Týdenní mozaika 18. – 22. března 2013

Čína kritizovala záměr USA posílit protiraketovou obranu v Pacifiku, zveřejněný ministrem obrany Chuckem Hagelem. Na Aljašce se počítá s rozmístěním dalších 14 systémů antiraket, majících čelit „možné hrozbě útoku z KLDR“. Podle mluvčího čínského MZV Hong Leie to však ovlivní regionální i globální rovnováhu, poškodí vzájemnou důvěru mezi oběma státy a přispěje k vystupňování konfrontace. (Reuters, cri, EuroZprávy.cz, 18.3.)
Na pozvání Vladimíra Putina přijede v poslední dekádě března na oficiální návštěvu Ruska prezident ČLR Si Ťin-pching. Očekává se podepsání řady dokumentů, prohlubujících strategické partnerství mezi Ruskem a Čínou. (ITAR-TASS, Sin-chua, 18.3.)
Podle průzkumu, provedeného na zakázku televize ABC a listu Washington Post, zastává 69 % Američanů názor, že USA by neměly aktivně vstupovat do rozhovorů o řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Pouze 26 % se domnívá, že by USA měly sehrát aktivní roli. Z průzkumu vyplývá, že 55 % Američanů je solidárních s Izraelem a jen 9 % s palestinskou stranou, třetina zaujala neutrální postoj. (Ynet, IsraLand, 18.3.)
Izraelský parlament vyslovil důvěru nové vládě Benjamina Netanjahua. Pro hlasovalo všech 68 poslanců vládní koalice tvořené blokem Likud-Jisrael Bejtenu, Ješ Atid, Ha-Bajit Ha-Jehudi a Ha-Tnuah. Staronový premiér Netanjahu označil za hlavní prioritu zajištění bezpečnosti země a jejích občanů. Izraelská veřejnost je však stále víc rozladěna zhoršující se sociální situaci, nezaměstnaností a rostoucí chudobou. Například cena vzrostla za posledních 12 měsíců o 8,5 % – a za posledních 6 let dokonce o 77,4 %. (AP, Israel7, ČTK, 18.3.)
Institut CBOS provedl na zakázku Akademie Leona Kozminského průzkum „Ekonomické postoje lidí v době nejistoty“. Zatímco třetina Poláků zastává názor, že volný trh je lepší než plánovaná socialistická ekonomika, více než polovina soudí, že minulý systém byl o něco lepší. Naprostá většina – 85 % – si myslí, že stát by měl lidem zajistit práci. Stejně tolik Poláků je názoru, že mezi povinnosti státu patří zajistit občanům bezplatnou zdravotní péči a 95 % si to myslí o základním vzdělání a mateřských školách. Čtyři pětiny Poláků míní, že stát by měl mít kontrolu nad železnicemi, elektrárnami a rozvodnými sítěmi, vodou, lesy a doly. Podle 61 % by stát měl mít v rukou i banky a 64 % si myslí, že právě nezřízená chamtivost bank a nadnárodních korporací stojí za vznikem krize, kterou trpí nevinní. (rp.pl., CBOS, 18:3.)
Popularita francouzského prezidenta Francoise Hollanda dále klesá a podle průzkumu agentury OpinionWay je s jeho politikou nespokojeno už 67 % Francouzů. Jediným členem Hollandovy vlády, u nějž je kladných hodnocení více než záporných, je už jen ministr vnitra Manuel Walls. (LCI, Metro, SITA, 18.3.)
Úřadující venezuelský prezident Nicolas Maduro vyzval Baracka Obamu, aby zabránil spiknutí s cílem těsně před volbami zavraždit opozičního kandidáta Henrique Caprilese, obvinit z vraždy levici a destabilizovat situaci. Podle Madura takový plán údajně připravuje CIA, Pentagon a bývalý americký velvyslanec Otto Reich. Podle aktuálních průzkumů vede Maduro s podporou 49 % voličů, právě před Caprilesem, kterého by volilo 35 % Venezuelanů. Capriles vzbudil rozruch svým prohlášením, že v případě jeho vítězství budou okamžitě přerušeny dodávky ropy na Kubu. „Už ani kapka venezuelské ropy nepoteče na financování Castrova režimu“, řekl. (VTV, Prensa Latina, 18. a 19.3.)
Kosovští Srbové v předvečer dalšího kola srbsko-kosovských jednání v Bruselu pohrozili, že v případě potřeby ustaví vlastní parlament. Na společném jednání místních samospráv v Kosovské Mitrovici to jménem starostů oznámil Slaviša Ristič, stojící v čele obce Zubin Potok. „Nikdy nepřipustíme, aby Hashim Thaci uplatnil suverenitu nad tímto územím“, prohlásil Ristič. (Blic APA, TASR, 19.3.)
Do plánovaného zdanění bankovních účtů na Kypru se tvrdě opřel ruský prezident Vladimír Putin. Krok eurozóny označil za „nespravedlivé, neprofesionální a nebezpečné řešení“. Negativní ohlasy ale zaznívají ze všech stran. „Evropa zpackala další záchranný plán. Vrátila se ke své staré neřesti. Když se její člen začal topit, nehodila mu záchranný pás, ale uvázala mu na krk mlýnský kámen. Rozhodnutí porušuje ducha pojištění vkladů, podle něhož jsou vklady v unijních bankách bezpečné do úrovně 100 tisíc eur“, napsal list Financial Times. Od příslibu prosazení dohody ale začíná couvat i nová kyperská vláda. Vše nasvědčuje, že parlament tzv. protikrizový program neschválí. (Reuters, Forbes, ITAR-TASS, ČTK, 19.3.)
Rumunská vláda zbavila prezidenta Traiana Basesca osobního letadla s odůvodněním, že jeho údržba a provoz vyjde daňové poplatníky ročně na 7 milionu eur a vláda ušetřené prostředky využije ve prospěch lidí. Basescu cestoval na intronizaci papeže běžným spojem a rozhodnutí kabinetu označil za nebezpečný populismus. (Agerpres, Adevarul, Hlas Ruska, 19.3.)
Koalice syrských opozičních sil na zasedání v Istanbulu zvolila do čela povstalecké vlády po složitém dohadování a „usměrňování zvenčí“ amerického manažera syrského původu Ghassana Hitta. Překvapivě porazil favorizovaného exministra zemědělství Asaada Mustafu. Komentáře zmiňují, že byl nakonec přijatelnější pro islamisty i liberály. Hitto žije už několik desetiletí v USA, kde působí ve vedení jedné telekomunikační firmy. Podle sdělení Národní koalice syrských opozičních sil by povstalecká vláda měla sídlit na území Sýrie a řídit záležitosti v „osvobozených oblastech“. (Anadolu, BBC, al-Arabíja, SITA, 19.3.)
Syrští povstalci dnes podle Damašku použili v bojích v severosyrské provincii Aleppo chemickou zbraň. Při útoku přišlo podle syrského ministra informací Umrána Zuhbího 16 lidí o život a 86 bylo zraněno. Zuhbí prohlásil, že morální a politickou odpovědnost za tento ohavný čin nesou Katar a Turecko. Povstalci raketu s chemickou hlavicí údajně odpálili z oblasti Chán al-Asal jižně od Aleppa. Západem podporovaní vzbouřenci odpovědnost odmítli. Z té je však obvinilo i Rusko. „Jsme nanejvýš znepokojeni skutečností, že se zbraně hromadného ničení dostaly do rukou povstalců“, konstatoval Sergej Lavrov. (SANA, Interfax, ČTK, 19.3.)
Účast bombardérů B-52 v probíhajících vojenských cvičeních je „aktem solidarity“. USA tím vyjadřují odhodlání chránit svého spojence, řekl v Soulu mluvčí jihokorejského ministerstva obrany. Společné manévry Foal Eagle začaly 1. března a potrvají dva měsíce. Společný výcvik Key Resolve, který zahrnuje i nácvik součinnosti přepadových oddílů, potrvá od 11. do 21. března. KLDR obří manévry označila za nácvik invaze a velmi nezodpovědnou provokaci. (AP, Jonhap, KCNA, TASR, 19.3.)
Dvě klíčové informace, které mohly zabránit agresi vůči Iráku, kompetentní místa buď odmítla nebo překroutila, uvedla BBC u příležitosti 10. výročí této události. CIA i britská MI6 věděly, že Saddám Husajn nedisponuje ničím z toho, z čeho je obviňován. Bushe a Blaira to však nezastavilo. „Více než 300tisícová koaliční armáda, soustředěná v Kuvajtu, se bez vyhlášení války dala do pohybu. Protivníka zničila za necelý měsíc a utrpěla jen minimální ztráty. Mír ale nenastal a zbraně, které byly uváděny jako důvod k válce, se nikdy nenašly“, uvádí analytik Aaron Miller z Brownovy univerzity. Možná i proto dnes většina Američanů souhlasí s názorem současného ministra obrany Chucka Hagela, že „válka v Iráku byla nejhorším a nejnebezpečnějším rozhodnutím USA od války ve Vietnamu“. (BBC, CNN, Rádiožurnál.Sro, 19.3.)
Omluva Maďarům žijícím na Slovensku by byla cestou ke vzájemnému slovensko-maďarskému usmíření a uzavření minulosti. Řekl to v reakci na rozhovor slovenského MZV Miroslava Lajčáka pro český deník MFDnes jeho maďarský protějšek János Martonyi. Lajčák uvedl, že Slovensko je na dobré cestě dohodnout se s Maďarskem na uzavření sporného tématu Benešových dekretů. (MTI, TASR, 19.3.)
Kyperský parlament odmítl zdanění bankovních vkladů, které mu jako podmínku záchranné půjčky vnucovala EU. Deník Die Welt v této souvislosti napsal, že představitelé Kypru hledají východiska i jinde. Prezident Anastasiades telefonoval ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a ministr financí dokonce do Moskvy odletěl. Místní tisk píše, že „pokusem uvalit daň na všechny úspory jako podmínku financování záchranného plánu Evropa ukázala, že jí na kyperských občanech vůbec nezáleží“. Kypřané procitli ze svého snu o EU a do budoucnosti se dívají s obavami. (Presseurope, DPA, Philieftheros, RIAN, 20.3.)
Ruské agentury informují o jednáních kyperského ministra financí Michalise Sarrise s jeho ruským protějškem Antonem Siluanovem a vicepremiérem Igorem Šuvalovem. Jednání o finanční pomoci ostrovnímu státu zatím nebylo korunováno úspěchem, ale pokračuje. Média rovněž informují o večerním telefonickém rozhovoru prezidentů Anastasiadese a Putina. Zmiňovány jsou i spekulace západního tisku, že ve hře je i symbolický prodej dvou největších kyperských bank Rusku. (RIAN, Interfax, Rosbalt, 20.3.)
Některé země NATO začaly připravovat vojenský útok na Sýrii. Velitel sil NATO v Evropě generál James Stavridis to uvedl před branným výborem amerického Senátu. „V případě nezbytnosti jsou vojska NATO připravena provést vojenskou operaci v Sýrii podle libyjského vzorce“, uvedl Stavridis Na rozdíl té proti Libyi by podle něj ani nemusela mít oporu v rezoluci Rady bezpečnosti OSN. V úvahu prý připadá nasazení letectva, které by si vynutilo „bezletovou zónu“, i přímá vojenská pomoc ozbrojené opozici na pozemním bojišti. Nasazení protiraketové obrany, dislokované v Turecku, proti syrskému vojenskému letectvu však podle generála brání to, že Ankara trvá na jejich využití výlučně k obranným účelům. (RIAN, Fondsk.ru, Vzgljad, ČTK, 20.3.)
Ve věku 84 let zemřel devatenáctý prezident Bangladéše Zillur Rahmán. V čele jedné z nejchudších zemí světa stál od února 2009. (PTI, Hlas Ruska, 20.3.)
Pákistánský prezident Asif Alí Zardárí stanovil termín parlamentních voleb na 11. května. Hlavním soupeřem dosud vládnoucí Lidové strany bude Pákistánská muslimská liga expremiéra Naváze Šarifa a strana Tehreek-e-Insaf (Hnutí za spravedlnost) v čele s populární bývalou hvězdou kriketu Imranem Khanem. Pákistán má komplikované vztahy s Indií a poměrně dobré s Čínou. V poslední době rozšiřuje spolupráci s Íránem. V zemi sílí protiamerické nálady. (The News, Centrasia.ru, 20.3.)
V Británii proběhla stávka zaměstnanců veřejné správy. Zavřeny byly státní úřady, soudy, muzea i galerie. Protesty mířily proti dalším asociálním škrtům, které navrhuje ministr financí George Osborne. Podle odborového svazu PCS snižování výdajů krizi neřeší, ale jen dál prohlubuje. (BBC, SITA, 20.3.)
„Strana moldavských komunistů žádá nejen předčasné, ale také skutečně svobodné a všestranně demokratické volby,“ prohlásil v televizní debatě její poslanec Mark Tkačuk. PKRM žádá, aby práce Ústřední volební komise podléhala co nejširší veřejné kontrole. Vyzvala k rozvoji širokého lidového protestního hnutí a zakládání výborů „Občanského kongresu“ ve všech městech i co možná širokém počtu obcí, které „zemi osvobodí od kriminálního a protinárodního režimu“. (Omega, kp.md, 20.3.)
Probíhající návštěva Izraele je první zahraniční cestou amerického prezidenta v jeho druhém funkčním období. Po přistání v Tel Avivu prohlásil: „Jsem přesvědčen, že naše spojenectví je na věčné časy“. V Ramalláhu, kde jednal s palestinským prezidentem, byl veřejností přijat chladně. Signálem mizivých očekávání, která s jeho návštěvou spojovala, byl i „Uvítací song pro Obamu“, odvysílaný krátce předtím místní televizí: „Mír bude, slibuji vám. Prostě jen dál čekejte, musíte čekat“ – s dovětkem, že jde o čekání na věčnost. (Jediot Achronot, IsraLand, ČTK, SITA, 20.3.)
Sporná otázka Benešových dekretů se určitě nevyřeší jen tím, že se Slovensko omluví Maďarům, komentoval slovenský MZV Miroslav Lajčák výroky maďarského kolegy Jánose Martonyiho. Benešovy dekrety vnímáme jako součást poválečného uspořádání. Nelze je otevírat, protože nelze akceptovat ani sebemenší náznak zpochybnění výsledků 2. světové války. Jinak si lze představit docela dlouhý seznam toho, zač by se mohly obě strany navzájem omluvit, tudy však produktivní cesta nevede, řekl slovenský diplomat. (SITA, MTI, 20.3.)
V dubnu vznikne v Německu nová strana – Alternativa pro Německo. Stojí za ní řada známých ekonomů, politologů, sociologů, novinářů i podnikatelů. V čele iniciativy stojí Bernd Lucke, který přes 30 let strávil v CDU kancléřky Merkelové. Programovou dominantou je odpor ke společné evropské měně a samotné EU – a obavy o další osud Německa. „Nejsou to lidé, kteří by sami byli v úzkých a báli se o svou existenci. Mají prostě jen jiný názor, rozhodli se ho říkat nahlas a přesvědčovat o něm ostatní“, řekl týdeníku Focus šéf agentury pro výzkum veřejného mínění Emnid. Podle jejích průzkumů by euroskeptickou stranu, pokud vznikne, volil každý čtvrtý Němec. Na první sondážní setkání příznivců přišlo k překvapení organizátorů 1200 lidí. (ZDF,FAZ,Sme.sk, 21.3.)
Vězněný šéf Strany kurdských pracujících Abdullah Öcalan vyzval své bojovníky, aby se stáhli z Turecka a zastavili bojové operace. „Nechme zbraně utichnout, dejme šanci míru a jednání“, uvedl Öcalan v prohlášení, čteném u příležitosti kurdského Nového roku. Turecko přislíbilo, že povstalce, kteří opustí zemi, nebude pronásledovat, posílí práva kurdské menšiny a její autonomii, přičemž v kurdštině umožní i školní výuku. Povede-li to k ukončení krvavého konfliktu, trvajícího už tři desítky, se ukáže až v nejbližších měsících. ( Anadolu, Reuters, ČTK, 21.3.)
Nepopulární slovinský expremiér Janez Janša (54), jehož pravicové vládě po mohutných protestech v ulicích mnoha měst vyslovil v únoru parlament nedůvěru, končí v politice. ( STA, Dnevnik, DPA, 21.3.)
Referendum o nezávislosti Skotska proběhne 14.září 2014. Otázka bude znít: „Mělo by být Skotsko nezávislou zemí?“ Skotsko je součástí Spojeného království přes tři století a má statut poloautonomního území. Podle průzkumů je dnes pro nezávislost asi třetina Skotů. (BBC, AP, 21.3.)

2013-03-22 00:00:00