Týdenní mozaika 16. – 22. srpna 2013 (kk)

Kosovští Srbové oznámili bojkot voleb do tamních samospráv. Volby konané podle kosovské Ústavy označili za nepřijatelné. Kosovské úřady nehodlají respektovat ani do budoucna. Bělehrad uvedl, že bojkot hlasování nepovažuje za správný. Srbsko oficiálně jednostranné odtržení své provincie odmítá. Jeho nynější vedení oceňuje „zlepšení vzájemných vztahů“ po uzavření dohody, oktrojované EU. Jen výměnou za tyto ústupky je Brusel připraven zahájit v lednu jednání o postupném začleňování Srbska do EU (B92, Blic, SITA, 16.8.).
Šéf libanonského radikálního hnutí Hasan Nasralláh u příležitosti 7. výročí konce války s Izraelem prohlásil, že „vyžádá-li si to situace, je připraven se osobně zapojit do bojů v Sýrii“. Vyjádřil se i ke čtvrtečnímu výbuchu v Bejrútu, který si vyžádal 24 lidských životů a na 200 zraněných. Přihlásila se k němu skupina Ajšiny brigády sunnitských radikálů. Nasralláh uvedl, že podobné krvavé útoky jen ukazují pravou tvář sunnitských islamistů a to, v čím žoldu pracují. „Každý takový útok posiluje naše odhodlání pokračovat v boji,“ řekl vůdce Hizballáhu (Reuters, al-Manár, Guardian, 16.8.).
Iránský prezident Hasan Rúhání vyzval ke změně zahraniční politiky země. Nadměrně konfrontační rétorika podle jeho slov zemi škodí. Řekl to při uvedení do funkce nového íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Irán, jak řekl, nepotřebuje izolaci, ale uznání svých argumentů a mezinárodní respekt. „Musíme hájit své zájmy přiměřeně a racionálně. Na seriózní jednání o svém jaderném programu jsme připraveni,“ řekl Rúhání. Irán bude, jak uvedl, postupovat transparentněji, aby přesvědčil svět, že jeho aktivity jsou plně v rámci mezinárodních pravidel (IRNA, AP, SITA, 17.8.).
KLDR souhlasila s návrhem jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje uskutečnit setkání rozdělených rodin, které se po Korejské válce 1950-1953 ocitly na různých stranách 38. rovnoběžky. První setkání po třech letech se má uskutečnit během tradičních svátků podzimu „Chuseok“ 19. září, kdy se příslušníci rodin scházejí, aby uctili památku předků. KLDR navrhla, aby se rodiny setkaly v severokorejském letovisku Kumgang v Diamantových horách. Další kontakt by pak měl následovat 4. října – v den výročí podepsání společného prohlášení obou Korejí z roku 2007 – prostřednictvím videokonference. Po válce počátkem 50. let zůstaly rozděleny miliony příbuzných (KCNA, ITAR-TASS, ČTK, cri, 18.8.).
Rusko je připraveno zpřísnit hraniční a celní kontroly s Ukrajinou v případě, že Kyjev podepíše asociační dohodu s EU, prohlásil poradce ruského prezidenta Sergej Glazjev. „Připravujeme zpřísnění celních postupů, pokud Ukrajina uskuteční tento sebevražedný krok,“ řekl Glazjev. Připomněl, že v připravovaném dokumentu je bod, kterým se Ukrajina zavazuje vpouštět na své území evropské zboží prakticky bez veterinárně-sanitárních prověrek a jiných standardních opatření. „Na ukrajinském trhu se objeví obrovské množství podobných produktů, které by volně přecházely i k nám. Již nyní prochází přes naše hranice značné množství neukrajinského masa, masných výrobků, sýrů a dalšího zboží, které na vstupu nikdo nepodrobil obvyklé kontrole,“ konstatoval Glazjev. Upozornil zároveň, že Ukrajina musí počítat s tím, že i z jejího vnitřního trhu bude vytěsněna nemalá část produktů, které vyrábí sama. „My se na to vše musíme náležitě připravit,“ zdůraznil Putinův ekonomický poradce (Interfax-Ukrajina, RIAN, SITA, 18.8.).
Na úrovni náměstků ministrů zahraničí proběhly v Moskvě rusko-japonské rozhovory o přípravě mírové smlouvy mezi oběma zeměmi. Klíčovou otázkou je problematika Kurilských ostrovů. Spor o vlastnictví se táhne od 2. světové války. Japonsko si činí nároky na 4 ostrovy Kurilského souostroví a odvolává se na tzv. Shimonosekiskou smlouvu z roku 1855. Rusko trvá na tom, že Kurily patří jemu a opírá se o nepřípustnost přehodnocování výsledků 2. světové války (RIAN, Fondsk.ru, 19.8.).
Jižní Korea a USA zahájily další společné vojenské cvičení. Manévry potrvají do 30. srpna a dle informací se jich zúčastní 30 tisíc amerických a 50 tisíc jihokorejských vojáků. Agentura AFP uvedla, že rámec cvičení „Ulchi Freedom Guardian“ tvoří simulované agrese z KLDR a nácvik společných obranných akcí. Tak provokativně pojaté manévry, shoduje se řada pozorovatelů, jen sotva přispějí ke zlepšení mezikorejských vztahů (AFP, BBC, Hlas Ruska, ČTK, 19.8.).
Masová demonstrace za svobodné a spravedlivé volby proběhla v azerbájdžánském Baku. Autokratický režim prezidenta Ilhama Alieva, syna bývalého člena Politbyra ÚV KSSS, tam tvrdě a nekompromisně potlačuje opozici a stíhá každou kritiku hlavy státu. I tato demonstrace byla povolena 10 km od centra města, policie konfiskovala transparenty kritizující prezidenta a několik aktivistů zadržela. Prezidentské volby proběhnou 9. října a Ilham Alijev bude usilovat o znovuzvolení. Rivalem mu bude známý scénárista Rustam Ibragimbekov, jehož slabinou je však dvojí občanství – azerbájdžánské a ruské (Rosbalt-kavkaz, armnews.com, SITA, 19.8.).
Syrská armáda pokračuje v likvidaci teroristických band v pobřežní provincii Latákíja. Osvobozeno bylo několik vesnic, pod kontrolu se dostal i strategický pahorek Aš-Šaaban a hlavní přístav tak získal plnou bezpečnost. Právě Latákíja, kde žije největší počet alávitů, ke kterým patří prezident Asád, je jedním z hlavních terčů Fronty al-Nusrá, napojené na teroristickou síť al-Káida (SANA, Regnum, Fondsk.ru, 20.8.).
Egyptské bezpečnostní síly zadržely v káhirské čtvrti Nasr duchovního vůdce Muslimského bratrstva Muhammada Badího. Situace v Egyptě je i přes vyhlášení výjimečného stavu a zákaz nočního vycházení krajně napjatá a demonstrace provázené krvavými střety dále pokračují. Muslimské bratrstvo označuje svržení prezidenta Mursího za vojenský puč a žádá jeho návrat do funkce (AP, Al-Ahrám, iDNES, 20.8.).
Podle aktuálního průzkumu VCIOM disponuje z politických stran největší podporou Jednotné Rusko – 45,5 % (v polovině července 43,3 %). S odstupem následují KPRF – 10,7 % (10,1%), Liberální demokraté – 6,6 % (7,2 %) a Spravedlivé Rusko – 4,4 % (3,9 %). Zhruba 4 % Rusů by volily jiné strany, odpověď „Těžko říci“ uvedlo 9,5 % a 19,2 % zvolilo odpověď, že by k volbám nešli (vciom.ru, 20.8.).
V Polsku roste negativní hodnocení Sejmu i Senátu. Podle průzkumu CBOS je s prací poslanců nespokojeno 71 % a s prací senátorů 55 % Poláků. Kladně se vyslovilo na adresu poslanců 15 % a senátorů 17 % dotázaných. Podobně negativní hodnocení má i kabinet premiéra Tuska. Naopak většina je spokojena s tím, jak úřad vykonává prezident Bronislaw Komorowski – 65 %, opačný názor vyjádřilo 21 % (Dziennik, TVP, 20.8.).
Prezident Alexandr Lukašenko schválil postup, konkretizující plnění dohody s RF o dislokaci vojenské letecké základny na běloruském území. Při této příležitosti zdůraznil, že rozhodnutí rozvíjet přednostně protivzdušnou obranu a letectvo vychází z analýzy nedávných konfliktů a intervencí do vnitřních věcí suverénních zemí ze strany některých států Západu. „My sami nikoho neohrožujeme, nutno však udělat vše, aby si USA a Západ nemohly nechat ani zdát, že by snad mohly s Běloruskem jednat z pozice síly,“ prohlásil Lukašenko (Belta, tut.by, IAR, 20.8.).
Na hrubý nátlak a pod přímým dohledem britské tajné služby musela redakce listu Guardian zničit dokumentaci o globálním špehování telefonátů a internetové komunikace, získané od bývalého pracovníka CIA Edwarda Snowdena. Deník byl podle svého šéfredaktora Alana Rusbridgera vystaven výhružkám trestního stíhání i jiných „potíží“. Za „nepřípustný a šokující zásah do svobody tisku“ to označila i mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. S kauzou souvisí i zadržení Davida Mirandy, přítele novináře Glenna Greenwalda, který spravuje část Snowdenových materiálů. Britské služby Mirandu 9 hodin zadržovaly za jeho mezipřistání v Londýně na cestě z Berlína do Rio de Janeira. Zabavily mu telefony, počítač, diskety i fotoaparát. Rozhořčený Greenwald prohlásil, že teď bude o celém tématu psát ještě ofenzivněji a zveřejní i řadu fakt, demaskujících velice zranitelné prvky britské politiky. „Mám mnoho dokumentů o anglickém špionážním systému a teď se na ně zaměřím. Toho, co udělali, budou ještě litovat,“ řekl Greenwald. Rusbridger upozornil i na to, že kdo zničí určité dokumenty v digitálním věku, musí počítat s tím, že jsou bezpečně uloženy i jinde. Redakce, zdůraznil šéfredaktor Guardianu, rozhodně nehodlá kapitulovat: „Snowdenovy dokumenty budeme publikovat i nadále, teď už to však nebude z Londýna“ (Guardian, Der Spiegel, BBC, Hlas Ruska, ČTK, 20.8.).
Turecký premiér Recep Erdogan obvinil Izrael, že stojí za svržením egyptského prezidenta Muhammada Mursího. „Je za tím Izrael. Mám pro to důkazy,“ prohlásil Erdogan na shromáždění své strany AKP. Mursí byl svržen armádou počátkem července a následné nepokoje, provázené brutálními zásahy ozbrojených sil, si vyžádaly již na tisíc životů. Turecko odvolalo svého velvyslance z Káhiry a Egypt učinil stejný krok. V tureckých městech probíhají každodenní demonstrace na podporu Mursího (Hürriyet, DPA, SITA, 20.8.).
Rusko předalo OSN žádost o rozšíření svého ekonomického prostoru o dvousetmílové pásmo kontinentálního šelfu Ochotského moře. Podle zpráv geologů je tento úsek bohatý na uhlovodíky, kovy a další užitkové nerosty. V případě úspěchu Moskva omezí v oblasti rabování ryb, krabů a dalších biologických zdrojů, kterému dnes nemůže zabránit. Rusko svůj nárok opírá o Konvenci OSN pro mořské právo, která předpokládá rozšíření ekonomického prostoru do hloubky 200 mil za podmínky, že území je přirozeným prodloužením pevniny (ITAR-TASS, Lenta.ru, 20.8.).
V Iráku pokračuje vlna bombových útoků. Dvě nálože explodovaly severně od Bagdádu, na farmářském tržišti a na policejním komisařství. Šest aut, naložených trhavinami, vybuchlo jižně od metropole. Další masakry se odehrály v obchodní čtvrti města Amara, na parkovišti ve městě Iskandáríja a nedaleko elektrárny ve městě Násiríja. Zahynuly desítky a zraněny byly stovky lidí, převážně civilistů. Od počátku roku přišlo o život přes 3.500 obyvatel země. Vláda premiéra Núrího Malíkího se snaží očistit zemi od teroristů, napojených na al-Káidu. Země se zmítá v chaosu a násilí už od americké agrese v roce 2003, „zdůvodněné“ lživou verzí o „Saddámových zbraních hromadného ničení“ (AFP, AP, Iraq.net, ČTK, TASR, 20. a 21.8.).
Bývalý fronteman skupiny Pink Floyd Roger Waters vyzval v otevřeném dopise rockové hvězdy z celého světa ke kulturnímu bojkotu Izraele. V textu, zveřejněném na propalestinském webu Electronic Intifada, napsal: „Píšu vám nyní, drazí bratři a sestry z rodiny rock n´rollu a žádám vás, abyste se připojili ke mně a tisícům dalších umělců a vyhlásili kulturní bojkot Izraeli. Projevme svůj odpor k apartheidu v Izraeli a podporu okupované Palestině závazkem, že tam nebudeme vystupovat ani vystavovat a nepřijmeme žádnou cenu či dotaci od instituce napojené na izraelskou vládu, dokud se Izrael nepodřídí mezinárodnímu právu a univerzálním principům lidských práv.“ Už v minulosti se Waters angažoval v boji proti apartheidu v JAR a agresivním krokům USA v různých částech světa (ČTK, The Telegraph, Israel7, 20. a 21.8.).
„Vláda USA je proti byť jen omezené vojenské intervenci do Sýrie, protože se domnívám, že povstalci bojující proti režimu Bašára Asáda by, až by se dostali k moci, nejednali v souladu s americkými zájmy,“ uvedl předseda Sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA Martin Dempsey v dopise kongresmanu Eliotu Engelovi, požadujícímu „důraznější postup USA vůči Asádovi“. Armáda USA, uvádí dále Dempsey, je sice s to zničit syrské vzdušné síly a naklonit rovnováhu ve prospěch opozice. „Ale co pak? Vystupňuje to konflikt a budeme zataženi do další války bez jakékoliv strategie dosažení míru. Měli bychom – poučeni vývojem v Iráku a Afghánistánu – vnímat limity vojenských možností v tomto kontextu,“ napsal Dempsey, který byl už v minulosti proti vytvoření „bezletové zóny“ nad Sýrií. Konstatoval tehdy, že by vyžadovala nasazení stovek letounů, stála miliardy dolarů měsíčně a byla spojena s rizikem nemalých ztrát (AP, Bloomberg, CNN, TASR, 21.8.).
Rusko uzavřelo s Vietnamem už třetí smlouvu o dodávkách stíhaček Suchoj. Na základě dvou předchozích dodalo Hanoji 8, resp. 12 těchto stíhačů. Třetí kontrakt – o hodnotě 450 milionů dolarů – zahrnuje dodávku 12 letadel do roku 2015. Vietnam projevil zájem i o 18 stíhaček SU-30K, dislokovaných v Bělorusku (Interfax, RIAN, 21.8.).
Krádeže ropy nabyly v Libyi katastrofálních rozměrů. Nad východní Kyrenaikou, kde se těží 80 % její produkce, vláda fakticky ztratila kontrolu. Ministři silových resortů přiznávají, že nejsou schopni nastolit pořádek a zlomit vliv mafiánsko-korupčních struktur, které si už od agrese USA a NATO dopřávají naprostou beztrestnost. Těžba ropy dnes dosahuje necelé třetiny dřívějšího objemu, země se topí v chaosu a ekonomicky upadá (Kommersant, RT, Fondsk.ru, 21.8.).
V Řecku proběhlo 21. srpna zkušební vysílání veřejnoprávního televizního kanálu EDT, který má nahradit zrušenou státní televizi ERT. Konzervativní vláda ERT zastavila a novináře propustila s odůvodněním, že je příliš drahá. Obecně se však má za to, že se tak pomstila za kritický postoj ERT vůči vládě a jejímu posluhování EU. Rozhodnutí pravicové vlády vyvolalo vlnu protestů a stávek a málem způsobilo pád vlády (ANA-MPA, Kathimerini, server polské levice, 21.8.).
V Bruselu proběhne 27. srpna další schůzka premiérů Srbska a Kosova v rámci „dialogu o urovnání vztahů“, dozorovaná vysokou komisařkou EU pro zahraničí Catherine Ashtonovou. Ivica Dačič a Hashim Thaci mají pod její kuratelou „zkontrolovat plnění dubnové dohody“ a pokročit dál v „normalizaci vzájemných vztahů“ (B92, Danas, Hlas Ruska, 21.8.).
Palestinské vedení pohrozilo, že na rozhodnutí izraelské vlády vybudovat dalších 2 tisíce nových bytů na okupovaných územích podá žalobu u mezinárodní justice. „Skutečným cílem budování osad je zmařit mírová jednání a zabránit vzniku palestinského státu,“ prohlásila členka vedení OOP Hanah Ašráviová. Hlavním problémem obnovených jednání jsou hranice nového palestinského státu, statut Jeruzaléma a citlivá otázka židovských osad na okupovaných územích (AP, Reuters, SITA, 21.8.).
Podněstří se chystá oslavit 23. výročí vzniku republiky, které připadá na 2. září. Přijede ruský vicepremiér a zvláštní představitel prezidenta RF pro otázky Podněstří Dmitrij Rogozin. Podněsterská Moldavská SSR vznikla 2. září 1990. V roce 1992 proběhla krátká válka, po níž enkláva vyhlásila nezávislost na Moldávii. V té naopak sílí tlak na „rumunizaci“ země, ústící až do její pohlcení Rumunskem. Obyvatelstvo Podněstří má přitom i markantně vyšší životní standard, než moldavská populace. Zdejší levice není vystavena honům na čarodějnice, jimiž se z vlastní impotence zajistit prosperitu vylhává moldavská „proevropská“ pravice (Publika TV, Olvia-press, Novosti Pridnestrovja, 21.8.).
Bývalý kancléř Gerhard Schröder se snaží SPD probrat z poraženeckých nálad. SPD před volbami silně ztrácí na konzervativní CDU/CSU. Ještě markantnější je rozdíl mezi kandidáty na kancléře (Angelu Merkelovou preferuje 57 % Němců, kdežto nominanta SPD Petera Steinbrücka jen 21 %). Schröder se defétismu, který to uvnitř SPD vyvolává, snaží čelit mj. reminiscencemi na rok 2005, kdy sociální demokracie v předvolebních průzkumech také značně ztrácela, nakonec však získala 34,2 % hlasů, o jediné procento méně než CDU/CSU. Podle agentury Forsa by nyní volilo CDU/CSU 41 % a SPD 22 % Němců. Podle institutu Allensbach je tento poměr 39 : 24,5 %. Na strukturu povolební exekutivy však, upozorňují německá i zahraniční média, bude mít neuralgický vliv i to, zda se do Bundestagu vůbec dostane i liberální FDP, kolik získají Zelení a zda uspěje či vyjde naprázdno euroskeptická Alternativa pro Německo (Bloomberg, thelocal.du, Pravda.sk, 22.8.).
Kaczynského Právo a spravedlnost (PiS) podle průzkumu Homo Homini zvyšuje náskok nad Občanskou platformou (PO) premiéra Donalda Tuska. V srpnu by získalo 35 % hlasů oproti 22 % Občanské platformy. Mírně vzrostla podpora SLD, který by získal 16 %, Hnutí Palikota a PSL shodně 5 %. Těsně pod volebním prahem by skončila Solidarna Polska – 4 % (PAP, Dziennik, 22.8.).
Syrská opozice obvinila režim Bašára Asáda z nasazení chemických zbraní. Hovoří až o tisíci obětí. Armáda obvinění rezolutně odmítá a nevěří mu ani většina expertů. „Syrská vláda nemá zapotřebí sáhnout k chemickým zbraním,“ zaznělo i na americké CNN. „Zaznamenává vojenské úspěchy na mnoha frontách a právě v okolí Damašku ji ozbrojená opozice příliš neohrožuje. Proč by tak riskovala podobnou akci v hustě obydlené oblasti, a poskytla tím záminku k zahraniční intervenci?“ Rada bezpečnosti OSN na své mimořádné schůzi vyjádřila vážné znepokojení a urgentní výzvu, aby byl incident neprodleně a věrohodně vyšetřen. Snaze USA a jeho spojenců označit za viníka syrské vládní síly však vstříc nevyšla (AP, AFP, Lenta.ru, BBC, PAP, 22.8.).
Podle žebříčku sestavovaného listem Korrespondent je nejvlivnějším Ukrajincem prezident Viktor Janukovyč. Druhý v pořadí je multimiliardář Rinat Achmetov a třetí Janukovyčův syn Aleksandr, společník holdingu „MAKO“. Dále následují šéf rady ředitelů Group DF Dmitrij Firtaš, poslanec a významný akcionář Smart-holdingu Vadim Novickij, 1. vicepremiér Sergej Arbuzov, šéf prezidentské kanceláře Segej Levočkin, ministr Aleksandr Klimenko, premiér Nikolaj Azarov a první desítku uzavírá lídr strany „UDAR“ Vitalij Kličko (RT, Interfax-Ukrajina, 22.8.).
Rusko ve zvláštním prohlášení MZV uvedlo, že podle informací, jimiž disponuje, použili chemické zbraně na předměstí Damašku bojovníci prozápadní opozice, nikoli vládní síly. Agresívní kampaň západních médií je jen další ilustrací, že jde o „předem naplánovanou provokaci, jakých už bylo několik“. I z autentických relací lokálních televizních stanic je zřejmé, že 21.srpna v ranních hodinách byla do inkriminované oblasti vypálena podomácku vyrobená raketa z pozic, ovládaných povstalci, podobná té, již použili teroristé už 19.března v Chan Al-Asálu s dosud neidentifikovanou otravnou látkou. Také z jejího nasazení byla lživě obviňována syrská armáda. K poslední provokaci na předměstí Damašku došlo na očividnou objednávku právě ve chvíli, kdy v Sýrii zahájila činnost mise OSN, mající vyšetřit dřívější podobné incidenty, kde hrozí skandální blamáž právě teroristům i jejich zahraničním protektorům. „Opozice už nemá co ztratit,“ komentuje to ruský politolog Sergej Děmiděnko. „Zvítězit nemůže, a tak se všemožně snaží donutit Západ k intervenci. Přesvědčit toho, kdo si to přeje, že režim je krvavý a nelidský. To všechno to už bylo. Ty lidi mají už jen na špinavou práci“ (Hlas Ruska, rg.ru, SANA, 22.8.).

2013-08-23 00:00:00