Týdenní mozaika 15. – 25. února 2013

Premiér Dmitrij Medveděv očekává, že ruská ekonomika letos dosáhne růstu o 5 %. „Je to úkol složitý a ambiciózní, ale bez jeho dosažení není možná realizace náročných projektů, které jsme si stanovili. Rusko potřebuje kvalitnější vzdělání, zdravotnictví a celou sociální sféru. Musíme do těchto oblastí investovat a musíme nastavit nový model ekonomického růstu, založený na špičkových technologiích“, řekl Medveděv na ekonomickém fóru v Krasnojarsku. (ITAR-TASS, Hlas Ruska, 15.2.)
Irán neusiluje o získání jaderné zbraně a nepracuje na jejím vývoji, prohlásil v iránské státní televizi nejvyšší duchovní a politický vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Zdůraznil, že důvodem k tomu není nátlak zvenčí, ale náboženské přesvědčení. Chameneí, jehož slovo je podle Ústavy nad zákonem, už loni zveřejnil dekret, ve kterém výrobu a použití jaderných zbraní označil za odporující islámu, a proto „zakázané a hříšné“. Shodné usnesení vydala i teheránská vláda. (IRNA, Reuters, DPA, 16.2.)
Desetitisíce Portugalců vyšly do ulic k ostrým protestům proti úsporným opatřením vlády. Pravicovému kabinetu vyčítají zvyšování daní, pokles důchodů i mezd, rostoucí nezaměstnanost. Žádají demisi vlády a předčasné volby. „Vláda by měla brát ohledy na zájmy vlastních občanů, a ne slepě poslouchat příkazy EU a MMF“, prohlásil šéf odborové ústředny Arménio Carlos. (Público, AFP, ČTK, 16.2.)
Afghánské bezpečnostní síly už nebudou moci přivolat si vzdušnou podporu, oznámil v sobotu prezident Hámid Karzaí v reakci na noční nálet z počátku týdne, kdy při bombardování NATO zahynulo 10 civilních obětí. „Vydávám dekret, že afghánské bezpečnostní síly za žádných okolností nebudou moci žádat, aby cizí letouny podnikly operaci proti našim domům a vesnicím“, řekl Karzaí v projevu na Národní vojenské akademii v Kábulu. Guvernér provincie Kunar k incidentu uvedl, že při „neospravedlnitelném útoku zahynulo 5 dětí, 4 ženy a 1 muž“. (AFP, RIAN, 16.2.)
Podle prognózy ratingové agentury Fitch ekonomika zemí Latinské Ameriky letos vzroste v průměru o 3,7 %, zatímco v roce 2012 činil růst HDP 2,8 %. Nejlepší ekonomické vyhlídky mají Ekvádor a Uruguay, velmi dobré Bolívie, Chile, Kolumbie, Panama, Peru a Surinam. Pro dvě klíčové ekonomiky Latinské Ameriky – Brazílii a Mexiko – odhaduje agentura růst mezi 3,5 až 4 %. (Reuters, Prensa Latina, 17.2.)
Kosovo si připomíná 5. výročí vyhlášení nezávislosti. Polovina zemí světa, nehledě na vytrvalý nátlak USA a EU, tento akt neuznává. Vláda ČR Republiku Kosovo uznala v květnu 2008. Stalo se tak proti vůli prezidenta Václava Klause. Silné výhrady k uznání Kosova má i jeho nástupce Miloš Zeman. Země o rozloze necelých 11 tisíc km čtverečních je téměř zcela obývaná Albánci, patří k nejchudším v Evropě, má přibližně 40 % nezaměstnanost a je ovládána drogovou mafií. (RFE, Balkan Insight, iDNES.cz, 17.2.)
Libanonské ozbrojené hnutí Hizballáh není nijak oslabeno konfliktem v Sýrii a nebude nečinně přihlížet případně izraelské akci proti Libanonu, varoval židovský stát vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Jeho hnutí, jak řekl, má dostatek sil, aby raketami vyřadilo z provozu přístavy, letiště i elektrárny za svou jižní hranicí. (Al-Manár, RIAN, ČTK, 17.2.)
Vítězem nedělního 1. kola prezidentských voleb na Kypru se stal lídr opoziční konzervativní strany Demokratické shromáždění (DISY) Nikos Anastasiadis se ziskem 45,46 % hlasů. Ve 2. kole se utká se Stavrosem Malasem, kterého podporují komunisté (AKEL). Ten získal 26,91 % a na třetí místo odsunul exministra zahraničí Giorgiose Lillikase, kterého volilo 24,93 % Kypřanů. Nynější prezident Demetris Christofías (AKEL) nekandidoval s ohledem na ztrátu popularity, způsobenou vážnými ekonomickými problémy, které vyvolaly značnou nespokojenost obyvatelstva. Přestože severokyperští Turkové volby bojkotovali, účast přesáhla 83 %. Druhé kolo proběhne v neděli 24. února. (ANA-MPA, AP, ČTK, 17.2.)
Úřadující levicový prezident Ekvádoru Rafael Correa obhájil svůj úřad už v 1. kole prezidentských voleb, když získal 57,1 % hlasů. Jeho největší rival, konzervativní bankéř Guillermo Lasso, obdržel 24,2 % a exprezident Lucio Gutiérrez 5,5 %. Jak řekl Correa, kterému se přezdívá „ekvádorský Chávez“, revoluci už nikdo a nic nezastaví. „Je důležité, že zvítězila demokracie a lid, a ne banky, média, mezinárodní finanční instituce a hegemonistické země“, prohlásil Correa z balkonu paláce Carondelet. Za jeho vlády dosáhl Ekvádor stabilního ekonomického růstu, viditelných úspěchů v boji s chudobou a sociální výdaje státu jsou nejvyšší v celé Latinské Americe. (Prensa Latina, AP, DPA, 18.2.)
Pákistánský ministr vnitra Rehman Malik se během své oficiální návštěvy Teheránu setkal s prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem a jednal se svým resortním kolegou Mustafou Najjarem. Předmětem jednání bylo další rozšíření a posílení vzájemných vztahů včetně oblasti bezpečnosti a ochrany hranic, ekonomické a obchodní spolupráce. Političtí pozorovatelé hovoří o stále užším propojování vzájemných vazeb mezi Iránem a Pákistánem. (IRNA, APP, PressExpress, 18.2.)
Setrvání v Evropské unii podporuje jen třetina Britů. Vyplývá to z průzkumu agentury Harris Interactive. Naopak pro vystoupení z EU by se v případném referendu vyslovila plná polovina občanů Británie. Třetina zastává názor, že členství v EU Británii nic nepřináší a jen 30 % se obává, že vystoupení z EU zemi nějak oslabí. (Financial Times, BBC, 18.2.)
Dva roky po pádu Kaddáfího režimu nemá země novou ústavu, vládne v ní všeobecný chaos, roste zločinnost a lidové nespokojenost je na vzestupu. „V té ´demokracii´, kterou tu Západ vnutil svržením Kaddáfího, to teď vypadá jako v hlubokém středověku“, konstatuje ředitel politologického Java centra se sídlem v Káhiře Rifaad Sayed Ahmad. „Nálety NATO uvrhly tuto – do té doby na africké poměry vysoce prosperující zemi – zpět do středověku a občanské války. Západ použil vojenskou sílu, aby tu nastolil poslušný, leč neschopný a nepopulární režim. Náboženské a kmenové rozepře trhají zemi na kusy. Libyjská ropa a plyn byly hlavním cílem vojenské intervence a jako vždy to bylo zabaleno do vznešených řečí o osvobození Libyjců od Kaddáfího despocie“, uvedl v pořadu o Libyi jeden francouzský TV kanál. Arabští analytici hovoří o Libyi jako o „území naprosté nezákonnosti“. (Globalresearch.ca, AC24, TF1, 18.2.)
Venezuelský prezident Hugo Chávez se vrátil z Kuby, kde v prosinci podstoupil čtvrtou operaci rakoviny, zpět do vlasti. Prostřednictvím Twitteru poděkoval Fidelovi i Raúlovi za péči, které se mu dostalo, venezuelskému lidu za podporu a vyjádřil radost, že je opět doma. Úřady konstatovaly, že jeho zdravotní stav je „nadále křehký“, ale zlepšuje se. S občany živě komunikuje prostřednictvím internetu. Viceprezident Nicolas Maduro uvedl, že počet návštěv na jeho blogu konto@chavezcandanga překročil hranici 4 milionů. (VTV, Telesur, SITA, ČTK, 18.2.)
Prezidentské volby v jihokavkazské Arménii vyhrál dosavadní šéf státu Serž Sarksjan (58) již v 1. kole ziskem 58,64 % hlasů. Voleb se zúčastnilo 61 % z přibližně 2,5 milionu voličů. Na 2. místě skončil první ministr zahraničí po vyhlášení nezávislosti – Raffi Hovanesjan, původem Američan – když obdržel 36,75 % hlasů. Vítězství Sarksjana podle komentátorů potvrdí dosavadní spojenectví Jerevanu s Moskvou. Arménie je poslední zakavkazskou republikou, ve které má Rusko své vojenské základny. (Armensnews, Erkir, RIAN, 19.2.)
Rusko zahájilo vlastní vyšetřování kauzy ilegálního obchodování s lidskými orgány v Kosovu, kterou zkoumá i Evropská komise. Ve válečných letech měli být do tohoto špinavého obchodu zapleteni velitelé Kosovské osvobozenecké armády (UCK) včetně současného premiéra Hashima Thaciho. „Jsme přesvědčeni, že trestné činy ilegálního obchodu s orgány v Kosovu musí být důkladně vyšetřeny“, uvádí v prohlášení ruské MZV. (ITAR-TASS, TASR, 19.2.)
Demise premiéra Hamádí Džibálího dále prohloubila politickou krizi v Tunisku. Džibálí se tak rozhodl poté, co se mu nepodařilo sestavit úřednickou vládu. Po setkání s prezidentem Munsífem Marzúkím uvedl, že to je první krok k obnovení důvěry ve státní moc. Vážnou krizi vyvolala vražda předáka opoziční marxistické strany Šukrího Bilajda, která vyvedla do ulic desetitisíce Tunisanů. Z vraždy je obviňována právě Džibálího vládnoucí islamistická strana. (Al-Watania TV, AFP, ČTK, 19.2.)
Bývalá izraelská ministryně zahraničí z let 2006-2009 Cipi Livniová bude mít v nové vládě vedle resortu spravedlnosti na starosti i mírová jednání s Palestinci. „Jmenování Livniové je krok správným směrem, ovšem záležet bude na tom, jak plný mandát a široké pravomoci k jednání obdrží. Paní Livniová je hluboce zasvěcena do problematiky, má jasnou vizi a ví, co vede k úspěchu. Půjde jen o to, jakou politiku bude chtít nová vláda uskutečňovat“, řekl Abbásův poradce Jásir Abid Rabbú. Netanjahuovo rozhodnutí ohledně Livniové je v Izraeli hodnoceno jako vstřícný krok před návštěvou Obamy. (Israel7, Israilskije Novosti, WAFA, 19.2.)
Bulharská vláda premiéra Bojko Borisova (bývalého osobního strážce Todora Živkova) podala demisi. Pád kabinetu si vynutily sílící demonstrace proti vysokým cenám energie a celkové drahotě. V minulých dnech vyšlo do ulic 35 měst přes 100 tisíc Bulharů. Žádali demisi vlády, znárodnění energetických podniků a zlepšení životních podmínek. Bulharsko zřejmě čeká úřednická vláda, která bude zemi řídit do nových voleb, možná už v dubnu. Podle aktuálních průzkumů jsou preference Borisovovy strany GERB a Staniševových socialistů vyrovnané. Borisov je však mnohem populárnější než levostředový socialista Stanišev. (BTA, Monitor, ČTK, 20.2.)
Maďarský Ústavní soud zrušil zákon, který zakazoval „veřejné užívání symbolů totalitní moci“. V zákoně byly vyjmenované: hákový kříž, šípový kříž, odznak SS, rudá pěticípá hvězda a srp a kladivo. Deník Népszabadság připomíná, že předseda Maďarské dělnické strany žádal už před 7 lety zrušení tohoto zákona a argumentoval, že rudá hvězda je symbolem organizovaného dělnického hnutí, které je nehorázností stavět naroveň fašismu a jeho symbolice. Když nepochodil u maďarských úřadů, dal mu za pravdu Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Budapešťský Ústavní soud pak musel svůj verdikt změnit. (MTI, Népszabadság, Rádio Slovensko, 20.2.)
Saudskoarabský deník Arab News napsal, že Barack Obama by chtěl vyhrát válku v Sýrii „zadarmo“. Režim Bašára Asáda je v kleštích a krvácí. „Zdá se, že situace v Sýrii je pro Baracka Obamu ideální. Jako když podnikatel inkasuje velké zisky, má minimální riziko a málo investuje“, uvádí deník. Skrytou vadou celého plánu, varuje deník zároveň, je nebezpečných růst vlivu al-Káidy, největší od 11. září 2001. Obama by za něj mohl zaplatit vysokou daň hned poté, co by al-Káida ovládla Sýrii. (Al-Manar, PAP, Rádio Slovensko, 20.2.)
Řecko totálně ochromila 24-hodinová generální stávka. Vyhlásily ji hlavní odborové ústředny (GSEE, ADEDY, PAME) na protest proti úsporné politice vlády a diktátu Bruselu. Daně a nezaměstnanost rostou, mzdy a důchody se snižují a za všechno Řekové stále víc. Zastavila se veškerá doprava, lodě nevyjely z přístavů, zavřeny zůstaly školy, úřady, provoz nemocnic se omezil na nouzový režim, kdy lékaři řeší jen akutní případy. Práci zastavili i advokáti, novináři a umělci. „Stávka je naší odpovědí na bezvýchodnou politiku, která z lidí vysává život, zbídačuje celou společnost a potápí ekonomiku do stále hlubší krize“, uvádí prohlášení odborového svazu soukromého sektoru GSEE. Podle předáka odborů státních zaměstnanců ADEDY Ilias Iliopulose je „stávka novým pokusem zbavit se těch, kdo slouží někomu jinému, než vlastnímu lidu. Tento boj nevzdáme“. (MegaTV, Reuters, IAR, ČTK, 20.2.)
Rusko je proti dalším sankcím Rady bezpečnosti OSN proti KLDR, která nedávno uskutečnila jaderný test. Nesouhlasí s omezováním normální ekonomické spolupráce. V zásadě však souhlasí s opatřeními zaměřenými na nešíření jaderných zbraní a zastavení testů balistických střel. Rusko bude svůj postup v této otázce důsledně koordinovat s Čínou, řekl náměstek ruského MZV Gennadij Gatilov. (Žen minž-pao, cri, 20.2.)
Rusko je připraveno rozšířit spolupráci s Brazílií ve všech oblastech včetně vojensko-technické, prohlásil premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro brazilskou TV Globo. Brazílie například jeví zájem o nákup ruských protiletadlových raketových komplexů Igla-S a protiletadlových systémů Pancir-S1. Ruská Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci a brazilské ministerstvo obrany již podepsaly deklaraci o spolupráci ve sféře PVO. (Interfax, Hlas Ruska, 21.2.)
Země, které se pod nátlakem USA vzdaly svého jaderného programu, nesly za svou poslušnost mnohdy tragické důsledky, uvádí oficiální prohlášení KLDR publikované státní tiskovou agenturou KCNA. Příkladem je Libye, která svůj nukleární program opustila v roce 2003 ve snaze zlepšit vzájemné vztahy s USA. Později však Muammara Kaddáfího svrhly právě síly, podporované USA. (KCNA, Reuters, RIAN, 21.2.)
Ruský prezident Vladimír Putin se v Moskvě setkal s čínským ministrem zahraničí Jang Ťie-čchi. Ocenil rozvoj vzájemných vztahů a označil je za klíčové pro světový mír a pozitivní rozvoj. Čínský ministr vyjádřil přesvědčení, že strategické partnerství s Ruskem se bude dál prohlubovat. (Sinchua, 21.2.)
Vnější dluh Běloruska činil počátkem roku 2013 12 mld. dolarů, což představuje 19 % HDP. Podle slov ministra financí Andreje Charkovce z něj připadá zhruba 26 % na Rusko, 25 % na MMF a 13,5 % na Čínu. Všechny tyto závazky jsou, jak uvedl, dlouhodobé povahy a nepředstavují pro zemi žádné riziko. (Belta, ITAR-TASS, 21.2.)
Nové parlamentní volby v Egyptě proběhnou od 27. dubna, postupně ve 4 fázích. Zvláštním dekretem o tom rozhodl prezident Muhammad Mursí. Předpokládá se, že zvolení poslanci by se mohli poprvé sejít 6. července. Islamisté očekávají, že dosáhnou ještě lepšího výsledku než v předešlých volbách. (MENA, BBC, SITA, 22.2.)
Rusko podle předběžné dohody odepíše Kubě část dluhu, který činí 30 mld. dolarů, a nabídne jí 10letý plán úhrady zbylé sumy. Současně pronajme Kubě tři letadla dlouhého doletu iljušin Il-96-400, tři regionální Antonov An-158 a 2 středního doletu Tupolev TU-204S. Vyplývá to z dohod podepsaných v Havaně za přítomnosti Dmitrije Medveděva a Raúla Castra. Ruské společnosti provádějí průzkumné vrty v kubánských pobřežních vodách, kde se předpokládají významné zásoby ropy. Očekává se další růst obchodně-ekonomické spolupráce i v dalších oblastech. (Granma, RIAN, iDNES.cz, 22.2.)
Rusko-gruzínské vztahy se zlepšují. Moskva chce ocenit korektnější politiku nového vedení po porážce Saakašviliho strany v loňských parlamentních volbách. Brzy zřejmě zruší i zákaz dovozu gruzínských vín a minerálních vod. Premiér Ivanišvili označil nastolení normálních vztahů s Ruskem za jednu z priorit své země. (Rustavi, Rosbalt-Kavkaz, rg.ru, 22.2.)
Rusko a Čína varovaly před zneužitím nedávného jaderného testu KLDR k „vnějšímu vojenskému vměšování“. Ministři zahraničí Sergej Lavrov a Jang Ťie-čchi při setkání v Moskvě připustili, že jaderný pokus zhoršil situaci na Korejském poloostrově, neměl by se ale stát záminkou k vojenskému vměšování, závodům ve zbrojení a neměl by zmařit naději na rychlou obnovu šestistranných rozhovorů. Ministři jednali rovněž o kritické situaci v Sýrii. Odsoudili postoj USA, které neprojevily vůli odsoudit ani poslední sérií pumových útoků v Damašku, při nichž zahynuly desítky lidí a stovky byly zraněny. Teroristický čin odsoudili prakticky všichni členové RB OSN, USA však přijetí rezoluce zablokovaly. „Spatřujeme v tom velmi nebezpečnou tendenci ústupu od zásad jednotného postupu mezinárodního společenství proti terorismu“, prohlásil Lavrov. ( RIAN, cri, ČTK, 22.2.)
Levicová paraguayská předvolební koalice Guasú se dopisem obrátila na zvláštního velvyslance UNASUR-u Salamóna Lemera, aby zesílil dohled nad porušováním pravidel předvolebního boje v zemi. V dopise konstatuje, že Vysoký tribunál pro volební spravedlnost otevřeně straní pravicovým stranám, které stály za pučem proti legálnímu prezidentovi Fernando Lugovi. UNASUR rozhodl, že vyšle do Paraguaye skupinu 44 pozorovatelů, kteří budou monitorovat jak předvolební kampaň, tak samotný průběh voleb 21.dubna. (Prensa Latina, 22.2.)
Francouzský herec Gérard Depardieu má od soboty trvalý pobyt ruském Saransku. Připravuje sérii televizních programů, ztvárňujících díla ruských klasiků. ( ITAR-TASS, Izvestija, 23.2,)
Španělští a francouzští Baskové založili novou stranu nazvanou Sortu, která má nahradit zakázanou Batasunu. Ustavující kongres proběhl ve španělské Pamploně a zvolil předsedou 39-letého Hasiera Arraiza Barbadilla a generálním tajemníkem vězněného Arnalda Otegiho, který dopisem vyzval k „nové fázi neohroženého boje za nezávislost – až k naplnění hlavního cíle“. ( AFP, El País, SITA, 23.2.)
Afghánská vláda nařídila americkým silám, aby se stáhly z klíčové provincie Vardak, která by mohla být nástupištěm pro možný útok na Kábul. Důvodem jsou informace od vedení provincie, že se Američané aktivně podílejí na mučení, únosech, ponižování a dokonce vraždách afghánských civilistů. Šéfreportér místní TV Tolo Lotfulláh Nadžafizád uvedl, že „prezident Karzaí je přesvědčen, že americké speciální síly problémy spíše samy vyvolávají, než aby je řešily“. (AP, Guardian, 24.2.)
Vítězem prezidentských voleb na Kypru se stal kandidát pravice Nikos Anastasiadis. Ve 2.kole získal 57,48 % hlasů a porazil Stavrose Malase, podporovaného vládnoucími komunisty. 66-letý právník Anastasiadis slíbil voličům, rozladěným ekonomickou krizí, zhoršováním životní úrovně a nezaměstnaností 15 procent lidí v aktivním věku, hledajících zaměstnání, že vyjedná rychlou dohodu o půjčce a zachrání zemi před bankrotem. ( Reuters, BBC, DPA, ČTK, 24.2.)
Irán ohlásil zneškodnění dalšího nepřátelského bezpilotního letounu. „Jednotka elektronické protivzdušné obrany zaznamenala průnik cizího objektu do íránského vzdušného prostoru, převzala řízení jeho navigačních systémů a navedla ho na přistání u města Sirdžán“, řekl generál Hamíd Sarchelí.Američané odmítli informaci komentovat. ( IRNA, ČTK, 24.2.)
V řadě bulharských měst proběhly v neděli další masové demonstrace proti rostoucí drahotě, nesnesitelným životním podmínkám a zkorumpovaným politikům. Protestující nesli a skandovali hesla „Mafie“, „Všechny vlády před spravedlivý soud“, „Zloději pryč z vlády“ anebo „Je třeba rozbít monopoly“. Žádali zestátnění energetické soustavy a dalších strategických podniků. Sílí rovněž tlak na odvolatelnost poslanců, zrušení jejich imunity a trestní odpovědnost politiků za škody způsobené státu a občanům svým rozhodováním. (BTA, Dneven Trud, TASR, ČTK, 24. a 25.2.)
Ustavující zasedání Národního shromáždění lidové moci zvolilo do svého čela Estebana Lazo Hernándeze, člena politbyra ÚV KS Kuby. Zvolených 602 poslanců složilo ústavou předepsaný slib. Průměrný věk členů zákonodárného sboru činí 48 let, 48,9 % tvoří ženy, 37 % jsou černoši a míšenci. Následně parlament zvolil na dalších 5 let předsedou Státní rady Raúla Castra a jeho 1.zástupcem místopředsedu vlády Miguela Díaze-Canela. 81-letý Raúl Castro v projevu zmínil řadu ústavních změn, například omezení počtu funkčních období nebo věkový limit pro některé významné funkce. O tomto záměru hovořil už vícekrát a zdůraznil, že omezení funkčních období na dvě, je ku prospěchu zdravého rozvoje strany i státu. „Bude to moje poslední období“, řekl poslancům a představil i svého možného nástupce, 52-letého bývalého vojáka, univerzitního profesora a ministra vyššího školství Díaze-Canela. Ustavujícího zasedání se zúčastnil i Fidel Castro. (Prensa Latina, Interfax, ČTK)
Rok po svém vzniku se definitivně rozpadla slovinská vládní koalice, když pravicový kabinet Janeze Janši opustila už třetí strana. Nyní by se měla pokusit sestavit novou vládní koalici nejsilnější opoziční strana Pozitivní Slovinsko. Jako o možné premiérce se spekuluje o Alence Bratušekové. Slovinsko je zmítáno politickou krizí, vyvolanou dramatickými protesty občanů, nespokojených s rostoucí bídou, nezaměstnaností a ztrátou sociálních jistot. ( STA, Večer, Sme.sk, 25.2.)
„Jsme připraveni na dialog s každým, komu záleží na osudu Sýrie a jeho lidu, dokonce i s těmi, kteří mají v rukou zbraně. K míru nelze dojít cestou krveprolévání, ale cestou jednání“, řekl v Moskvě syrský MZV Wálid al-Mualim. „Ruský postoj není určen podporou osob, ale obavami o syrský lid, který je našim dlouholetým přítelem a partnerem. Rusko chce vidět Syřany žít v míru, ve stabilní zemi, a trvá na tom, že jenom oni mají právo i povinnost vyřešit své vnitřní problémy bez vnější intervence“, konstatoval Sergej Lavrov. Dodal, že ač někteří žádají odchod prezidenta Asáda, Rusko se obává, že jeho vynucený odchod by situaci jen zhoršil. Vzbouřenci, podporovaní Západem a reakčními arabskými režimy, oznámili, že za jednací stůl neusednou, dokud neodstoupí Bašár Asád a nebudou postaveni před soud velitelé vládních ozbrojených sil. (ITAR-TASS, SANA, Reuters, 25.2.)

2013-02-26 00:00:00