. Více než polovina ho označila za „dobrého člověka“, naopak jeho „špatného“ ho vidí jen každý desátý. (RIAN, SITA, 23.4.)
Turecký premiér Recep Erdogan potvrdil, že neustoupí tlaku Američanů a plánovanou cestu do Pásma Gazy u příležitosti 3. výročí izraelského útoku na loď „Marmara“ s humanitárním nákladem uskuteční. „USA nám nemá co nařizovat“, řekl Erdogan v reakci na výzvu ministra zahraničí Johna Kerryho, aby návštěvu odložil a lépe načasoval, protože by mohla ohrozit slibně se rozvíjející proces zlepšování vztahů mezi Tureckem a Izraelem. (Reuters, IsraLand, Huriiyet, 23.4.)
Venezuelská vláda zveřejnila výnos o založení společného podniku státní ropné a plynárenské společnosti PDVSA a ruské společnosti Rosněft. Dohodu počátkem dubna ratifikovalo venezuelské Národní shromáždění. Společný podnik bude rozpracovávat ložiska Carabobo 2 „Severní“ a Carabobo 4 „Západní“ v povodí řeky Orinoko ve státech Anzoategui a Monagas. Podíl ruské společnosti činí 40 %. (PrensaLatina, Interfax, 24.4.)
Mezi Japonskem a Čínou opět eskaluje napětí vyvolané sporem o ostrovy Senkalu (čínsky Tiao-jü). V reakci na 8 čínských hlídkových lodí, které vpluly do vod souostroví, japonský premiér Šinzó Abe prohlásil, že jeho země je odhodlána „vyhnat silou“ každé čínské plavidlo a zjednat pořádek. K ostrovům byla vyslána flotila japonské pobřežní stráže. Čínské hlídkové lodě však prostor uhájily a média konstatovala, že „byly účinně zmařeny plány japonských pravicových extrémistů“. Obě země oznámily, že se na úrovni zástupců resortů obrany připravuje jednání o vzniklé situaci s cílem „zabránit nepředvídatelnému vývoji“. (AP, DPA, ITAR-TASS, cri, 24.4.)
Ve Francii neustává vlna masových protestů proti schválenému zákonu o homosexuálních manželstvích a právu párů stejného pohlaví adoptovat děti. Na tak tvrdý odpor tato anomálie zatím nenarazila v žádné jiné zemi. Hollande ve své volební kampani sliboval že usmíří Francouze, ale dosáhl pravého opaku. Rétorika ministryně spravedlnosti Christiane Taubirové o „nové společnosti“, již nový zákon údajně zakládá, vyvolává masové posměšky. Odpůrci zákona se obrátili na ústavní soud, zrušení zákona se však obecně neočekává. (Frankfurter Allgemeine Zeitung, La Croix, France 24, Rádio Slovensko, 24.4.)
Dohoda mezi Srbskem a Kosovem se stala „důležitým mezníkem pro normalizaci a obnovu vztahů na Balkáně po rozpadu Jugoslávie v roce 1990“ – tvrdí prohlášení Evropské komise – a „otevírá dveře k zahájení jednání o vstupu Srbska do EU“. Pocity Srbů jsou však opačné. Organizátorka studentských protestů na Bělehradské univerzitě Elizaveta Pavlovičová v interview pro Hlas Ruska řekla, že drtivá většina Srbů dohodu odmítá a vnímá ji jako kapitulantskou. Většina západních médií desetitisícové protesty v Bělehradě i dalších městech systematicky zamlčují a snaží se šířit fikci, že prioritou srbské veřejnosti je evropská integraci i za cenu, že ji zaplatí ztrátou území, jež považuje za svou dějinnou kolébku. (PressExpress, Hlas Ruska, B92, Blic, 24.4.)
Aktivita hnutí Talibán v Afghanistanu, jak uvádí nevládní organizace Afghanistan Safety Office, postupně roste. V 1. čtvrtletí 2013 uskutečnili militantni Talibanu 2.331 ozbrojených útoků, zatímco loni to bylo ve stejném období 1.581 ozbrojených akcí. Jejich dnešní intenzita patří k vůbec nejvyšším za celou dobu okupace. Zatímco v minulosti byly údaje pravidelně publikovány, od počátku letošního roku sílí snaha tajit. (New York Times, Fondsk.ru, Lenta.ru, 24.4.)
Podle aktuálního průzkumu VCIOM by parlamentní volby v Rusku vyhrála strana Jednotné Rusko ziskem 44,3 % hlasů, následovaná KPRF – 11,6 %. Liberálně demokratickou stranou – 8 % a stranou Spravedlivé Rusko, které by získalo 4,9 %. Devět procent dotázaných neumělo odpovědět a 18,4 % uvedlo, že by se voleb nezúčastnilo. (vciom.ru, 24.4.)
Volby v Moldávii by – podle šetření Institutu veřejné politiky a společnosti Magenta Consulting z poloviny dubna – vyhrála PKRM, jíž by dalo hlas 50,2 % Moldavanů. Pro Liberální demokraty by hlasovalo 19,5 %, Liberály – 16,2 % a Demokratickou stranu – 10,5 %. Komunisté by tedy získali více hlasů, než tři dnes vládnoucí strany „Aliance pro evropskou integraci“ dohromady. Nejdůvěryhodnějším politikem Moldávie je lídr PKRM, exprezident Vladimír Voronin, kterému důvěřuje 38 % občanů. Premiérovi Vladu Filatovi věří 24 %, šéfovi parlamentu Marianu Lupuovi 10 %, primátorovi Kišiněva Dorinu Kirtoake 7 % a prorumunskému nacionalistovi Mihái Gimpuovi 6 %.(Moldpres, Infotag, Omega, 24.4.)
Podle údajů, které zveřejnil moldavský Barometr veřejného mínění, by se v současnosti v případném referendu vyslovilo pro vstup do Celní unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán) 52,1 % Moldavanů a s integrací do EU by souhlasila rovná polovina. Se vstupem do NATO by souhlasilo 18 % a proti by bylo 40 % občanů Moldávie. 83,8 % zastává názor, že situace v zemi se „vyvíjí špatným směrem“. Se sociálně-ekonomickou situací jsou spokojena jen 3 % Moldavanů. (Radio Moldova, kp.md, 24.4.)
Podle názoru syrské „Národní koalice opozičních sil“ by Brahímí „měl uznat, že jeho mise zcela vyhořela a podat demisi“. Znechutila je zpráva tohoto zvláštního zmocněnce OSN, ve které uvedl, že v řadách opozice bojují tisíce zahraničních žoldnéřů z řad islámských radikálů. Koalice proto Brahímího označila přímo za „překážku řešení“ situace v Sýrii. (Hlas Ruska, AP, 24.5.)
Prezident Nikaraguy Daniel Ortega důrazně odmítl výtky ze strany USA ohledně stavu lidských práv v zemích Střední Ameriky. Během jednání s náměstkem ruského ministra obrany Valerijem Gerasimovem uvedl, že USA nemají sebemenší právo hodnotit stav v jiných zemích už jen proto, že situace v jejich vlastní zemi je povážlivá. (Prensa Latina, PressExpress, 25.4.)
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun kritizoval vyjádření zvláštního zpravodaje OSN pro dodržování lidských práv na palestinských územích Richarda Falka, který označil bombové útoky během maratónu v Bostonu za možnou odvetu za chování USA ve světě. Falk napsal, že „americký projekt světovlády přinese ještě různé formy odporu“. Představitelé USA zareagovali velmi podrážděně. Mluvčí americké mise v OSN Erin Pelton řekl, že „USA již vícekrát vyzývaly Falka, aby odstoupil z funkce a jeho poslední vyjádření jen podtrhují absurdnost jeho působení jako zvláštního zpravodaje OSN“. (Reuters, TASR, 25.4.)
Srbský prezident Tomislav Nikolič navštíví 21. května Moskvu a podepíše tam smlouvu o strategickém partnerství mezi Ruskem a Srbskem. Bylo to oznámeno po schůzce s ruským velvyslancem Alexandrem Čepurinem, s nímž diskutovali i o problematice srbsko-kosovských jednání o normalizaci vztahů. Čepurin potvrdil, že Rusko je i nadále připraveno všestranně podporovat Srbsko při obhajobě jeho legitimních národních zájmů i práv srbských občanů v Kosovu. (RIAN, Fondsk.ru, RTS, 25.4.)
Dosluhující gruzínský prezident Michajl Saakašvili navštívil USA, aby společně s americkými představiteli posoudil situaci v Gruzii a okolním regionu. Podle velvyslance USA v Tbilisi Richarda Normanda navštíví letos Spojené státy i premiér Bidzina Ivanišvili. Prezident Saakašvili v Centru George Bushe v Dallasu jednal s generálním tajemníkem NATO Andersem Fogh Rasmussenem o perspektivách vstupu Gruzie od Severoatlantického paktu. ( Rosbalt-Kavkaz, Gruzia Online, 25.4.)
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KMIS) mají Ukrajinci ze státních svátků v největší oblibě Velikonoce – 83 %, Nový rok – 81 %, Vánoce – 79 %, MDŽ – 49 % a 9. květen – 41 %, naopak nejméně v rodinách slaví Den nezávislosti Ukrajiny – 12 % anebo Den Ústavy – 4 %. (liga.net, Segodňa, 25.4.)
Lvovská městská rada zakázala užívání „okupační“ sovětské a nacistické symboliky na území města. Podle představitele nacionalistické strany „Svoboda“ Ljubomira Melničuka bylo toto rozhodnutí přijato s cílem „nedopustit provokace u příležitosti Dne vítězství“. Komunisté už veřejně vyhlásili, že jako každý rok i letos rozvinou rudou vlajku Vítězství. Ve Lvově u příležitosti Dne vítězství dochází každoročně ke střetům mezi nacionalisty a fašisty – a stoupenci levice a veterány Velké vlastenecké války. (zachid.net, lenta.ru, 25.4.)
Vladimír Putin odpovídal v pořadu „Přímá linka“, přenášeném živě hlavními ruskými TV kanály a rozhlasovými stanicemi, téměř 5 hodin na dotazy občanů. Týkaly se převážně domácích ekonomických a sociálních problémů, bezpečnosti a korupce, ale i řady mezinárodních otázek. Zodpověděl jich 85 a k dalším poznamenal, že budou analyzovány a každý z jejich tazatelů bude vyrozuměn, že byl pochopen a vyslyšen. Relace, mající značnou sledovanost, byla již jedenáctou svého druhu v pořadí. (Pěrvyj kanal, Radio Rossija, ITAR-TASS, 25.4.)

2013-04-26 00:00:00